Přehled ověřených výroků

Prezident Zeman vystoupil na březnovém sjezdu ČSSD v Ostravě s projevem, v němž skutečně vyjádřil přání, aby sociální demokraté zvítězili ve volbách do sněmovny. Server iDnes.cz nabízí celý projev hlavy státu, kde zaznělo také: " Jako prezident České republiky jsem povinen být nadstranický. Jako občan Miloš Zeman si přeji vítězství sociální demokracie v příštích volbách."

Jiří Rusnok dle dostupných zdrojů oficiálně opustil ČSSD 29. ledna 2010. Není také známo, že by se stal členem jiné politické strany. Na druhou stranu je třeba upozornit na existující spojení Jiřího Rusnoka a politické strany SPOZ, kde zastává funkci ekonomického poradce. Objevil se též na prvním místě kandidátnílistiny SPOZ v Praze-Vinoři během komunálních voleb v roce 2010. Formálně však jejím členem není.

Česká pirátská strana má ve svém programu možnost zavedení elektronického občanského průkazu.

Podrobněji se k tomu vyjádřil Ivan Bartoš již v podvečerním Interview Daniely Drtinové, kde na toto téma říká “ My v našem programu hovoříme i o elektronické ID kartě, v podstatě nějaké elektronické občance, která by byla samozřejmě dobrovolná.”

Podle novely zákona o DPH je opravdu v České republice snížená sazba daně ve výši 15 %.

Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), najdeme: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %."

Podle dat Evropské komise je naše snížená sazba daně nejvyšší ze všech členských zemí EU. V průěru se snížená sazba daně v zemích EU pohybuje kolem deseti procent.

Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť prezident Zeman skutečně žádal souhlas Senátu se jmenováním celkem devíti soudců Ústavního soudu, z nichž Senát vyslovil souhlas se sedmi.

Senátoři hlasovali o ústavních soudcích 25. dubna, 20. června a 21. srpna a podpořili konkrétně Miladu Tomkovou, Jana Filipa, Jaroslava Fenyka, Vladimíra Sládečka, Kateřinu Šimáčkovou, Ludvíka Davida a Pavla Rychetského. Souhlas naopak nevyslovili se jmenováním Miloslava Výborného a Jana Sváčka.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Přestože se nám nepodařilo dohledat konkrétní výroky odborníku v České televizi, kteří by použili stejného (nebo alespoň analogického) příměru k amnestii jako tvrdí Jana Bobošíková, pravdou zůstává, že amnestie je plošné a tedy neselektivní opatření.

Server epravo potom k vymezení amnestie uvádí následující: "Podle článku 63 písm. j) je prezident zmocněn k udělování amnestie. Na rozdíl od individuální milosti je amnestie normativní právní akt prezidenta republiky, který má hromadnou povahu, což znamená, že směřuje vůči blíže nevymezenému počtu osob.K platnosti udělení amnestie Ústava ČR předpokládá kontrasignaci předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády."

Možnou právní analogii k příměru, o kterém mluvila Jana Bobošíková můžeme nalézt například ve stanovisku ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, které zaznělo v rámci Rozhodnutí Ústavního soudu (Stanovisko Šimáčkové naleznete v úplném závěru textu) o vyslovení protiústavnosti čl. II rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb., o amnestii, za účasti prezidenta České republiky: "(...) A pokud prezident a vláda jako orgány veřejné moci při udělení amnestiezasáhli do základních práv jednotlivcůneproporcionálním způsobema bez legitimního účelu."

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů v tiskové zprávě ČSÚ, ve které je uvedeno: " Od roku 2010 se Česká republika vzdaluje průměrné úrovni EU podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPS), který činil loni podle údajů Eurostatu za ČR 79 % průměru EU27 a 72,5 % průměru skupiny EU15, zahrnující nejvyspělejší, tzv. „staré“ země unie. V žebříčku evropských zemí byla ČR na 20. místě, v pořadí samotné EU27 pak na 17. místě. "

Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý.

Článek 35/2 uvádí:

"Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců."

Pravidla pro vysílání zaměstnanců do zemí EU jsou upravena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (.pdf). Na základě této směrnice Německo v zákoně o vysílání pracovníků (DE) stanovilo, že oznámení o vyslání stačí učinit na příslušném úřadě současně s tímto vysláním nebo krátce před ním.

Vysílání pracovníků v souvislosti se založením živnosti v Rakousku tato směrnice neupravuje, neboť se zabývá pouze přesunem zaměstnanců z jednoho členského státu do druhého. Nicméně dle přehledu (.doc) Ministerstva průmyslu a obchodu o vysílání pracovníků, je lhůta oznámení o vyslání v Rakousku nejpozději týden před zahájením činnosti (ve výjimečných případech jako např. živelná katastrofa lze nahlásit i bezprostředně před zahájením).

Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok pana Drábka jako nepravdivý.

Výrok Elišky Wagnerové ohledně evropského trendu zužování institutu parlamentní imunity hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý, ačkoliv konkrétně oficiální stránky i dokumenty Parlamentu Spojeného království (Parliamentary Privileges: Current Issues (.pdf) a Parliamentary Privilege: Cm 8318 (.pdf)) mluví o připravovaných krocích týkajících se imunity svých členů především v souvislosti s jejich objasňováním, nikoliv zužováním.

Pro lepší pochopení situace je nutné připomenout, jak blíže uvádí například srovnávací studie (.pdf) Parlamentního institutu, že poslanecká imunita se dělí na dva druhy – na garanci „neodpovědnosti“ za svobodu projevu a hlasování na půdě parlamentu (tzv. indemita) a na garanci „nestíhatelnosti“ při provádění některých úkonů v právním řízení. V zemích Evropské Unie je indemita chápána podobně, naopak druhá část imunity je vykládána jednotlivými státy rozličněji.

Co se týče evropského trendu omezení imunity, tak například v roce 2009 italský ústavní soud zrušil zákon o imunitě čtyř nejvyšších představitelů státu (informuje server ceskenoviny.cz) a od září 2012 si poslanci na Slovensku zrušili trestněprávní imunitu (více na serveru aktualne.cz). V první polovině tohoto roku si také čeští poslanci, senátoři a ústavní soudci zrušili doživotní imunitu (blíže na serveru ihned.cz). Dle serveru Euroskop.cz je omezení imunity také aktuálním tématem v Polsku, kde chce premiér zamezit dalšímu zneužívání imunity polskými politiky, a to především při páchání dopravních přestupků.

Již zmiňované Spojené království se otázkou omezení imunity začalo intenzivněji zabývat od roku 2009, kdy byli čtyři členové parlamentu, dle oficiálních dokumentů království, obviněni z finančních podvodů. Oficiální zpráva (.pdf) z června 2013 ohledně imunity britských poslanců navazuje na zprávu z roku 1999, podobně ale jako studie (.pdf) věnována britskému parlamentu z roku 2012, má pouze formu informativní či doporučující s cílem (na straně 2) především objasnit stávající situaci.

Více se tématu porovnávání jednotlivých zemí Evropské unie na základě poskytování poslaneckých imunit zabývaly například Poslanecký institut nebo servery aktualne.cz a ceskenoviny.cz.