Přehled ověřených výroků

Radek John byl ministrem vnitra od července 2010 do dubna 2011. V té době se snažil obecně o snižování počtu policistů, které ovšem nespojoval s žádnou kritickou hranicí 40 tisíc, pod kterou se nemůže zajít. O snižování počtu policistů mluvil např. v České televizi nebo na interpelacích ve Sněmovně. Z interpelací ve Sněmovně jasně vyplývá, že v policejním sboru byl zaveden stop stav a spoléhalo se na přirozenou fluktuaci, která postupně sníží počet policistů, přičemž sám Radek John uvádí, že není možné přesně určit na jaké až číslo. Jako optimální stav označuje zhruba 40 000 policistů, nespojuje to však s krajní hranicí.

Až na podzim 2011 začal tehdejší policejní prezident Lessy hovořit o minimálním stavu policistů na čísle 40 389. V té době už ale Radek John nebyl ministrem vnitra.

Nepodařilo se nám dohledat, kolik přesně policistů bylo v době odchodu Radka Johna z vlády (duben 2011), na začátku roku 2011 evidovalo policejní prezidium 41 224 policistů, k 1. listopadu to bylo už jen 39 968. V současné době počítá organizační struktura ministerstva vnitra ČR celkem s 38 996 služebními místy.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, vzhledem k tomu, že Radek John sám neoznačoval hranici 40 000 policistů jako mezní, pod kterou nejde zajít. Nejde sice určit, kolik přesně policistů bylo v době jeho odchodu, nicméně jeho záměrem bylo dosáhnout počtu kolem 40 000 (kolem tohoto čísla se stav také pravděpodobně pohyboval), a od této hranice klesl počet policistů o zhruba 1 000 příslušníků, nikoli 2 000.

počet policistů 2010 43 100 leden 2011 41 224 listopad 2011 39 968 2013 38 996

Jména osob z pracovních skupin nejsou zveřejňována, proto jsme v této souvislosti požádali ministerstvo životního prostředí dne 20. května 2013 o bližší informace.

Výrok hodnotíme na základě dat z webu Eurostat jako pravdivý.

2009

20102011

2012

2013

% HDP

-4.5

2.5

1.9

-1.3

-0.4

Tabulka uvádí procentní změnu růstu HDP vůči procházejícímu roku. Největším propadem z hlediska tohoto ukazatele prošla česká ekonomika v roce 2009,

následně ekonomika mírně rostla. Rok 2012 přinesl pokles ve výši 1,3 %. Data pro rok 2013 jsou zatím odhadem.

Přikládáme interaktivní graf z webu Idnes, který mapuje růst HDP po kvartálech.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o aktivitě poslance Antonína Sedi jako nepravdivý.

Poslanec Antonín Seďa byl do Sněmovny zvolen v roce 2002 a postupně svůj mandát obhájil ve volbách v letech 2006 a 2010. Kandidoval na kandidátce ČSSD ve Zlínském kraji. Poslanecký post tedy vykonává asi jedenáct let.

Následující tabulka ukazuje stručné shrnutí poslanecké aktivity Antonína Sedi v Poslanecké sněmovně za dobu, co zde vykonává svůj mandát.

Počet předložených návrhůPočet podaných interpelací2002 - 2006602006 - 201029962010 - doposud3389

Ve volebním období 2002-2006 byl Antonín Seďa autorem nebo spoluautorem6 sněmovních návrhů zákona. V tomto období nepodal žádnou ústní interpelaci (ovšem je důležité upozornit, že strana poslance Sedi byla po celé volební období hlavní vládní stranou, tudíž je absence interpelací i návrhů zákonů v české realitě zcela logická).

Ve volebním období 2006-2010, kdy byla ČSSD v opozici, se poslanec Seďa podílel na předložení 29 sněmovních zákona. V tomto období také Antonín Seďa podal 96 ústních interpelací. Byl tedy druhým nejčastěji interpelujícím poslancem. V tomto ohledu byl aktivnější pouze David Rath (analýzu aktivity poslanců mapoval server KohoVolit.eu - tato analýza také ukazuje aktivitu poslanců obecně - na základě různých indikátorů byl Seďa hodnocen jako třetí nejaktivnější poslanec).

V aktuálním volebním období poslanec Seďa prozatím navrhl/spolunavrhl 33 návrhů zákonů. Byl také aktivní v podaných interpelacích - celkem jich již podal 89 (na předsedu vlády a na jednotlivé ministry).

Sdružení Kohovolit.eu mimo jiné sleduje také účast jednotlivých poslanců na hlasování. Ve volebním období 2006 - 2010 se Seďa účastnil 90,3 % hlasování, což jej řadí mezi nejvíce aktivní poslance v této oblasti (průměrná neúčast poslanců na hlasování byla v této době 20 %).

Data od voleb 2010 jsou přístupná k části volebního období a vyplývá z nich, že poslanec Seďa patří k aktivnějším poslancům, co se účasti na hlasování týká.

(Volby 2010 - začátek roku 2011 - 88% účast; Rok 2011 - 90% účast; Leden - květen 2012 (.xls) - 86% účast)

Na základě dohledané aktivity poslance Sedi je výrok hodnocen jako nepravdivý. Seďa patří mezi aktivní poslance a to jak počtem podaných návrhů zákonů, účastí na hlasování, tak i počtem interpelací na předsedu vlády či na ministry vlády. Navíc tyto své návrhy zákonů a interpelace podává v průběhu volebních období a ne pouze před volbami, kdy sám kandiduje. Jedinou výjimkou tvoří volební období 2002 - 2006, tehdy však ČSSD byla hlavní vládní stranou, zákony tak byly ze strany sociálních demokratů navrhovány cestou vládních návrhů zákona a není také příliš typické, aby "vládní poslanec" interpeloval "svou" vládu.

Federální daňový systém se nedá redukovat na jednu sazbu daně. Například, spolková základní sazba daně z přidané hodnoty je ve Švýcarsku 8 %. Spolková daň z příjmu fyzických osob je progresivní, její maximální sazba činí 11,5 %, a daň z příjmu firem je 8,5%.

Pro komparací míry zaměstnanosti těchto tří zemí můžeme použít data Eurostatu a nebo OECD. U Eurostatu jsou poslední dostupná data za rok 2012 a srovnání vypadá takto:

země míra zaměstnanosti

Česká republika 71,5 %
Polsko 64,7 %
Slovensko 65,1 %

U OECD jsou pak porovnávána data z prvního čtvrtletí roku 2013:

země míra zaměstnanosti

Česká republika 67,3 %
Polsko 59,5 %
Slovensko 60,0 %

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Česká republika si v obou srovnáních vede lépe než Polsko a Slovensko.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě analýzy hlasování jednotlivých poslanců podle webu Poslanecké sněmovny.

V přiloženém dokumentu (viz List 1) zkoumáme, jak jednotliví poslanci hlasovali od svého zvolení do 4. dubna 2013 (novější data nejsou v analýze zahrnuta) a samostatně pak v období od 18. dubna 2012 (kdy došlo k rozpadu poslaneckého klubu VV).

V tomto období nezařazený poslanec Jaroslav Škárka hlasoval s vládou v 80 % případů, Kristýna Kočí dokonce jen v 68 % případů. Nedá se tedy říci, že by tito nezařazení poslanci byli spolehlivou oporou pro koaliční návrhy.

Sám Vít Bárta na svém webu, na který se odkazuje, neuvádí žádnou analýzu, která by tato data potvrzovala nebo vyvracela. V jednotlivých článcích pouze uvádí proklik na web Poslanecké sněmovny na hlasování o daném návrhu.

České vlády skutečně kontinuálně investují do protipovodňových opatření (viz tabulka).

Rok Investovaná částka (Kč) 2002 990 000 000 2003 890 000 000 2004 721 370 000 2005 260 000 000 2006 *145 800 000 2007 130 000 000 2008 30 000 000 2009 790 000 000 2010 940 000 000 2011 530 000 000 2012 1 390 000 000

*Státní závěrečný účet 2006, (str. 161, pdf.)

Celkový objem finančních prostředků věnovaný ze státního rozpočtu ČR na protipovodňová opatření v rozmezí let 2002-2012 nepřesahuje pravděpodobně vzhledem k transferům nevyčerpaných prostředků částku 10 miliard Kč, ovšem v kombinaci s využitím finančních dotací z Evropské unie již lze hovořit o investicích řádově v desítkách miliard Kč.

Pro období 2007-2013 bylo EU vyčleněno pro ČR v rámci Operačního programu životní prostředí 4,92 mld. eur (přibližně 138, 68 mld. Kč), které lze čerpat. Na protipovodňová opatření jsou z celkových osmi os programu vyčleněny dvě:

Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní (1,99 mld. eur = 40,4 % OP ŽP). Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny (0,60 mld. eur = 12,2 % OP ŽP).

Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Bohuslava Sobotky je na základě veřejně dostupných zdrojů o schvalování přímé volby prezidenta v Senátu hodnocen jako pravdivý.

Sociální demokracie disponovala při schvalování této novely v Senátu (8. února 2012) nadpoloviční většinou senátorů - celkem jich měla 41 z 81. To znamená, že bez podpory ČSSD by zavedení přímé volby prezidenta nebylo možné. Z hlasování o této věci v Senátu je také zcela jasně vidět, že podpora ČSSD v tomto případě zde byla klíčová.

Výrok Pavla Bělobrádka je na základě volebního programu KDU-ČSL hodnocen jako pravdivý. Je pravdou, že Lidovci navrhují v oblasti státní správy "snížení provozních výdajů" a v oblasti státních podniků zmiňují např. možnost získat peníze z jejich účtů. Dodáváme však, že nikde nejsou možné úspory, resp. zisky z firem kvantifikovány a program v těchto 2 oblastech je zcela nekonkrétní.

Co se týče hledání peněz ve státní správě, strana ve svém programu (bod STABILNÍVEŘEJNÉ FINANCE A PROFESIONÁLNÍ STÁT)uvádí: "Zaměříme se na snížení provozních výdajů na výkon veřejné správy a budeme usilovat o omezení nepotřebné agendy státu. Stát musí šetřit na provozu, nikoliv na investicích".

Ve svém volebním programu KDU-ČSL dále uvádí, že finanční prostředky ležící na účtech polostátních a státních firem bude směřovat do stavebnictví a do dopravní infrastruktury, zaměřit se také chce na vytváření pracovních míst. Dále mluví i o změně systému zadávání veřejných zakázek, avšak nikde se přímo neuvádí, jaké finanční benefity by toto jednání mělo státu přinést.

Strana chce také změnit způsob hospodaření s.p. Lesy ČR s ohledem na posílení významu drobného a středního lesnického a dřevozpracujícího průmyslu, kde je podle ní možno vytvořit stovky pracovních míst v horských a podhorských oblastech (volební program pdf, str.9). Kromě případných odměn však opět nikde není uveden způsob, kterým by stát mohl takto získávat větší finanční prostředky.

V kompletním materiálu do voleb strana ještě obecně píše (str. 2)"o skončení nehorázných platů a odměn v polostátních a stáních podnicích."