Michal Hašek
Bohužel to byla tato vláda, když říkáte, že tato za ty čtyři roky něco udělala, tak jste udělali taky to, že se v nějaké době zkracovaly peníze pro Hasičský záchranný sbor.
Vláda Petra Nečase skutečně opakovaně snížila rozpočet ministerstva vnitra, což mělo dopad i na Integrovaný záchranný sbor, včetně hasičských jednotek. Ke snížení rozpočtu a následným škrtům v platech i investicích u Hasičského záchranného sboru došlo již v rozpočtu pro rok 2011, kdy hasiči museli na investičních a provozních výdajích ušetřit 883 milionů korun, navíc došlo k poklesu tarifních platů.
Pro rok 2012 sice vyjednal ministr Kubice navýšení rozpočtu, přesto však generální ředitelství v roce 2012 začalo plánovat reorganizaci hasičského sboru vedoucí k dalším úsporám.
S poklesem příjmů hasičských sborů počítají i rozpočtové výhledy na roky 2013 a 2014.
Miroslav Kalousek
Já jsem 20 let odpůrcem minimální mzdy jako takové.
K tvrzení Miroslava Kalouska se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní informace a proto ho hodnotíme jako neověřitelný.
Bohuslav Sobotka
...když Sociální demokracie navrhla, aby se Ústava zpřesnila v souvislosti se zavedením přímé volby prezidenta republiky, tak všechny ty naše návrhy kromě několika maličkostí byly ze strany ODS a TOP 09 odmítnuty.
Sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. ČSSD navrhovala převést doposud samostatnou pravomoc prezidenta jmenovat členy bankovní rady do režimu kontrasignace či za souhlasu Senátu.
Proti prvnímu i druhému návrhu ve 3. čtení hlasovala ODS, TOP 09 i VV, a návrhy byly následně zamítnuty. Dodejme, že podobné omezení této pravomoci, pouze ze strany Sněmovny, navrhovala i KSČM, i tento návrh byl ovšem odmítnut napříč politickým spektrem, včetně hlasů ČSSD.
Zmiňovaní poslanci ODS a TOP 09 pak ovšem hlasovali ve prospěch dalších “omezovacích” návrhů ČSSD, konkrétně v oblasti abolice (práva zasahovat do trestního řízení) a za omezení imunity pouze na dobu funkčního období.
Později ČSSD také navrhla omezení pravomocí (.pdf) prezidenta v agendě milostí, proti však byli zástupci ODS a TOP 09.
Při analýze výroku nehodnotíme, nakolik se v případě změn, u kterých panoval konsenzus, jednalo o maličkosti či naopak zásadní změny. ČSSD, ODS a TOP 09 tak nalezly shodu na změnu Ústavy ve dvou oblastech (imunita, abolice), v případě bankovní rady a úpravy milostí se strany neshodly.
Výrok Bohuslava Sobotky tak hodnotíme jako pravdivý
Tomáš Vandas
Samozřejmě tím, jak jsme se stali členy Evropské unie, tak postupně dochází k tomu, že se pravomoce národní vlády přenáší do bruselského centra. Dneska musíme aplikovat a aplikujeme různé vyhlášky a nesmyslná nařízení kolikrát Evropské komise...
Při podpisu tzv. Lisabonské smlouvy se jednotlivé státy zavázaly k přenosu některých národních pravomocí na kolektivní orgány EU (u mnohých k tomuto přenosu došlo již dříve, například na základě tzv. Maastrichtské smlouvy). Lisabonská smlouva například zakládá celní unii, národní státy tedy nemohou rozhodovat o clech na zboží dovážené do země. EU má také právo upravovat některé otázky týkající se mimo jiné vnitřního trhu v unii, dopravy či energetiky.
Pojem vyhláška však v evropském právu neexistuje. Evropská unie používá následující právní akty:
Členské státy jsou tedy nuceny řídit se nařízeními a implementovat směrnice, jejichž případnou (ne)smyslnost si netroufáme hodnotit.
S malou výhradou k nepřesnosti pojmů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zdeněk Škromach
Pan Kalousek byl za lidovce, pan Schwarzenberg za Zelené v Topolánkově vládě, oba seděli na stejných ministerstvech jako dnes.
Výrok se vztahuje k druhé Topolánkově vládě, která fungovala od 9. ledna 2007 do 26. března 2009, přičemž v demisi pokračovala až do 8. května 2009.
V rámci této vlády zastával Miroslav Kalousek, v té době člen KDU-ČSL, post ministra financí a Karel Schwarzenberg post ministra zahraničních věcí, kam byl nominován Stranou zelených. Ve stejných funkcích pak oba ministři působili i v Nečasově vládě po sněmovních volbách 2010.
Petr Nečas
A proto jsme také mohli teď okamžitě ve chvíli, kdy bylo jasné, že máme povodňovou situaci, říci, že teď okamžitě máme k dispozici 4 miliardy korun ve státním rozpočtu a 1,3 miliardy ve státním fondu dopravní infrastruktury. Že okamžitě hned tu první neděli, kdy vypukly povodně před týdnem, jsme okamžitě uvolnili 300 milionů korun, které byly okamžitě k dispozici starostů a primátorům postižených obcí a měst.
V neděli 2. 6. 2013 vláda schválila okamžitou pomoc ve výši 300 milionů Kč pro města a obce postižené povodněmi. K dispozici budou dále 4 miliardy korun ze státního rozpočtu a 1,3 miliardy ze státního fondu dopravní infrastruktury.
Podle České televize mohli a mohou obce okamžitě žádat o finance (ze zmíněných 300 mil. Kč.) prostřednictvím ministerstva financí.
Vyjádření Petra Nečase po mimořádném jednání vlády 2. 6. 2013: „Bude-li potřeba další finanční prostředky, vláda je okamžitě uvolní. Je například k dispozici 1,3 miliardy korun, které jsme připraveni okamžitě v horizontu maximálně dvou dní uvolnit ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy a rekonstrukce silnic první, druhé a třetí třídy a také železničních tratí.“
Brífink po návštěvě v povodněmi postižených Zálezlicích 4. 6. 2013: "Již nyní na odstraňování povodňových škod a na rekonstrukci území máme v rozpočtu připraveno zhruba čtyři miliardy korun."
Jaroslav Zavadil
Já jenom opravím pana Lišku, ten termín je do po pololetí příštího roku, do pololetí roku 2014 musí být tento zákon přijat, pak by teprve eventuelně mohly nastat ty věci, o kterých jsme se tady bavili (tedy nemožnost čerpání peněz z EU - pozn. Demagog.cz).
Jaroslav Zavadil přímo navazuje na předchozí výrok Ondřeje Lišky. Ten se vztahuje k tomu, že ČR dosud nepřijala zákon o státních úřednících a tzv. služební zákon nevstoupil v účinnost. Úprava služebního poměru je přitom jednou z tzv. ex-ante podmínek pro zisk prostředků ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2014-2020 (uvedl např. Český rozhlas).
Předběžné pokyny (.pdf, str. 17) k hodnocení ex-ante podmínek přitom umožnují v případě neplnění podmínek v okamžiku, kdy začne dotační program, pozastavit průběžné platby. Programy v období 2014-2020 by pak podle plánu měly začít již 1. ledna 2014 (dle řeči J. M. D. Barrosa ze září 2013).
Jaroslav Zavadil pak zřejmě poukazuje na to, že i když programy budou v chodu od ledna, první platby z EU v rámci programů regionálního rozvoje proběhnou podle plánovaného výročního cyklu až na přelomu června a července. Mají se totiž řídit připravovanou směrnicí EK, stanovující účetní rok (v čl. 2, bodu 23) na období od 1. července do 30. června.
Zavadil tedy zřejmě předpokládá, že když zákon o úřednících vejde v platnost třebas 30. června, komise případné pozastavení plateb zruší. To ovšem neodpovídá vyjádřením, která získal např. výše citovaný Český rozhlas a podle kterých má ČR termín do konce roku 2013. Výše citované pokyny (na str. 20) také stanoví proces dodatečného plnění ex-ante podmínek a v něm vyžadují zaslání formálního dopisu a revizní proces ze strany Evropské komise. V ČR je už navíc Služební zákon platný 11 let, pouze nevstoupil v účinnost. Partnerská dohoda s ČR (.pdf) na programovací období 2014-2020 přitom jasně (na str. 113) uvádí, že je nutné, aby služební zákon vstoupil v účinnost.
Není tedy jisté, že pouhá platnost nově přijatého zákona bude považována za naplnění této ex-ante podmínky a je přinejmenším zavádějící tvrdit, že ČR má na přijetí zákona čas až do pololetí roku 2014.
Miroslava Němcová
Je to systém (eGON - pozn. Demagog.cz), který předcházel Czechpoint, který měl nastavit pravidla pro to, aby mohl být Czechpoint spuštěn tak, jak nakonec spuštěn byl, to znamená ve fázi, kdy má 8 tisíc zhruba podacích míst v celé ČR, všechny státní úřady jsou na něj napojeny, myslím tím včetně samosprávy a myslím tím také včetně soukromých osob, např. živnostníků.
Zde můžeme citovat z webu ministerstva vnitra: “ Projekt eGON byl zahájen na konci roku 2006 a představuje komplexní projekt elektronizace veřejné správy, jehož hlavním cílem je usnadnění života občanům a zvýšení efektivity veřejné správy díky důmyslnému využití informačních technologií. Rok 2007 byl věnován přípravám projektu (zahrnující mj. pilotní provoz Czech POINTů) a zejména návrhům legislativních úprav podmiňujících realizační fázi. Následující období bylo ve znamení Czech POINTů, rozšířila se jak síť poboček (jichž bylo do konce roku 2008 zprovozněno více než 3 000) i škála služeb, jež mohou občané na Czech POINTech využít.”
Dle statistiky je celkový počet Czech POINTů k 15. 10. 2013 7 040. Český informační server dále nabízí seznam míst Czech POINTů mezi nimiž jsou i obecní úřady. Czech point poskytuje i služby pro živnostníky.
Výrok označujeme jako nepravdivý především pro nepřesný údaj v celkovém počtu Czech POINTů v ČR, který se již nedá považovat za “zhruba 8 tisíc”.
Lubomír Zaorálek
... každý rok této vlády nás stojí dalších 150 miliard na státním dluhu.
Výrok pronesl Lubomír Zaorálek v pořadu Události komentáře z 19. června (21:51 - 21:55) a je hodnocen jako nepravdivý, jelikož Zaorálek neuvádí skutečné rozdíly v zadlužení mezi jednotlivými roky vlády pravice.
Bereme-li v potaz vládu Petra Nečase (tj. od roku 2010), byla podle Eurostatu výše českého veřejného dluhu následující (přepočet na koruny podle dlouhodobé průměrné tendence kurzu ČNB):
2010: 57 338 mil. euro (cca. 1 443 mld. korun)2011: 60 844 mil. euro (cca. 1 532 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 89 mld. korun)2012: 69 932 mil. euro (cca. 1 761 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 229 mld. korun)Aktuální výše veřejného dluhu ČR je 1 812 mld. korun (rozdíl oproti konci minulého roku 51 mld. korun).Podobné částky uvádí i oficiální Facebookový profil ČSSD (kdy se ovšem výrazně odchyluje v aktuálním údaji za letošní rok).
Jak tedy vidíme, jednotlivé rozdíly v deficitu jsou značně kolísavé a nelze prohlásit, že skutečně každý rok vlády Petra Nečase narůstá veřejný dluh o částku 150 mld. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Martin Pecina
To nulové jízdné není pro lidi, kteří jezdí do práce, to nulové jízdné, které je v našem programu skutečně obsaženo, tak to platí skutečně pro jízdy mimo špičku, čili ne do práce ani z práce.
Na základě volebního programu SPOZ hodnotíme výrok jako pravdivý. V bodě 2.4.volebního programu se dočteme následující: "V osobní dopravě zavedeme nulové jízdné v osobních vlacích v OPH, okamžitě zrychlíme většinu dálkových spojů. V placených službách zprůhledníme systém jízdného, umožníme levnější jízdu lidem, kteří využijí vlak v době dopravních sedel, a zvýšíme tím komfort cestujících platících plné jízdné v době špiček." Ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák (SPOZ) se pro Impuls k danému tématu vyjádřil následovně: "V době dopravního sedla, mimo špičku, ve vlacích jezdí tak málo lidí, že v podstatě výběr jízdného je dražší, než kolik se vybere. (...) Týká se to osobních vlaků, tedy ne všech vlaků a dálkových vlaků. Předpokládá to, že i takový cestující bude muset mít nějaký doklad jako je in-karta nebo Opencard."
