Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, neboť životopis Jana Fencla, ani jiná informace, která by popisovala jeho úspěšné zemědělské podnikání, není veřejně dostupná.

Ministrem zemědělství ve vládě Miloše Zemana byl Jan Fencl a ministrem průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

Miroslav Grégr má ve svém životopise na webu Vlády ČR skutečně uvedeny značné zkušenosti ze sektoru průmyslu. Konkrétně: "Miroslav Grégr vystudoval strojní inženýrství na Českém vysokém učení v Praze a poté pracoval na různých technických a hospodářských pozicích ve strojírenském průmyslu. V roce 1962 byl jmenován generálním ředitelem podniku na výrobu vysokozdvižných vozíků Desta Děčín. V 60. letech se aktivně podílel na reformních aktivitách v hospodářské oblasti, za což byl po okupaci Československa krátce vězněn a až do pádu komunistického režimu různě perzekvován. V roce 1996 byl zvolen poslancem za sociálnědemokratickou stranu. V roce 1991 byl po obhájení habilitační práce jmenován docentem — obor strojírenská technologie. Miroslav Grégr byl také zakladatelem a prvním prezidentem Svazu průmyslu České republiky."Jan Fencl na webu Vlády ČR nemá svůj životopis vystaven. Jeho profil je dostupný pouze na české Wikipedii, kde se k jeho zemědělské zkušenosti uvádí: " V roce 1964 vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Poté působil na různých funkcích v Agropodniku. V letech 1990 a 1991 byl prvním prezidentem Českomoravské agrární unie."

Veřejně byl Fencl také ve své době nařknut, že z funkce ministra zemědělství získává výhody pro svůj vlastní statek.

Pravda

Bohuslav Sobotka podle všeho odkazuje na užití institutu legislativní nouze vládní většinou k prosazení zákona č. 347/2010 Sb. Ten byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 pro zneužití institutu legislativní nouze za účelem rychlého a snadného prosazení vůle většiny a omezení práv parlamentní menšiny.

"(...) Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (…) byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“

Právě Bohuslav Sobotka byl jedním z navrhovatelů ústavní stížnosti a zároveň zastupoval skupinu navrhujících poslanců před Ústavním soudem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Nepravda

Zavedení trestu smrti ve svém programu (část II.) požaduje také Dělnická strana sociální spravedlnosti. Konkrétně se zde uvádí:
"Požadujeme trest smrti pro masové vrahy a za těžké zločiny na dětech a starých lidech. Požadujeme znovuobnovení trestu smrti za zvlášť závažné a brutální zločiny, mezi které patří především násilí na dětech. Jsme toho názoru, že vrahové nemají ve slušné společnosti místo a žádné polehčující okolnosti v rámci falešné humanity nejsou přípustné."

Suverenita tedy není jediná strana, která by deklarovala tento záměr, jak tvrdí Petr Hannig.

Zavádějící

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o projednávaném tisku k věci Bubny-Zátory a chování jednotlivých stran v rámci tohoto projednávání jako zavádějící. Poche správně popisuje fakt, že zmíněný tisk byl předložen již třikrát a poměrně přesně uvádí i termíny, kdy se tak stalo, nicméně se nám nepodařilo dohledat zmíněnou velkou kritiku jeho strany směrem k tomuto návrhu.

Miroslav Poche mluví o tisku Z-940, který obsahoval změnu územního plánu ve věci Bubny-Zátory. Ten byl skutečně předložen třikrát, konkrétně na jednání zastupitelstva Hlavního města Prahy v říjnu (.pdf - str. 20) a prosinci (.pdf - str. 83) 2012 a naposled v lednu (.pdf - str. 13) 2013, kdy byl schválen.

Co se týká jednotlivých hlasování, případ, kdy byl zmíněný tisk navržen poprvé je popsán v předchozím výroku.

V prosincovém hlasování o tomto návrhu hlasovalo zastupitelstvo města tak, že tento tisk nebyl opět schválen. ODS hlasovala následovně - pro 7, proti 2, chybělo, zdrželo se nebo nehlasovalo 9. Toto vyplývá z oficiálního zápisu o hlasování na stránkách Prahy.

Lednové hlasování ve věci Bubny-Zátory již přineslo schválení tisku - viz. hlasování - kdy jej podpořilo 37 zastupitelů.

Poche také mluví o tom, že tuto změnu sociální demokraté velmi kritizovali. Ze všech tří jednání zastupitelstva, kdy se tento problém projednával, je pořízen stenozáznam:

říjen - .pdf - str. 67 prosinec - .pdf - str. 83. leden - pdf. str. 12.

Projdeme-li tyto stenozáznamy, zjistíme, že zastupitelé ČSSD svou kritiku na jednání fakticky ani nepřednesli. Co se týká hlasování, tento návrh nepodporovali, nicméně velmi kritizován tento návrh při příležitosti jeho projednávání nebyl. Během tří projednávání je dohledatelné pouze vystoupení právě Pocheho. Ten konkrétně na lednovém zastupitelstvu říká (.pdf - str. 13):

" Děkuji za slovo, pane primátore, já jsem původně chtěl panu náměstkuHudečkovi říct pouze za sociální demokracii no comment k tomuto tisku, nicméně napadla
mě jedna drobnost, na kterou ten tisk nedává odpověď a to, jak se k tomuto uvedenému tisku
staví vaše komise tajemná, a také výbor pro územní rozvoj ZHMP, protože jeho stanovisko
nemůžu dohledat. Ale především mě zajímá ta komise. Děkuji.
" Kritika tohoto projektu není dohledatelná ani v mediálních vyjádřeních pražské ČSSD na jejím webu v archivu tiskových zpráv ani v archivu článků. Prošli jsme také 2 periodika, na něž pražská ČSSD odkazuje (Čas volby, Pražské listy). Kritika územního plánu obecně (ne tedy konkrétně Bubnů) je dohledatelná v prosincovém vydání Pražských listů z roku 2012, v textu zastupitele ČSSD Březiny "Pražská koalice ODS a ČSSD škodí Praze a Pražanům". Tento text však není zaměřen spíše na komplexní kritiku tehdejší koalice, není postaven na kritice územního plánu a jeho změny v oblasti Bubny. Doslova se v nich píše (.pdf - str. 2): "Naprosto nelogické a z pohledu budoucího rozvoje naší metropole jsou také kroky náměstka Hudečka (TOP 09) ve věci změn systému územního plánování. V posledním roce tak zažíváme nepřehlednou situaci, kdy práce na některých změnách územního plánu jsou pozastaveny, a o jiných diskuse pokračuje. Přitom dochází k plýtvání prostředků vynaložených na předchozí přípravu územních změn. Navíc hrozí reálný scénář, že nového územního plánu se během následujících let vůbec nedočkáme."

Pravda

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě nařízení Rady o zřízení Fondu solidarity EU.

Toto nařízení (pdf eng) uvádí, že cílem Fondu není hradit veškeré náklady související s přírodními katastrofami, ale v zásadě omezuje úhradu nákladů na nepojistitelné škody. Čerpání z fondu je možné v případě rozsáhlejší přírodní katastrofy pokud celková přímá škoda způsobená danou pohromou přesáhne 3 miliardy eur (v cenách roku 2002) nebo 0,6 % HNP dané země.

Více informací o tomto fondu lze nalézt na stránkách Evropské komise.

Zavádějící

Vládní strany (ODS, TOP 09 a LIDEM) v současné chvíli disponují 100 poslanci. Pro většinu alespoň 101 poslanců by musela koalice získat podporu některého z nezařazených poslanců: např. Michala Doktora, bývalého člena ODS (viz ČT24 a Lidovky).

Na druhou stranu díky dlouhodobé absenci poslanců Davida Ratha (ex ČSSD, ve vazbě) a Romana Pekárka (ex ODS, ve vězení), tzn. aktuálně celkem 198 poslanců, může mít současná koalice bezpečnou prostou většinu 100 hlasů nutnou pro vyslovení důvěry nové vládě i bez nezařazených poslanců.

Potenciálním problémem pro legislativní proces je však navrácení zákona Senátem zpět do Sněmovny nebo prezidentovo veto. V obou případech mohou být přehlasovány pouze nadpoloviční většinou všech poslanců (tzn. 101 hlasů - viz Článek 47 a 50 Ústavy ČR).

Přehled "sněmovní matematiky" na iDnes.cz

Poslanecké kluby - aktuální stav:

  • Občanská demokratická strana: 50
  • TOP 09 a Starostové: 42 - nedávno posílen o bývalého poslance za VV Milana Šťovíčka
  • Nezařazení - Liberální demokraté: 8
  • Nezařazení (dříve ODS): 3 - Pavel Bém, Michal Doktor, Roman Pekárek je ve vězení
  • Nezařazení (dříve ČSSD): 2 - Jiří Paroubek (NS-LEV 21), David Rath ve vazbě
  • Nezařazení (dříve VV): 3
  • Věci veřejné: 11
  • Česká strana sociálně demokratická: 54
  • Komunistická strana Čech a Moravy: 26

Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.

Nepravda

Na základě dohledaných informací o návrzích, které předložila TOP 09 (náměstek Hudeček) během fungování koalice TOP 09 a ODS, a které nebyly přijaty, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Bohuslav Svoboda hovoří o tom, že se nikdy nestalo, že by návrh TOP 09 spadl tzv. pod stůl. Nepravdivost tohoto tvrzení lze dokumentovat na situaci, která nastala na jednání zastupitelstva hl. města Prahy 25. října 2012.

Náměstek primátora Hudeček z TOP 09 na tomto zasedání předložil návrh (.pdf - str. 20) " k návrhu zadání celoměstsky významných změn I ÚP SÚ hl.m. Prahy (Z 2531/00) ". V praxi šlo o návrh zadání změny územního plánu v lokaci Bubny-Závory.

Nejprve byl předsedou klubu ODS Pechou předložen pozměňovací návrh (.pdf - viz. " P. Pecha "), který nepodpořil nikdo z TOP 09 (proti, zdržel se, chyběl), a který ve výsledku zachovával tehdejší aktuální stav, což šlo tedy logicky proti návrhu náměstka Hudečka.

Tento pozměňovací návrhz klubu ODSbyl hlasy z klubů ODS, ČSSD a KSČM zastupitelstvem v hlasováníschválen a změniltak původní Hudečkův návrh. Takto nově upravený návrh byl posléze hlasován v zastupitelstvu, a to dokonce dvakrát (první hlasování bylo prohlášeno za zmatečné). Ve druhém hlasovánínebyl pozměněný návrh schválen a slovy Bohuslava Svobody tak celý návrh prakticky spadl pod stůl. V tomto závěrečném hlasování došlo k na první pohled paradoxní situaci, kdy předkladatel Hudeček a jeho strana (TOP 09) byli proti tomuto návrhu, ale vzhledem k přijatému návrhu, který jej měnil, je tento postoj logický.

Pravda

Podle československé Ústavy 1920 měl Masaryk právo jmenovat vládu bez formálního podmínění parlamentem (§ 70). Vláda pak mohla o důvěru žádat Poslaneckou sněmovnu, ale nebylo to podmíněno (§ 77). Vedle toho pak existoval i dnešní institut vyslovení nedůvěry (§ 75 a 76). Za tzv. první republiky pak bylo skutečně jmenováno několik úřednických vlád, dvě vlády Jana Černého (1920/21 a 1926) a poté úřednická vláda generála Syrového (1938) (seznam vlád Československa nabízí např. Wikipedie). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Miloš Zeman na začátku února (konkrétně 4. února) skutečně veřejně mluvil o tzv. extenzivním výkladu Ústavy. Konkrétně například iDnes.cz popsal tuto skutečnost následovně: "Nový prezident Miloš Zeman připustil, že hlava státu může odvolat premiéra bez jakýchkoli podmínek. "Myslím si, že to vyplývá z velmi extenzivního výkladu Ústavy," řekl při příchodu do své kanceláře. Neřekl, zda by to udělal." Stejně o této události referoval také server Lidovky.cz. Pro úplnost dodáváme, že Zeman byl prezidentem zvolen ve 2. kole, které se konalo 25. a 26. ledna, tudíž svůj výrok o extenzivním pojetí ústavy pronesl skutečně těsně po něm.

Zavádějící

Vojtěch Filip patrně hovoří o Sjednocené komunistické straně Turecka (TBKP). Ta była v roce 1991 rozpuštěna rozhodnutím tureckého Ústavního soudu. Evropský soud pro lidská práva (ECHR) však ve svém rozhodnutí z ledna 1998 (plné znění rozhodnutí anglicky zde) shledal toto rozpuštění v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, konkrétně s článkem 11 o svobodě shromažďování a sdružování a zúčastněným stranám přiznal odškodné ve výši 120 000 francouzských franků (podle historického kurzu přibližně 700 tisíc korun). Ostatní nároky byly soudem zamítnuty, odškodnění tedy zdaleka nečinilo 3 miliony euro, jak tvrdí Vojtěch Filip.

Kvůli nadhodnocené částce odškodnění hodnotíme výrok jako zavádějící.