Přehled ověřených výroků

Před svým odchodem z pozice generálního ředitele Českých drah pobíral Petr Žaluda plat ve výši půl milionu korun měsičně. Po odchodu mu bylo přiznáno odstupné ve výši 24 platů, tj. 12 milionů korun. Následně došlo v souvislosti s příchodem nového ředitele ke snížení platu na polovinu.

Plat předsedy vlády je oproti tomu přibližně 165 tisíc korun. Petr Nečas odstupné neobdržel, jelikož pokračoval ve výkonu funkce poslance. Pokud by tomu tak nebylo, má předseda vlády nárok na odstupné v maximální výši pěti platů.

Z důvodu vyššího finančního ohodnocení gen. ředitele Českých drah než premiéra České republiky považujeme výrok za pravdivý.

Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako pravdivý, neboť je pravda, že i bez tří náhradníků za tzv. poslanecké rebely ODS by vláda prosadila zákon, se kterým spojila hlasování o důvěře vládě.

Obvinění, o kterých je řeč, jsou vznesená proti bývalým poslancům za ODS, resp. nezařazeným, premiérově pravé ruce Janě Nagyové a od pondělka i proti Petru Nečasovi. Jde o obvinění z podplácení, za účelem zvrácení politické situace ve svůj prospěch. Hlasování o důvěře, které má Miroslava Němcová evidentně na mysli, je tedy situace z listopadu 2012, kdy vláda Petra Nečase spojila důvěru vládě s návrhem zákonao změně daňových, pojistných a dalších zákonů, který se také lidově nazývá "Kalouskův balíček".

Ve 3. čtení, kde byl návrh 7. listopadu 2012 v Poslanecké sněmovně, pro něj zvedlo ruku 101 poslanců, a to již včetně náhradníků za 3 odstoupivší poslance ODS (Tluchoř, Šnajdr, Fuksa). Ovšem, jak je patrné z tohoto hlasování, vládě by k prosazení tohoto návrhu stačilo 98 hlasů, tedy důvěru by získala, i kdyby zmínění 3 náhradníci nehlasovali pro tento návrh. Důležité je si uvědomit, že pro získání důvěry vládě stačí získat podporu přítomných poslanců, nikoli nutně 101 hlasů.

Dodáváme však, že tento návrh zákona by bez podpory těchto poslanců (Pekárek již nehlasoval) měla vláda problém prosadit po jeho vrácení Senátem, kdy by již potřebovala 101 hlasů. V tomto hlasování získala vláda pro svůj návrh 102 hlasů, když pro něj navíc oproti předchozímu sněmovnímu jednání hlasoval poslanec Pavel Bém (toho času nezařazený) a exministr kultury Besser, který se 1. hlasování neúčastnil.

Úloha Senátu ČR v situaci rozpuštění Poslanecké sněmovny je ukotvena v Ústavě, konkrétně se jedná o Hlavu druhou (Moc zákonodárná), článek 33:

(1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
(2) Senátu však nepřísluší příjímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10.
(3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda.
(4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony.
(5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.

Pro posouzení fiskální náročnosti Senátu byl vyhledán rozpočet (souhrn běžných i kapitálových výdajů) této instituce za posledních šest let (2007-2012), jehož výše je představena za jednotlivé roky v následující tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Schválený rozpočet a skutečné čerpání prostředků Senátu (v tis. Kč) 2007-2012

Schválený rozpočetSkutečné čerpání prostředků2007562 341 513 5772008604 492519 9892009589 868546 2632010527 736499 0762011519 239500 2002012527 879489 457

Zdroj: www.senat.cz (pro jednotlivé roky 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012)

Pokud uděláme průměr ze schválených rozpočtů pro jednotlivé roky, bude se tento rovnat 555 259,167 tis. Kča v případě skutečného čerpání prostředků 511 427 tis. Kč. V případě obou ukazatelů je tedy částka vyšší než uvádí Tomáš Vandas.

Snaha o zrušení Senátu je ukotvena v programu DSSS v první části, konkrétně bodě Reforma ústavních institucí. Na základě zjištěných skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miroslava Němcová skutečně požadavek prezidenta Miloše Zemana na notářské ověření 101 podpisů poslanců podporujících její případnou vládu od počátku konstantně odmítala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

O požadavku prezidenta se Němcová vyjádřila takto: „Je to další krok, který jde zcela jasně proti parlamentním politickým stranám. My 101 hlasů máme, pan prezident o nich byl informován, ta listina je k dispozici komukoli, kdo ji chce vidět, ale v žádném případě nepůjdu k notáři a nenechám ji ověřovat notáři, protože tohle je naprosto neslýchané. (...)“

Podle informací z webu Hlavu vzhůru! hodnotíme výrok jako pravdivý.

Olga Charvátová-Křížová, první československá držitelka olympijské medaile v alpském lyžování, kandiduje z 2. místa kandidátky v Královéhradeckém kraji.

V Ústeckém kraji je Robert Kysela, člen týmu mistrů světa v ledním hokeji z 1996 ve Vídni, dokonce lídrem kandidátky.

Jiří Domlátil hovoří o odposleších Bém-Janoušek, které pořizovala BIS v roce 2007 a zveřejnila je Mladá Fronta v březnu roku 2012. Únik odposlechů po-té vyšetřovala příslušná parlamentní komise pro kontrolu BIS, neboť nahrávky měla získat v roce 2009 bezpečnostní agentura ABL. Ředitel BIS Jiří Lang nebyl schopen doložit původ nahrávky a také zda skutečně unikla od tajné služby či nikoliv.

Šéf tajné služby údajně senátorovi Jaromíru Štětinovi v květnu uvedl, že odposlechy nepořídila BIS. Mluvčí BIS Jan Šubert však vzápětí toto tvrzení odmítl se slovy: "Není to pravda, ředitel služby se takto nevyjádřil. Senátor Štětina seděl patrně na jednání jiného výboru". Člen výboru pro kontrolu BIS Vladimír Dryml dále prohlásil: "Můj názor a názor většiny senátorů tady je takový, že únik z BIS byl - a je to problém tajné služby“. Odposlechy tedy s velkou pravděpodobností unikly z BIS, avšak jejich přesnou historii a závěry interního vyšetřování BIS však neznáme dodnes.

Povinností BIS je každoročně zveřejňovat výroční zprávu a dále je povinna poskytovat informace o činnosti pouze prezidentovi, premiérovi a vládě, které je také přímo odpovědná (dále viz zákon 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky, ods. 7 a 8).

Výrok Jiřího Domlátila hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dat webu Kurzy.cz a czso.cz jako pravdivý. Kurzy.cz na základě dat Českého statistického úřadu zpracovali přehledný článek, který potvrzuje pravdivost výroku.

HDPQ1

Q2Q3Q4

2011

0.9

0.1

-0.1

-0.1

2012

-0.8

-0.2

-0.3

-0.2

2013

-1.1

-

-

-

Data ČSU pro Q1 roku 2013 zde. Pro rok 2012 (Q1, Q2, Q3, Q4) a pro rok 2011 (Q1, Q2, Q3, Q4).

Po mnichovském diktátu, v období tzv. druhé republiky, docházelo v okleštěném Československu k oslabování demokratického étosu i institucí. Prvorepubliková demokracie byla napadána a prezentována jako slabá a neživotaschopná. Politická soutěž (.doc) byla limitována (vznikly státostrana Strana národní jednoty a symbolicky opoziční Národní strana práce), byla zaváděna cenzura či profesní omezení pro občany židovského původu.

Na příkladě tzv. zmocňovacího zákona (Ústavní zákon č. 330/1938 Sb.), který vybavoval prezidenta republiky v demokratickém státě nepředstavitelnými pravomocemi, lze vysledovat zásadní odklon od prvorepublikové a demokratické tradice.

S tím bylo spojené také mediální napadání osob, které byly symboly demokratického uspořádání. Vedle např. Edvarda Beneše či Karla Čapka se jednalo právě o (v té době již zesnulého) Tomáše G. Masaryka.

Vzorem, který tehdy v Evropě vítězil, myslí Karel Schwarzenberg nepochybně různé typu autoritářských či totalitních režimů, které Evropě na východ od Rýna na konci třicátých let početně i mocensky dominovaly.

Období druhé republiky trvalo pouhých 167 dní a bylo ukončeno nacistickou okupací v březnu 1939.

Ve své kampani Zeman Nečasovu vládu kritizoval, přímo o jejím zničení, resp. odvolání však - podle dohledaných informací - nemluvil. O odvolání vlády Petra Nečase, byť v teoretické rovině, mluvil až po vítězných prezidentských volbách. Z tohoto důvodu je výrok Marka Bendy hodnocen jako nepravdivý.

V předvolební kampani Miloš Zeman použil např. bilboard s nápisem “ Stop této vládě ”. Vládu Petra Nečase pak kritizoval nedlouho po svém zvolení, kdy se vyslovil pro předčasné volby jako ideální řešení politické situace.

V jednom z předvolebních rozhlasových duelů Miloš Zeman řekl: “ Tak za prvé, tato vláda, jak jistě tazatel ví, má v současné době důvěru 8 % občanů. Prezident, který je zvolen přímou volbou není mluvčím jakékoliv politické strany, je především mluvčí občanů. A měl by tedy vyjadřovat ve svých vystoupeních názor těchto 92 % občanů. Samozřejmě bude-li to levicový prezident a já se s tím nějak neskrývám, tak vláda Petra Nečase to bude mít s levicovým prezidentem o něco obtížnější, než jestliže v čele prezidentského úřadu bude předseda jedné ze silných vládních stran.”

V jiném prezidentském duelu pak hovořil následovně: “ Jsem levicový politik a jsem odpůrcem Nečasovy vlády. Je-li Nečasova vláda pravicová a je-li případný budoucí prezident levicový, pak bych minimálně kritizoval Nečasovu vládu za chyby, které dělá.”

Bohuslav Sobotka k přestoupení senátora J. Regece uvedl: “ Zemanovci dlouhodobě staví na přeběhlictví, které je podvodem na voličích. Prokazují tím nedostatek slušnosti a malé sebevědomí.”

Podle reakcí F.Koníčka a V.Drymla lze usoudit, že výrok se dotkl, byť nepřímo, i jejich osob. Ačkoliv Bohuslav Sobotka neřekl výslovně, že si SPOZ neumí sehnat vlastní kandidáty, dá se tak interpretovat, že podle něj SPOZ staví na přeběhlících.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.