Přehled ověřených výroků

Tento výrok se nám bohužel nepodařilo ověřit, žádná média, ani úřad vlády či samotná Romská demokratická strana se o podobné schůzce nezmiňují.

Nepodařilo se nám dohledat žádné tvrzení Miroslava Kalouska, kde by spojoval účast přímo své osoby ve vládě s podporou státního rozpočtu.

Kalousek se v rozhovoru pro Ihned.cz vyjádřil takto: ,, Jediná vláda, která může získat důvěru a prosadit rozpočet, je vláda Miroslavy Němcové. Jakákoli jiná vláda může udělat přesně to, co může udělat Jiří Rusnok. Tedy téměř nic. V okamžiku, kdy požádá o důvěru a nemůže ji dostat, je věcí pana prezidenta, kdy podle ústavy vyhlásí druhý pokus. Bude-li se chovat stejně nezodpovědně, uvrhne zemi do rozpočtového provizoria na svoji vlastní odpovědnost.”

Miroslav Kalousek tedy spojuje prosazení rozpočtu s nástupem vlády Miroslavy Němcové, jejíž personální složení však není známo.

Jiří Domlátil hovoří o odposleších Bém-Janoušek, které pořizovala BIS v roce 2007 a zveřejnila je Mladá Fronta v březnu roku 2012. Únik odposlechů po-té vyšetřovala příslušná parlamentní komise pro kontrolu BIS, neboť nahrávky měla získat v roce 2009 bezpečnostní agentura ABL. Ředitel BIS Jiří Lang nebyl schopen doložit původ nahrávky a také zda skutečně unikla od tajné služby či nikoliv.

Šéf tajné služby údajně senátorovi Jaromíru Štětinovi v květnu uvedl, že odposlechy nepořídila BIS. Mluvčí BIS Jan Šubert však vzápětí toto tvrzení odmítl se slovy: "Není to pravda, ředitel služby se takto nevyjádřil. Senátor Štětina seděl patrně na jednání jiného výboru". Člen výboru pro kontrolu BIS Vladimír Dryml dále prohlásil: "Můj názor a názor většiny senátorů tady je takový, že únik z BIS byl - a je to problém tajné služby“. Odposlechy tedy s velkou pravděpodobností unikly z BIS, avšak jejich přesnou historii a závěry interního vyšetřování BIS však neznáme dodnes.

Povinností BIS je každoročně zveřejňovat výroční zprávu a dále je povinna poskytovat informace o činnosti pouze prezidentovi, premiérovi a vládě, které je také přímo odpovědná (dále viz zákon 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky, ods. 7 a 8).

Výrok Jiřího Domlátila hodnotíme jako pravdivý.

Složená daňová kvóta vyjadřuje poměr vybraných daní (včetně odvodů na sociální pojištění) na HDP. Podle nejnovějších dat Eurostatu, která shrnují poslední dostupné údaje za rok 2011, byla tato kvóta v České republice v roce 2011 34,4 %, zatímco průměr EU byl 38,8 %. Při srovnání s jednotlivými zeměmi EU se dá říct, že je Česká republika zhruba v polovině pomyslného žebříčku, nižší kvótu mají především země východní a jižní Evropy. Podobně ČR dopadla ve srovnání OECD (.xls), které zahrnuje pouze data z roku 2010 v 34 světových zemích.

Zpráva Eurostatu také ukazuje srovnání s rokem 2000 a 2010, podle kterého má tento ukazatel v ČR stoupající tendenci.

Podobná tendence se dá vysledovat i na datech uvedených v příloze k návrhu státního rozpočtu (.pdf, strana 12) na rok 2013, kde je kvóta vyčíslena ministerstvem financí. Tato národní metodika sice dochází k mírně odlišným výsledkům než metodika Eurostatu, i tady je však patrná stoupající tendence posledních let, včetně predikce na rok 2013 na základě předkládaných rozpočtovaných hodnot.

Rok20052006200720082009201020112012*2013*Jednoduchá daňová kvóta21,119,820,420,118,319,019,319,520,0 Složená daňová kvóta36,434,936,035,633,334,134,635,135,6

Pro rok 2014 počítalo ministerstvo v červnu, tedy ještě pod vedením Miroslava Kalouska, s dalším růstem kvóty na 35,7 %. Novější údaje k rozpočtu předloženému Janem Fischerem zatím nejsou dostupné. Nedá se tedy zatím s jistotou říci, zda kvóta poroste či nikoliv.

Samotné výše složené daňové kvóty je čistě politická otázka, netroufáme si tedy i přes výše uvedené souvislosti soudit, zda je skutečně současná kvóta příliš vysoká a výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Co se mezinárodního srovnání míry nezaměstnanosti (posuzujeme postavení ČR v rámci zemí Evropské unie) týče, data Eurostatu (str. 1, .pdf, Aj.) ČR k lednu letošního rok přisuzují 7. místo s mírou nezaměstnanosti 7.0 %.

Tatáž studie uvádí pro 27 členských států Evropské unie míru nezaměstnanosti v průměru 10.8 %. Pro země eurozóny potom hodnotu 11.9 %.

Podíváme-li se podrobněji na strukturu nezaměstnanosti v České republice, jsou patrné relativně velké regionální rozdíly. Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) k 31. prosinci loňského roku byla nejvyšší procentuální míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (14 %). Nejlépe je na tom Praha s průměrem 4.5 %.

Pro úplnost přikládáme mapu (.pdf) nezaměstnanosti MPSV porovnávající jednotlivé okresy (s daty platnými k 31. prosinci 2011) a data (.pdf, tab1) Českého statistického úřadu, které mapují regionální nezaměstnanost v letech 2006 - 2010.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.

Ministerstvo dopravy vydalo hned v červenci 2012 prohlášení, že “v zniklou škodu mohou žadatelé uplatnit přímo u ministerstva dopravy, případně prostřednictvím registračního místa, které mělo vozidlo registrovat. Každým takovým případem se MD bude individuálně zabývat a posuzovat jeho oprávněnost.”

Škoda měla být posuzována podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš také v médiích sliboval, že “ministerstvo bude k žádostem občanů o náhradu škody vstřícné. Každou žádost o odškodnění budeme posuzovat individuálně a řešit v nejkratším možném termínu”.

Již v září 2012 pak ministerstvo oznamovalo, že některé žádosti budou zamítnuty, protože žadatelé “nedokáží přesně doložit, jaká škoda jim vznikla”. Pokud bude žádost o zamítnutí zamítnuta, “mohou se proti němu [občané] odvolat, respektive podat takzvaný rozklad. Dalším krokem je vymáhání způsobené škody u soudu,” píše aktuálně.cz dále.

Jak informoval minulý týden (11. října 2013) server týden.cz, odškodnění se zatím dočkalo pouhých 8 žadatelů.

Poté co Senát v březnu 2013 zvolil za člena Rady ÚSTR historika a prorektora Metropolitní univerzity v Praze, Jana Bureše, namísto jediného sněmovního kandidáta Jiřího Lišku, rozběhl se tzv. "boj o ÚSTR“.

Rozhodnutí Senátu ostře napadl tehdejší premiér a předseda občanských demokratů Petr Nečas. Hovoří o „další nehorázné demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera“. Dle Nečase přestává být Senát pojistkou demokracie a stává se prostředkem nadbíhání sociálních demokratů komunistům. „Mám důvodnou obavu, že dalším krokem má být úplná paralyzace Ústavu pro studium totalitních režimů ještě před volbami jako splnění podmínky povolební spolupráce s KSČM," vysvětlil předseda ODS.

Z důvodu odvolání Daniela Hermana z funkce ředitele ÚSTR na začátku dubna, rezignovalo na protest několik členů Rady.

Výkonná rada ODS na konci dubna prohlásila, že chce, aby se TOP 09 vyjádřila k situaci na ÚSTR zvláště poté, co byl jmenován Zdeněk Hazdra prvním náměstkem nové ředitelky Pavly Foglové. (Hazdra oznámil, že své členství v TOP 09 na podzim roku 2012 pozastavil).

Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová reagovala na usnesení širšího vedení ODS: „Jakékoli další politické diskuse tuto instituci poškozují“.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu, že na základě dostupných zpráv o zmíněném tématu se nám nepodařilo nalézt relevantní informace, které by přímo potvrzovaly či vyvracely výrok o ODS jako jediné straně, který bojovala proti oslabení a zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů. Jiří Pospíšil se navíc ve svém výroku dopouští spíše své vlastní expresivní interpretace, kdy je problém přesně postihnout stav hájení pozic ve válce o ÚSTR, resp. boj proti oslabení a zrušení instituce, které ostatní subjekty (alespoň verbálně) odmítaly.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní aktuální data o struktuře vlastníků německých solárních panelů.

Text na webu infojet.cz popisuje strukturu vlastníků následovně: " 42 % je v individuálním vlastnictví fyzických osob, 9 procent vlastní farmáři, komerční a průmyslové podniky mají 7 procent, banky a bankovní fondy 11 procent. Elektrárenské společnosti provozují 13 procent obnovitelných zdrojů."

Zmíněná data však odpovídají stavu v roce 2009, aktuálnější čísla již text ani web nenabízí.

Článek " Why Germany’s Solar Is Distributed " pak popisuje strukturu vlastnictví všech obnovitelných zdrojů energie, nikoli pouze fotovoltaiku.

Další konkrétní zdroj, který by popisoval aktuální strukturu vlastníků fotovoltaických zdrojů, se nám nepodařilo najít a výrok tím pádem hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální informace o počtu odcházejících policistů. Níže uvádíme alespoň informace týkající se odchodu policistů v době Pecinova působení ve vládě. Martin Pecina byl ministr vnitra Fisherovy vlády od 8. května 2009 do 13. července 2010. Na webu Ministerstva vnitra je uvedené, že průměrná běžná roční fluktuace je cca 1 400 policistů (informace k roku 2010).

V tabulce jsou zaznamenány počty policistů v jednotlivých letech.

200744 101200842 117200943 472201043 100201140 500201238 776201338 966(plán)Zdroj: Eurostat, MVCR,

Níže jsou zaznamenány proměny kapacity policejního školství v době

RokVyšší a střední policejní školstvíPolicejní akademie Črcelková kapacita200835517362091200929914561755201038218822264 Zdroj: Ministerstvo vnitra Čr

Z výše uvedených informací vidíme, že v roce 2009 tedy skutečně došlo k významnému poklesu kapacity policejního školství o více než 300 míst.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se shoduje s informacemi, které uvádí vícero serverů a které vycházejí ze statistiky České správy sociálního zabezpečení.

Je pravdou, že rozdíl mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na důchody narůstá. Níže uvádíme tabulku ve kterém jsou srovnané důchodové schodky v jednotlivých letech.

201029,5 mld. Kč201139,5 mld. Kč201249,9 mld. Kč

Je tedy zřejmé, že od roku 2009 se tento rozdíl skutečně prohluboval zhruba o 10 mld. korun ročně.Tyto informace uvedené Českou správou sociálního zabezpečení jsou potom zprostředkovány např. servery: Investujeme.cz, Novinky.cz

Doplňujeme však, že dle vyjádření ministerstva financí je nepřesné hovořit o konkrétním důchodovém účtu (resp. jeho deficitu), neboť důchody i prostředky z pojistného jsou zahrnuty přímo v rámci státního rozpočtu, protože se jedná o mandatorní výdaj (tedy takový, na nějž je zákonný nárok).

Zvláštní "důchodový účet" je potom zakládán až v situaci, kdy jsou příjmy z pojistného vyšší než samotné výdaje na důchody a v takovém případě jsou tyto prostředky určené jakožto rezervy pro důchodovou reformu.