Marek Benda
Já vím, že prostě došlo k nějaké operaci policejních a státně zastupitelských složek, která směřovala proti třem bývalým poslancům a dnes již bývalému premiérovi, v současné době poslanci, která byla zrušena rozhodnutím Nejvyššího soudu, rozhodnutím nejvyššího státního zástupce. Rozhodnutím nejvyššího státního zástupce toto vyšetřování bylo zrušeno a ukončeno.
Poslanec Benda mluví o propuštění bývalých poslanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra z vazební věznice (zadržovaných v souvislosti s údajnou korupcí kolem tzv. politických trafik) na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. NS rozhodl o vynětí trojice z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Jejich trestní stíhání bylo skutečně na jejich žádost nejvyšším státním zástupcem Zemanem zrušeno. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Karel Schwarzenberg
My máme ve srovnání s jinými evropskými státy příliš veliký počet lůžek.
Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě dostupných údajů z databáze OECD, Informačního centra Vlády ČR, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), Index Mundi a Medical Tribune CZ.
O přebytku nemocničních lůžek v nemocnicích informuje Informační centrum vlády, když uvádí, že " podle všech dostupných dat jsme nad průměrem EU (menší počet lůžek má drtivá většina západních států). " Tento výrok potvrzuje publikace (.pdf, ang.) organizace OECD z roku 2013. Data použitá pro srovnání jsou z roku 2011 a uvádí počet 6,8 lůžek na 1000 obyvatel. Vyšší počet lůžek na 1000 obyvatel mají podle tohoto zdroje ze zemí Evropy pouze Německo, Rakousko a Maďarsko. Průměr OECD je v tomto roce 4,8 lůžek na 1000 obyvatel.
Pro doplnění uvádíme aktuálnější data ohledně nemocničních lůžek v České republice z roku 2012 podle ÚZIS ČR. V publikaci (.pdf) Síť zdravotnických zařízení uvádí na str. 14 informaci, že na 10 000 obyvatel připadá v průměru 76,4 lůžek (tedy 7,64 na 1000 obyvatel). Z toho 5,59 lůžek na 1000 obyvatel je v nemocnicích. Podle zpravodajského portálu Medical Tribune CZ poklesl počet nemocničních lůžek mezi lety 2011 a 2012 o 1883 ks. Dlouhodobě lze pozorovat trend poklesu počtu nemocničních lůžek jak v ČR, tak v Evropské unii nebo mezi státy OECD.
Michal Hašek
Obecní infrastruktura je financována sta procenty státních dotací, tak krajská pouze padesáti.
Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o programu Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách 2013 jako zavádějící. Hašek popisuje správně možnost dotace u krajů, nicméně nadhodnocuje o 10 % možnou výši dotace u obcí.
Michal Hašek ve svém výroku mluví o financování té obecní a krajské infrastruktury, která byla poškozena povodněmi a má být obnovena s pomocí dotací státu. Jak vyplývá z Krizového materiálu pro obce - Povodně 2013, státní finance na obnovu obecní a krajské infrastruktury mohou být skutečně využity a to formou dotací.
Tento manuál (.pdf) na straně 24 doslova uvádí:
"Kam se obrátit, pokud potřebujeme v obci opravit poškozený most, komunikaci či veřejné prostranství? Využijte program Obnova obecního a krajskéhomajetku po živelních pohromách 2013. Podpora se poskytuje formou dotace do výše 90 % celkových uznatelných nákladů akce v případě obcí a až 50 % u krajů." Na základě výše popsaných informací je tedy výrok hodnocen jako zavádějící, neboť hejtman Hašek nadhodnocuje možnost zisku výše dotací na obnovu infrastruktury u obcí.
Tomáš Chalupa
Ty výhrady, které mluví pan profesor a já znám, jsou součástí 49 připomínek, které jsem dostal na mojí žádost od Katedry životního prostředí Právnické fakulty, tak se rozdělují do třech částí. A jedna z nich jsou principy, řekněme toho legislativě technického... (k návrhu zákona o NP Šumava - pozn. Demagog.cz)
Výrok Tomáše Chalupy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož stanovisko Katedry životního prostřední Právnické fakulty Univerzity Karlovy není veřejně přístupné.
Martin Pecina
Já podotýkám, že jsem čekal, že to bylo poslední bod, který se ještě měl stihnout v Parlamentu, ten předminulý čtvrtek, tuším, to bylo, nebo pátek. A v okamžiku, kdy už jsem měl přijít na řadu, tak někdo přišel s návrhem na přehození programu. A ten můj bod prostě vyšel až po šesté hodině a už se neprojednal.
Výrok Martina Peciny hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentů Poslanecké sněmovny ČR.
Z kontextu diskuze vyplývá, že Martin Pecina má pravděpodobně na mysli vládní návrh zákona o státních úřednících neboli sněmovní tisk 1081, který měl být projednán na 57. schůzi Poslanecké sněmovny ve čtvrtek 8. srpna 2013. Těsně před projednáním tohoto návrhu zákona, který měl ve schváleném pořadu schůze Sněmovny č. 4, se skutečně přihlásil poslanec Marek Benda a navrhl prohodit projednávání bodu 4 s bodem 5. Po projednání bodu 5 pak čtvrteční jednání skončilo a schůze pokračovala 13. srpna.
Bohuslav Svoboda
Boris Šťastný je dneska poslanec, není členem, klubu, byl na zasedání regionální rady, přednesl tam 16 nebo 18 návrhů, žádný z těch jeho návrhů regionální rada neschválila. Naopak svým rozhodnutím se zásadně postavila proti němu.
Boris Šťastný je poslancem, není již členem klubu ODS (.pdf) v Zastupitelstvu hlavního města Prahy (zde jeho rezignační projev).
Bohužel však nebylo možné dohledat, kolik přednesl Boris Šťastný návrhů v rámci zasedání regionální rady a kolik jich bylo, či nebylo schváleno.
Petr Hannig
My tam máme bod v programu, kontrolu, státní kontrolu nebo aspoň převážnou většinu nad, nad zdroji. To znamená nad vodou, elektrickou energií, uhlím a tak dál.
Strana Suverenita - Strana zdravého rozumu má skutečně ve svém programu pro parlamentní volby jako jeden z bodů "dostat pod kontrolu státu velké podniky hospodařící se strategickými surovinami – vodou, plynem, uhlím, ropou, drahými nerosty, elektrickou energií a také s hlavními rozvodnými sítěmi a následné z toho vyplývající zlevnění cen energií a vodného".
Bohuslav Sobotka
My jsme strana, která sestavuje kandidátky zezdola. Lišíme se tím od jiných politických stran, které přepisují kandidátky na poslední chvíli rozhodnutím tří, čtyř, pěti lidí ve vedení těchto politických stran. Vedení strany respektovalo rozhodnutí našich okresních a krajských organizací.
Zásahy centrálního vedení strany ČSSD do sestavování kandidátek pro parlamentní volby byly napadeny jak v Moravskoslezském kraji (více na serveru Moravskoslezského deníku), tak v Olomouckém (více na serveru Mladé fronty), a ačkoliv v obou případech obvodní soud pro Prahu 1 návrhy zamítl, dle České televize může Lidový dům přímo zasahovat do sestavování kandidátek pro parlamentní volby. Jak dále uvádí, na březnovém sjezdu strany se měnily stanovy například tak, že „krajské lídry musí nejdříve schválit předsednictvo strany, až pak jdou před delegáty krajských konferencí. Pokud navíc některý kandidát poškodí dobré jméno strany, může ho z kandidátky předsednictvo vyškrtnout.“
Co se týče ostatních stran, tak především strana SPOZ v této věci připoutala mediální pozornost. Například lidovky.cz přinesly informace o tom, že předsednictvo strany udělalo oproti přání krajské konference asi deset změn na pražské kandidátce a kritické hlasy zněly také z kraje královéhradeckého, kde, dle senátora Vladimíra Drymla, kandidátka " nebyla navolena, přišla povelem od předsednictva.“ V případě strany KSČM také centrální vedení prosadilo změnu na úkor regionů v kandidátce, konkrétně v Jihomoravském kraji, jak blíže informuje o tomto případu Český rozhlas.
Strana ODS v tomto roce také schválila stanovy, na základě kterých bylo centrální vedení strany posíleno právě na úkor regionů. Podobně jako ČSSD změny nastaly z důvodu jakési kontroly, aby se zamezilo výskytu jmen, které by mohly stranu poškodit.
Je pravdou, že strana ČSSD nezasahuje do krajských kandidátek tak výrazně jako některé jiné strany, avšak na základě informací České televize, že centrální vedení strany ČSSD bylo v této věci posíleno, a může tedy zasahovat do zezdola již doporučených kandidátek, hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako zavádějící.
Stejně jako jsme přistupovali k volbám v roce 98, kdy volby vyhrál Miloš Zeman jako předseda strany a byl pověřen sestavením vlády, stejně jako v roce 2002, kdy volby vyhrál Vladimír Špidla jako předseda Sociální demokracie a rovněž poté nesl odpovědnost za sestavení příští vlády.
Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.
Ve volbách do PSP ČR v roce 1998 skutečně zvítězila ČSSD, jejímž předsedou v té době byl Miloš Zeman, a byl také pověřen prezidentem Václavem Havlem sestavením vlády.
Stejně tak ve volbách v roce 2002 získala největší počet hlasů ČSSD, tentokrát již v čele s Vladimírem Špidlou, který byl také následně požádán o sestavení vlády.
Petr Nečas
Tak musím říci, že jenom za poslední dva roky v protipovodňových opatřeních bylo proinvestováno přes dvě miliardy korun, to znamená v systému hrází, poldrů a podobně.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentu Ministerstva zemědělství " Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství ", jenž byl 23.4.2013 předložen Poslanecké sněmovně, a ve kterém je uvedené následující: v roce 2011 činily investice státu do protipovodňových opatření přibližně 1,2 miliardy Kč, v roce 2012 zhruba 2 miliardy Kč a předpoklad výdajů za rok 2013 potom činí rámcově 2,2 miliardy Kč. Součástí výše uvedených nákladů nejsou zdroje územních rozpočtů a fondů EU. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
