Přehled ověřených výroků

Pravda

Pomineme-li jistou expresivnost ve výroku Lubomíra Zaorálka, lze pozorovat, že vládní návrh zmíněného zákona a poslanecká iniciativa Pavla Suchánka jsou velmi rozdílné a do jisté míry míří v základní filozofii návrhu zákona i proti sobě. Výrok tak lze pokládat za pravdivý.

Lubomír Zaorálek mluví o návrhu zákona o opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který je aktuálně projednáván Sněmovnou jako tisk 715. Vládní návrh zákona (.pdf) řeší např. změnu formy tzv. anonymních akcií a v roce 2014 by již měly být tyto akcie převedeny na konkrétní jméno majitele. Vládní návrh požaduje změnu směrem k prokázání majetkové struktury akcií k 30. červnu 2014.

Pozměňovací návrh (.doc - kompletní znění) poslance Suchánka /ODS/ však obsahuje opatření, že by stávající anonymní akcie nemusely být převedeny směrem k jasnému majiteli, ale vztahovalo by se to až na akcie nové, vydané po nabytí platnosti zákona.

Konkrétní návrh poslance Suchánka zní: "§ 2Vydané listinné akcie na majitele
Listinné akcie na majitele platně vydané před účinností zákona nadále platně existují."

Jak vyplývá z porovnání základních ustanovení ve vládním návrhu zákona a v pozměňovacím návrhu poslance Suchánka, vládní návrh je přísnější, poslanecká iniciativa v tomto případě spíše konzervuje současný platný stav. Pro doplnění uvádíme, že argumenty poslance Suchánka ohledně jeho návrhu se týkají především negativních administrativních dopadů, pokud bude přijat vládní návrh, který naopak je postaven na snaze o větší transparentnost.

Pravda

Na základě dohledaných informací o konkrétním legislativním návrhu z konce roku 2011, zapojení ČSSD při schvalování a formulace z volebního programu ČSSD pro volby do PSP v roce 2010 je výrok hodnocen jako pravdivý.

Jiří Paroubek zjevně naráží na to, že byl na konci roku 2011 schválen vládní návrh zákona o zřízení jednotného inkasního místa, který předkládal ministr financí Kalousek. Tento návrh zákona v sobě obsahoval nově také ustanovení, které zdanilo hazard, což mělo mít za výsledek skutečně také snížení finančních prostředků pro český sport.

Role ČSSD je poměrně zajímavá a na první pohled by se výrok Jiřího Paroubka jevit v části týkající se zapojení ČSSD jako nepravdivý, neboť v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně se poslanci ČSSD kompletně odhlásili a zákon nepodpořili - viz. hlasování.

Nicméně Sociální demokraté zákon skutečně podpořili a to v Senátu. Díky jejich přičinění prošel návrh Senátem a to v té podobě, ve které byl nakonec i přijat. To ostatně přiznal při závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zcela konkrétně uvedl (celé vyjádření ve stenozáznamu):

".. .tak jsme se obrátili na naše senátory a požádali jsme senátory sociální demokracie, aby tyto chyby v usnesení a v přijatém zákonu odstranili. Senátoři sociální demokracie to učinili, učinili to jediným možným způsobem, který v zásadě k dispozici měli, to znamená Ministerstvo financí tam přineslo pozměňovací návrh a ten návrh byl Senátem přijat. A my v tuto chvíli budeme o tomto návrhu zákona rozhodovat znovu." Následně také Sobotka vysvětlil, že a proč se poslanci ČSSD nebudou hlasování účastnit.

Co se týká akcentace podpory sportu ve volebním programu ČSSD pro volby 2010, je pravdou, že strana tento bod skutečně podporovala, i když poměrně vágně. Konkrétní formulace z programu strany (.pdf - str. 35): "ČSSD si je plně vědoma nezbytnosti zvýšení státní podpory při sportovní výchově dětí ve školách, při výběru a výchově sportovních talentů ve sportovních organizacích, při výstavbě sportovišť a zařízení pro využití volného času ve městech a obcích, při výstavbě veřejné infrastruktury pro Národní fotbalový stadion v Praze a stadiony v Brněa Ostravě a při pořádání sportovních soutěží evropského či světového významu na území České republiky.K tomu je ČSSD připravena vytvořit odpovídající ekonomické, systémové, funkční, organizační i personální zabezpečení a struktury."

Pravda

Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.

Pravda

Dvě nemocnice v Královéhradeckém kraji skutečně dlouhodobě hospodaří "dobře".

Nemůžeme s jistotou určit, které zařízení Heger myslí jako klíčové. Vzali jsme proto data z nemocnic ve všech bývalých okresních městech v kraji, tj. Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a samotný Hradec Králové.

Následující tabulka uvádí výsledek hospodaření (v tis. Kč) tak, jak je uveden ve výročních a auditorských zprávách daných zařízení (data pro oblastní nemocnice pocházejí z obchodního rejstříku, data z královéhradecké fakultní nemocnice z webových stránek zařízení; údaje za rok 2012 nejsou k dispozici):

Rok

Jičín

Náchod

Rychnov n. Kněžnou

Trutnov

Hradec Králové

2011

-5097

-7310

-10495

-954

12633

2010

-4144

-25267

1225

6490

542

2009

124

19086

2932

423

17087

2008

-10568

-39185

-16104

312

55254

2007

-4839

-18235

-18061

2349

27955

2006

-11196

-21182

-14782

133

14648

2005

444

-2050

-7771

77

4926

2004

NA

3066

-207

63

38029

2003

-18

-10

NA

-12

7145

Jak tedy vidíme z tabulky, dlouhodobě v černých číslech hospodaří skutečně dvě nemocnice, a to Trutnov a Hradec Králové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Tresty za korupci se skutečně v posledních 5 lety poměrně výrazně zvýšily.

Nejprve je třeba zmínit, že pod pojmem korupce chápeme pouze ty trestné činy, které trestní zákoník vymezuje v oddílu úplatkářství, tj. přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství (nezahrnujeme zde tedy další potenciálně korupční jednání jako zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, pletichy při veřejných soutěžích apod.). Nebudeme také ověřovat, co si Pavel Blažek pamatuje, soustředíme se pouze na část o zpřísnění trestů.

Za období posledních několika let došlo k výraznějšímu zpřísnění trestů za korupci hned dvakrát, a to novelizací trestního zákona zákonem č. 122/2008 Sb. (pdf, str. 11) a od 1. ledna 2010 nahrazením trestního zákona novým trestním zákoníkem (pdf, str. 222-223).

Přinášíme vám ilustrativní srovnání výše trestů za trestný čin přijetí úplatku podle staré normy (před novelizací z roku 2008) a aktuálního platného znění:

Základní horní sazba za přijetí úplatku se mění ze 2 na 4 roky.

Základní sazba za žádost o úplatek se mění ze 3 na 5 let.

Zvláštní sazba v případě úmyslu získat zvláštní prospěch nebo pokud je pachatelem úřední osoba se mění ze sazby 1 rok až 5 let na 3 až 10 let.

Zvláštní sazba za činy velkého rozsahu se mění z 2 až 8 let na 5 až 12 let.

Podobné změny se dotkly i trestných činů podplácení a nepřímé úplatkářství.

Za poslední roky tedy skutečně došlo k výraznému zpřísnění, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Jiří Dienstbier společně se skupinou senátorů předložil 10. prosince 2011 návrh (.pdf) na změnu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

Tento návrh zákona mimo jiné upravuje pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní.

Na své 23. schůzi 14. června Senát návrh zákona schválil a 21. června jej předložil Poslanecké sněmovně. 23. července vyslovila Vláda s tímto návrhem nesouhlas. Celý proces je k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Přikládáme také aktuální znění zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. (předpis č. 424/1991 Sb.)

Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Neověřitelné

Výrok europoslance Ransdorfa hodnotíme jako neověřitelný, neboť i když jsou dohledatelná data o růstu španělského HDP za poměrně dlouhé období, nelze přesně určit, co míní Ransdorf "poměrně širokým růstem", resp. dlouhou dobou. Pro informaci přikládáme vývoj HDP ve Španělsku od roku 1995.

Podle dat Eurostatu od roku 1995 ve Španělsku HDP oproti předchozímu roku klesal v letech 1996, 2001, 2002, 2007, 2008, 2009 a 2012. Naopak rostl v letech 1997, 1998, 1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2010 a 2011.

HDP na osobu o roku 1995

19954,8

19962,3

19973,6

19984,1

19994,2

20004,2

20012,5

20021,22003

1,420041,620051,920062,5

20071,62008-0,72009-4,4

2010-0,6

20110,3

2012-1,5f

2013-1,2f

20141,0f

(f za číslem znamená předpověď)

Pravda

Výrok hodnotíme na základě výzkumu PISA jako pravdivý.

Výrok se soustřeďuje na čtenářskou gramotnost. Na měření výsledků vzdělávání u žáků se zaměřuje v současnosti největší program PISA probíhající v 68 zemích světa. Poslední sběr dat pro projekt PISA proběhl v roce 2012, předtím v roce 2009. Výsledky pro rok 2009 podle národní správy PISA (pdf. str.13) ukázaly, že v ČR téměř čtvrtina žáků (23,1 %) spadá do nejhorších kategorie hodnocení podle metodiky PISA. Průměr zemí OECD je 18,8 % žáků v nejhorších kategoriích. Bližší vysvětlení metodiky hodnocení lze nalézt v daném dokumentu. Od 1.10.2011 je realizací projektu PISA pověřena Česká školní inspekce. Výsledky posledního sběru z roku 20012 budou zveřejněny v průběhu roku 2013.

Pravda

V archivu ČT, konkrétně relací pořadu Otázky Václava Moravce, je nejnovějším dílem (cca 57:25 a dále), kdy je poslanec Paroubek zmiňován jako host toho pořadu je 5. června 2011, což je více než rok a půl.

S ohledem na zmiňované datum hodnotíme výrok jako pravdivý.

Neověřitelné

Tehdejší ministr Drábek spolu se svým náměstkem Šiškou skutečně slibovali úspory spojené s novým systémem výplaty sociálních dávek – informovala o tom například agentura Mediafax.

Na předpokládaných úsporách trvalo ministerstvo ještě v roszáhlém dokumentu z dubna 2012.

Zda k úsporám skutečně došlo není lehké ověřit. Rozklikávací rozpočet na webu MPSV ani aktuální pokladní plnění (závěrečný účet za rok 2012 ještě není k dispozici) nejsou tak detailní abychom z nich vyčetli přímo náklady na ICT. Úspory tak potvrzuje pouze argumentace MPSV, kterou z pochopitelných důvodů nemůžeme použít jako doklad ministrova tvrzení.

Naopak například čísla, která z ministerstva získal letos v dubnu portál aktuálně.cz ukazují, že k realizaci slibovaných úspor patrně v roce 2012 nedošlo.