Jaromír Drábek
Co se týká výběrového řízení, tak tam já musím říct naprosto jasně, že to výběrové řízení bylo naprosto transparentní, od prvního dne zadávací dokumentace byla veřejná, celý soutěžní dialog byl veřejný, ta zakázka byla přezkoumaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže s pozitivním výsledkem a já jsem hrdý na to, že jsme udělali tak jasné a transparentní výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři největší banky v České republice.
Postup při zadávání zakázky k takzvaným sKartám je skutečně velmi podrobně zdokumentován na webu MPSV, včetně Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Bohužel se nyní nedá dohledat, kdy byly jednotlivé dokumenty zveřejněny. Demagog.cz již dříve ověřoval ministrovo prohlášení, že „smlouva od ledna visí na webu“ (byla uzavřena v lednu 2012) a ani tehdy se nám nepodařilo dokázat zda je to pravda. V té době (leden, únor 2012) se totiž média v souvislosti s MPSV věnovala převážně kolapsu systému pro vyplácení dávek.
Jak vyplývá z dokumentu Protokol o otevírání obálek (.pdf) z této veřejné soutěže, tendru se účastnily následující subjekty: Česká spořitelna.; Komerční banka; Československá obchodní banka a Česká pošta.
Vzhledem k tomu, že v současnosti je veškeré dokumentace k zakázce dostupná a poměrně transparentní, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vít Bárta
Pan poslanec Josef Novotný se mnou v současné době kupříkladu podává trestní oznámení na pana Babiše v souvislosti s jeho manipulacema, v souvislosti s tím, o čem psal i časopis Euro v prosinci loňského roku. A to, jakým způsobem se manipuluje s hmotnými rezervami v České republice právě ve společnostech pana Babiše.
Poslanec Bárta odkazuje na kauzu týkající se uvolnění části státních rezerv obilí jako pomoc zemědělcům zasaženým sezónním suchem. Vzhledem k tomu, že státní orgány neposkytují veřejnou databázi podaných trestních oznámení (postup při nakládání s trestním oznámením viz zde), lze se v případě tohoto výroku spoléhat pouze na zdroje třetích stran, například na vyjádření v médiích.
Žádné zdroje, které by alespoň nepřímo výrok potvrzovaly, nebyly v průběhu ověřování nalezeny. Tiskovou zprávu v tomto smyslu doposud nepublikoval ani Vít Bárta, ani politická strana Věciveřejné. Výrok je proto neověřitelný.
Vojtěch Filip
Ale žel náš tisk 353 v tomto volebním období o limitech na financování politických kampaní byl zamítnut v prvním čtení. Poděkujte vládní koalici.
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme na základě informací dostupných na webových stránkách Poslanecké sněmovny ČR jako pravdivý. Zmíněného sněmovního tisku č. 353 se týkalo 40. hlasování na 25. schůzi sněmovny, které se konalo 26. října 2011.
Šlo o první čtení novely zákona o sdružování v politických stranách a hnutích (.doc). V hlasování byl přijat návrh na zamítnutí sněmovního tisku č. 353. Ze 147 přítomných poslanců bylo 86 pro a 59 proti zamítnutí.
Dále připojujeme odkaz na 40. hlasování ze dne 26.října 2011, ze kterého jasně vyplývá, že pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali všichni přihlášení poslanci vládních stran (ODS, TOP 09 a VV), vyjma poslance za TOP 09 Rudolfa Chlada, který se hlasování zdržel.
Zuzana Roithová
Minimálně v té struktuře, jak existoval IZIP, který je sice strašně kritizován, protože tam jsou nějaké nešvary, které se vyšetřují, ale na druhou stranu je to systém, který umožňoval a být v systému dalších dvanácti evropských zemí, které si vyměňovaly informace a budovaly ten mezistátní systém...
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v médiích a na webu společnosti IZIP. 10.05.2012 server ceskenoviny.cz uvedl, že se Leoš Heger rozhodl projekt IZIP ukončit. " Terčem kritiky se v minulosti stala hlavně cena projektu a jeho financování. Podle kritiků je projekt nefunkční, protože lékaři EZK nevyužívají. Systém elektronických zdravotních knížek (EZK) společnosti IZIP měl umožnit sdílení informací o léčení pacientů mezi lékaři a usnadnit komunikaci pacienta s lékařem. Projekt podporuje VZP a knížku si mohou zřídit zdarma jen její pojištěnci. ", uvádí dále server. Na webových stránkách společnosti IZIP se potom dočteme následující: " Společnost IZIP je jedním ze zakládajících členů celoevropského projektu epSOS, který umožňuje výměnu zdravotních dat mezi jednotlivými evropskými zeměmi(...) Každá země EU používá více či méně odlišný standard systému ukládání elektronických dat, proto byl vytvořen projekt epSOS. Tento projekt Evropské komise je zaměřen na vytvoření interoperability jednotlivých systémů elektronických zdravotních záznamů v Evropě pro přeshraniční výměnu a zajištění bezpečnější zdravotní péče pacientům i mimo jejich domovský stát. "
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jiří Paroubek
My jsme se dostali do poklesu. Slovensko roste, Rakousko roste, Polsko roste.
Podle údajů eurostatu klesl HDP České republiky za rok 2012 o 1,3%. Hrubý domácí produkt Polska naopak meziročně vzrostl o 1,9%, Rakouska o 0,8% a Slovenska o 2,0%. Výrok Jiřího Paroubka proto hodnotíme jako pravdivý.
Stát
Růst HDP za rok 2012
Česká republika
- 1,3%
Polsko
+ 1,9%
Slovensko
+ 2,0%
Rakousko
+ 0,8%
Zdroj: eurostat
Pavel Blažek
A tady je potřeba vidět, že úměrně s tím stoupají i tresty za korupci. (..) Protože pamatuju hranici ukládání trestů za korupci, která byla v řádu měsících a ještě nepodmíněně. To znamená, že tady k tomu výraznému zpřísnění došlo za poslední roky.
Tresty za korupci se skutečně v posledních 5 lety poměrně výrazně zvýšily.
Nejprve je třeba zmínit, že pod pojmem korupce chápeme pouze ty trestné činy, které trestní zákoník vymezuje v oddílu úplatkářství, tj. přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství (nezahrnujeme zde tedy další potenciálně korupční jednání jako zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, pletichy při veřejných soutěžích apod.). Nebudeme také ověřovat, co si Pavel Blažek pamatuje, soustředíme se pouze na část o zpřísnění trestů.
Za období posledních několika let došlo k výraznějšímu zpřísnění trestů za korupci hned dvakrát, a to novelizací trestního zákona zákonem č. 122/2008 Sb. (pdf, str. 11) a od 1. ledna 2010 nahrazením trestního zákona novým trestním zákoníkem (pdf, str. 222-223).
Přinášíme vám ilustrativní srovnání výše trestů za trestný čin přijetí úplatku podle staré normy (před novelizací z roku 2008) a aktuálního platného znění:
Základní horní sazba za přijetí úplatku se mění ze 2 na 4 roky.
Základní sazba za žádost o úplatek se mění ze 3 na 5 let.
Zvláštní sazba v případě úmyslu získat zvláštní prospěch nebo pokud je pachatelem úřední osoba se mění ze sazby 1 rok až 5 let na 3 až 10 let.
Zvláštní sazba za činy velkého rozsahu se mění z 2 až 8 let na 5 až 12 let.
Podobné změny se dotkly i trestných činů podplácení a nepřímé úplatkářství.
Za poslední roky tedy skutečně došlo k výraznému zpřísnění, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Bohuslav Svoboda
Je to věc (Opencard, pozn.), kterou má v gesci TOP 09, paní radní Vorlíčková, která tady hovořila.
Podle informací na webu pražského magistrátu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Eva Vorlíčková je zastupitelkou za klub TOP09 a zároveň je předsedkyní Komise Rady hl. m. Prahy pro OpenCard.
Václav Klaus
Počet odborářů dramatickým způsobem klesá.
Dle serverů České noviny a Impuls počet odborářů vskutku klesá. V článku Českých novin z června 2012 je konstatováno, že "...z atímco v roce 2004 bylo evidováno 800.000 odborářů, tak v roce 2006 jich bylo 610.000 a nyní se jejich počet pohybuje pod hranicí půl milionu... " Pro rádio Impuls to v rozhovoru s Václavem Moravcem přiznal i šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil s tím, pokles je ročně průměrně o 7 %.. Je samozřejmě otázka, co je dramatický způsob poklesu. Výrok však hodnotíme jako pravdivý.
Karolína Peake
Pane prezidente, pak bych ale čekala, že o tom přesvědčíte hlavně svoji domovskou politickou stranu, sociální demokracii, která ten původní vládní návrh (rozšíření pravomocí NKÚ, pozn.) velmi složitě vydiskutovaný a schválený v Poslanecké sněmovně, za pomoci poslanců ODS v Senátu zabila. My jsme schválili, předložili původní, širší vládní návrh a ten neprošel hlasy sociální demokracie a hlasy ODS v Senátu.
Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD a ODS mají dohromady velmi výraznou většinu a tak vždy záleží právě na jejich hlasech, jestli návrh Senátem projde nebo nikoli.
Rozšíření pravomocí NKÚ bylo 9. května 2011 navrženo vládou prostřednictvím dvou právních norem. Jde o 1) ústavní novelu a 2) o novelu zákona č. 166/1993 o NKÚ. Oba návrhy sněmovna schválila 7. prosince 2012 (viz. popis legislativního procesu příslušné novely zákona a ústavní novely).
Ústavní novelu Senát dle výše uvedeného záznamu na stránkách Poslanecké sněmovny na své schůzi 30. ledna 2013 neprojednal nebo k němu nepřijal usnesení. Na stránkách Senátu je pak uvedeno, že Senát tisk 30. ledna 2013 projednal, ale nepřijal k němu usnesení. Návrh na schválení novely Ústavy byl zamítnut čtyřmi hlasy senátorů ČSSD, pěti hlasy ODS, čtyřmi hlasy z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a jedním hlasem z Klubu Starostové a Ostravak). Zbylí senátoři ČSSD buď hlasovali pro nebo se zdrželi hlasování.
Novelu zákona o NKÚ Senát také projednával. Informace o hlasování o novele zákona uvádíme níže:
Záznam ze senátního hlasování je dostupný zde. Pro schválení návrhu bylo potřeba 38 hlasů. Pro návrh hlasovalo celkem 19 senátorů (15 z ČSSD, 4 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM), proti bylo celkem 15 (4 z ČSSD, 7 z ODS, 3 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a 1 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM). Vysoký byl počet senátorů, kteří se zdrželi. Z celkem čtyřiceti senátorů se zdrželo 23 z ČSSD, 7 z ODS, 4 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí, 4 z Klubu Starostové a Ostravak a 2 nezařazení senátoři.
Dá se tedy sice říct, že spíš než že návrh neprošel hlasy ČSSD a ODS v Senátu, tak spíše neprošel jejich nehlasováním. Nicméně vzhledem k jejich výrazné většině hodnotíme výrok jako pravdivý.
My prostředky na financování tunelu (Blanka, pozn.) máme. Máme je v celém rozsahu převedené z loňského roku. V letošním roce rozpočet s tím počítá.
Z návrhu pražského rozpočtu na rok 2013 je zřejmé, že v jednotlivých kapitolách došlo ke vzniku rezerv. Pouze v kapitole Doprava (položka financování - doprava - MHMP-OMI) je úspora investičních prostředků 384 mil. Korun. Návrh přitom opravdu počítá s výdaji na další stavbu tunelu (položka výdaje - doprava - kapitálové výdaje - MHMP-OMI - MO Špejchar - Pelc/Tyrolka).
Nemůžeme však bohužel zjistit, jaké byly plánované výdaje na výstavbu tunelu v roce 2012. Původní návrh rozpočtu na loňský rok obsahuje namísto konkrétních výdajů na investice pouze obecnou rezervu (v návrhu je to položka výdaje - pokladní správa - kapitálové výdaje).
Nemůžeme proto ověřit, zda prostředky byly "v celém rozsahu převedené z loňského roku", nebo je město v roce 2012 využilo jinak než k tvorbě rezerv.