Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací dostupných z médií. Bohuslav Sobotka je magistrem práv. Jeho vyjádření znělo: " Prezident republiky nemůže odvolat vládu proti její vůli, pokud má důvěru Poslanecké sněmovny."

Výklad ústavy, který by prezidentovi umožnil odvolání premiéra označil Bohuslav Sobotka na svém facebookovém profilu jako "(...) velmi extenzivní, lépe řečeno zcela spekulativní výklad platné Ústavy."

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z Aktu o přistoupení ČR k EU, stránek České národní banky, portálu Euroskop a Evropské centrální banky.

Česká republika se podpisem přístupové smlouvy 16. dubna 2003 zavázala v budoucnu také přijmout euro. Nové členské země mají v článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU (.pdf) udělenu výjimku na zavedení eura, která je ovšem dočasná. Tento závazek není sice časově vymezen a pro přijetí společné měny musí stát splňovat tzv. maastrichtská kritéria.

Onou diametrální odlišností myslí Jan Skopeček (jak potvrzují i jeho následující slova po tomto výroku) situaci dluhové krize v eurozóně a přímou finanční pomoc státu (tedy prolomení tzv. " no bail-out klauzule "), nově vzniklé záchranné mechanismy (Evropský nástroj finanční stability, Evropský stabilizační mechanismus), zásahy Evropské centrální banky nebo například související snahy o vznik bankovní unie. V neposlední řadě se na proměně podoby podílí přijímání nových členských států do eurozóny (Slovinsko, Malta, Kypr, Slovensko a prozatím posledním státem od 1. ledna 2011 Estonsko).

Výrok hodnotíme na základě primárních i sekundárních zdrojů jako pravdivý.

Pan Drábek měl zřejmě na mysli první setkání zástupců Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů za účelem diskuze o předmětech Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (.pdf). Podle tiskové zprávy Evropské komise se první bude konat 16-18 října.

O postoji TOP 09 k fiskální paktu informovala mnohá česká média (Euractiv, iHned.cz, Parlamentni listy či Lidovky). Strana byla vždy horlivým zastáncem tohoto paktu a dokonce chtěla prosadit dodatečné připojení k paktu v obnovené koaliční smlouvě s ODS z ledna 2013.

Výrok Jana Zahradila hodnotíme na základě dokumentu Manifest českého eurorealismu jako pravdivý.

Tento analyticko-politický dokument (pdf.) je příspěvkem do debaty o integraci Evropy. Nabízí faktory pro a proti rozšíření EU a nastiňuje možné cesty pro českou zahraniční politiku, pokud ČR do EU nevstoupí (s. 11).

Dokument nezpochybňuje, že vstup ČR do EU je strategickým cílem, ale nabádá k obezřetnému přístupu (s. 8).

Již jednou jsme ověřili, že se v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013 koalice ODS, TOP 09 a LIDEM skutečně shodla na jednotné kandidátce na premiérku, kterou je Miroslava Němcová. Koalice dále 25. června oznámila, že disponuje podpisy 101 poslanců, kteří vyjádřili podporu Miroslavě Němcové.

Výrok Jana Zahradila o dohodě učiněné mezi členskými státy EU hodnotíme jako pravdivý.

Dohoda mezi státy byla uzavřena, její naplnění však přímo Evropský parlament neovlivňuje. Ten má v ratifikačním procesu pouze konzultační roli.

Ze závěrů (.pdf, s. 2) jednání Evropské rady v Bruselu 30. října 2009 vyplývá, že v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy bude ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie připojen protokol (.pdf, s. 14).

V něm se představitelé členských států se dohodli, že protokol č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království bude upraven a použije se na Českou republiku.

Existuje tedy závazek (.pdf, s. 6) mezi představiteli států a vlád vložit protokol k příští přístupové smlouvě. Jestli bude v takovéto podobě smlouva ratifikována, záleží na výsledku jednotlivých ratifikačních procedur členských států.

Ratifikace smlouvy neleží na Evropském parlamentu, ale na Radě EU, která není povinna řídit se stanovisky Evropského parlamentu. V dalším kroku musí být smlouva ratifikována národními parlamenty členských států. Nicméně pomineme-li expresivnost Zahradilova výroku, je nepochybné, že EP zaujal k otázce, která byla členskými státy dohodnuta, negativní postoj.

Zadluženost evropských zemí ve většině případů roste, jak dokládají například data Eurostatu. Přesto u několika zemí dochází ke snižování míry zadlužení vůči hrubému domácímu produktu.

Jednou z nich je Petrem Cibulkou zmiňované Švýcarsko, kterému se skutečně daří snižovat zadlužení poměrně rychlým tempem, za méně než dekádu od roku 2004 (kdy dosáhlo zadlužení vrcholu) z 53,4 % HDP na 35,5 %. Zároveň se Švýcarsku dařilo každý rok snižovat míru zadlužení oproti roku předcházejícímu.

Podobně úspěšné je také Švédsko, zde však v roce 2009 došlo k jednorázovému nárůstu zadlužení a nesplňuje tak podmínku snižování zadlužení každý rok. Bulharsko a Rusko výrazně snižovali své zadlužení do roku 2008, pak však vývoj dluhu nabral vzestupnou tendenci. V posledních třech letech snižují zadlužení také Maďarsko a Lotyšsko, tomu však předcházelo období nárustu dluhu.

Zadlužení vybraných evropských států vůči HDP (v %)

200420052006200720082009201020112012Švýcarsko53,452,850,845,441,839,237,736,335,5Švédsko50,350,445,340,238,842,639,438,638,3Rusko28,212,985,96,78,39,58,3

Bulharsko3727,521,617,213,714,616,216,318,5Lotyšsko1512,510,7919,836,944,441,940,7Maďarsko59,561,765,9677379,881,881,479,2

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož podle našich zjištění je Švýcarsko jedinou evropskou zemí, které se daří snižovat míru zadlužení vůči HDP každým rokem.

Výše poplatku za skládkování je stanovena v příloze č. 6 zákona 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

V současné době výše tohoto poplatku skutečně činí 500 korun, na tuto částku se poplatek postupně zvýšil od roku 2002 z původní hodnoty 200 korun.

Proces a okolnosti privatizace OKD, a.s., shrnuje např. Česká televize. Státní podíl na akciích OKD (45,9 %) byl v rpce 2004 na základě rozhodnutí vlády (přesněji zde, .doc) prodán společnosti Karbon Invest za 4,1 mld. korun. To znamená, že OKD byla v tomto prodeji ohodnocena přibližně na 8,9 mld. korun.

Agentura Ernst & Young přitom ve svém pozdějším posudku OKD ohodnotila až na 52,3 mld. korun (ČT). Opravdu tedy mělo jít o téměř šestinásobně podhodnocený prodej, ačkoli pozdější šetření ze strany Evropské komise takovéto pochybení neodhalilo (iHNed.cz).

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina byl v pozici náměstka ministra průmyslu a obchodu v letech 2003 – 2005.

Procesy ukončování a následného obnovení těžby na dole Rožná popisuje doktor Adam Říčka své disertační práci z roku 2010 (ŘÍČKA, Adam. Proudění a geochemie podzemních vod v ložiskové oblasti Rožná. 2010). " V roce 1997 bylo usnesením vlády ČR č. 427 rozhodnuto o ukončení těžby na rok 2002. V následujících letech bylo ukončení těžby vládou ČR neustále posouváno (na rok 2004, 2006, 2008). Vzhledem k rostoucí ceně uranu na světových trzích byla nakonec v roce 2007 těžba na dole Rožná schválena až po dobu její ekonomické výhodnosti (usnesení č. 565)." Více o tématu viz články zde a zde.

Výrok tedy označujeme jako pravdivý, neboť dle výše uvedené citace bylo ukončení těžby během Pecinova působení na Ministerstvu průmyslu dvakrát odloženo a v roce 2008 bylo dokonce plánováno rozšíření těžby. V současné chvíli podnik stále těží a dle majitelů dolu je těžba rentabilní.