Přehled ověřených výroků

Již strana Věci veřejné měla spíše rezervovaný postoj k fiskálnímu paktu. V rámci nové strany LIDEM pak o odmítavém postoji k fiskálnímu paktu a důrazu na státní suverenitu svědčí například článek k programu nadepsaný Evropské záležitosti ze dne 3. září 2012. V něm je řečeno, že poslanci strany LIDEM hlasovali pro možnost vzniku Evropského stabilizačního mechanismu pro státy platící eurem, ale proti evropské smlouvě o rozpočtové odpvědnosti (též známé jako fiskální pakt) s přihlédnutím k dle strany nereálným cílům paktu. LIDEM vyjadřuje podporu jakýmkoliv iniciativám, které přispějí ke stabilizaci situace v eurozóně, ale s ohledem na českou korunu a tedy samostatnost monetární politiky jsou pro její zachování dokud nebude zřejmé, že přínosy přijetí eura převáží náklady a dopady jeho zavedení.

Zákonč. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - aktuální znění, paragraf 11:

(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,nebo
c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.

V říjnu roku 2012 uvedl Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny: "Samozřejmě si uvědomuji, že v momentě, kdy se Zeman stane prezidentem, bude dělat hromadu věcí, ze kterých mi budou vstávat vlasy hrůzou na hlavě."

Nepodařilo se nám ovšem najít rozhovor nebo prohlášení, kde by se vyjádřil Václav Klaus o Miloši Zemanovi jako o "menším zlu", nicméně z kontextu zmíněného rozhovoru to logicky vyplývá.

Podle posledních dostupných údajů Eurostatu (.pdf) za třetí čtvtletí 2012 činí podíl částečných úvazků v České republice dokonce jen 5,8% na celkové zaměstnanosti, zatímco průměr EU je 19,8%. Česká republika tak má po Bulharsku a Slovensku třetí nejnižší podíl částečných úvazků v EU.

Výrok premiéra tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože mírně nadhodnocuje jak čísla pro Česko, tak pro EU.

Pro zajímavost uvádíme další podrobnosti. Mírně lepší situace je u částečných úvazků pro ženy (strana 3), kdy 9,4% zaměstnaných žen pracuje na částečný úvazek. V celé EU však na částečný úvazek pracuje téměř jedna třetina žen a napříkad v Německu či Rakousku se tento podíl blíží k téměř polovině pracujících žen.

Podíly částečných úvazků u mužů jsou celkově podstatně nižší (strana 2), ale i tady Česká republika dosahuje sotva třetiny průměru EU.

Na základě dohledaných údajů například ze stránek Vlády ČR, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stránek Strany Zelených označujeme tento výrok za pravdivý.

Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek vykonával svou funkci za vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v období od 15. července 2002 do 16. srpna 2006. Na stránkách Strany Zelených se pak uvádí o Martinovi Bursíkovi, že působil v letech 2002 - 2005 jako externí poradce ministra životního prostředí. Stránka nasipolitici.cz dodává, že byl poradcem v oblasti energetiky a životního prostředí.

Co se týče návrhu zákona, premiér Petr Nečas myslí pravděpodobně Zákon č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento zákon byl předložen již v roce 2003 vládou zastoupenou jednak ministrem životního prostředí (byl jím v tuto dobu Libor Ambrozek), ale také ministrem průmyslu a obchodu. Vyhlášen byl pak skutečně 5. května 2005. O své roli v přípravě zákona hovoří Martin Bursík také v rozhovoru pro iHNed z února tohoto roku.

Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý.

Celkový počet vydaných karet Opencard se pohyboval v roce 2012 skutečně okolo jednoho milionu (např. Aktuálně.cz, Novinky.cz, E15). Pro úplnost, v současné době vlastní Opencard přibližně 1,1 milionu lidí.

Jan Bureš v rozhovoru pro Český rozhlas (audio v textu - čas 05:30) z 21. 3. 2013 (kdy byl zvolen do Rady ÚSTR) prohlásil, že se musí se situací v Ústavu pro studium totalitních režimů nejprve více seznámit, než se rozhodne, zda-li bude pro, či proti odvolání Daniela Hermana z pozice ředitele ÚSTR.

Jiný zdroj, který by potvrzoval tvrzení senátora Jirsy, se nám nepodařilo dohledat.

Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme na základě nalezených informací jako nepravdivý.

Tento výrok byl vyřčen v souvislosti s obnovením smlouvy o provozu Opencard na jaře roku 2012. Město Praha se dostalo do situace, kdy převzalo správu kartového centra, licence ke kartám ovšem zůstaly ve vlastnictví společnosti Haguess.

Výměna nebo prodloužení platnosti se nicméně z celkového počtu držitelů (viz předchozí výrok) týkala v roce 2012 pouze okolo 330 000 majitelů (podle DPP), kterým měla platnost karty vypršet v rozmezí 1. srpna 2012 - 31. července 2013.

Vzhledem ke skutečnosti, že agentura SANEP na svých webových stránkách zveřejňuje pouze výsledky svých nejnovějších průzkumů, nelze zatím ověřit, zda se preference strany LEV 21, o nichž Jiří Paroubek hovoří, pohybovaly v druhé polovině minulého roku mezi zmíněnými hodnotami. O výsledky průzkumů z tohoto období jsme proto prostřednictvím kontaktního formuláře agentury dne 29. dubna požádaly, a hodnocení tak na základě získaných informací zaktualizujeme.

Z dosud dostupných grafů vyplývají pro určité měsíce tyto hodnoty: červenec 2012 - strana LEV 21 má 3.3% hlasů; (výsledky tohoto průzkumu jsou dostupné na oficiálních stránkách strany ČSSD) listopad 2012 - strana LEV 21 má 3.8% hlasů prosinec 2012 - strana LEV 21 není na grafu znázorněna

Co se týče zmíněné druhé hodnoty, strana LEV 21 by dle průzkumu agentury SANEP opravdu získala 2.9% hlasů. Výsledky tohoto průzkumu, prováděného ve dnech 4.-8. dubna 2013, byly na internetových stránkách agentury publikované 11. dubna 2013, pro pozdější doložení pravdivosti tak raději připojujeme i agenturou SANEP vytvořený graf.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož platba za státní pojištěnce byla poprvé zvýšena již v roce 1996, tedy dva roky před nástupem Zuzany Roithové do funkce ministryně zdravotnictví ČR. Navýšení platby za státní pojištěnce v roce 1998 bylo původně iniciováno vládním návrhem zákona, který byl také po vrácení Senátem ČR s pozměňovacími návrhy přijat.

Výše pojistného činí, dle zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období. Podle vývoje vyměřovacího základu osob, za které je plátcem pojistného stát, který lze vidět v následující tabulce, je patrné, že první zvýšení přišlo již v období od 1. ledna 1996 do 30. června 1996.

ObdobíVyměřovací základ (Kč)Výše pojistného (Kč)1. 1. 1993 - 31. 12. 1993

1694228,71. 1. 1994 - 31. 12. 19951430193,11. 1. 1996 - 30. 6. 19961630220,01. 7. 1996 - 31. 12. 19972000270,01. 1. 1998 - 30. 6. 19982120286,21. 7. 1998 - 30. 6. 20012900391,5

Návrh novely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který je ve výroku zmiňován, byl sněmovně předložen vládou dne 24. října 1997, přičemž Zuzana Roithová byla zástupcem navrhovatele. Senát ČR tento zákon následně vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy. Návrh zákona je v pozměněné podobě poté sněmovnou přijat a 5. června 1998 je vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 127/1998 Sb.

Zuzana Roithová nám zaslala podrobný rozbor změn plateb za pojištěnce a osvětlení jejího postoje. Za zaslané zdroje mnohokrát děkujeme, a byť formálně hodnocení zůstává stejné (platby za pojištěnce se, byť mírně, navýšily již dříve), její vyjádření podává další informace a osvětluje její postoj, proto ho ke komentáři přikládáme.