Prováděcí předpisy (k novému občanskému zákoníku, pozn.), pokud jde o náš resort, plníme naprosto přesně podle schváleného plánu prací.
Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2012 (zde) související s novým občanským zákoníkem (.pdf) měl ministr spravedlnosti předložit v prosinci 2012 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Podle tiskové zprávy (. pdf) předložil ministr návrh nového zákona o zvláštních řízeních soudních, návrh nového rejstříkového zákona, návrh novelizace občanského soudního řádu, návrh novelizace insolvenčního zákona a návrh doprovodného zákona až v lednu 2013. O jeho návrzích jednala Legislativní rada vlády 21. února 2013 a vláda samotná až 27. února: usnesení (. pdf) a tisková zpráva z jednání.
.. bojoval jsem za obchvat Plzně, teďka ve středu jde konečně na vládu.
Poslanec Vít Bárta se již v listopadu roku 2012 nechal slyšet, že bude bojovat za to, aby se obchvat Plzně stavěl a má v plánu spolupracovat s občanským sdružením Plzeň-Roudná proti průtahu. V dané věci také interpeloval na půdě Poslanecké sněmovny ministra dopravy Dobeše.
Návrh zákona o "Výstavbě dálničního obchvatu Plzně a souvisejících přivaděčů" (bod č. 20) bude projednáván vládou ve středu 13. 3. 2013.
Výrok Víta Bárty tedy hodnotíme jako pravdivý.
Gesčním výborem je jiný výbor, pro zdravotnictví (v otázce směrnice boje proti kouření v EP). Já jsem ve výboru pro vnitřní ochranu spotřebitele...
Směrnice (2012/0366 COD - anglicky.) upravující mimo jiné výrobu, prezentaci a prodej tabákových produktů spadá (Key players - committee responsible) pod výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zuzana Roithová je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).
Zmíněná směrnice má doplnit již existující směrnici Evropského parlamentu a Rady (2001/37/ES) ze dne 5. června 2001. Momentálně čeká v Parlamentu na první čtení.
Podívejme se, vždyť většina lidí ani nepovažuje Českou republiku za takové to svoje dítě, které milují.
Ačkoliv není jasné, z jakého faktického podkladu Tomio Okamura vychází, na základě nejnovějších výsledků průzkumu agentury STEM zabývající se dlouhodobým vztahem hrdosti českých občanů k jejich občanství hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Dle informací ze zpravodajského serveru Lidových novin česká národní hrdost roste. Tato zpráva vychází z výsledku průzkumu agentury STEM z 23. listopadu 2012, na základě které je téměř tři čtvrtina Čechů hrdá na své občanství. Graf, uvedený na stránkách iDnes.cz, který znázorňuje vývoj výsledků od března roku 1998 až do dubna roku 2011, sice končí sestupujícími hodnotami, nejnovější data by ale tento trend zvrátila. Jak je patrné z grafu, mezi lety 1998 a 2011 se podíl lidí pyšných na své občanství pohyboval mezi 66 až 85 %, začátkem roku 2012 podíl dokonce klesl na historické minimum 61 %. Na základě nejnovějších výsledků však nejnovější hodnota činí téměř 71 %. Pro doplnění ještě uvádíme informaci ze serveru Lidových novin, že kladný vztah k českému občanství vyjadřují většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé do věku 29 let, kteří jsou zároveň příznivci pravicových stran.
Já jsem naposledy v exekutivní funkci, výkonné, ve vládě byl asi před 15 lety.
První exekutivní funkcí Václava Klause byl post ministra financí, který vykonával od prosince 1989 do července 1992. V říjnu roku 1991 byl jmenován navíc místopředsedou vlády ČSFR. Po volbách v roce 1992 se ujal role předsedy vlády a svou pozici obhájil i po volbách v roce 1996. Demisi na post ministerského předsedy podal v listopadu 1997 a z funkce odstoupil k 2. lednu roku 1998. Poté již žádnou exekutivní funkci s aktivním vlivem na chod státu nezastával.
Z výše uvedeného vyplývá, že Václav Klaus stojí mimo exekutivu 15 let a 2 měsíce. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V letech 1998 - 2002 byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V únoru roku 2003 byl zvolen prezidentem ČR. Podrobný životopis Václava Klause je k dispozici na jeho webových stránkách.
My jsme zvýšili počet kontrol za poslední zhruba rok a půl opravdu významně, o 30% v průměru.
Na základě informací ze Souhrnných zpráv SZPI, informací získaných přímo od SZPI a nejednoznačného tvrzení hodnotíme výrok jako zavádějící.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně publikuje na svých stránkách (v sekci Činnost SZPI – Souhrnné zprávy) podrobnou zprávu o svých činnostech za uplynulý rok a právě v těchto dokumentech (většinou v sekci 2.1 Kontrolní činnost – Celkové přehledy výsledků kontroly) jsou také uvedeny počty provedených vstupů inspektory SZPI. Petr Bendl uvedl, že počet těchto kontrol se od roku 2012 zvýšil průměrně o 30 %, není ale jasné, vůči jakému datu toto procento vztahuje.
Počet kontrol SZPI za určitý rok, či jeho části, je následující: 2003200420052006200720082009201020112012 201319966 23076 23645257372967232459 3480637536 (od 1. července roku 2010: 17905)3587170195* 12971 (do 20. května 2013)
* SZPI nás informovala, že v roce 2012 bylo provedeno v rámci tzv. metanolové kauzy zhruba 35 tisíc mimořádných kontrol lihovin, které se do běžných statistik nepromítly. Tedy: v roce 2012 byl celkový počet vstupů do provozoven (tzv. kontrol) 35 136 - tento údaj je k nalezení ve výroční zprávě z roku 2012 a dále SZPI uskutečnila dalších 35 059 mimořádných kontrol lihovin v souvislosti s řešením tzv. metanolové kauzy.
Pro lepší představu jsme nejprve porovnali počet kontrol za poslední rok a půl (za rok 2012 až první polovinu roku 2013) s průměrným počtem kontrol od založení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od roku 2003, zákonem č. 146/2002 Sb. (.pdf)), navýšení kontrol v tomto případě ale činilo až 184 %. Při porovnání počtu kontrol za poslední rok a půl s předcházejícím stejně dlouhým obdobím (od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011), se počet kontrol zvýšil o 54 %. V ani jednom z nejlogičtěji znějících případů se tak procentuální vzrůst nepohybuje okolo zmiňovaných 30 %; na druhou stranu je možné, že v jednu danou chvíli, ovšem Petrem Bendlem blíže nijak nespecifikovaným obdobím, rozdíl hodnot opravdu činil 30 %.
Ekonomika České republiky není na úrovni produktivity německé ekonomiky.
Výrok ověřujeme jako tvrzení o produktivitě práce. Ta se zpravidla měří jako poměr HDP dle kupní síly k celkovému počtu hodin práce v ekonomice. Eurostat sbírá údaje o produktivitě práce v jednotlivých evropských zemích. Zatím jsou k dispozici do r. 2011, i tak ovšem jednoznačně podporují tvrzení ministra Kalouska:
(hodnoty představují podíl z průměru EU v %)
2001 2003 2005 2007 2009 2011 Průměr EU 100 100 100 100 100 100 Česko 67,9 71,2 73,1 76,3 75,9 74,1 Německo 106,2 107,9 108,6 108,4 104,3 106,6
Přestože se česká ekonomika co do produktivity postupně spíše přibližuje evropskému průměru, na německé úrovni skutečně zatím není.
Ta úloha pacienta přece, který musí být vztažen do toho systému, je o to, aby se staral o své zdraví a věděl, že když se o ně dobře stará od mládí, například tolik nekouří a podobně, a chodí na preventivní prohlídky, tak že z toho něco má. Nejenom ten stát, ale i on. A to je třeba systém, které mají v Německu, kdy dostává vlastně jakési bonusy, kdy ta jeho spoluúčast případně na některých těch doplatcích se snižuje, vlastně se odčítá jakoby z těch bonusů.
Podstatným rozdílem, mezi systémem zdravotního pojištění v Německu a v ČR je, že v Německu je tzn. dvojí - zákonného a soukromého. Od určité výše příjmů je možno si v Německu vybrat, zda-li člověk bude přispívat odvodem ze mzdy do zákonného systému, či se mu více vyplatí soukromé. Podstatným rysem soukromého pojištění je, že zde je legální zohledňovat rizikovost pojištěnce, tudíž už rovnou může pojištěnec dostat slevu, je-li například nekuřák. Nicméně většina lidí je ve státním pojištění. Odvod do něj činí 15,5% z příjmu pojištěnce, přičemž 7,3% platí zaměstnavatel a 8,2% zaměstnanec. Tyto peníze putují do centrálního fondu - "GKV" - ze kterého jsou potom vypláceny pojišťovnám. Klíčovým faktem je, že pojišťovny ve státním systému nesmí odmítnout pojištěnce kvůli jeho větší rizikovosti. Tudíž na centrální úrovni není tvořena motivace pro lidi, aby se chovali ohleduplněji ke svému zdraví. Tento úkol spočívá na pojišťovnách, které mají možnost své pojištěnce motivovat různými bonusy či slevami. Odvody to stáního systému GKV (ze kterého jsou placeny příspěvky pojišťovnám) jsou tedy dány procentuálním odvodem ze mzdy (stejně jako v ČR) avšak rozdíl spočívá v tom, že pojišťovny mají možnost motivovat své pojištěnce k zodpovědnějšímu chování. A jelikož je v Německu na trhu opravdu hodně pojišťoven a lidé mají možnost si mezi nimi vybírat podle toho, co která nabízí - některé nabízejí slevy (dostanete nějaké peníze zpět), dotace na pobyty, proplácení nadstandardu atd.
Chováte-li se tedy zodpovědně, tak si můžete na trhu najít takovou pojišťovnu, která Vás za to odmění, tudíž výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zdroje:
Tady se pořád mluvilo, jako kdyby Senát, Senát od roku 2010, kdy je teda středolevicový, odmítal panu bývalému prezidentovi Klausovi návrhy, ale pokud se nepletu, tak byly pouze dvě jména, dvě jména.
Že Senát je od r. 2010 "středolevicový", chápeme pouze tak, že v něm senátoři navržení ČSSD mají většinu. Potvrdit to můžeme ze souhrnných výsledků senátních voleb v r. 2010 (Lidovky.cz) a 2012 (Aktuálně.cz).
Kolik kandidátů na pozici ústavního soudce Senát projednal, zjistíme vyhledáním v databázi senátních tisků. Pro funkční období 2010-2012 a 2012-2014 najdeme až do nástupu prezidenta Zemana opravdu pouze dva návrhy, a to Jana Sváčka a Zdeňka Koudelky. Oba byli v tajném hlasování odmítnuti.
.. protože je naprosto zřejmý z tý smlouvy (s Českou spořitelnou o sKartách, pozn.), že nejenom nepojistné dávky, ale i pojistné dávky v budoucnu měly být tímto způsobem vypláceny.
Z kontextu výroku je zřejmé, že Milan Štěch hovoří o stylizaci zmíněného článku, která může vést k domněnce, že přes systém sKaret budou v budoucnosti vypláceny i pojistné dávky.
Podle smlouvy (pdf.) uzavřené s Českou spořitelnou, která je dostupná na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, se do budoucna počítalo s případným rozšířením sKarty o další služby veřejné správy, konkrétně „o možnost použití Karty jako průkazu zdravotního pojištění, pro výplatu důchodů apod“ (sekce 12, odst. 12.1.1 ).
Výplata důchodů spadá mezi pojistné sociální dávky, proto hodnotíme výrok předsedy senátu Milana Štěcha jako pravdivý.
