Přehled ověřených výroků

V životopise Jaroslava Zavadila se dočteme, že v roce 1990 zasedal v zastupitelstvu Nového Města nad Metují jako nezávislý kandidát za ČSSD, žádnou vládní funkci však nikdy nevykonával.

Toto potvrzuje i server nasipolitici.cz, stejně jako kompletní přehled jednotlivých vlád od roku 1993.

Výrok Jiřího Dolejše je hodnocen na základě Ústavy České republiky jako pravdivý.

Článek 17 Ústavy bod 2 zcela přesně uvádí: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění." Je tedy nepochybné, že Dolejš zmíněný článek interpretuje korektně, zmíněných 60 dnů je skutečně maximem, tato lhůta může být zkrácena.

Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako pravdivý.

Rozpočet, který vládě navrhl ministr v demisi Jan Fischer, opravdu počítá se schodkem ve výši 112 miliard Kč. Bude přitom dodržena tříprocentní hranice schodku. Původně měl deficit na příští rok činit 110 miliard.

Výrok hodnotíme na základě informací z webů Eurostat, finance.cz a iDnes.cz jako zavádějící. Miloš Zeman navštívil Rakousko v rámci výkonu prezidentské funkce v dubnu 2013. Korporátní daň nebo daň z příjmu právnických osob je v Rakousku od roku 2005 ve výši 25 %.

Nezaměstnanost v Rakousku dosáhla v roce 2012 výše 4.3 %, v České republice to bylo 7 %, což nepředstavuje o polovinu nižší nezaměstnanost, jak uvádí Miloš Zeman.

Marie Benešová byla nejvyšší státní zástupkyní v letech 1999 - 2005, zatímco protikorupční policie odložila vyšetřování kauzy MUS v roce 2008, kdy již na nejvyšším státním zastupitelství působila Renáta Vesecká.

V této době se do případu také vložili švýcarští vyšetřovatelé.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě plného znění Nařízení (.pdf) o zřízení Fondu solidarity EU (nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002.

Zde se ve článku 4, odstavci prvním dočteme, že „dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené katastrofou, podat Komisi žádost o pomoc z fondu (…)“.

Tento výrok bohužel nedokážeme z dostupných zdrojů ověřit. Ministerstvo zdravotnictví se sice rozhodlo zveřejňovat pravidelně zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, ty ale nevypovídají o hospodaření za dané období.

Ke konci kalendářního čtvrtletí měly jednotlivé pojišťovny tyto zůstatky (.pdf, sloupec 3/2013), ty ale musí být ještě očišťeny o vliv předsunuté platby (.pdf), která byla pojišťovám poskytnuta v lednu. Tato částka má být pojišťovnami vrácena ve dvou splátkách v listopadu a prosinci tohoto roku, jedná se tedy o jakousi předplatbu.

Zůstatek na účtech pojišťoven (v tisících Kč) po očištění o tuto předplatbu tedy vypadá následovně:

PojišťovnaZůstatek 3/2013Předsunutá platbaOčištěný zůstatek Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111) 495,1252,529,880-2,034,755 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201) 1,026,907231,998794,909 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) 4,060,659397,6853,662,974 Oborová zdravotní poj. zam. bank, poj. a stav. (207) 1,802,970237,7731,565,197 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (209) 576,30151,501524,800 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211) 5,155,504416,1074,739,397 Revírní bratrská pokladna, zdrav. pojišťovna (213) 1,963,612135,0561,828,556

Z tabulky je patrné, že přestože většina pojišťoven je v plusu, největší pojišťovna VZP je v mínusu. Znovu však opakujeme, že jde o zůstatek ve fondu, nikoli hospodářský výsledek.

K dispozici je také tabulka s výsledky hospodaření (.pdf) za rok 2012, kde srováním přijmů a výdajů zjistíme, že VZP byla ve ztrátě zhruba 1,5 miliardy, Česká průmysová ZP zhruba půl miliardy a ostatní dokázaly udržet vyrovnané výsledky hospodaření.

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku v § 4 odst. 1. uvádí, že se státní podnik zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (řízené ministrem viz Článek 68 Ústavy ČR). V této listitě je pak uvedeno, jak jméno ředitele, tak i počet a jména členů dozorčí rady. § 12 sledovaného zákona ve vztahu k řediteli státního podniku dále uvádí, že jej jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Ředitel je pak statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (ministerstva). Ředitel tedy např. jmenuje a odvolává zástupce ředitele podniku či vydává organizační řád podniku (tj. má personální pravomoci). Ve vztahu k dozorčí radě je pak v § 13 uvedeno, že jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel (ministerstvo tj. ministr).

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý i přes to, že ne ve všech případech jmenuje ředitele státního podniku ministr, ale může tak ve vybraných situacích činit i vláda.

Na základě dat poskytovaných Světovou bankou (ang.) hodnotíme výrok jako pravdivý. Z datové řady (ang.) zachycující vývojový trend celkových výdajů na zdravotnictví vyjádřených jako procenta z hrubého domácího produktu (HDP) mezi lety 2003 až 2011 vyplývá, že v porovnání s průměrem EU Česká republika po celé sledované období vydává na zdravotnictví menší část HDP (pro detailní srovnání viz tabulku níže). Pro úplnost dodejme, že zmíněný ukazatel v sobě zahrnuje součet veřejných i soukromých výdajů na zdravotnictví.

RokEU (% HDP)ČR (% HDP)20039,37,120049,36,920059,56,920069,46,720079,46,520089,66,8200910,58,0201010,37,5201110,17,4

Výrok pronesl Lubomír Zaorálek v pořadu Události komentáře z 19. června (21:51 - 21:55) a je hodnocen jako nepravdivý, jelikož Zaorálek neuvádí skutečné rozdíly v zadlužení mezi jednotlivými roky vlády pravice.

Bereme-li v potaz vládu Petra Nečase (tj. od roku 2010), byla podle Eurostatu výše českého veřejného dluhu následující (přepočet na koruny podle dlouhodobé průměrné tendence kurzu ČNB):

2010: 57 338 mil. euro (cca. 1 443 mld. korun)2011: 60 844 mil. euro (cca. 1 532 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 89 mld. korun)2012: 69 932 mil. euro (cca. 1 761 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 229 mld. korun)Aktuální výše veřejného dluhu ČR je 1 812 mld. korun (rozdíl oproti konci minulého roku 51 mld. korun).Podobné částky uvádí i oficiální Facebookový profil ČSSD (kdy se ovšem výrazně odchyluje v aktuálním údaji za letošní rok).

Jak tedy vidíme, jednotlivé rozdíly v deficitu jsou značně kolísavé a nelze prohlásit, že skutečně každý rok vlády Petra Nečase narůstá veřejný dluh o částku 150 mld. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.