To, co tady navrhuje iniciativa těch několika občanských sdružení kolem Rekonstrukce, Rekonstrukce státu, to jsou z velké části věci, které jsem já osobně dlouhodobě prosazoval. A dokonce je máme v programových dokumentech i v sociální demokracii a ledacos z toho jsme navrhovali. Například majetková přiznání.
Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme jako zavádějící, neboť i přes jistý průnik mezi programem ČSSD a návrhy projektu Rekonstrukce státu se tyto subjekty liší v pojetí koncepce majetkových přiznání.
Shoda mezi programem ČSSD (.pdf) a návrhy Rekonstrukce státu panuje například v postoji na zrušení tzv. anonymních akcií či odpolitizování státní správy. Co se však týče návrhu majetkových přiznání, tak zde se záměry ČSSD a Rekonstrukce státu principielně liší. Zatímco ČSSD v minulosti prosazovala návrhy na majetková přiznání zaměřená na prokázání vlastnictví pro občany s vysokými příjmy, Rekonstrukce státu požaduje vyplnění majetkových přiznání pouze pro poslance, senátory a členy vlády. Zároveň Rekonstrukce státu požaduje vyplnění majetkových přiznání elektronickou formou, o čemž se však ČSSD ve svých dřívějších návrzích ani programu nezmiňovala.
Ale my znovu opakujeme, protože to už jsme zkoušeli hnedka prvním rokem existence koalice, tak to jsme zkoušeli, tenkrát to neprošlo přes Věci veřejné a ustoupilo se od toho. (zpoplatnění zubních plomb - pozn. Demagog.cz)
Novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), pod kterou problematika zpoplatnění amalgámových zubních plomb spadá, předložil ministr zdravotnictví Heger poprvé v listopadu roku 2010.
Na jednání dne 6. dubna roku 2011 vláda svým usnesením tento návrh zákona schválila.
Návrh zpoplatnit amalgámové zubní plomby narazil na odpor tehdy koaliční strany VV, která požadovala, aby pojišťovny tento druh plomb hradily i nadále. (Referoval o tom např. server lidovky.cz.)
Na červnovém jednání koaličních špiček (ve formátu K9) zpoplatnění amalgámových plomb z konceptu zdravotnické reformy vypadlo. Karolína Peake (tehdy VV) pro server ihned.cz uvedla následující:
"Plomby z tohoto balíčku v tuto chvíli vypadávají. Jsme rádi, že jsme ubránili nejrozšířenější zubařský zákrok." Celý článek je k nalezení zde.
Byl tam jiný návrh pana poslance Vojíře, další konkrétní jméno, který navrhoval, že bude moct regulační úřad snížit cen o více, ale maximálně 25 % (...) A hádejte, co na to řekl pan ministr Tošovský z Fischerovy vlády? Neutrální stanovisko.
Na základě dohledaných informací ze stenoprotokolů PSP ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.
Bursík mluví o zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů energií, konkrétně pak o jeho projednávání za vlády Jana Fischera.
Na 75. schůzi PSP ČR 17. března 2010 při třetím čtení návrhu zákona se poslanec Vojíř při projednávání pozměňovacích návrhů k danému zákonu vyjádřil následovně: " Proto jsem přišel já a hospodářský výbor odsouhlasil mou ideu, že mnohem lepší je zůstat u původního návrhu zákona, nevymýšlet novou formu deregulace, těch jedenáct let, ale dát prostor Energetickému regulačnímu úřadu, aby měl širší pásmo úpravy cen směrem dolů, a to je až 25 %". Po vyzvání předsedy PS k vyřčení stanoviska k návrhu se ministr Tošovský vyjádřil následujícími slovy: "Já ho mám sice rozdělený na dva body, ale nicméně pokud se budeme bavit o hospodářském výboru, tak neutrální stanovisko". Tošovský měl neutrální stanovisko k hlasování o návrhu hospodářského výboru, i k hlasování ohledně bodů B a C u pozměňovacích návrhů.
Zpráva polského Sejmu jasně říká, pane Moravče, jasně říká tato zpráva polského Sejmu, že vliv Agrofertu na vládu v České republice při prodeji Unipetrolu byl takový, že česká vláda odmítla o 40 % lepší nabídku, než která tam předtím v té doby byla.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK, které citoval portál Idnes.
Zpráva vyšetřovací komise polského Sejmu, která se zabývala možnou korupcí při prodeji Unipetrolu, podle ČTK uvádí následující: "Vliv Agrofertu musel být obrovský, když dokázal přimět českou vládu k tomu, aby odmítla nabídku, která byla o 40 procent vyšší než nabídka PKN Orlen."
Původní zprávu polského parlamentu se nám dohledat nepodařilo.
Pro úplnost dodáváme, že společnost Agrofert se vůči informacím ve zprávě ohradila. Podle firmy jsou směsí "chybných, nepravdivých či výslovně lživých a manipulativních tvrzení."
Předsedou (Regionální rady Severozápad, pozn.) byl pan inženýr Šulc, z ODS tam pan Budiač, za sociální demokraty tam byla vlastně Arno Fišera, paní exhejtmanka Vaňhová a byli tam další ...
Uváděná politická příslušnost všech aktérů zde sedí - Jiří Šulc i René Budjač jsou opravdu členy ODS a Arno Fišera i Jana Vaňhová jsou členy ČSSD.
Co se týče členství v Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad, tak jsou zde uváděná fakta opět pravdivá. Jak je patrno ze zápisu zasedání Regionální rady - např. na zápisu 26. zasedání figuruje jméno Reného Budjaniče a na zápisu 27. zasedání všechna ostatní, kromě Reného Budjaniče, navíc je na konci zápisu podepsán Jiří Šulc jako předseda.
Vzhledem k výše uvedeným faktům pocházejícím přímo z oficiálních stránek ROP Severozápad shledáváme výrok pravdivým.
Za další - posílili jsme některé prorůstové faktory, to znamená, jsou tady větší výdaje na vzdělání a výdaje na vědu, výzkum a inovace.
V přílohách zákonů o státním rozpočtu pro roky 2012 a 2013 nalezneme výdaje těchto institucí spadajících do oblasti vzdělání a výzkumu: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd České republiky, Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky. Výdaje jednotlivých institucí naleznete v přehledné tabulce.
Instituce/rok20122013MŠMT137 851 240139 611 693AVČR4 668 406 4 449 192TAČR2 170 2062 556 487GAČR3 023 7943 309 429celkem147 713 646149 926 801Hodnoty v tisících Kč.
Oproti roku 2012 tak výdaje na vzdělání, vědu, výzkum a inovace vzrostly o 2 213 155 000 Kč. Výrok Petra Nečase proto hodnotíme jako pravdivý.
To učinili v desítkách případů, myslím si, že v loňském roce dokonce ve stovkách případů (Finančně analytický útvar předal podnět orgánům činným v trestním řízení, pozn.).
Finanční analytický ústav (FAÚ) jen v roce 2011 podal 256 trestních oznámení (Výroční zpráva 2011, str. 5 - .pdf). Data pro rok 2012 zatím nejsou dostupná. Nicméně počet podaných trestních oznámení během let 2009-2011 jsou následující:
200920102011Počet podaných trestních oznámení191*296**256***
* Výroční zpráva 2009 (str. 1 - .pdf) ** Výroční zpráva 2010 (str. 3 - .pdf) *** Výroční zpráva 2011 (str. 5 - .pdf)
Vzhledem k tomu, že data pro rok 2012 nejsou zatím veřejně dostupná, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Rakousko, Německo je na tom lepší (s nezaměstnaností, pozn.).
Na základě nejnovějších dat Eurostatu je výrok hodnocen jako pravdivý.
ZeměMíra nezaměstnanosti (Eurostat - leden 2013)Česká republika 7,0% Německo 5,3% Rakousko 4,9%
ČEZ je firma s majetkovou účastí státu s akciemi kótovanými na burze.
Ze zveřejněné struktury akcionářů je vidět, že k 19. červnu 2012 tvořil podíl státu ve společnosti ČEZ, a.s. 69,78%. Aby nedošlo k záměně za státní podnik, ten jen značen zkratkou s.p. (nikoliv a.s. jako je např. ČEZ), tak vznik takovéhoto podniku upravuje zákon 77/1997 sb. (.pdf). Takovýmto podnikem jsou například Lesy ČR, s.p., zatímco ČEZ, a.s. je regulérní akciovou firmou, kde majoritním akcionářem je stát.
Dále je pravdou, že ČEZ, a.s. je kótován na burze, konkrétně na Burze cenných papírů Praha, a.s., kde je veden od 22. června 1993.
České domácnosti zaplatí za elektriku pořád ještě relativně málo, když se podíváte, kolik se platí v Evropské unii. Němci a Dánové platí několikanásobně více, než platí české domácnosti.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o cenách elektřiny v zemích EU jako pravdivý.
Server Ekolist.cz s odvoláním na data Evropského energetického portálu (statistika Electricity households) zveřejnil statistiku cen elektřiny v jednotlivých zemích. Z tohoto přehledu je patrné, že ceny v České republice jsou 9. nejnižší v EU, šlo by tedy mluvit o "relativně nízkých cenách".
Co se týká srovnání České republiky s Německem a Dánskem, je patrné, že v obou zemích jsou ceny elektrické energie pro domácnosti skutečně vyšší.
ZeměCena elektrické energie pro domácnosti (MWh/Euro)Česká republika 148,70 Německo 259,83 Dánsko 302,17
Ministr Kalousek správně uvádí, že v kontextu celé EU jsou ceny elektřiny pro domácnosti v České republice relativně nízké, v případě Dánska a Německa jsou ceny pro domácnosti skutečně velmi výrazně vyšší. Je ovšem otázkou, zda je zcela vhodné srovnání ČR se zmíněnými zeměmi v této oblasti, neboť mají výrazně odlišnou kupní sílu či příjmy domácností.
