"Druhá je u pana Čunka, byl to opravdu problém, že se nepodařilo objasnit situaci. Přiznávám, že tu bitvu jsem prohrál, to řeknu otevřeně, já jsem investoval spoustu peněz do nejrenomovanější firmy, aby prošetřila kauzu Čunek a ona nepřišla s jednoznačným výsledkem. S tím výsledkem jsem byl velice nespokojený, ale nedal mi k tomu oprávnění, abych mohl odstoupit, jenom kvůli neurčitému výsledku. Já jsem řekl buď to bude jednoznačný výsledek, tak odstoupím, když pan Čunek neodstoupí."
Po návratu Jiřího Čunka do vlády v roce 2008 dal ministr Karel Schwarzenberg pořídit audit Čunkových rodinných financí u americké konzultační společnosti Kroll, dle jehož výsledku se plánoval rozhodnout o svém setrvání ve vládě (více Aktuálně.cz, HN). Po dokončení auditu skutečně vyjádřil pochybnosti (Deník.cz) a zmínil “otázky, které audit nechal nezodpovězené”. Přesto však z jeho výsledku v rozhovoru pro Týden vyvodil zcela jednoznačné závěry: “Z věci korupce, na kterou byl audit vypracován, ho (J. Čunka - pozn. Demagog.cz) považuji za očištěného.”
Že Čunek jako vsetínský starosta v roce 2002 nevzal úplatek (500 tis. korun), označil za “naprosto jasné.” (rozhovor pro MF Dnes) Podezření z převzetí tohoto úplatku přitom bylo hlavním důvodem pro Čunkův odchod z vlády v listopadu 2007, kdy nejvyšší státní zástupkyně Vesecká obnovila jeho vyšetřování. (shrnuje Aktuálně.cz)
Výrok hodnotíme jako zavádějící - v době vyhodnocení auditu přijal Karel Schwarzenberg zcela jednoznačný postoj, když prohlásil Jiřího Čunka za očištěného. Audit tedy přišel s jednoznačným výsledkem.
Vezměme si takové kauzy jako třeba IZIP, kde vytekly dvě miliardy úplně zbytečně z peněz, které měly sloužit zdravotnictví.
Celý projekt elektronických zdravotních knížek IZIP stál Českou republiku dvě miliardy korun. Po jeho zastavení tedy můžeme brát tyto peníze jako promarněné. Ministerstvo zdravotnictví také podalo trestní oznámení v této kauze - škoda je prý 450 miliónů Kč.
Ale přesto se ČSL omluvila, a to několikrát a opakovaně. (za své členství v Národní frontě - pozn. Demagog.cz)
Tyto, jak uvádí Zuzana Roithová, opakované omluvy ČSL se nám nepodařilo dohledat, tudíž je výrok hodnocen jako neověřitelný.
My jsme přeci jako pravicová strana a strana koalice podpořili Karla Schwarzenberga výroky grémia. A myslím, že jsme to udělali legitimně jako zodpovědný koaliční partner. Byl to jasný výrok.
Grémium ODS po prvním kole voleb vydalo stanovisko k podpoře kandidatury Karla Schwarzenberga jako pravicového kandidáta.
Těsně před druhým kolem voleb byl však také hojně citovaný výrok premiéra Nečase v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde prohlásil: "...nyní to se skřípěním zubů prázdnou obálkou neskončí. Budu volit Karla Schwarzenberga."
Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
Slovensko je náš druhý nejvýznamnější zahraničně-obchodní partner.
Slovensko je skutečně na druhém místě, co se týče významu pro český obchod.
Podle analýzy (pdf. str.62) české agentury zahraničního obchodu je také patrné že Slovensko je po Německu, co se týče obratu druhý nejvýznamější obchodní partner.
Nemůžeme samostatně navrhnout hlasování o nedůvěře premiérovi.
Dle článku 72 ústavy ČR lze vyjádřit nedůvěru jen vládě jako celku a to absolutní většinou poslanců, tedy 101 hlasy.
Zajímá-li prezidenta něco obzvláště, má samozřejmě právo si jakéhokoli ministra pozvat na Hrad a s ním věci probrat.
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme na základě článku 64 Ústavy ČR jako pravdivý.
Ve druhém odstavci článku 64 Ústavy se píše: “Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.”
Vzhledem k tomu, že podstatou výroku Karla Schwarzenberga není místo jednání, ale fakt, že prezident má právo projednávat s ministrem věci týkající se jeho působnosti, hodnotíme výrok jako pravdivý.
To rozhodnutí o amnestii je rozhodnutí prezidenta republiky a kontrasignace premiéra a odpovědnost vlády. Tam není odpovědnost za důsledky toho rozhodnutí, které dělá prezident, ale je tam odpovědnost za provedení tohoto rozhodnutí. Prezident republiky má své rozhodovací pravomoci. Ale nemá aparát, který by jeho rozhodnutí mohl uvést v život. Proto odpovídá vláda. Tedy premiér podepisuje, kontrasignuje, že vláda je schopna to provést.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k faktu, že posouzení takové interpretace Ústavy ČR by vyžadovalo kvalifikaci odborníka na ústavní právo.
V Ústavě ČR nalezneme dané téma v článku 63:
"(1) Prezident republiky dále ... k) má právo udělovat amnestii. (2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."
"... Teď bude jmenováno osm nových ústavních soudců."
Čl. 84 odst. 1 Ústavy ČR stanoví, že soudci Ústavního soudu jsou jmenováni na dobu deseti let. Z přehledu současných soudců Ústavního soudu je zřejmé, že v roce 2013 končí mandát osmi ústavním soudcům, jmenovitě JUDr. Pavlu Rychetskému, prof. JUDr. Pavlu Holländerovi, DrSc., JUDr. Vojenu Güttlerovi, JUDr. Jiřímu Muchovi, JUDr. Miroslavu Výbornému, JUDr. Dagmar Lastovecké, prof. JUDr. Janu Musilovi, CSc. a JUDr. Jiřímu Nykodýmovi.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
V této zemi platí zákon, je to paragraf 61 volebního zákona, podle kterého když někdo kandiduje do Senátu a je nezávislý kandidát, tak si shání tisíc podpisů a neověřují se.
Lubomír Zaorálek hovoří pravdu, neboť se jedná o paragraf 61, odstavec 2, bod d) zákona 247/1995 Sb., v němž stojí: "k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice se uvede jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb,".
