Vít Bárta
Kdy prostě objektivně v Česku máme potraviny o 20 % dražší než v Německu.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Upozorňujeme na skutečnost, že tato statistika zachycuje data z roku 2011, nicméně tiskové oddělení Eurostatu nám ji zaslalo jako nejaktuálnější verzi reflektující vývoj cenových hladin potravin, na základě toho ji tedy považujeme za relevantní.Index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí je definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. Statistika uvádí, že index cenové hladiny potravin v Německu je roven 106, 8 , zatímco index cenové hladiny potravin v České republiky je roven 86,9, je tedy nižší o necelých 20 procentuálních bodů, což v praxi znamená, že potraviny v České republice jsou levnější. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Miroslav Kalousek
Česká exportní banka, EGAP za mimořádné aktivity a pomoci Ministerstva průmyslu a Ministerstva financí dokončuje úspěšná jednání v Iráku v poměrně velké investice, je to paroplynový komplex.
V říjnu 2012 podepsal český ministr průmyslu a obchodu s iráckým ministrem obchodu dohodu o spolupráci a Česká exportní banka přislíbila financování části výstavby paroplynové elektrárny.
Česká exportní banka 12. 10. 2012: "Největším projektem v Iráku, na kterém se ČEB podílí, je výstavba paroplynové elektrárny v Erbilu. Během červnové irácké návštěvy ministra průmyslu Martina Kuby byla kromě dohody o spolupráci s TBI podepsána také mandátní smlouva mezi Českou exportní bankou a iráckou společností Kar Group. ČEB se bude podílet na financování výstavby parní části o výkonu 300 MW v hodnotě 500 miliónů USD. Českým exportérem je firma PSG a český podíl se zde pohybuje kolem sedmdesáti procent."
Nám půjčují na desetileté dluhopisy pod dvě procenta, což je údaj z ledna 2013, a Polsko a Slovensko mají dvakrát větší úroky. My máme 1,9, jsme srovnatelní (z našich sousedů, pozn.) s Rakouskem, které má také 1,9. A lépe už jsou na tom jenom Němci, ti mají 1,5.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle statistiky Evropské centrální banky (harmonizované dlouhodobé úroky pro účely srovnání, data za leden 2013) je situace následující: Zeměúrok v %Česká republiky1,96Slovensko3,93Polsko3,91Rakousko1,92Německo1,51
Výnos z českých dluhopisů je tedy opravdu pod 2 %, u slovenských i polských je zhruba dvojnásobný, rakouské jsou zhruba na stejné úrovni a lépe je na tom z našich sousedů opravdu jenom Německo.
Zuzana Roithová
A to je poměrně výrazná svým způsobem překvapení tedy pro všechny asi, že máme od roku 2007 pořád těch necelých 35 miliard a nerostou ani výdaje na léky na recept i ty, co jsou mimo recept.
Dle aplikace Data presentation system na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která umožňuje vytváření vlastních tabulek, se tržby lékáren od roku 2007 od zdravotních pojišťoven za léčiva (tedy za léčiva na recept; indikátor 4911) pohybovaly (s výjimkou roku 2009, kdy tržby překročily zmiňovaných 35 miliard o 185,429 milionů korun) pod hranicí 35 miliard Kč (viz. níže uvedená tabulka).
Tržby od ZP za léčiva (v tis. Kč)
rok ČR
2007 32 219 244 2008
31 231 356 2009
35 185 429
2010
33 752 703
2011
33 987 000
Tržby lékáren za volně prodejná léčiva (tedy léky "mimo recept"; indikátor 4914) v letech 2007-2009 rostly (viz. následující tabulka).
Tržby za volný prodej (v tis. Kč) rok ČR
2007
6 637 591
2008
7 392 259
2009
7 764 682
7 482 923
7 663 780
S ohledem na skutečnost, že tržby lékáren za léky na recept v roce 2010 překročily hranici 35 miliard, kterou zmiňuje Zuzana Roithová a skutečnost, že tržby za volný prodej v letech 2007-2009 rostly, hodnotíme její výrok jako zavádějící.
Doplňujeme dokument ÚZIS, který nám Zuzana Roithová zaslala jako podklady pro své argumenty. Ukazuje, že výdaje na léky na recept skutečně dlouhodobě spíše stagnují. Nezmiňuje se však o lécích "mimo recept".
Bohuslav Sobotka
Máme tady přes 20 % z těch nezaměstnaných jsou lidé bez praxe, kteří přišli po škole, nemají práci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle údajů Českého statistického úřadu za 3. čtvrtletí roku 2012 tvoří 20% nezaměstnaných lidé ve věkové skupině od 15 do 24 let, u kterých nelze předpokládat, že za sebou budou mít již nějakou praxi.
Leoš Heger
Ale my jsme k tomu ještě přispěli, od roku 2010 se snižuje výrazně ten deficit pojišťoven, který byl, a to přesto, že se zvýšilo DPH ve zdravotnictví a přesto, že se zvýšily nuceným způsobem mzdy.
Je pravdou, že v porovnání s rokem 2010 se podařilo v roce 2011 snížit deficitzdravotních pojišťoven o 1.7 miliardy. V roce 2011 také hospodaření tohoto odvětví státního rozpočtu ovlivnilo plošné zvýšení platů lékařu, na které musel ministr Leoš Heger vyčlenit dvě miliardy korun. Ovšem ke zvýšení dolní sazby DPH došlo až v roce 2012.
Z kontextu celé diskuze však vyplývá, že Leoš Heger hovoří hlavně o hospodaření v roce 2012. Z tohoto roku ale nejsou data o hospodaření zdravotních pojišťoven dostupná a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Andrej Babiš
Největší výrobce těstovin na světě Barilla, která existuje 135 let, vzala Agrofert jako partnera.
Podle oficiálních stránek firmy Barilla byl otevřen první obchod v roce 1877 - funguje tedy již přes 135 let. Zároveň je Barilla vedoucí firmou ve světovém obchodu s těstovinami.
Jako největšího výrobce těstovin označuje firmu Barilla i webový portál IHNED.cz. Podle stejné zprávy z února 2013 má společnost Barilla prodat Agrofertu svůj řetězec pekáren v Německu Lieken AG.
Agrofert skutečně je obchodním partnerem společnosti Barilla, výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako pravdivý.
Milan Urban
Průmysl tvoří nějakých 31 % hrubého domácího produktu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý podle dohledaných informací z Informačního systému statistiky a reportingu.
O podílů průmyslu na HDP tyto stránky uvádějí, že se podíl průmyslu dlouhodobě pohybuje mezi 28-31%. Pro úplnost však uvádíme také údaj ze stránek CIA WorldFactbook (anglicky v sekci Economy, GDP - composition by sector), kde je pro změnu uveden podíl 39,6%. Do tohoto údaje je zahrnuta těžba, zpracovávání, produkce energie a stavebnictví. Nicméně vzhledem k tomu, že existuje dostupný zdroj potvrzující slova Milana Urbana, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Martin Bursík
Ta vláda (Mirka Topolánka - pozn. Demagog.cz) padla 24. března 2009 a já jsem šel do statistiky Energetického regulačního úřadu a zjistil jsem, že na konci toho března, my jsme skončili 24., čili k 31. březnu bylo ve fotovoltaice instalováno pouhých 67 megawatt instalovaného výkonu. Ale na konci roku už to bylo 465 megawatt.
Vláda Mirka Topolánka, jejímž ministrem byl i Martin Bursík, podala demisi 26. března 2009 poté, co jí 24. března 2009 vyslovila Poslanecká sněmovna nedůvěru.
Podle statistik Energetického regulačního úřadu z roku 2009 instalovaný výkon ve fotovoltaice skutečně vzrost z 67,3 MW v březnu na 464,4 MW na konci roku (viz sloupec SLE). Tyto statistiky tedy potvrzují uvedený výrok.
Pavel Bělobrádek
Paní Horská (senátorka, pozn.) není naší členkou. Ona byla zvolena za politické hnutí Nestraníci, ale v naše klubu stejně tak pan Michálek a další.
Senátorka Miluše Horská byla zvolena do Senátu za odvod 43 – Pardubice v roce 2010. Podle tisku i podle oficiálního volebního seznamu ČSÚ kandidovala za hnutí Nestraníků jako bezpartijní. Podle vyjádření Romana Línka z KDU-ČSL měla od začátku podporu strany jako kvalitní kandidát.
Po svém zvolení se stala členkou Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí, jehož členem je nyní například i Libor Michálek.
Výrok předsedy Bělobrádka tedy hodnotíme jako pravdivý.
