Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat zápis z jednání regionální rady ODS, který by potvrdil, že dané stanovisko bylo opravdu přijato všemi 21 hlasy.

Výrok hodnotíme na základě informací z webů ceskapozice.cz, pirati.cz a piratskenoviny.cz.

Pirátské noviny přinesly již 2. prosince 2010 zprávu o propojení Jaromíra Drábka s firmou iDTAX s titulkem " Ministr Drábek si buduje čtvrtý důchodová pilíř".

O kauze informovala i Česká pozice ve spojitosti se zadržením bývalého náměstka Ministerstva práce a sociálních věcí Vladimíra Šišky.

Firma Media Master, která zprostředkovává reklamní plochu na pobočkách, před zahájením kampaně údajně oslovila všechny prezidentské kandidáty. "Nabídku jsme odeslali všem prezidentským kandidátům, na které jsme se dokázali nakontaktovat. Zareagovali dva. V této chvíli máme jednu objednávku, která už běží, a další je rozpracovaná," uvedl ředitel firmy Media Master Ivan Hyžák. Ovšem z oficiálních zdrojů se nepodařilo zjistit, zda kandidátům nabízela slevu na tuto službu.

Bobošíková z volby prezidenta odstoupila dříve, než došlo k hlasování, její kandidatura v něm tedy nehrála roli.

Bobošíková odkazuje k volbě prezidenta v únoru 2008, kdy proti sobě stáli Václav Klaus a Jan Švejnar jako nejsilnější kandidáti. Podle dřívějšího znění Ústavy ČR (čl. 58) se nepřímá volba konala až ve třech kolech. V prvním kole bylo pro zvolení potřeba získat zvlášť nadpoloviční většiny hlasů všech členů Senátu a všech členů Poslanecké sněmovny. Pokud tuto podmínku nesplnil žádný kandidát, konalo se druhé kolo, do kterého postupoval kandidát s nejvyšším počtem hlasů ve sněmovně a kandidát s nejvyšším počtem hlasů v Senátu.

Před volbou bylo zřejmé, že Švejnar získá většinu poslanců (opoziční poslance a členy Strany zelených, vizte přehled volby iDNES.cz), zatímco Klaus většinu senátorů, mezi kterými měla po volbách r. 2006 většinu ODS (přehled ČSÚ, .pdf). Pokud by ale kandidovala Bobošíková a část poslanců (stačili by poslanci KSČM) v prvním kole hlasovala pro ni namísto Švejnara, mohl se Klaus stát nejsilnějším kandidátem v obou komorách. Nebyl by sice zvolen v prvním kole, byl by však jediným kandidátem postupujícím do kola druhého (tento scénář zmínily kupř. Novinky.cz).

Nehodnotíme, zda Bobošíková prospěla Klausově zvolení. Pokud však bylo jejím cílem snížit svou kandidaturou počet hlasů pro Švejnara (nikoli kvórum, to se v prvním kole volby nemohlo změnit), nebyla úspěšná. Bobošíková již před prvním kolem volby odstoupila (shrnuje iDNES.cz), Švejnar získal většinu hlasů poslanců a postoupil do druhého kola.

Z výroční zprávy (.pdf - str.20) Kongresového centra Praha a.s. je patrné, že firma v roce 2011 skončila ve ztrátě cca 97 miliónů korun, avšak v roce 2012 skončila již se ziskem cca 61 miliónů korun. Tato část výroku tedy pravdivá je.

Problematičtější je to s Obecním domem - na jeho stránkách je výroční zpráva pouze z roku 2011 (.pdf str.27), kde je však patrné, že skončil ve ztrátě cca 27 miliónů korun. Zpráva za rok 2012 na stránkách ještě k nahlédnutí není. Proto se lze odkazovat pouze na zprávy z tisku, které ovšem hovoří pouze o tom, že Obecní dům "míří k zisku"

Stejný problém je u Kolektory Praha a.s., kde je stránkách také pouze výroční zpráva za rok 2011 (.pdf - str. 21), nicméně firma byla i v roce 2011 v zisku, a to necelých 6 miliónů korun.

Všechny částky jsou před zdaněním.

Celkově výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože výroční zprávy Obecního domu a Kolektorů Praha ještě k dispozici nejsou. Po jejich uveřejnění výrok přehodnotíme.

Výrok Michala Haška hodnotíme jako zavádějící na základě výběru citací z Nálezů Ústavního soudu ČR, neboť ne všechny Haškem kritizované reálie fungování Poslanecké sněmovny popsal soud jako "ohýbání pravidel". Za pravdu (viz hodnocení níže) lze dát prvnímu místopředsedovi ČSSD ve věcech omezování možnosti vystoupení pro zástupce opozice, účelového slučování projednávání návrhů zákonů do jednoho balíku či omezení práv opozičních poslanců podávat pozměňovací návrhy. U zmíněných "nočních maratonů" však Ústavní soud uvedl, že je to "pouze" záležitost politické kultury a také již ústavně ustálená praxe.

Ve vztahu k uvedenému omezování možnosti vystoupení pro zástupce opozice, účelového slučování projednávání návrhů zákonů do jednoho balíku či omezení práv opozičních poslanců podávat pozměňovací návrhy se plénum ÚS skutečně kriticky vyslovuje např. ve svém Nálezu ze dne 27. 11. 2012 (Pl. ÚS 1/12). "214. Pokud jde o namítané sloučení rozpravy za současného omezení řečnické doby poslanců a počtu jejich vystoupení, Ústavní soud podotýká, že zákonodárce je při vytváření struktury právního řádu z hlediska jeho formálního rozdělení na zákony vázán atributy právního státu, mezi které patří zásady předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti [srov. nález ze dne 12. února 2002 sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), též nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07]. Právě z nich lze dovodit požadavek, aby zákon ve formálním smyslu současně neupravoval více materií, jež nejsou vzájemně obsahově a systematicky provázány. Tomuto požadavku lze přiznat opodstatnění i ve vztahu ke způsobu, jakým jsou projednávány návrhy zákonů. Má-li totiž zákonodárná procedura umožnit jejich otevřené a kritické zhodnocení, je žádoucí, aby byl její předmět vymezen právě s ohledem na výše zmíněnou obsahovou souvislost, a k jeho projednávání tak došlo přehledným a srozumitelným způsobem. Z těchto důvodů sdílí Ústavní soud názor navrhovatelů, podle něhož je třeba § 54 odst. 8 jednacího řádu vykládat v tom smyslu, že sloučení rozpravy ke dvěma nebo více bodům pořadu předpokládá jejich vzájemnou věcnou souvislost. Její sloučení k více vzájemně nesouvisejícím bodům by naopak vedlo k absurdnímu důsledku všezahrnující rozpravy, která by právě pro rozsah svého předmětu postrádala jakýkoliv rozumný smysl."

Popř. také v Nálezu ze dne 1. 3. 2011 (Pl.ÚS 55/10). "99. Za této situace nebylo třeba se zabývat dalšími namítanými vadami procesu, který probíhal již v podmínkách legislativní nouze a ve zkráceném jednání. Zejména nebylo třeba zkoumat kompetenci Senátu v návaznosti na složení, v němž hlasoval o napadeném zákonu. Přesto Ústavní soud považuje za nutné dodat, toliko jako obiter dictum, že vady následného procesu v Poslanecké sněmovně tkvěly jednak v tom, že nebyla dodržena lhůta pro svolání mimořádné schůze, když návrh zákona předkládaný vládou k projednání v režimu legislativní nouze a ve zkráceném jednání byl dodán poslancům v takové časové tísni, že nejen opoziční, ale i vládní poslanci nebyli reálně schopni zkontrolovat byť jen totožnost předlohy s předchozí předlohou vládního návrhu zákona, natož pak seznámit se podrobně s jeho obsahem, a posoudit tak jeho možné dopady (že se nejedná o pouhou hypotézu lze doložit i na vyjádřeních některých koaličních poslanců prezentovaných v médiích po přijetí jednoho z předmětných vládních návrhů zákonů v rámci legislativní nouze - viz výše rekapitulované ústní jednání před Ústavním soudem ze dne 22. 2. 2011). Dále byla bezpochyby krácena demokratičnost již omezené procedury přijímání napadeného zákona vypuštěním obecné rozpravy v rámci 2. čtení, a to navzdory usnesení č. 16, které bylo přijato výborem pro sociální politiku na jeho 4. schůzi konané dne 2. 11. 2010, který Poslanecké sněmovně doporučil projednat návrh napadeného zákona i v obecné rozpravě (viz bod 31)."

K otázce "nočních maratonů v Poslanecké sněmovně" však např. ve svém Nálezu ze dne 29. 5. 2013 (Pl.ÚS 10/13) zaujímá "nekritické" stanovisko. "88.Ústavní soud se rovněž neztotožňuje s námitkou o nepřípustnosti jednání Poslanecké sněmovny v nočních hodinách a ztotožňuje se s výkladem ustanovení § 53 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, jak jej nastínila ve svém vyjádření Poslanecká sněmovna. Ústavní soud tedy považuje za ústavně konformní takový výklad zmíněného ustanovení, jenž Poslanecké sněmovně dává možnost v mimořádné situaci jednat a hlasovat i po 21. hodině večerní, neboť opačná, právo Poslanecké sněmovny omezující intepretace nevyplývá z žádného ustanovení ústavního pořádku. Schopnost vládních poslanců dopřát sobě i opozičním představitelům dostatek odpočinku je pak v principu znovu jen otázkou politické kultury v České republice. Jak ve svém vyjádření zdůrazňuje Poslanecká sněmovna, byl navíc takovýto postup v minulosti již několikrát praktikován a nebyly proti němu vzneseny žádné námitky. V tomto směru lze dle názoru Ústavního soudu hovořit o ústavně konformní ustálené praxi, kterou lze považovat za legitimní součást pravidel legislativního procesu [srov. bod 38 nálezu Ústavního soudu ze dne 15. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]."

Výrok hodnotíme na základě informací z webu Skupiny Evropských konzervativců a reformistů (EKR) jako pravdivý. EKR vznikla spoluprací ODS a britské Konzervativní strany v červnu 2009 jako skupina prosazující nefederalistické směrování EU.Obě strany předtím byli členy Evropských demokratů, křídla frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o progresi daně z příjmu právnických osob jako zavádějící.

Tereza Bernardová hovoří o tom, že někde od výdělku 8000 eur ročně je stanovena progrese, a to tím způsobem, že je-li tento příjem překročen, platí poplatník v jednotlivých pásmech vždy o 2 % víc.

Daňový systém v této oblasti popisuje web Finexpert.cz:

"- 0 % (do příjmu 8 004 €),
- 14 % (při příjmu 8 005 €, při každém zvýšení daňového základu o 1 000 € se zvyšuje sazba daně o 1,88 % až do příjmu 13 469 €, kdy platí sazba daně ve výši 24 %),
- 24 % (při příjmu 13 469 €, při každém zvýšení daňového základu o 1 000 € se zvyšuje sazba daně o 0,46 % až do příjmu 52 882 €),
- 42 % (při příjmu od 52 883 € do 250 730 €),
- 45 % (při příjmu nad 250 731 €)." Je tedy zjevné, že Bernardovou popisovaná progrese fakticky platí v pásmu výdělků 8005-13 469 Euro. Při vyšších výdělcích se však po každém zvýšení základu sazba zvyšuje již mírnějším tempem, což místopředsedkyně LEV21 zcela pomíjí.

Tento výrok, v němž Tomáš Chalupa hovoří o energetickém využití komunálních odpadů, je pravdivý na základě publikace Ministerstva životního prostředí.

Poslední dostupná Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011 (.pdf, str. 126) informuje o strukurálním nakládání s komunálními odpady vztažené k celkové produkci komunálních odpadů. Míra energetického využití komunálních odpadů za rok 2011 činila 10,8 %.

Tzv. "emisní disážio" znamená např. dle slovníku na serveru businesscenter.cz " rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou cenného papíru, pokud je emisní kurz nižší než jmenovitá hodnota cenného papíru ". Pokud prodáme cenný papír s emisním disážiem, znamená to, že tržní hodnota emitovaného cenného papíru (měnící se v závislosti na nabídce a poptávce po tomto cenném papíru) je nižší než jeho nominální hodnota. Pro prodávajícího je tedy výhodné prodat cenný papír s emisním ážiem, nikoliv s disážiem.

Bohužel se nám v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat, zda bývalý ministr Kalousek prodal či neprodal pohledávky s disážiem, a proto musíme jeho výrok hodnotit jako neověřitelný.