Přehled ověřených výroků

Na základě segmentu rozhovoru M. Němcové pro MF Dnes je výrok hodnocen jako pravdivý. K otázce možné spolupráce ODS a Václava Klause se v sobotu 10. srpna vyjádřila následovně:

" Já si nemyslím, že Václav Klaus se má vrátit do vedení ODS.My máme mít zájem, aby všechny mozky spojené s pravicovým uvažováním spolupracovaly, to ano.* Vy jste byla léta jeho spojenkyní. Proč se podle vás nemá vrátit? Už by ODS nepomohl?

Dívám se na to tak, že čas předsedů je v době, kdy mají odvést to, co mají odvést. Pan Václav Klaus prošel tou nejlepší možnou kariérou, jakou si lze představit, a završil ji také nejvyšší ústavní funkcí. A myslím, že pak má přijít čas pro nové šéfy a že není možné stavět všechno na jednom člověku. Že bezbranná strana se najednou ocitla bez tatínkovského objetí.

* V tom se lišíte od úřadujícího šéfa ODS Martina Kuby, který prohlásil: „Václav Klaus je jedním z nejvýraznějších politiků na pravici, jakékoliv sblížení považuji za velmi dobré.“ Jako by místo vás chtěl Klause.

Myslím, že sblížení je podobné tomu, co říkám já. Byli bychom blázni, kdybychom nevyužili možnosti spolupracovat s Václavem Klausem.

* A jak má taková spolupráce vypadat? Bude vám Klaus radit, nebo má být na billboardech?

Ne, myslím to jinak. Až bude ODS plnit opoziční roli, tak například Institut Václava Klause je platformou, jak se stavět k nápadům levicové vlády a obhajovat pravicovou politiku před socialistickou. Jinak opakuji: buď je ODS dostatečně sebevědomá, že zvládne současný malér, který si zčásti nadrobila sama, nebo potřebuje nějaký dramatický výtah. To by stejně bylo jen dočasné řešení a stranu by dlouhodobě neposunovalo."

Data o vývoji HDP v eurozóně a České republice potvrzují slova Vladimíra Dlouhého o tom, že naše ekonomiky zatím kopíruje dynamiku v eurozóně.

3Q10 4Q10 1Q11 2Q11 3Q11 4Q11 1Q12 2Q12 3Q12

EMU 2,1% 1,9% 2,6% 1,7% 1,3% 0,2% 0,3% -0,8% -0,8%

ČR 3,0% 3,3% 3,1% 2,1% 1,4% 0,6% -0,2% -1,6% -1,6%

Přikládáme také odkaz na grafické znázornění porovnání vývoje HDP v ČR a Eurozóně.

V aktuálním volebním programu KDU-ČSL jsou problematice daně z přidané hodnoty věnovány dva body v sekci Hospodářská politika:

• "Chceme zachovat více pásem DPH. Při zlepšení ekonomické situace českého hospodářství budeme prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.
• Pro základní dětské potřeby snížíme DPH od roku 2015 z 15 % na 10 % a budeme v EU prosazovat, aby se např. u dětských plen a kojenecké výživy zavedla celoevropská nulová sazba."

Podle svého programu chce KDU-ČSL skutečně v delším časovém horizontu uvažovat o snížení dolní sazby DPH.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě Průvodce Občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy.

Tento text uvádí, že: "Nadační investiční fond bylzřízen (pdf.str.72-73) v roce 1991 zákonem č. 171/1991 Sb. Vznikl za účelem podpory nadací určených Poslaneckou sněmovnou parlamentu České republiky na návrh vlády. Vláda pro NIF vyčlenila 1 % akcií z druhé vlny kupónové privatizace."

Průvodce dále popisuje (bod 12.3) konkrétní rozdělené objemy finančních prostředků nadacím. Jednalo se celkově o zhruba 2,5 miliardy Kč. Co se týče výběru oněch nadací, např. v 1. vlně rozdělování peněz bylo vybráno 39 z 95 přihlášených nadací, selekce tedy skutečně probíhala.

V Dánsku (v angličtině) existují dva specializované soudy, které se zabývají činy ministrů a soudců, prvním z nich je The Court of Impeachment of the Realm (Rigsretten),který přezkoumává činy ministrů a ex-ministrů, zatímco druhým je The Special Court of Indictment and Revision (Den Særlige Klageret), který se specializuje na podněty proti soudcům. V případě Slovenska byl v roce 2009 zřízen Špecializovaný súd v Pezinku. Tento soud (či spíše jeho předchůdce) byl označován jako "protimafiánský". Nejvyšší státní zástupce (.pdf, str. 11-12), kterým je generální prokurátor, je jmenován prezidentem SR na návrh Národní rady SR.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Česká republika je dlouhodobě ze strany EU kritizována za segregaci romských dětí ve školách. Počty romských dětí umístěných ve zvláštních školách se pohybují okolo jedné třetiny všech romských dětí.

Česká republika dlouhodobě čelí kritice Evropské unie za diskriminaci romských dětí jejich neodůvodněním zařazováním do zvláštních škol. Oficiálně se tato kritika datuje od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který v rozhodnutí ze dne 13. listopadu 2007 ve věci stížnosti D. H. a ostatních proti České republice stanovil, že se Česká republika dopustila diskriminace v případě 18 romských dětí, které byly zařazeny do zvláštních škol bez relevantního opodstatnění. Celý rozsudek je ke stažení zde (. pdf).

O přesném počtu romských dětí ve zvláštních (dnes tzv. praktických) školách neexistují oficiální údaje vzhledem k citlivosti takových údajů. Podíváme-li se do českých médií, údaje o počtu romských dětí ve zvláštních školách se mírně liší. Podle veřejného ochránce práv se ve zvláštních školách vzdělává 32-35 % romských dětí (Týden.cz, 6. 6. 2012), časopis Reflex uvádí výsledky výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která odhaduje počet romských žáků na 26,4 % (Reflex.cz, 25. 9. 2013). Zdroje ale ve všech případech uvádějí, že ve je ve zvláštních školách třetina nebo více romských dětí. (Deník.cz, 19. 9. 2013)

Na základě níže uvedené tabulky podle dat z Českého statistického úřadu a Ministerstva financí hodnotíme výrok Miroslavy Němcové jako pravdivý.

Vláda Petra Nečase vykonávala svou funkci ve dnech 13. července 2010 - 10. července 2013. Podle uvedené tabulky můžeme vidět, že ačkoliv státní dluh a jeho růst je v absolutních číslech vyšší než v minulých letech, v relativním procentuálním nárůstu se však vládě Petra Nečase skutečně podařilo postupně snižovat tempo tohoto nárůstu.

RokStátní dluh (mld. Kč)Nárůst dluhu (mld. Kč)Nárůst dluhu (v %)*1993 158,8

1994 157,3-1,5-0,95 1995 154,4-2,9-1,84 1996 155,20,80,52 1997 173,117,911,53 1998 194,721,612,48 1999 228,433,717,31 2000 289,360,926,66 2001 345,055,719,25 2002 395,950,914,75 2003 493,297,324,58 2004 592,999,720,22 2005 691,298,316,58 2006 802,5111,316,10 2007 892,389,811,19 2008 999,8107,512,05 2009 1178,2178,417,84 2010 1344,1165,914,08 2011 1499,4155,311,55 2012 1667,6168,211,22

* nárůst je počítán jako procentuální zvýšení (resp. snížení) oproti minulému roku. Zdroj: data z ČZSO (.xls) a MFČR

Vývoj sazeb DPH

RokZákladní sazbaSnížená sazba199323 %5 %199522 %5 %200419 %5 %200819 %9 %201020 %10 %201220 %14 %201321 %15 %Zdroj: podnikatel.cz

Vývoj HDP (ang.) a spotřeby domácností v ČR (meziroční procentuální růst)

RokHDPSpotřeba domácností20033,775,2320044,743,3720056,753,1120067,024,3920075,744,1920083,102,822009-4,510,2220102,490,9420111,890,472012-1,32-2,63Zdroj: Světová banka

Z výše uvedených poznatků vyplývá, že vývoj jednotlivých indikátorů v podstatě potvrzuje informace obsažené ve výroku. Na druhou stranu je třeba podotknout, že zmíněné indikátory jsou velmi komplexní a jejich vývoj není svázán výhradně s nastavením míry nepřímého zdanění v ČR. Vzhledem k tomu, že nejsme schopni reálně posoudit míru závislosti mezi těmito dvěma proměnnými, hodnotíme výrok jako neověřitelný. Navíc je také otázkou, nakolik je růst ovlivněn také vnějšími vlivy, které Sobotka pomíjí.

Krajský zastupitel za ODS Skopeček zde hovoří o vzniku Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a Paktu pro euro plus (EPP).

Na vzniku EFSF se v květnu roku 2010 dohodly státy eurozóny, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Tato instituce ve formě akciové společnosti sídlí v Lucembursku a má za úkol chránit státy eurozóny před finanční nestabilitou poskytováním finanční výpomoci.

Tento dočasný fond byl v září 2012 nahrazen stálým Evropským stabilizačním mechanismem (ESM, Aj.). Přispívají do něj všechny země eurozóny.

Další zmiňovaný nástroj, Pakt pro euro plus (EPP, Aj.), pak definuje mantinely fiskálních politik členských zemí.

Výrok Jana Skopečka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Po rezignaci Petra Nečase z postu předsedy ODS je úřadujícím předsedou strany Martin Kuba.

Bohuslav Sobotka byl znovu zvolen předsedou ČSSD na jejím 37. sjezdu, který se konal 15. a 16. března v Ostravě, a to hned v prvním kole se ziskem 504 hlasů z celkových 600, tj. 84 %.

Statutárním místopředsedou strany je Michal Hašek (473 hlasů v 1. kole). Řadovými místopředsedy jsou Milan Chovanec (332 hlasů), Martin Starec (298 hlasů), Zdeněk Škromach (413 hlasů) a Lubomír Zaorálek (412 hlasů), kteří byli zvoleni v 1. kole, a Alena Gajdůšková, která byla zvolena 292 hlasy v kole druhém. Martin Starec a Alena Gajdůšková byli zvoleni díky sníženému kvóru z důvodu zdržení se hlasování či neplatnosti hlasu některých delegátů z celkových 600.

Přes těsnost zvolení Martina Starce a Aleny Gajdůškové lze považovat mandát vedení za poměrně silný, předseda i statutární místopředseda získali své posty s přehledem již v prvním kole, většina místopředsedů taktéž.

Vedení zvolené na sjezdu zároveň stále funguje ve stejném složení, v jakém bylo zvoleno na sjezdu.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.