Minimální mzda se nezvyšovala snad 5 let.
K zatím poslednímu mírnému zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí tedy již sedmým rokem minimální mzda činí 8 000 Kč.
Designovaný premiér se tedy v tomto svém výroku značně odchyluje od reálného stavu věci, jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Bylo chybou minulých vlád, že 8 let fakticky tady nezvyšovaly minimální mzdu.
Nehodnotíme, jestli bylo politické rozhodnutí o minimální mzdě chybou nebo ne, naše hodnocení se týká pouze druhé části výroku. K zatím poslednímu zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí tedy již sedmým rokem minimální mzda činí 8 000 Kč. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Nežádali jsme pro rok 2014 jakékoliv, byť jednokorunové zvýšení (rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt informaci o tom, zda skutečně Kancelář prezidenta republiky ne/žádala navýšení svých finančních prostředků ze státního rozpočtu.
Existuje návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 (.pdf, str. 2–3), v němž však není zcela zřejmý podíl Kanceláře na výsledném stavu. Tento dokument schválila vláda Petra Nečase 12. června 2013.
Podle návrhu prostředky na platy Kanceláře prezidenta republiky zůstávají sice na rok 2014 totožné, avšak celkové výdaje Kanceláře mají vzrůst z 334,4 mil. Kč na 347,4 mil. Kč.
Myslím si, že to nemalá část klubu podpoří, máme k tomu usnesení naší komise, která doporučuje zohlednit v tom návrhu ještě poznatky Svazu měst a obcí, právě poznatky ze Slovenska.
Zákon o státním registru smluv, který ukládá úřadům státní správy povinnost zveřejňovat uzavřené smlouvy na internetu, putuje legislativním procesem přibližně rok. Prozatím však jeho přijetí naráželo na výhrady ze strany ODS (dále i ČSSD a KSČM), zejména kvůli jeho údajné administrativní náročnosti, finanční nákladnosti či nejasnému vymezení, kterých smluv by se měl zákon týkat. Starostové z řad ODS požadovali, aby veškeré normy upravoval pouze jeden zákon, a upozorňovali na problematickou selekci smluv, které by do registru putovaly. Stanoviska odborné komise ODS, ve kterém by byly zohledněny závěry Svazu měst a obcí či zkušenosti ze Slovenska, však k dispozici nejsou.
Výrok Jiřího pospíšila hodnotíme jako neověřitelný.
My ve Zlínském kraji jsme měli na prvních 10 místech minimálně 5 nestraníků. (při krajských volbách 2012 - pozn. Demagog.cz)
Na kandidátce SPOZ ve Zlínském kraji v krajských volbách 2012 bylo skutečně na prvních 10 místech celkem 5 nestraníků.
...Švýcaři hodnotí spolupráci Pavla Zemana s nimi a samotnými (v kauze MUS - pozn. Demagog.cz) a říkají, že bez této spolupráce by se věc vůbec nepohnula.
Švýcarský generální prokurátor Michael Lauber po vyslovení verdiktu uvedl, že spolupráce s českými úřady byla od ledna 2012, kdy do funkce nastoupil, skvělá. Řekl, že s nejvyšším českým státním zástupcem Pavlem Zemanem a jeho spolupracovníky pravidelně jedná a Zeman ho také několikrát navštívil ve Švýcarsku.
V rozhovoru po vynesení rozsudku, který zveřejnil server iHNed.cz, Lauber také prohlásil, že pro úspěšné zakončení vyšetřování byla klíčová mezinárodní spolupráce.
V minulé poslanecké sněmovně byl nejvyšší počet lidí vyšetřovaných policií.
Aby mohl být poslanec vyšetřován policií, musí ho nejdříve jeho kolegové zbavit imunity. Zaměřili jsme se proto na počty poslanců zbavených imunity, jejichž přehled přinesl server Aktuálně.cz.
Z tohoto přehledu vyplývá, že nejvíce stíhaných poslanců skutečně bylo v čerstvě rozpuštěné sněmovně (6. volební období, 6 vydaných poslanců). Na pomyslném druhém místě by bylo 2., taktéž zkrácené, volební období, které trvalo pouhé dva roky, ale za tuto dobu byli vydáni hned čtyři poslanci.
Bylo to zajímavé tehdy (Schwarzenberg mluví o období “před Únorem” - pozn. Demagog.cz), neboť největší strana, nebudiž pochyby, naši předkové volili velkého prezidenta v opravdu svobodných ještě volbách, byť byla vyřazena v první republice nejsilnější strana, Československá republikánská strana agrární, a byl jenom omezený počet politických stran připuštěn, což už vrhlo stín na tyto volby . Ale volby ještě byly celkem svobodné. Vzešla z toho nejsilnější komunistická strana, a ta, jak známo, po únoru rychle vstřebala sociálně demokratickou stranu. Byl sjednocující sjezd a nebylo sociálních demokratů.
O volbách r. 1946 se hovoří často jako o relativně demokratických nebo o částečně svobodných. Volební soutěž byla deformována tím, že se jí mohl účastnit pouze omezený počet stran, přičemž do té doby velmi silná Agrární strana se voleb účastnit nesměla. Nelze je tedy považovat za úplně demokratické, jak ve svém výroku připouští i Karel Schwarzenberg.
Dalším nedemokratickým prvkem pak bylo sčítání hlasů KSČ* a KSS**, kdy obdobná možnost ostatním stranám dána nebyla. Nicméně ve srovnání s volbami r. 1948 se stále dá hovořit o jisté míře demokratičnosti.
Ve volbách nakonec zvítězila KSČ se 40,17 % hlasů.
Tehdejší Sociální demokracie (ČSD) byla stejně jako KSČ součástí tzv. Národní fronty. Po událostech z února 1948 se ČSD skutečně pod vedením pro-komunistického křídla v červnu 1948 po sjednocujícím shromáždění (.pdf) skutečně stává součástí KSČ.
* Komunistická strana Československa
** Komunistická strana Slovenska
To znamená, kdyby hrozilo u některé z těch norem (prozatím neschválená legislativa v Poslanecké sněmovně - pozn. Demagog.cz), že z nějakého důvodu by ji chtěl Senát vrátit, ta je to veliká komplikace, protože tím ten zákon vlastně se nemá kam vrátit, pokud by už mezitím se rozpustila sněmovna, padne pod stůl a věci nebudou fungovat tak, jak by měly.
Článek 33 Ústavy ČR dává Senátu pravomoc „přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona“. Tato opatření by pak musela být potvrzena novou sněmovnou a navrhovat je může pouze vláda, toto se tedy týká pouze nově předložených vládních návrhů.
Z toho vyplývá, že zákony, které by nyní chtěl Senát vrátit k novému projednání již rozpuštění Poslanecké sněmovně, takzvaně spadnou pod stůl. Viz shrnutí na zpravodajském webu České televize.
Žádný ze zákonů a zákonných norem nezakazuje Vratislavu Mynářovi kandidovat stejně tak jako každýmu jinýmu občanu v jakýchkoliv volbách.
Zákon o volbách do Parlamentu České republiky v § 25 uvádí, že: “ Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). ” Překážka k výkonu volebního práva spočívá v omezení osobní svobody občana a zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Dle Ústavy ČR je s funkcí poslance nebo senátora neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. Zákon o Kanceláři prezidenta republiky neslučitelnost funkcí kancléře a poslance nezmiňuje.
Kandidatura hradního kancléře před časem vzbudila rozruch nejen na politické, ale i akademické scéně. Známý politolog Tomáš Lebeda např. uvedl, že jediným řešením, jak takové situaci předejít, by bylo upravit příslušné paragrafy zákonů. “ Co není v České republice kodifikováno, tak to v podstatě nikdo nerespektuje. Celá řada ústavních zvyklostí postupně bere za své, takže je bohužel asi zapotřebí jít cestou, že všechno bude muset být upraveno zákonem a legislativně podchyceno," uvedl doslova.
