Přehled ověřených výroků

Miroslava Němcová oznámila v úterý 25. června prezidentu Miloši Zemanovi, že má 101 podpisů poslanců, kteří si přejí její jmenování premiérkou. Kromě stovky poslanců ODS, TOP 09 a LIDEM ji podpořil nezařazený poslanec Michal Doktor. Žádná další většina pro podporu jiné vlády takto oznámená ani sestavena nebyla.

Zpráva Spolkového statistického úřadu (Statistisches Bundesamt) k vývoji hospodářství pro první čtvrtletí 2013 je k dispozici v němčině a v angličtině. Píše se v ní, že pomalý růst v prvním kvartále je mimo jiné způsoben extrémně chladnou zimou, ale také o vlivu Velikonoc či přestupného roku (jiný počet pracovních dní při meziročním srovnání vůči prvnímu čtvrtletí 2012).

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu EPP jako pravdivý a samotné TOP09 jako pravdivý.

TOP 09 je členem Evropské lidové strany (EPP) od 10. února 2011. TOP 09 sice nemá své zástupce přímo na půdě Evropského parlamentu, dva její členové jsou ale ve skupině EPP při Radě Evropy a dva jsou také členy Politického shromáždění EPP,které stanovuje politické priority nebo rozhoduje o přihláškách nových členů.

Že je TOP09 pro evropská strana se můžeme přesvědčit například v jejím programu k letošním volbám - v bodu 9. Zahraniční a obranná politika mimo jiné stojí: "TOP 09 je přesvědčena, že české národní zájmy obhájíme mnohem lépe v těsném partnerství u společného evropského stolu než politikou, která se společné diskusi vzdaluje a má pro ni pouze slova kritiky."

Předešleme, že výraz “tady leží” chápeme jako odkaz k návrhu zákona, předloženému Poslanecké sněmovně.

V současnosti pak mezi navrženými změnami zákona o občanských průkazech leží jeden jednostránkový návrh (.pdf) poslanců KSČM, který (jak ukazuje přehled na webu sněmovny) v květnu 2013 prošel Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tento návrh byl ale předložen až v březnu 2012: “leží tady” 16 měsíců, nikoli dva roky, proto tedy výrok poslance Filipa hodnotíme jako nepravdivý.

Dodejme, že před dvěma lety sice poslanci KSČM předložili podobný, ještě kratší návrh (.doc, přehled zde) z. o obč. průkazech, ten byl však zamítnut sněmovnou již v prvním čtení.

Slova člena výkonné rady ODS Skopečka potvrdil premiér Nečas v rozhovoru pro server idnes.cz z 22. dubna letošního roku, ve kterém uvádí :

"Vstup do eurozóny musí být pro Českou ekonomiku výhodný a především by o něm měli rozhodnout voliči v referendu".

V témže rozhovoru předseda vlády Nečas dále hovoří o tom, že stanovení pevného termínu pro přijetí společné evropské měny by v této chvíli považoval za chybu.

V podobném duchu se vyjádřil i 25. dubna letošního roku na Národním fóru o budoucnosti EU, kde ve svém proslovu říká :

"Členství v měnové unii se spojilo s povinností vstoupit do Evropského stabilizačního mechanismu, do Fiskálního paktu, ale také s povinností přijmout celou řadu závazků, o kterých v roce 2003 ještě nikdo nemohl ani tušit. Eurozóna se zkrátka substantivně proměnila a tento proces není zdaleka u konce. To samozřejmě neznamená, že bychom si našeho závazku neměli být vědomi. Naskýtá se však otázka, jakým způsobem v budoucnu rozhodovat o určení data přijetí eura." Celý projev premiéra Nečase je k dispozici na webových stránkách vlády.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka byla privatizována firmou Value Bill (později SALB), kterou v té době spoluvlastnil Karel Schwarzenberg, společnost Patria Finance a Pernond Ricard. Poslední jmenovaná nakonec získala všechny podíly Becherovky a stala se jejím vlastníkem.

IHNed.cz : “ Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka ohlásila pokles ročních tržeb o 8,3 procenta na 1,209 miliardy korun, zisk firmy před zdaněním klesl na 171 milionů korun. ” (období červenec 2012- 2013 ). Společnost je tedy i přes pokles v tržbách v zisku několik desítek milionů Kč, dá se tedy říci, “celkem prospívá” se jeví jako pravdivé označení.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Česká republika je dlouhodobě ze strany EU kritizována za segregaci romských dětí ve školách. Počty romských dětí umístěných ve zvláštních školách se pohybují okolo jedné třetiny všech romských dětí.

Česká republika dlouhodobě čelí kritice Evropské unie za diskriminaci romských dětí jejich neodůvodněním zařazováním do zvláštních škol. Oficiálně se tato kritika datuje od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který v rozhodnutí ze dne 13. listopadu 2007 ve věci stížnosti D. H. a ostatních proti České republice stanovil, že se Česká republika dopustila diskriminace v případě 18 romských dětí, které byly zařazeny do zvláštních škol bez relevantního opodstatnění. Celý rozsudek je ke stažení zde (. pdf).

O přesném počtu romských dětí ve zvláštních (dnes tzv. praktických) školách neexistují oficiální údaje vzhledem k citlivosti takových údajů. Podíváme-li se do českých médií, údaje o počtu romských dětí ve zvláštních školách se mírně liší. Podle veřejného ochránce práv se ve zvláštních školách vzdělává 32-35 % romských dětí (Týden.cz, 6. 6. 2012), časopis Reflex uvádí výsledky výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která odhaduje počet romských žáků na 26,4 % (Reflex.cz, 25. 9. 2013). Zdroje ale ve všech případech uvádějí, že ve je ve zvláštních školách třetina nebo více romských dětí. (Deník.cz, 19. 9. 2013)

Při hodnocení výroku vycházíme zejména z billboardů prezidenta Zemana, které před druhým kolem útočily přímo na vládu sloganem "STOP této VLÁDĚ VOLTE ZEMANA!" foto zde. Druhá linie vymezení se vůči vládě byla sloganem "STOP Kalouskovi na Hradě VOLTE ZEMANA!" foto zde. Vymezení se není v druhém případě tak přímočaré jako v prvním případě , avšak vezmeme-li v úvahu, že ministr Kalousek u části veřejnosti není příliš oblíben, tak tento slogan slouží pro postrašení této části veřejnosti, že nebude-li volit Zemana, tak Kalousek bude nejen na ministerstvu ale i na Hradě. Tento slogan zde funguje zhruba stejně jako debata o (ne)navrácení majetku Sudetským Němcům.

Výrok tedy s ohledem na výše zmíněné slogany hodnotíme jako pravdivý.

Vladimír Remek je poslancem Evropského parlamentu už druhé volební období po sobě (2004-2009; 2009-2014). Od evropských voleb v roce 2009 mají všichni poslanci stejný základní plat a to €7,665 měsíčně před zdaněním (plat je vypočítáván jako 38,5% základního platu soudců Evropského soudního dvora).

Přesné platové ohodnocení velvyslance ČR však dohledatelné není, proto označujeme výrok ministra Peciny jako neověřitelný.

Vlasák popisuje čerpání České republiky z Fondu solidarity EU zcela přesně, jeho výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Stránky Evropské komise nabízejí detailní přehled (.doc - eng) o tom, nakolik bylo v minulosti od doby vytvoření Fondu již ze strany členských zemí z něj čerpáno.

Přehlednou tabulku, která ukazuje čerpání České republiky z Fondu solidarity EU, najdete na tomto odkazu.