Přehled ověřených výroků

Pravda

Na základě dohledaných informací o projednávání zákona, který by uzákonil povinnost nosit helmy při lyžování, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina poslanců (napříč politickým spektrem) předložila 27. března 2012 do Poslanecké sněmovny návrh zákona (.pdf - celý návrh) o bezpečném pohybu při lyžování, snowboardingu a jízdě na jízdním kole. 26. března 2013 proběhlo ve sněmovně 1. čtení, kdy byla poslanci diskutována i otázka regulací obecně. Tento přístup hájil poslanec ODS Boris Šťastný, když doslova uvedl: "Je svobodným rozhodnutím člověka, pokud je způsobilý k právním úkonům, zletilý, zda se rozhodne, jestli bude lyžovat, nebo nebude lyžovat. K tomu doufám tady žádný zákon nebudeme přijímat. Stejně tak jako je jeho svobodným rozhodnutím, jestli se rozhodne hrát třeba squash nebo tenis nebo běhat. Každý sport s sebou nese rizika. A je zodpovědností každého člověka, který se rozhodne takový sport provozovat, aby si rizika uvědomil a podle toho se zařídil.Jestli chce tato sněmovna u každého sportu nařizovat ochranné pomůcky, dámy a pánové, tak to už zavání naprostou šíleností levicového typu. Jinak řečeno, můžeme se zítra rozhodnout, že budeme regulovat život občanů této země levicovým způsobem tím, že v rámci hry zvané squash nařídíme povinné ochranné brýle. Já třeba hraju squash a vím, že když si nevezmu brýle, můžu dostati míčkem obrovskou rychlostí do oka. A znám spoustu případů, kdy ti lidé o oko přišli. Stejně tak hrozí obrovské riziko na tenisu, že vás někdo nastřelí na síti, způsobí vám nějaký úraz. Čili tato věc přeci je zcela logická. Naopak ten levicový přístup je regulovat člověka, co vlastně při tom sportu ještě musí používat, a nařídit mu to. A já si uvědomuju, že v tomhle případě to nařizujeme dětem.

Já bych se nerad dočkal toho, abychom v této sněmovně rozhodovali, že například při sexuálním aktu musíme dodržovat určitou polohu, či dokonce nějakou hodnotu krevního tepu, aby nedošlo k nějakým zdravotním újmám (upozornění na čas), které by následně mohly zvýšit výdaje na zdravotní systém. Děkuji za pochopení této věci."
Poslanec Šťastný ve stejné debatě ještě tuto svou úvahu dále rozvinul, když pronesl:

" ...co uděláme zítra? Zítra tedy budeme přikazovat, aby všichni fotbalisté - to je, pane kolego (pohled na ministra Kalouska) prostřednictvím předsedajícího, také sport, kde nejsou jenom dva, abychom nezůstali tedy u toho squashe, na fotbalovém hřišti je mnoho sportovců - nosili suspenzor. (Potlesk poslanců ODS.) Tam je hrozné nebezpečí, tam je hrozné nebezpečí, že vás někdo napálí prostě ze dvou metrů míčem mezi nohy, a já si myslím, že tahle Poslanecká sněmovna v zájmu zachování varlat (smích a potlesk poslanců ODS) by měla udělat všechno pro to, aby zregulovala povinnost nosit suspenzor všem fotbalistům, a teď nevím, jestli mladším 18 nebo 21 let, to už je jedno, to musíme udělat nějakou statistiku." Z přiložených stenozáznamů je zřejmé, že poslanec Šťastný skutečně kritizoval tento návrh zákona z toho pohledu, že stát nemá vůbec tuto oblast lidského chování regulovat. Nicméně pro úplnost uvádíme, že byl v tomto svém postoji v rámci této konkrétní diskuze osamocen, což vyplývá i z přiložených stenozáznamů, a to i v rámci své politické strany. Návrh zákona byl nakonec postoupen výborům.

Pravda

Podle serveru Motejlek.com Jozef Janov, bývalý vrcholný funkcionář skupiny Penta, opravdu spolu s Andrejem Babišem zakládá investiční fond.

Zavádějící

Na základě informací ze Souhrnných zpráv SZPI, informací získaných přímo od SZPI a nejednoznačného tvrzení hodnotíme výrok jako zavádějící.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně publikuje na svých stránkách (v sekci Činnost SZPI – Souhrnné zprávy) podrobnou zprávu o svých činnostech za uplynulý rok a právě v těchto dokumentech (většinou v sekci 2.1 Kontrolní činnost – Celkové přehledy výsledků kontroly) jsou také uvedeny počty provedených vstupů inspektory SZPI. Petr Bendl uvedl, že počet těchto kontrol se od roku 2012 zvýšil průměrně o 30 %, není ale jasné, vůči jakému datu toto procento vztahuje.

Počet kontrol SZPI za určitý rok, či jeho části, je následující: 2003200420052006200720082009201020112012 201319966 23076 23645257372967232459 3480637536 (od 1. července roku 2010: 17905)3587170195* 12971 (do 20. května 2013)

* SZPI nás informovala, že v roce 2012 bylo provedeno v rámci tzv. metanolové kauzy zhruba 35 tisíc mimořádných kontrol lihovin, které se do běžných statistik nepromítly. Tedy: v roce 2012 byl celkový počet vstupů do provozoven (tzv. kontrol) 35 136 - tento údaj je k nalezení ve výroční zprávě z roku 2012 a dále SZPI uskutečnila dalších 35 059 mimořádných kontrol lihovin v souvislosti s řešením tzv. metanolové kauzy.

Pro lepší představu jsme nejprve porovnali počet kontrol za poslední rok a půl (za rok 2012 až první polovinu roku 2013) s průměrným počtem kontrol od založení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od roku 2003, zákonem č. 146/2002 Sb. (.pdf)), navýšení kontrol v tomto případě ale činilo až 184 %. Při porovnání počtu kontrol za poslední rok a půl s předcházejícím stejně dlouhým obdobím (od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011), se počet kontrol zvýšil o 54 %. V ani jednom z nejlogičtěji znějících případů se tak procentuální vzrůst nepohybuje okolo zmiňovaných 30 %; na druhou stranu je možné, že v jednu danou chvíli, ovšem Petrem Bendlem blíže nijak nespecifikovaným obdobím, rozdíl hodnot opravdu činil 30 %.

Zavádějící

Výrok hodnotíme na základě informací oficiálního webu vlada.cz o aktuálním složení vlády České republiky jako zavádějící.

Počet členů vlády ČR je šestnáct plus premiér, dohromady tedy 17 členů vlády. Vzhledem k tomu, že Karolína Peake je sama členkou vlády a nejaktuálnější rozšíření počtu členů proběhlo kvůli požadavkům strany LIDEM, je tato nepřesnost již výrazná.

Zbytek výroku je již pravdivý, strany ODS a TOP09 mají dohromady 11 vládních postů, z toho 6 ministrů má ODS a 5 TOP09, což dohromady představuje většinu.

Členové vlády za stranu LIDEM jsou Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj a Karolína Peaka jako místopředsedkyně vlády. Předseda Legislativní rady vlády a ministr bez portfeje Petr Mlsna vystupuje jako nestranník ale de facto jedná se o nominanta strany LIDEM.

Zbytek ministrů jsou nestraníci, které do vlády nominoval premiér, ale nejsou spojováni s žádnou jednou konkrétní politickou stranou (ministr školství Petr Fiala, ministr vnitra Jan Kubice a ministr obrany Vlastimil Picek).

Pravda

Na základě dohledaných údajů například ze stránek Vlády ČR, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stránek Strany Zelených označujeme tento výrok za pravdivý.

Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek vykonával svou funkci za vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v období od 15. července 2002 do 16. srpna 2006. Na stránkách Strany Zelených se pak uvádí o Martinovi Bursíkovi, že působil v letech 2002 - 2005 jako externí poradce ministra životního prostředí. Stránka nasipolitici.cz dodává, že byl poradcem v oblasti energetiky a životního prostředí.

Co se týče návrhu zákona, premiér Petr Nečas myslí pravděpodobně Zákon č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento zákon byl předložen již v roce 2003 vládou zastoupenou jednak ministrem životního prostředí (byl jím v tuto dobu Libor Ambrozek), ale také ministrem průmyslu a obchodu. Vyhlášen byl pak skutečně 5. května 2005. O své roli v přípravě zákona hovoří Martin Bursík také v rozhovoru pro iHNed z února tohoto roku.

Pravda

Informace ze stránek Vlády ČR a České spořitelny potvrzují pravdivost výroku Jaromíra Drábka. Ten byl ministrem práce a sociálních věcí ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 31. října 2012. Na tiskové konferenci 7. prosince 2012 k jednání Petra Nečase, Ludmily Müllerové, České spořitelny a České pošty uvedl premiér, že v dohodnuté změně smlouvy budou " vypuštěny nebo upraveny některé body, které vyvolávaly otazníky, např. výplata důchodů přes sKarty nebo stanovení 98 % výplat dávek prostřednictvím sKarty. " Tiskovou zprávu vlády na svých stránkách zveřejnila i Česká spořitelna.

Pravda

Vycházíme-li z aktuálních dat OECD, kde nejnovější dostupné údaje jsou za rok 2011, vypadá poměr mezi minimální a průměrnou (mean) mzdou skutečně jako jeden z nejhorších na světě. Podle těchto údajů dosahuje minimální mzda 29 % průměrné mzdy. Hůře jsou na tom jen v Mexiku (18 %) a v USA (28 %), kde však platí pro každý stát jiná minimální mzda.

Lépe jsou na tom jak naši sousedé (Slovensko – 36 %, Polsko 36 %), tak i výše zmíněné Turecko (38 %) nebo Řecko (35 %).

Porovnání s mediánem (tzv. střední hodnota, vyjadřuje statisticky nejběžnější příjem, kdy přesně polovina populace má nižší příjem a polovina vyšší; je přesnější než průměr, protože ji tolik neovlivňují extrémní hodnoty) vyznívá ještě hůře, zde minimální mzda v ČR dosahuje 35 % mediánu, zatímco na Slovensku 46 %, v Polsku 45 % a například v Turecku dokonce 71 %.

ZeměMM vs průměrMM vs mediánČR29 %35 %Slovensko36 %46 %Polsko36 %45 %Turecko38 %71 %Řecko35 %51 %Rumunsko33 %48 %Litva36 %48 %Lotyšsko43 %57 %

Z výše uvedeného je patrné, že minimální mzda v ČR rozhodně nedosahuje ani 40 % průměrné mzdy, tento poměr je však v celosvětovém měřítku velmi špatný a skutečně zaostáváme i za méně rozvinutými zeměmi, rozhodli jsme se tedy výrok hodnotit jako pravdivý.

Tomio Okamura

60 % lidí nejde ani k volbám.
Jiné, 2. května 2013
Zavádějící

Výrok hodnotíme na základě informací z webu volby.cz jako zavádějící, neboť volební účast/resp. neúčast v této výši neplatí pro všechny volby, které se v ČR konají.

Volební účast v prezidentských volbách 2013 byla v 1.kole 61% a ve 2.kole 59%.

Účast ve volbách do do Poslanecké Sněmovny také překračovala ve výroku uvedenou 40% účast.

Volby do PS

1996

1998

2002

2006

2010

Účast v %

76

74

58

64

62

Výjimkou, která potvrzuje výrok Okamury jsou senátní volby a krajské volby, které jsou dlouhodobě typické svou nízkou účastí.

Volby do Senátu

1996

1998

2000

20022004

2006

20082010

2012

1.kolo

35

42

33

2428

42

39

44342.kolo

30

20

213218

20

29

2418

Krajské volby

200020042008

2012

Účast v %

33

29

40

36

Volby do Evropského parlamentu měly v roce 2004 účast jen 28% a v roce 2009 také 28%. Výrok Tomia Okamury je tedy platný pro volby senátní, krajské a volby do Evropského parlamentu. V případě voleb do PS a prezidentské volby jeho výrok neplatí. Dopouští se tak značné generalizace a jeho výrok je tak hodnocen jako zavádějící.

Zavádějící

Dle dat na Eurostatu byl reálný růst Německa (jeho HDP):

Roky

2010 2011 2012 Růst HDP ( v %) 4,2 3 0,7

Vzhledem k tomu, že pro rok 2010 Jiří Paroubek uvedl konkrétní hodnotu 3,7%, která neodpovídá skutečnému růstu, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, mnoho zemí má skutečně podobný počet místopředsedů, či funkcí analogických.

Národná rada Slovenskej republiky má momentálně 4 místopředsedy. Podle sekce who is who na stránkách Národního shromáždění má Slovinsko aktuálně 3 místopředsedy, německý Bundestag má nyní 5 místopředsedů a litevský Seimas má aktuálně dokonce 7 místopředsedů.

V některých zemích se pak systém vedení dolních komor parlamentu odlišuje, Národní rada Rakouska má např. 3 předsedy.

Záleží tedy, s jakými zeměmi srovnáváme, avšak počet tří až čtyř místopředsedů, či funkcí podobných skutečně není neobvyklý.