Poslankyně SPD Karla Maříková v kontextu výroku mluví o tom, jestli se SPD kvůli zavedení korespondenční volby obrátí na Ústavní soud. K tomu uvedla, že hnutí na podání stížnosti nemá dostatek poslanců. Dodala, že nechce odhadovat, jak by se soud k případné stížnosti postavil, pokud by ji podalo druhé opoziční hnutí ANO. Upozornila ale na to, že podle ní ústavní právníci tvrdili, že hlasování poštou není v souladu s ústavním principem tajnosti voleb.
Korespondenční volba a Ústava
Ústavní právníci se převážně shodují na tom, že hlasování poštou princip tajnosti voleb oslabí. Podle ústavního právníka a advokáta Ondřeje Preusse je korespondenční volba v některých bodech na hraně ústavnosti. Za možný problém označil právě tajnost volby, konkrétně zmiňoval, že se při poštovním hlasování „vzdáváme části této tajnosti“ (video, čas: 25:17). Dodal ovšem, že se neobává hromadného ovlivňování voličů nebo podvodů při sčítání hlasů.
Ústavní právník Jan Kudrna uvedl, že návrh na zavedení korespondenční volby zahrnuje celou řadu ústavě-právních problémů (video, čas: 5:05), mezi které patří i otázka tajnosti volby. Poukazoval přitom na to, že stát je povinen vytvořit podmínky nepropojitelnost hlasu s konkrétní osobou (video, čas: 5:37). Zmínil také nutnost zajištění osobní a svobodné volby, kdy volič hlasuje bez jakéhokoliv nátlaku. Současný zákon tyto principy podle Kudrny v případech hlasování za plentou reflektuje, nová korespondenční volba ale podle něj může být v tomto ohledu problematická (video, čas: 7:13) a naráží na „ústavní mantinely“.
Ústavní právník Jan Kysela, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla, řekl, že rozhodnutí o korespondenčním hlasování je otázkou poměru principu tajnosti a principu všeobecnosti volebního práva. Princip všeobecnosti znamená, že právo volit má bez diskriminace a jakýchkoliv omezení každý zletilý občan ČR – včetně těch, kteří žijí v zahraničí. Kysela vysvětloval, že ačkoliv by se hlasováním poštou dle jeho slov oslabila tajnost voleb, zároveň by se odstranila překážka pro občany v zahraničí, a posílil by se tak princip všeobecnosti (video, čas: 3:22).
S tím souhlasil i ústavní právník Marek Antoš. Ten tvrdil, že některé výtky ke korespondenčnímu hlasování jsou kvůli oslabení tajnosti voleb postavené na reálných základech. Zároveň by ale možnost odvolení poštou podle něj přispěla k narovnání šance lidí na to se voleb vůbec zúčastnit.
Porušování principu tajnosti i bez hlasování poštou
Pro úplnost doplňme, že někteří ústavní právníci mluvili i o tom, že k určitému porušování principu tajnosti voleb dochází i bez možnosti korespondenčního hlasování. Antoš připustil, že od tajnosti volby se upouští např. tehdy, když jde volič za plentu s doprovodem kvůli tělesnému handicapu. Obdobný argument použil i právní teoretik a ústavní právník Aleš Gerloch, podle kterého je tajnost oslabena například v případech, kdy je volební urna přinesena k hlasování lidem do domácnosti (video, čas: 3:18).
Jak Gerloch, tak i výše zmíněný Jan Kysela, také popisovali možné problémy se systémem předem distribuovaných lístků do domácností. Kysela řekl, že může docházet k fenoménu tzv. domácího hlasování, kdy je hlasování rodiny ovlivněno jedním členem (video, čas: 4:10). Tento problém připustil i Ondřej Preuss. Zároveň ale upozornil, že při osobním hlasování jde volič za plentu (až na výjimečné případy) sám, zatímco při korespondenční volbě na poště může být v okamžiku odeslání hlasu stále pod dohledem.
Z výše zmiňovaných důvodů někteří ústavní právníci mluvili o potřebě úpravy Ústavy tak, aby zohledňovala hlasování poštou. Takovou potřebu zmínili např. Gerloch nebo Kudrna. Naopak podle Kysely je korespondenční systém hlasování dostatečně bezpečný a novela, která ho navrhuje zavést, v rozporu s Ústavou obecně není. Marek Antoš dokonce uvedl, že „je málo ambiciózní, protože řeší pouze situaci voličů, kteří žijí v zahraničí dlouhodobě, ale nedává tu možnost korespondenčního hlasování lidem, kteří tam budou krátkodoběji.“
Závěr
Někteří ústavní právníci opravdu upozorňovali na to, že zavedení poštovního hlasování může narušit ústavní princip tajnosti voleb. Podle Ondřeje Preusse a Jana Kudrny je pak korespondenční volba na hranici ústavnosti. Výrok Karly Maříkové tak hodnotíme jako pravdivý.
Část právníků nicméně také dodala, že k oslabení tajnosti dochází i za současného systému – např. kvůli doručování volebních lístků do domácností, kdy jeden člen rodiny může ovlivnit hlasování ostatních lidí.
