Václav Klaus
Pokud se nemýlím, tak jsem žádného ministra na žádný resort za těch 10 let nanavrhoval (doporučoval).
Je pravdou, že Václav Klaus komentuje značnou část společenského dění včetně výběru ministrů. Ke konkrétním ministerským postům se vyjadřuje buď negativně (viz jmenování Karolíny Peake), či pozitivně (viz odstoupení Josefa Dobeše, Pavla Dobeše či Alexandra Vondry). Zaznamenali jsme i případ, kdy se zastával konkrétních lidí (viz kauza policejního prezidenta Petra Lessyho), či odmítl jmenovat vládu a ministry - příkladem může být kauza s (ne)jmenováním Davida Ratha a také odmítnutí menšinové vlády ČSSD (2005) a "přeběhlíkové" ODS (2006).
Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože Václav Klaus žádného ministra opravdu přímo nenavrhoval ani nedoporučoval.
Petr Nečas
Ten ekonomický pokles není tak razantní a tvrdý, jako byl v roce 2009, kdy to bylo téměř 5 % hrubého domácího produktu. Je to velmi mělký, nicméně dlouhodobý proces.
Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Rok 2009 přinesl největší propad ekonomiky v historii ČR. Podle webu ČSÚ (xls.) vývoj HDP v roce 2009 a 2012 za čtvrtletí:
HDP
2009
2012
1.
-3,7
-0,5
2.
-5,5
-1,0
3.
-5,2
-1,3
4.
-3,0
--
Propad HDP v roce 2012 byl skutečne méňe tvrdý a razatní než v roce 2009.
Jeroným Tejc
Podobně je to s těmi policisty. 47 tisíc v roce 2005, dneska 38500, možná 39 tisíc. To znamená pokles zhruba někde kolem patnácti, osmnácti procent.
Dle dat Eurostatu bylo v roce 2005 v ČR 45 498 policistů. (plánovaný počet měl být dle informací získaných od Oddělení mediální komunikace a PR Policie ČR 47 543). Zatímco v roce 2012 byl odsouhlasen plán (na stránkách Ministerstva vnitra České republiky) počítající se snížením stavu mužstva na 38 996. Za předpokladu, že rok 2005 je 100%, pak je pokles cca 14,2%.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že nadsazením počtu policistů v roce 2005 a nadsazením procent, o které jejich počet poklesl, Jeroným Tejc přidal váhu svému argumentu, že počet policistů výrazně poklesl.
Leoš Heger
Moderátor (Václav Moravec): Jinak řečeno předvolební tah to není? (Snížení některých poplatků ve zdravotnictví - pozn. Demagog.cz) Host (Leoš Heger): Ne, určitě ne, protože my k tomu dáváme ještě druhý díl, který znamená zpoplatnění zubních plomb.
Slova ministra Hegera potvrzuje jeho náměstek Petr Nosek, který pro server idnes.cz uvedl:
"Chceme touto změnou ušetřit ročně až 1,5 miliardy korun" (Celý článek k nalezení zde.)
Zmíněná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující problematiku poplatků za pobyt v nemocnici a zpoplatnění amalgámových zubních plomb v tuto chvíli (ke dni 20. dubna) není k dispozici.
Z toho důvodu hodnotíme výrok ministra Hegera pro tuto chvíli jako neověřitelný.
Ludmila Müllerová
Já, když se dneska podívám na úroveň té minimální mzdy, která je u nás, tak musím tedy souhlasit s panem předsedou, že ta minimální mzda je nižší pouze v pobaltských státech, v Rumunsku a v Bulharsku.
Na základě veřejně dostupných dat (poslední aktualizace: 19. 2. 2013; grafické vyjádření viz zde) poskytovaných Eurostatem hodnotíme výrok jako zavádějící. Ze srovnání úrovně minimální mzdy v jednotlivých členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA vyplývá, že minimální mzda v České republice je pátá nejnižší ze všech hodnocených zemí. Nižší úroveň minimální mzdy je uzákoněna pouze Rumunsku, Bulharsku, Litvě a Lotyšsku. Ludmila Müllerová však hovořila o pobaltských státech, kam se vedle zmiňované Litvy a Lotyšska řadí také Estonsko, kde v roce 2013 došlo k navýšení (ang.) minimální mzdy. Stav uváděný ministryní Müllerovou tedy platil pouze do konce roku 2012, ale současnému stavu již neodpovídá.
Vít Bárta
Vážení, v roce 2011 cena rohlíku v Čechách vzrostla mezi březnem a květnem o 22 %.
Posle údajů Českého statistického úřadu byla cena za kilogram rohlíku - v březnu 2011 27,73 Kč (.pdf) - v květnu 2011 32,49 Kč (.xls) Jednoduchou trojčlenkou dojdeme k závěru, že od března stoupla cena kilogramu rohlíku o 17,17%. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Petr Fiala
Rozvírají se nám nůžky mezi financováním, které jde na jednoho žáka téhož oboru v různých krajích. Já bych uvedl příklad, pokud budeme mít třeba malotřídku se stejným počtem dětí, tak na jedno dítě budete mít ve Středočeském kraji 40 tisíc korun, ale třeba v Pardubickém kraji 35 tisíc.
Výrok je příliš obecný, navíc k jeho ověření chybí aktuální údaje.
Financování škol zřizovaných krajem se odvíjí od výše tzv. "krajského normativu". Jednotlivé kraje pomocí vlastní normy stanovují výši prostředků, které přidělí školám na žáka v daném oboru. Ministerstvo školství pak tyto údaje sbírá a (tak tomu bylo do r. 2011) publikuje v souhrnné podobě. Např. financování ministrem zmíněných malotřídek pak můžeme srovnat pro počet žáků 10:
(zaokr. hodnoty, v Kč/žáka) 2008 (.pdf, s.12) 2011 (.pdf, s.3)
Středočeský kraj46 00047 500Pardubický kraj45 00046 000
Při takto zvoleném počtu žáků pak vidíme určité "rozevírání nůžek", ovšem nikoli s hodnotami, které uvádí ministr Fiala. Jím uváděné hodnoty bohužel ověřit nemůžeme, neboť jednak zatím nedošlo ke zveřejnění přehledu z minulého roku, jednak nevíme, jaký počet žáků má ministr na mysli. V roce 2011 (.pdf, s.3) by se jím uváděnému poměru blížilo financování pro školy o 22 žácích (39 000 pro Středočeský, 31 000 pro Pardubický kraj).
S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.
Hynek Fajmon
Podle mnou zjištěných údajů byl podíl OZE na české spotřebě energie v roce 2011 již 10,5 % a lze předpokládat, že letos tento ukazatel dosáhne 13 %.
Nejprve je nutné upozornit na existenci dvou metodik v oblasti stanovení výše podílů OZE. První z nich, kterou používá Eurostat (v souladu se Směrnicí 2009/28/ES a dalších nařízení) mluví o podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Druhá (.pdf) používaná Energetickým regulačním úřadem (odkaz na Zákon č. 165/2012 Sb.), pak hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.
Hynek Fajmont ve svém výroku mluví o podílu OZE na české spotřebě energie (metodika Eurostatu) v roce 2011. Zde podle dat Eurostatu byl ve zmíněném roce podíl obnovitelných zdrojů 9,4 %, tedy číslo nižší než udává Hynek Fajmon. S ohledem na tento číselný nesoulad označujeme výrok za zavádějící, neboť (možná neúmyslně viz níže) přidává argumentu europoslance "na váze".
Je však nutné upozornit na možnost toho, že Fajmon pracoval právě s daty ERÚ (.pdf), které hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Ty pro rok 2011 odpovídají podílu 10,28 % OZE. Tj. téměř číslu, se kterým operuje Fajmon. S ohledem na to, že europoslanec ve výroku mluví o spotřebě energie, však tuto svoji domněnku nemůžeme uplatnit. Musíme tedy pracovat s fakty a výrok hodnotit na základě výše uvedeného (Domněnku o předpokladu dosažení 13% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny/energie, zde hodnotit nebudeme.).
Pavel Poc
Tabákovému průmyslu ročně zemře na následky kouření 700 tisíc zákazníků, to je fakt.
Internetové stránky Evropské komise v části Veřejné zdraví-kouření zcela konkrétně uvádí, že: "(...) Tabák je nejrozšířenějším zdravotním rizikem, kterému lze předejít, a každoročně má na svědomí téměř 700 000 případů předčasného úmrtí. Předčasně umírá přibližně 50 % kuřáků (v průměru o 14 let dříve než zbytek populace)."
Vzhledem k informaci o fenoménu předčasného úmrtí kuřáků v EU je výrok hodnocen jako pravdivý.
.. bojoval jsem za obchvat Plzně, teďka ve středu jde konečně na vládu.
Poslanec Vít Bárta se již v listopadu roku 2012 nechal slyšet, že bude bojovat za to, aby se obchvat Plzně stavěl a má v plánu spolupracovat s občanským sdružením Plzeň-Roudná proti průtahu. V dané věci také interpeloval na půdě Poslanecké sněmovny ministra dopravy Dobeše.
Návrh zákona o "Výstavbě dálničního obchvatu Plzně a souvisejících přivaděčů" (bod č. 20) bude projednáván vládou ve středu 13. 3. 2013.
Výrok Víta Bárty tedy hodnotíme jako pravdivý.
