Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL je členem Evropské lidové strany (EPP) (.pdf), která vznikla v roce 1976 (anglicky) jako výsledek evropských integračních proudů a dnes je nejsilnější stranou Evropského parlamentu.

V tomto klubu KDU-ČSL zastupuje europoslankyně Zuzana Roithová.

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) je rozvojovou bankou České republiky, a dle informací z jejich oficiálních webových stránek„napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu“.

V rozhovoru s vrchním ředitelem Úseku podpory a strategie ČMZRB Lubomírem Rajdlem uvedeným na portálu www.finance.cz je přiblížena specifičnost této banky. Ta byla založena v roce 1992 jako nástroj pro realizaci vládních programů na podporu malých a středních podnikatelů, později ale rozšířila svou činnost i do oblasti podpory bydlení, financování vybraných oblastí infrastruktury a zabezpečovala realizaci krátkodobých a cíleně orientovaných programů týkajících se například podpory úspor energie nebo oprav panelových bytových domů.

Ačkoliv má tedy ČMZRB formálně tytéž možnosti podnikání jako každá jiná banka na trhu, skutečně nemůže na základě strategie přijaté akcionáři banky poskytovat úvěr jako běžná komerční banka. Ve výpisu (.pdf) z obchodního rejstříku lze nalézt souhrn předmětů podnikání banky, detailnější souhrn předmětů činností, které ale banka vykonává, je uveden v oficiálním dokumentu (.pdf) (v sekci V.- Údaje o činnosti) vydaným bankou ke dni 30. června 2013.

Co se týče právní formy banky, tak ČMZRB je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je Česká republika (blíže zde, v sekci IV.- Údaje o akcionáři). Dle dokumentu jsou akcionářská práva vykonávána prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem financí ČR.

Do roku 2012 však bylo složení akcionářů pestřejší – vedle českých ministerstev, vlastnící dohromady 72% akcií, byly akcionáři také Komerční banka a.s. (informace o prodeji (. pdf)), Česká spořitelna a.s. (informace o prodeji ze serveru zpravy.kurzy.cz) a Československá obchodní banka a.s. (informace o prodeji ze serveru patria.cz). O změně akcionářů informovala ČMZRB ve svých tiskových prohlášeních. Jak je uvedeno v jednom z nich, plné vlastnictví banky státem je součástí realizace projektu její transformace, který je zařazen do Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 schválené vládou v září 2011.

Předkladatelem strategie byl ministr průmyslu a obchodu, v harmonogramu projektu Transformace ČMZRB a.s. je však vedle Ministerstva průmyslu a obchodu uveden jako gestor Ministerstvo financí, které se na realizaci projektu ze zřejmých důvodů také podílelo. Zestátnění ČMZRB se uskutečnilo na základě požadavku Evropské komise, o němž informuje například zpravodajský server Mladé fronty.

Na základě informací z obchodního rejstříku (.pdf), tiskových zpráv ČMZRB a jejího oficiálního dokumentu (.pdf) hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V životopise Miroslava Kalouska na webu TOP 09, kde se mimo jiné dočteme: „V červnu 2009 Miroslav Kalousek spolu s Karlem Schwarzenbergem založil stranu TOP 09. Na Celostátním ustavujícím sněmu strany, konaném 27. a 28. listopadu 2009, byl zvolen 1. místopředsedou TOP 09.“

Stejnou informaci najdeme například i na webu nasipoitici.cz.

Zásada neslučitelnosti funkcí ve vedení Pirátské strany je zakotvena ve stanovách v čl. 6, odst. 10, kde je uvedeno, že "každý člen může zastávat nejvýše jednu z funkcí vedoucího odboru, člena republikového výboru, republikového předsednictva, kontrolní komise nebo rozhodčí komise."

Z podobného principu též Pirátská strana vychází ve svém volebním programu, kde v sekci nazvané Obnova demokratického státu uvádí tato dvě opatření:

"Prosazujeme změnu ústavy, aby byla neslučitelná funkce poslance a ministra ve vládě. Jinak nemůže být vláda kontrolována Poslaneckou sněmovnou."

"Prosadíme neslučitelnost všech funkcí, které zjevně vyžadují práci na plný úvazek (hejtman, poslanec, ministr, starosta)."

Vlastimil Rampula byl tehdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem odvolán v říjnu 2011. O jeho odvolání se spekulovalo již dříve. Důvodem měla být pochybení v korupčních kauzách.

Pospíšil tehdy nechtěl své důvody zveřejňovat. Zmínil pouze dva základní body. Prvním z nich byl „"řádně neodůvodněný" pokyn podřízené, která se neměla odvolávat v kauze tunelování Investiční a poštovní banky (IPB).“ Druhým pak bylo nedostatečné vedení podřízených a nereagování je jejich pochybení.

Rampula poté podal proti svému odvolání rozklad a rozhodnutím soudu se v únoru 2012 do své funkce vrátil. Jiří Pospíšil poté prohlásil, že jedním z nových důvodů pro případné odvolání Rampuly bude kauza privatizace Mostecké uhelné společnosti.

Rampula nakonec v červenci 2012 na svou funkci rezignoval. V srpnu 2012 na pražském vrchním státním zastupitelství skončil úplně.

Výrok Leoše Hegera hodnotíme jako pravdivý, neboť v Zákoně č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů je skutečně pod § 11 (1d) uvedeno, že "pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu".

K poklesu příjmů Hlavního města Prahy pro rok 2013 došlo zejména v důsledku změny v rozpočtovém určení daní, která platí od ledna 2013. Celkové rozpočtované příjmy pro tento rok činí přibližně 35 miliard Kč.

2013 35 735 174 2012 37 247 051 2011 37 399 705 2010 38 469 147 2009 40 320 401 2008 37 203 115 (příjmy Hlavního města Prahy, v tisících Kč)

Podle návrhu rozpočtu na rok 2013 putuje největší objem prostředků (téměř 20 z rozpočtovaných 44 miliard) do dopravy. Převážná většina investičních výdajů (téměř 5 miliard) souvisí se stavbou městského okruhu, jehož součástí je i tunel Blanka.

Současné příjmy nestačí Hlavnímu městu Praze na krytí výdajů, plánovaný schodek pro rok 2013 činí 8,5 miliardy Kč, současná výše dluhu u Evropské investiční banky, největšího věřitele města, činí více než 20 miliard korun.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě údajů z programových bodů Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

První z deseti programových bodů politického Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury stanoví požadavek na přímou volbu poslanců, hejtmanů a starostů, a také požadavek na přímo voleného a přímo odvolatelného prezidenta republiky ( viz program hnutí).

Politická strana SPOZ nabídla místo na kandidátní listině pro říjnové předčasné volby několika představitelům Rusnokovy vlády, včetně samotného premiéra Jiřího Rusnoka. Předseda SPOZ Zdeněk Štengl konkrétně řekl: „oslovíme s nabídkou všechny ministry mimo těch, kteří budou kandidovat za jinou stranu, nebo kteří kandidaturu odmítli". Jiří Rusnok nabídku již dříve odmítl, podobně by jí nepřijali ministři Jan Fischer, Jan Kohout, Dalibor Štys a Marie Benešová, která bude kandidovat za ČSSD. Naopak ministr vnitra Martin Pecina nabídku kandidovat za SPOZ přijal a pravděpodobně se stane lídrem v Moravskoslezském kraji. Dalšími ministry, kteří kandidaturu za SPOZ vážně zvažují jsou František Lukl, Miroslav Toman a František Koníček, jejichž stanovisko by mělo být známé v nejbližších dnech.

Výrok Miroslavy Němcové proto hodnotíme jako pravdivý.

Miroslava Němcová byla skutečně zvolena předsedkyní sněmovny na první schůzi v tomto volebním období dne 22. června 2010. V tajné volbě získala 118 hlasů.