Přehled ověřených výroků

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 skutečně získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %), a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53).

Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace, z nichž by se dalo jasně určit kolik peněz bylo na pražském magistrátu uspořeno.

Bohuslav Svoboda vykonával funkci primátora hl. m. Prahy od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013, tudíž je pravdou, že nesl zodpovědnost za tři jednotlivé rozpočty, a to na roky 2011, 2012 a 2013.

Dle informací dostupných z oficiálních webových stránek pražkého magistrátu činila úspora v rozpočtu na rok 2011 (.pdf) celkem 735 mil Kč. V rozpočtu na rok 2013 (.pptx) činí úspora 1,1 mld. Kč. Nicméně úspora v rozpočtu na rok 2012 není veřejně známá.

Jelikož v první polovině roku 2012 publikoval Vladimír Dlouhý alespoň jeden článek, ve kterém se vyjadřoval proti příliš rychlému snižování rozpočtového schodku ČR, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že zápisy ze zasedání Národní ekonomické rady vlády (NERV) nejsou veřejně dostupné, spoléháme při hodnocení tohoto výroku na vyjádření Vladimíra Dlouhého v médiích. V článku ze dne 13. 4. 2012 se Vladimír Dlouhý vyjádřil v reakci na dotaz "Neškrtá vláda v investicích příliš tvrdě a nepodvazuje tím hospodářský růst?" následovně: "Domnívám se, že tak rychle snižovat deficit nemusíme a že při výsledku roku 2011 nám pomalejší tempo ani nezhorší pozici ČR, ani nezvýší v krátké době úroková rozpětí." (Vláda.cz, střední část článku)

V rozhovoru ze dne 2. 5. 2012 s Václavem Moravcem pro Rádio Impuls prohlásil Vladimír Dlouhý velmi obdobně: " Jedna věc jsou ty škrty, kde jsem přesvědčen, že bychom si mohli jako země dovolit náš dluh snižovat pomaleji, i ty deficity." (Vláda.cz, první třetina rozhovoru)

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť není v našich silách dohledat všechna data, resp. každou konkrétní výměnu na úřednickém postu. Podle iHNed.cz došlo k 92 změnám na ministerstvech a ve státních podnicích.

Zpravodajský server iHNed.cz zpracoval změny na nejvyšších pozicích ministerstev (včetně Úřadu vlády) po pádu vlády Petra Nečase 10. července 2013. V tak zvané " Mapě moci " jsou zaznamenány také změny ve vedení ministerstev. Odečteme-li těchto 14 nově jmenovaných ministrů, dostaneme se na číslo 57.

Důležitý je fakt, že tabulka obsahuje veškeré změny na vedoucích pozicích a to nejen personální. Například v čele Legislativní rady vlády stojí předseda, který je členem vlády. Zpravidla tuto funkci vykonává ministr bez portfeje nebo ministr spravedlnosti. Marie Benešová se proto bezprostředně po jmenování ministryní stala také předsedkyní LRV.

Navíc se v tabulce objevují také nové pozice, které v předchozí vládě neexistovaly. Typicky se jedná o náměstky, protože nikde není stanoven jejich přesný počet a odborná působnost.

Otázkou zůstává zda se dá považovat člen představenstva nebo zaměstnanec státního podniku za úředníka. I v případě, že bychom započítali státní podniky zobrazené v Mapě moci, pak bychom se dostali k číslu 92.

Ještě před jmenováním Fischerovy vlády, 7. dubna 2009, předložila skupina poslanců sněmovně návrh ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, tedy o jejím předčasném rozpuštění. Vláda Jana Fischera byla jmenovaná o měsíc později, 8. května.

Ústavní zákon sice byl schválen a vyhlášen ve Sbírce zákonů, avšak 10. září 2009 jej – spolu s říjnovým termínem voleb – zrušil Ústavní soud. Soud tedy řekl své „ne“ až v září, nikoliv „někdy v srpnu“, a výrok je tudíž zavádějící.

Miloš Zeman na začátku února (konkrétně 4. února) skutečně veřejně mluvil o tzv. extenzivním výkladu Ústavy. Konkrétně například iDnes.cz popsal tuto skutečnost následovně: "Nový prezident Miloš Zeman připustil, že hlava státu může odvolat premiéra bez jakýchkoli podmínek. "Myslím si, že to vyplývá z velmi extenzivního výkladu Ústavy," řekl při příchodu do své kanceláře. Neřekl, zda by to udělal." Stejně o této události referoval také server Lidovky.cz. Pro úplnost dodáváme, že Zeman byl prezidentem zvolen ve 2. kole, které se konalo 25. a 26. ledna, tudíž svůj výrok o extenzivním pojetí ústavy pronesl skutečně těsně po něm.

Dle průzkumu společnosti SANEP s.r.o. ze 7. června 2013 nesouhlasí s provedeným majetkovým vyrovnáním státu s církvemi 74,5% lidí.

Pro zajímavost přikládáme ještě starší průzkum (.pdf) Sociologického ústavu AV ČR, ze září 2012, který se tématem zabývá obšírněji, a pokládá i další podotázky. S návrhem církevních restitucí tehdy nesouhlasilo 65% respondentů.

S ohledem na první zmíněný průzkum, který je nejaktuálnější a potvrzuje slova Jeronýma Tejce, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože k počtu lidí, kteří přišli o práci, jsme našli pouze vyjádření samotného Vladimíra Stehlíka.

V jeho dopise Václavu Klausovi píše: " O zaměstnání přišlo tehdy zbytečně nejméně 6 000 osob a došlo k dlouhodobému poškození mnoha kladenských rodin,..."

"Tvrdost" opoziční politiky hodnotíme na základě takových skutečností, jakými jsou užitá rétorika vůči vládě a její politice, vyvolání hlasování o nedůvěře a (ne)podpora vládou předkládané legislativy.

Jako příklad postoje a používané rétoriky vůči vládě Petra Nečase uveďme např. hodnocení vlády v době jejího zániku Bohuslavem Sobotkou jako ostudn(é) havárie politického projektu pravice, který narazil do zdi chaosu, korupce, neschopnosti a nezodpovědnosti a je zcela zničen. (...)Tenhle koaliční krám už je vhodný jen a jen do sběru.

Pokud nahlédneme do projevů a článků představitelů ČSSD za poslední tři roky, velká část z nich obsahuje jako spojující prvek velmi intenzivní se vymezování vůči vládě Petra Nečase.

Sociální demokracie vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Petra Nečase celkem pětkrát, pokaždé neúspěšně. To je stejný počet jako v předchozím volebním období proti vládě Mirka Topolánka a výrazně vyšší, než ve volebních obdobích před rokem 2006.

Pro stručné a přehledné zobrazení rozdílů v hlasování v Poslanecké sněmovně mezi ČSSD a koaličními stranami dobře poslouží grafická analýza politologa Kamila Gregora. Na ní lze vidět poměrně pevnou opozici poslanců ČSSD vůči vládní většině.

Ministři nominovaní TOP 09 ve vládě Petra Nečase skutečně odpovídali za uvedená ministerstva, konkrétně Miroslav Kalousek za Ministerstvo financí, Jaromír Drábek a následně Ludmila Müllerová za Ministerstvo práce a sociálních věcí a Leoš Heger za Ministerstvo zdravotnictví. Vedle těchto klíčových ministerstev připadla TOP 09 i další ministerstva: zahraničí (Karel Schwarzenberg, který byl zároveň 1. místopředsedou vlády) a kultury (Jiří Besser, poté Alena Hanáková). Roli TOP 09 ve vládě tak rozhodně lze označit jako důležitou.

Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zavedení registru smluv v Libereckém kraji potvrzuje samotný web kraje. O zavedení registru kraj informoval v únoru roku 2013. Samotný registr je dohledatelný na stránkách portálu veřejné správy.

Registr byl zaveden skutečně tedy za působení hejtmana Martina Půty. Ten byl zvolen v krajských volbách za sdružení Starostové pro Liberecký kraj, kdy s tímto sdružením v kraji vyhrál volby. Následně ustavil radu kraje společně s hnutím Změna pro Liberecký kraj.

Kandidátní listina TOP 09 pro předčasné volby ukazuje, že Starostové pro Liberecký kraj kandidují spolu s členy TOP 09, dá se tedy říct, že si oba subjekty jsou personálně velmi blízké.

O ekonomických výhodách zavedení tohoto opatření obecně (na základě zkušenosti ze Slovenska) informuje Česká televize, které potvrzuje výhodnost zavedení registru i bývalá premiérka Radičová. Liberecký kraj také získal za zavedení registu ocenění v anketě veřejnosti Otevřeno - zavřeno, která je udělována za transparentnost.

Na základě těchto dohledaných informací o registru smluv v kraji a politické příslušnosti hejtmana Půty je výrok hodnocen jako pravdivý.