Přehled ověřených výroků

Podnik Lesy ČR zveřejnil na svých webových stránkách informace o stavu finančních prostředků v jednotlivých bankovních ústavech k 31. březnu 2013. Tyto prostředky tehdy činily více než 18 miliard korun.

Novější údaje (ke konci 2. čtvrtletí) budou podle mluvčího firmy k dispozici pravděpodobně 15. září. Výrok proto prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Neveřejnou diskuzi mezi prezidentem a novým premiérem nejsme samozřejmě schopni dohledat o ověřit, nicméně Miloš Zeman jasně veřejně deklaroval během jmenování nového předsedy vlády, že mu do sestavování vlády zasahovat nebude. Výrok tedy na základě tohoto vyjádření prezidenta hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman a Jiří Rusnok deklarovali, že personální obsazení kabinetu bude čistě na novém premiérovi. Dokládá to například online reportáž serveru iHNed z jmenování Jiřího Rusnoka předsedou vlády na Hradě 25.června. (konkrétně čas 15:18)

Server uvádí: " Rusnok: "Maximálně do 14 dnů bude vláda sestavena a jmenována." Miloš Zeman pak dodal, že Rusnokovi nebude zasahovat do personálních záležitostí a výběr ministrů nechá čistě na něm."

Na základě dohledaných mediálních informací a také záznamů jednání Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Je pravdou, že mediálně Tluchoř vyjádřil své pochybnosti k církevním restitucím i k důchodové reformě. Konkrétně pro ČTK (Ihned - 13. září 2012) řekl: " Považujeme (Tluchoř mluvil za všechny tzv. Rebely) za nezodpovědné, aby pravicová vláda schvalovala kroky, na které nemá peníze. Jsou to například důchodová reforma a církevní restituce".

Marek Šnajdr pak vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny, kde podrobil kritice vládní důchodovou reformu. Konkrétně 7. září 2012 uvedl: "Co však považuji za nejzásadnější a hlavní, je to, že tento koncept je v přímém rozporu a v protikladu s tím, proč vlastně důchodovou reformu děláme, co jsme si slíbili a co máme v programovém prohlášení, a to je snižování deficitu veřejných financí a snižování deficitu důchodového účtu a státního rozpočtu.Musím konstatovat, že tento model tento cíl nenaplňuje a je objektivní pravdou, že se podílí na eskalaci deficitu, že ho prostě zvyšuje. Abych byl konkrétní, tak podle očekávání vlády, resp. Ministerstva financí, jen v letech 2013 a 2014 díky tomuto opatření dojde ke zvýšení deficitu o 26 mld. Kč."

ČSSD 7. 9. 2013 zahájila volební kampaň a zveřejnila svůj volební program (Prosadíme dobře fungující stát), kde v části Demokratický právní stát uvádí: "Prosadíme novelizaci Ústavy ČR, která v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta zpřesní práva a povinnosti jednotlivých ústavních aktérů v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie založené na svobodné soutěži politických stran."

Pražský dopravní podnik je skutečně samostatnou akciovou společností s jediným akcionářem, Hlavním městem Prahou, a to od roku 1991. Tuto informaci dokládá také záznam společnosti v obchodním rejstříku. Ve sbírce listin v obchodním rejstříku najdeme také závěrku společnosti, ze které je patrné, že Dopravní podnik je samostatná obchodní společnost a účetní jednotka.

Rozpočet města na rok 2013 pak počítá s kompenzací pro DP prostřednictvím příspěvkové organizace Ropid ve výši 10 miliard (z celkově rozpočtovaných 44 miliard výdajů města). Z toho plyne, že rozpočty obou organizací jsou odděleny, i když Praha přispívá nemalou částkou na provoz DP.

Výrok Bohuslava Svobody je dále hodnocen na základě zprávy (.doc) ratingové agentury Moody's z února roku 2010, která je jako poslední přístupná na webu Hlavního města Prahy. Tato zpráva se zcela konkrétně o Dopravním podniku zmiňuje, a to v souvislosti s okolnostmi, které rating této agentury ve vztahu k Praze oslabují.

Konkrétně se zde na straně 2 v sekci Oslabující aspekty uvádí: "Dopravní podnik jako podrozvahový závazek, který spotřebuje jednu třetinu výdajů města a 9 % čistého přímého a nepřímého dluhu města".

I přes oddělené rozpočty tedy finanční situace DPP podle Moody's, coby podrozvahový závazek, souvisí s udělovaným ratingem. Výrok Bohuslava Svobody proto hodnotíme jako zavádějící.

Výrok Ladislava Velebného hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze stránek Businessinfo.cz, CIA World Factbook, stránek společnosti ČEZ a Světové jaderné asociace.

Ačkoliv u vyspělých ekonomik eurozóny v případě struktury hospodářství převažuje výrazně sektor služeb nad průmyslovým i zemědělským sektorem, existují i v tomto dělení značné rozdíly. Na příkladu Německa a Francie, jakožto dvou největších ekonomik eurozóny, lze ukázat, že tyto rozdíly mohou být v rozsahu až téměř 10 %.

NěmeckoFrancieZemědělství0,8 %1,9 %Průmysl28,1 %18,3 %Služby71,1 %79,8 %Zdroj: CIA World Factbook, data k r. 2012 (GDP - composition by sector).

Rovněž souvislost s prostředím a specifickými výhodami je evidentní. Zcela patrné rozdíly jsou například v zemědělství Nizozemí, které patří k nejvyspělejším na světě, a v případě finského zemědělství, které je závislé na finanční podpoře EU (Finsko si kvůli specifickým klimatickým podmínkám vyjednalo na své zemědělství výjimku). Z dalších příkladů můžeme uvést odlišný přístup k výrobě elektrické energie a jaderné energetice mezi státy eurozóny (viz mapa a tabulka).

Vzhledem k rozsáhlosti zmíněného tématu lze doporučit pro další a podrobnější porovnávání hospodářství jednotlivých států například český server Businessinfo.cz nebo stránku CIA World Factbook v angličtině.

Na základě dat publikovaných ministerstvem financí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo financí v květnu 2013 zveřejnilo Fiskální výhled České republiky, v němž je predikován nárůst deficitu státního rozpočtu na 104,1 mld. Kč oproti původně předpokládaným 100,6 mld. Kč (.pdf, str. 17).

Státní dluh České republiky podle statistiky Ministerstva financí z 2.čtvrtletí roku 2013 činil 1,6 bilionu korun.

Na kandidátce SPOZ ve Zlínském kraji v krajských volbách 2012 bylo skutečně na prvních 10 místech celkem 5 nestraníků.

Není úplně jasné, co Marta Semelová myslí pod pojmem “navrhovat přijetí zákona”. Při pohledu do sněmovních archivů vidíme, že při hlasování o platném služebním zákonu (218/2002 Sb.) hlasovali komunističtí poslanci většinou proti, zákon nepodpořil ani jeden z nich.

Podpořili zároveň téměř všechna hlasování o odkladu účinnosti tohoto zákona - při hlasování o zákoně č. 281/2003 Sb. o odložení účinnosti na rok 2005 se komunističtí poslanci zdrželi, zákon č. 626/2004 Sb. (odklad na rok 2007) i zákon č. 531/2006 Sb. (na rok 2009) převážně podpořili. Při hlasování o novele č. 381/2008 Sb. (odklad účinnosti na rok 2012) nefungovalo elektronické zařízení a není tedy k dispozici jmenný seznam (proti však bylo pouze 7 poslanců) a spíše proti hlasovali poslanci KSČM pouze u novely č. 445/2011 Sb., která prozatím naposled odložila účinnost služebního zákona na rok 2015.

Z hlasování komunistických poslanců tedy nevyplývá, že by podporovali přijetí totoho zákona a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.