Přehled ověřených výroků

Strana TOP 09 byla založena v červnu 2009 a od tohoto roku také poskytuje na webových stránkách seznamy svých donátorů. V roce 2011 také začala zveřejňovat každý měsíc výpis ze svého účtu. K tomuto kroku na svých stránkách uvádí: "TOP 09 se zavazuje, že na tomto účtu budou absolutně všechny příjmy včetně členských příspěvků. Považujeme tento systém za výrazně přínosnější a otevřenější než tzv. "transparentní účet"."

Výpisy z účtu pak strana poskytuje na stránkách poprvé až po více než roce od svého založení. I když tedy přistoupíme na tezi, že zveřejňování výpisů z účtu funguje "přínosněji a otevřeněji" než transparentní účet, nepoužívá tento systém strana TOP 09 od svého založení, resp. na jejím webu jsou dostupné výpisy z účtu od roku 2011. Výrok tedy na základě uvedených skutečností hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože k počtu lidí, kteří přišli o práci, jsme našli pouze vyjádření samotného Vladimíra Stehlíka.

V jeho dopise Václavu Klausovi píše: " O zaměstnání přišlo tehdy zbytečně nejméně 6 000 osob a došlo k dlouhodobému poškození mnoha kladenských rodin,..."

Poslední šetření CVVM (.pdf) z dubna 2013 přisuzuje ČSSD 25,5 % v rámci stranických preferencí, přičemž pouze v případě aplikace volebního modelu hovoří až o 40 % hlasů. Totéž platí jak pro dubnový průzkum od SANEP (28,3 %), tak od agentury STEM. (27,7 %)

V čem se podle metodologie liší stranické, respektive volební preference a volební model?

• "Stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s předpovědí reálného volebního chování, resp. volební prognózou."

• "Volební model tedy nezahrnuje respondenty, kteří se voleb nechtějí zúčastnit nebo nevědí, zda se jich zúčastní."

Pro podrobnější vysvětlení viz Centrum pro výzkum veřejného mínění: Stranické preference a volební model v dubnu 2013 (.pdf)

Dle státního rozpočtu na r. 2012 činil výdajový rozpočet MŠMT po vázání výdajů 135 405 904 tisíc Kč. Dle přílohy k rozpočtu na r. 2013 (pdf; str. 6677) má rozpočet ministerstva dosáhnout 140 411 693 tisíc Kč a je tedy skutečně vyšší.

Položka ostatních neinvestičních výdajů(ONIV) se zvýšila pro školy a školská zařízení zřizovaná krajem, obcí či svazkem obcí. ONIV v rozpočtu pro pro školy a školská zařízení zřizované krajem, obcí či svazkem obcí. V r. 2012 (.doc; str. 3) tato položka činila 696 729 tisíc Kč a v r. 2013(.doc; str. 3)1 563 543 tisíc Kč. Skutečně tedy došlo k navýšení přibližně o 124%.

Výrok je pronesený v kontextu rozhovoru ohledně odstoupení Borise Šťastného z pozice pražského zastupitele.

Výrok odpovídá tvrzením Bohuslava Svobody a poslance Šťastného v médiích.

Primátor Svoboda v rozhovoru pro Ihned.cz na otázku, zda není odchod Šťastného s Richterem spíše signálem pro to, že se jim v zastupitelstvu nedostávalo dostatek prostoru, odpověděl: "Teď (zastupitelský, pozn.) klub hlasuje ve dvaceti lidech poměrem patnácti šestnácti proti čtyřem, což se opakuje. To je jistě pro Borise Šťastného i Milana Richtera signál, že se síly posunuly jinam. Určitě to mělo vliv na jejich rozhodování. (...) Kdyby nebyla taková převaha, hlasová a lidská, pro variantu politiky, kterou oni nezastávají, pak by se nevzdávali."

V podobném duchu hovoří ve zmiňovaném rozhovoru i sám Šťastný. Na otázku, proč se rozhodl složit mandát, odpověděl: "Dlouhou dobu jsem se (...) pokoušel na tyto věci (údajnou nekompetentnost a nedůslednost zastupitelů, pozn.) poukazovat, bohužel marně. Za stávajícího rozložení hlasů nemám možnost, jak tyto věci změnit. (...) Většina má jiný názor a já odmítám nést osobní politickou odpovědnost za věci, se kterými zásadně nesouhlasím a jsem přesvědčený, že nelze dlouhodobě opouštět hlasování, neboť jsem nucen hlasovat proti návrhům vlastní strany."

Ač to nemůžeme tvrdit s jistotou, z uvedeného vyplývá, že Šťastného vedly k rezignaci spíše vnitřní poměry na zastupitelstvu (především pak jemu nevyhovující rozložení politických sil), nikoliv tlak ze strany primátora. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle serveru Finanční noviny nebo podle Českého rozhlasu je míra nezaměstnanosti v ČR skutečně nejvyšší od roku 1993 a přesahuje 10 %. Je ale třeba upozornit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) používá od ledna tohoto roku novou metodiku pro její výpočet. Podle této metodiky byla k 31.1. 2013 na základě údajů ČSÚ míra nezaměstnanosti v ČR pouhých 8 %.

MPSV uvádí, že tento nový ukazatel "má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný." Údaje za leden 2013 tedy nelze srovnávat s údaji za předchozí měsíce nebo jiná časová období. MPSV ovšem nabízí časovou řadu (.xls) podílu nezaměstnaných osob od roku 2005 vypočtenou podle nového vzorce. Rovněž podle těchto dat je údaj za leden 2013 nejvyšší, nelze však již určit, zda je skutečně nejvyšší v historii samostatné ČR, jelikož MPSV starší data vypočtená touto metodikou nenabízí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle staré metodiky je nezaměstnanost skutečně v současnosti nejvyšší a je rovněž nejvyšší i podle nové metodiky od roku 2005.

Dle sdělení ředitele odboru komunikace České pošty, Iva Mravinace, pro server Parlamentni listy z 23. března 2013 se mzda zaměstnanců pošty skutečně dělí na tarifní a výkonovou v poměru 80 ku 20%:

"Mzda našeho zaměstnance se dělí na tarifní a výkonovou. Tarifní mzdu dostane zaměstnanec vždy, výkonovou část mzdy, která tvoří 20 procent z celkové mzdy, ovlivňuje řada motivačních kriterií – mezi nimi i prodej produktů a zboží. Prodej těch produktů aliančních partnerů (finančních služeb) tak v důsledku představuje jen ale pouhou pětinu z oněch 20 procent. Podstatné je i to, že částka výkonnostní mzdy se nevyplatí jen v případě, kdy zaměstnanec neplní kriteria opakovaně. Na druhou musím uvést také to, že za každý produkt dostává zaměstnanec odměnu, která jde nad rámec jeho platu. A ta se pohybuje od 100 do 1000 korun podle druhu produktu“.

Na základě této citace tedy hodnotíme výrok jako prvadivý.

Chápání výroku senátora Okamury se může různit. Pokud "mandátem" myslel soudcovský mandát obecně, toto nemůžeme potvrdit, protože se nám nepodařilo najít zemi, kde by soudci byli jmenováni jen na dobu určitou a poté museli znovu obhajovat že jsou pro soudcovskou funkci způsobilí.

Pokud je však mandátem myšleno přidělení k určitému soudu, pak toto funguje například u Nejvyššího soudu státu Wisconsin, USA, kde se soudci ucházejí o desetiletý mandát v obecných volbách.

Na dobu určitou jsou také jmenování soudci specializovaných soudů, například Evropského soudu pro lidská práva (9 let), některých specializovaných amerických soudů nebo třeba českého Ústavního soudu.

V některých zemích navíc existuje institut tzv. laických soudců, kteří jsou jmenováni na dobu určitou. Tento institut najdeme například v Německu.

Výrok Pavla Blažka hodnotíme na základě nalezených dokumentů jako pravdivý. Na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR lze nalézt zákon (.pdf) o obchodních korporacích. Podle § 786 zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2014 (strana 114 ze 120).

Tento zákon je součástí celé koncepce nového občanského zákoníku (.pdf), proto tedy nabude účinnosti, pokud nabude účinnosti celý občanský zákoník, jež podle § 3081 nabývá účinnosti 1. ledna 2014. Pro vysvětlení dodáváme, že tuto podmínku dodává ministr Blažek proto, že se spekuluje o možném oddálení nabytí účinnosti nové úpravy.

Postup při zadávání zakázky k takzvaným sKartám je skutečně velmi podrobně zdokumentován na webu MPSV, včetně Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Bohužel se nyní nedá dohledat, kdy byly jednotlivé dokumenty zveřejněny. Demagog.cz již dříve ověřoval ministrovo prohlášení, že „smlouva od ledna visí na webu“ (byla uzavřena v lednu 2012) a ani tehdy se nám nepodařilo dokázat zda je to pravda. V té době (leden, únor 2012) se totiž média v souvislosti s MPSV věnovala převážně kolapsu systému pro vyplácení dávek.

Jak vyplývá z dokumentu Protokol o otevírání obálek (.pdf) z této veřejné soutěže, tendru se účastnily následující subjekty: Česká spořitelna.; Komerční banka; Československá obchodní banka a Česká pošta.

Vzhledem k tomu, že v současnosti je veškeré dokumentace k zakázce dostupná a poměrně transparentní, hodnotíme výrok jako pravdivý.