Přehled ověřených výroků

V regionálních volbách v Bavorsku konaných 15. 9. 2013 jasně zvítězila konzervativní strana CSU se 47,7 %, zatímco liberální strana FDP skutečně získala pouhá 3,3 % hlasů a tedy odchází z parlamentu.

Server aktuálně.cz dnes uvedl, že ve výsledcích předvolebního průzkumu do celostátních voleb, které uveřejnila německá televize ZDF, se strana FDP pohybuje okolo 5,5 % a tedy balancuje na hranici zvolení.

Protože k vyslovení souhlasu se jmenováním ústavního soudce prezidentem není podle ústavy nutná žádná jinak specifikovaná většina, stačí senátu pro schválení většina přítomných senátorů. Kateřina Šimáčková získala 20. června 2013 v tajné volbě za přítomnosti 73 senátorů 59 hlasů. Miloslav Výborný obdržel 36 hlasů a k jeho schválení tak chyběl pouze jeden hlas.V případě Šimáčkové se na rozdíl od Výborného jednalo o poměrně jasnou většinu.

Stenozáznam z 11. schůze senátu: "Dr. Kateřina Šimáčková, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Kateřinu Šimáčkovou bylo odevzdáno 59 platných hlasů.""Dr. Miloslav Výborný, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Miloslava Výborného bylo odevzdáno 36 platných hlasů."

Dle vlastních slov strany tato iniciovala vznik středopravicového volebního bloku již v první polovině tohoto roku. Společné postavení kandidátních listin spolu se stranou ANO či s ODS bylo bráno jako jednou z možných strategií SsČR do voleb v roce 2013. Tato jednání (.pdf) však nevedla ke zdárnému konci a strana oznámila, že postaví vlastní samostatné kandidátní listiny ve všech volebních krajích s podporou cechů, společenstev, sdružení a některých pravicových stran. Jednou z těchto stran by měla být strana LIDEM, jejíž představitelé potvrdili, že probíhají jednání o obsazení míst na kandidátních listinách.

Dle dat (a.j.) OECD činily v roce 2011 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,4% HDP. Do níže přiloženém grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD - graf na Dropbox. Ve srovnání s těmito státy má ČR šesté nejnižší výdaje z celkového počtu 28 států uvedených v grafu (pro Austrálii, Izrael, Japonsko, Mexiko a Turecko nejsou dostupná data.)

KSČM navrhovala odložení účinnosti nového Občanského zákoníku o rok, účinnost by tedy byla od 1. ledna 2015. Za hlavní důvod je uváděno, že by se v případě účinnosti od roku 2014 nestihla veřejnost s novým zákoníkem seznámit.

Po volbách do Senátu Parlamentu České republiky, konaných 15. a 16. října 2010, byla KDU-ČSL zastoupena 5 senátory, a skutečně tak obnovila svůj senátorský klub. O novém složení Senátu informoval například server lidovky.cz, o bližším „úspěchu“ lidovců například server denikreferendum.cz.

Co se týká krajských voleb, které se konaly ve dnech 12. října a 13 října 2012, na základě údajů ze serveru volby.cz strana KDU-ČSL opravdu získala 9 % krajských mandátů. V porovnání s vládními stranami je však zřejmé, že ačkoliv lidovci porazili TOP 09 (s 2,81 %) a VV (nezískaly žádný mandát), ODS získala větší počet krajských mandátů - konkrétně 15,11 %.

Vzhledem ke skutečnosti, že strana KDU-ČSL celkově neporazila v krajských volbách vládní stranu ODS, hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící.

Businessinfo.cz přináší přehled aktuálních informací týkající se sazeb korporátní daně v zemích Evropské unie, o nichž Bohuslav Sobotka hovoří.

Dle tohoto serveru jsou dvě sazby daně z příjmů právnických osob ve smyslu snížené sazby u daní z příjmů právnických osob pouze v těchto zemích Evropské unie:

základní sazbacelková sazbabližší informaceBelgie33 %33.99%Obecná sazba korporátní daně je stanovena na 33 % respektive na 33,99 % s 3% přirážkou. Malé a střední podniky (z minimálně 50 % vlastněné jednotlivci) s příjmem nižším než 322,5 tis. eur můžou při splnění určitých podmínek být předmětem snížených sazeb rozlišených dle výše zdanitelného příjmu.Francie33.33%37.06%Základní sazba daně ze zisku korporací je 33,33 %. Pro malé a střední podniky s obratem do 7,63 mil. eur (z minimálně 75 % vlastněné jednotlivci) je stanovena snížená sazba ve výši 15 % z prvních 38,12 tisíc eur zisku.Litva15%15%Základní sazba korporátní daně činí 15 %. Sníženou sazbu ve výši 5 % je možno uplatnit v malých podnicích do 10 zaměstnanců a s příjmem nepřesahujícím 1 mil. LTL (bylo zvýšeno od 1. ledna 2012 z 0,5 mil. LTL).Lotyšsko15%15%Mikropodniky v Lotyšsku mohou uplatňovat 9% sazbu, základní sazba daně ze zisku je stanovena na 15 %.Lucembursko21%30.8%Základní sazba daň ze zisku firem 21 % je zvýšena o 7% přirážku do zaměstnaneckého fondu a dodatečnou sazbou 6,75 % v závislosti na lokalitě. Pro společnosti s příjmem do 15 tisíc eurčiní obecná sazba 20 %.Maďarsko19%20.86%V Maďarsku je uplatňována nižší sazba ve výši 10 % pro společnosti se zdanitelným příjmem do 500 mil. HUF. Základní sazba korporátní daně činí 19 %. Plánovaná změna na sjednocení na 10 % asi nebude ještě provedena a očekává se, že pro rok 2013 budou obě sazby zachovány.Nizozemsko25%25%Sazba daně ze zisku firem je snížena o 5 procentních bodů ze zisku do 200 tisíc eur. Nad tuto hranici platí základní sazba korporátní daně 25 %Portugalsko25%30%Progresivní zdanění se uplatňuje nad základní sazbu 25 % korporátní daně od 3 do 5 % dle výše příjmů (1,5 mil. eur – 7,5 mil. eur).Rumunsko16%16%Mikropodniky mohou uplatňovat 3% sazbu namísto korporátní daně ve výši 16 %.Spojené království24%24%Ve Spojeném království mají několik sazeb daně ze zisků korporací. Výše sazby se odvíjí od výše zdanitelného zisku. Hlavní sazba daně je 24 % (od 1. dubna 2012) pro korporace se zdanitelným ziskem nad 1,5 mil. GBP. Pro společnosti se ziskem do 0,3 mil. GBP je uplatňována 20% sazba korporátní daně.

Společnosti se zdanitelnými zisky mezi 0,3-1,5 mil. GBP jsou zdaněny na posuvné stupnici mezi hlavní sazbou a sazbou pro malé zisky. Na 1. dubna 2013 je plánováno další snížení základní sazby daně ze zisku korporací na 23 %. V roce 2010 byla tato sazba ve výši 28 %, v roce 2011 byla snížena o dva procentní body na 26 % a o další dva v roce 2012.Španělsko30%35.3%Společnosti do ročního obratu do 10 mil. eur mají zdanění do 300 tisíc eur zdanitelného příjmu ve výši 25 % a nad tuto částku už jsou zdaněni základní 30% sazbou daně ze zisku firem. Pro podniky do 25 zaměstnanců je uplatňována 20% sazba do 300 tisíc eur zdanitelného příjmu, nad tuto hranici je uplatňována 25% sazba.

Naopak, některé země k základní sazbě připočítávají různé přirážky či lokální sazby. Konkrétně se jedná o tyto země:

základní sazbacelková sazbabližší informaceBelgie33%33.99%přirážka 3%Lucembursko21%30.8%přirážka 7%, také lokální sazba ve výši 6.75%Maďarsko19%20.86%lokální přirážkaItálie27.5%31,4 %lokální přirážkaFrancie33.33%37.06%lokální přirážkaŠpanělsko30%35.3%lokální přirážkaNěmecko15%30,95 %lokální přirážka, také solidární 5,5% přirážka, která je určena na financování nákladů znovusjednocení země

Zemí s více než jednou korporátní daní, ať už s ulevujícím efektem (11) či s dodatečnými daněmi (7) , je celkově v Evropské unii 13, tedy skoro zmiňovaná polovina, a na základě této skutečnosti hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Pro úplnost ještě dodáváme, že Česká republika má daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %, což je hodnota pod průměrem Evropské unie.

Úloha Senátu ČR v situaci rozpuštění Poslanecké sněmovny je ukotvena v Ústavě, konkrétně se jedná o Hlavu druhou (Moc zákonodárná), článek 33:

(1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
(2) Senátu však nepřísluší příjímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10.
(3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda.
(4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony.
(5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.

Pro posouzení fiskální náročnosti Senátu byl vyhledán rozpočet (souhrn běžných i kapitálových výdajů) této instituce za posledních šest let (2007-2012), jehož výše je představena za jednotlivé roky v následující tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Schválený rozpočet a skutečné čerpání prostředků Senátu (v tis. Kč) 2007-2012

Schválený rozpočetSkutečné čerpání prostředků2007562 341 513 5772008604 492519 9892009589 868546 2632010527 736499 0762011519 239500 2002012527 879489 457

Zdroj: www.senat.cz (pro jednotlivé roky 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012)

Pokud uděláme průměr ze schválených rozpočtů pro jednotlivé roky, bude se tento rovnat 555 259,167 tis. Kča v případě skutečného čerpání prostředků 511 427 tis. Kč. V případě obou ukazatelů je tedy částka vyšší než uvádí Tomáš Vandas.

Snaha o zrušení Senátu je ukotvena v programu DSSS v první části, konkrétně bodě Reforma ústavních institucí. Na základě zjištěných skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle Ústavy České republiky lze k rozpuštění Poslanecké sněmovny dojít dvěma způsoby. První (čl. 35 odst. 1 Ústavy) je především pojistkou pro případ dlouhodobé nečinnosti Sněmovny či její zablokování. Podmínky pro takový krok jsou vyjmenovány pod písmeny a) až d). Tento zmiňovaný článek Ústavy začíná slovy “ Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže.. ”.

Stejně tak druhý způsob podle odst. 2 stejného článku Ústavy vkládá rozpuštění Sněmovny do rukou prezidenta, pokud mu to navrhne Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.

V obou případech Poslaneckou sněmovnu rozpouští prezident, nikoliv však z vlastní iniciativy, ale pouze v reakci na předešlou a v Ústavě pamatovanou činnost či nečinnost Sněmovny. V odborné literatuře však panuje nejednotnost v názoru na to, zda má prezident v případě splnění ústavních podmínek pouze právo anebo přímo povinnost Sněmovnu rozpustit. (např. Man, V. a K. Schelle. Základy ústavního práva. 2009, str. 64: „Prezident republiky není povinen tuto pravomoc vykonat.” Tento spor však dosud zůstává spíše teoretickým).

Pokud se budeme držet ústavní terminologie, Poslanecká sněmovna se tak nemůže sama rozpustit, maximálně může tento krok navrhnout usnesením prezidentovi. Ten může Sněmovnu rozpustit také při naplnění některých objektivních skutečností (nevyslovení důvěry vládě ani na třetí pokus, neusnesení ohledně důvěry vládě, dlouhodobá nečinnost, nezpůsobilost se usnášet). Prezident republiky je tak naopak jediným oprávněným Poslaneckou sněmovnu rozpustit. V otázce rozpuštění Sněmovny nehraje vláda skutečně žádnou přímou ústavní roli.

Výrok Miloše Zemana tak hodnotíme jako nepravdivý.

Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, přijal nabídku strany SPOZ a do předčasných voleb v říjnu 2013 bude za tuto stranu kandidovat jako volební lídr ve Zlínském kraji.