Přehled ověřených výroků

Data Ministerstva financí o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za měsíc říjen ukazují, že se dosud příjmy meziročně snížily celkově o 3,5 %, což představuje snížení o 42,3 miliardy Kč. Nejvýrazněji se v tomto ohledu meziročně snížily daňové příjmy bez pojistného, a to o 7,3 % (45,3 mld. Kč).

„Příjmy rozpočtu jsou letos výrazně ovlivněny propadem ekonomiky, doprovázeným poklesem zaměstnanosti, odpracovaných hodin, mezd a řadou diskrečních opatření na příjmové straně,“ dodává Ministerstvo financí.

Jan Skopeček poukazuje na to, že pokles příjmů státního rozpočtu je nižší, než by se dalo očekávat. Ministerstvo financí totiž také uvádí, že státní rozpočet na příjmové straně vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,3 % (tedy o 21,4 mld. Kč).

Celkově tak příjmy v současné době dosahují (.xlsx) výše 1 178,8 miliardy Kč, zatímco v říjnu loňského roku se jednalo o 1 221,1 miliardy Kč.

Celkové výdaje se pak meziročně zvýšily o 17,1 %, což představuje (.xlsx) 212,1 miliardy Kč. Zatímco běžné výdaje rostly pomaleji (+16,9 %, tedy o 192,2 mld. Kč), navýšení celkového objemu ovlivnily zvláště rostoucí kapitálové výdaje (+19,6 %, tedy o 19,9 mld. Kč), a to nejvíce u investic financovaných z národních zdrojů (+28,5 %, tedy o 13,7 mld. Kč). Ministerstvo financí také uvádí, že výše říjnových výdajů byla ovlivněna mimořádnými odměnami pro zaměstnance v oblasti zdravotnictví (11,3 mld. Kč) a také dalšími platbami, které byly spojeny s pomocí při zvládání současné situace v souvislosti s epidemií covidu-19.

Celkový objem výdajů do října pak dosahoval výše 1 452,7 miliardy Kč, v říjnu 2019 to bylo 1 240,6 miliardy Kč.

Poslanec Vojtěch předložil 2. října 2020 návrh novely zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, kterou se mění zákon č. 95/2004 Sb. Novela je vedena jako sněmovní tisk č. 1040. Návrh zákona (.pdf, str. 8–10) se mimo jiných záležitostí věnuje právě úpravám pravidel odborných praxí u zdravotnických pracovníků jednotlivých oborů a možnostem získání specializované způsobilosti v oboru hygiena a epidemiologie.

Uveďme, že touto novelizací by například pro specializační obor hygiena a epidemiologie došlo ke snížení limitu u požadované týdenní pracovní doby, po kterou musí probíhat rozvolněná příprava lékařů v akreditovaných zařízeních. Podle současného znění zákona (§ 5 odst. 4) musí tato specializační průprava v rozvolněné přípravě probíhat nejméně polovinu stanovené týdenní pracovní doby, novela pak v případě oboru hygiena a epidemiologie hovoří pouze o pětině této doby (.pdf, str. 1). Důvodová zpráva uvádí (.pdf, str. 17), že by tím mělo dojít ke „zjednodušení získání specializované způsobilosti v tomto oboru“. Tato úprava by měla pomoci i „personálně zajistit orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví“.

Poslanecký návrh byl zařazen na program schůze vlády, která se konala dne 2. listopadu 2020. Po jejím konci následovala tisková konference, kde se ministryně spravedlnosti Marie Benešová vyjádřila k danému návrhu zákona. Uvedla, že byl projednán a že se vláda usnesla na souhlasném stanovisku. Dodala, že na tomto usnesení panovala mezi členy vlády shoda.

Ve čtvrtek 22. října 2020 vláda Poslanecké sněmovně předložila návrh (.pdf) „na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a/nebo Evropské unie za účelem zvládání pandemie onemocnění COVID-19.“ V úterý 27. října Poslanecká sněmovna tento návrh schválila.

Poslanci Marian Bojko a Ivana Nevludová jako jediní ze všech přítomných poslanců hlasovali proti vyslovení souhlasu. Lubomír Volný byl z hlasování omluven. Dodejme, že tito tři poslanci jsou v záznamu hlasování vedeni jako nezařazení, jelikož v březnu 2019 opustili SPD. Poslanecký mandát si ponechali a vstoupili do hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty.

Poslanci SPD se hlasování skutečně zdrželi. Ovšem ze sedmi hlasujících komunistických poslanců se tři vyslovili pro souhlas s pobytem vojenských zdravotníků a čtyři se zdrželi hlasování. Byť postup komunistů při hlasování nebyl tak jednoznačný jako u poslanců SPD, hodnotíme výrok Lubomíra Volného jako pravdivý, jelikož se hlasování zdržela většina poslanců KSČM.

Ve čtvrtek 29. října 2020 pak vládní návrh na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků schválil rovněž Senát.

Adam Vojtěch předložil 2. října 2020 Poslanecké sněmovně ČR návrh novely zákona o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. V navrhované novele (.pdf, str. 13–14) se uvádí, že jedním z jejích cílů je zlepšit nevyhovující situaci týkající se personálních kapacit v oblasti lékařské posudkové služby. Věnuje se tedy změnám a návrhům, které by k tomuto cíli měly přispět. Tyto změny by měly obecně umožnit snazší a rychlejší získávání specializované způsobilosti v daném oboru většímu množství lékařů.

Poslanec Vojtěch například navrhuje (.pdf, str. 13–15), aby bylo možné započítat dříve absolvované vzdělávání ze základního kmene do vzdělávání v nástavbovém oboru. Dále v případě, že specializační vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie probíhá v rámci rozvolněné přípravy, navrhuje snížit minimální hranici týdenní pracovní doby ze současné poloviny (§ 5 odst. 4) na nejméně jednu pětinu stanovené týdenní pracovní doby (.pdf, str. 1, 17). Další změnou by měla být i možnost získání způsobilosti na základě již získané specializace I. stupně podle právních předpisů a odpovídající odborné praxe (.pdf, str. 9–10).

Novela také navrhuje připuštění výjimek (.pdf, str. 13). Ty se týkají možnosti započtení praxe na neakreditovaných pracovištích v případě, kdy dané pracoviště bylo schopné lékaře připravit tak, aby mohl být připuštěn k závěrečné zkoušce nástavbového oboru. V souladu se zmíněnými návrhy novelizace počítá se zavedením pružnější a rychlejší možnosti vzdělávání v oblasti posudkového lékařství (.pdf, str. 14). Předpokládá, že na základě navrhovaných změn se také zvýší počet lékařů v tomto oboru.

Dne 14. října 2020 došlo v České republice k uzavření škol do 1. listopadu (.pdf, str. 1). Vláda následně toto krizové opatření prodloužila až do 20. listopadu (.pdf, str. 1). Právě v souvislosti s uzavřením škol pak ministr školství Robert Plaga zmínil na tiskové konferenci dne 30. října 2020 počet tzv. určených školských zařízení, která mají být otevřena pro děti zaměstnanců kritické infrastruktury: „Z mého pohledu se podařilo ve spolupráci s kraji nastavit a v této chvíli je 405 určených škol po celé České republice, které fungují pro kritickou infrastrukturu.“ 

Kritickou infrastrukturou se podle stránek MŠMT rozumí např. zaměstnanci bezpečnostních sborů, obecní policie, poskytovatelé zdravotních služeb apod.

Vládní usnesení č. 1033 (.doc) z 12. října 2020 nařizuje hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy určit školu nebo školské zařízení, které bude vykonávat nezbytnou péči o děti ve věku od 3 do 10 let, jejichž zákonní zástupci pracují ve výše zmíněných profesích.

Dle dostupných informací na webových stránkách jednotlivých krajů se jedná o celkem 404 určených školských zařízení (viz tabulka níže). A to včetně 10 jídelen (4 v Královéhradeckém, 3 ve Středočeském kraji a 3 v kraji Vysočina) a jedné pedagogicko-psychologické poradny (v Pardubickém kraji). I pokud bychom do celkového počtu určených zařízení nezapočítávali jídelny a zmíněnou poradnu, pohybovalo by se Robertem Plagou uváděné číslo 405 škol v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Uveďme, že školská zařízení jsou vyčleněna ve všech krajích: Ústeckém (.pdf), Plzeňském, Karlovarském, Jihočeském (.xls), Středočeském (.pdf), Libereckém, Královéhradeckém (.pdf), Pardubickém, Jihomoravském (.xlsx), Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském, v kraji Vysočina (.xlsx) a v hlavním městě Praze (.pdf).

Program COVID-BUS je zaměřen na podporu nepravidelné a zájezdové autobusové dopravy a vztahuje se k období od 12. března do 30. června 2020. Možnost zažádat o podporu byla spuštěna v pondělí 26. října a potrvá do 25. listopadu 2020. Ministerstvo dopravy ČR uvádí, že během prvního dne bylo přijato 149 žádostí.

Podle usnesení vlády č. 1035 (.pdf) ze dne 14. října 2020 by mělo být na tento program převedeno půl miliardy korun, se kterou se původně počítalo v programu COVID – Nájemné. Další polovina miliardy by pak měla být poskytnuta z prostředků Ministerstva dopravy. Na program by tak celkem měla být uvolněna jedna miliarda korun. Konkrétní výše podpory pro danou firmu se odvozuje od emisní třídy autobusů, ale také od jejich kapacity.

Pravidla a postup pro podání žádosti uvádí Ministerstvo dopravy ČR na svých webových stránkách. Právě zde je možné nalézt stejná čísla, jaká ve svém tweetu uvádí ministr dopravy Karel Havlíček – tedy 779 žádostí a rozdělených 865,9 mld. Kč. Ministerstvo dopravy nicméně u těchto dat uvádí nepřesné datum („k 30. 11. 2020“) a zaměňuje listopad s říjnem.

Program COVID-BUS je zaměřen na „podporu podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě“ a vztahuje se k období od 12. března do 30. června 2020. Konkrétní výše podpory pro danou firmu se odvozuje od emisní třídy autobusů, ale také od jejich kapacity.

Pravidla a postup pro podání žádosti uvádí Ministerstvo dopravy ČR na svých webových stránkách. Zde pak například také upřesňuje, že o podporu mohou žádat pouze podnikatelé, kteří jsou „držitelé koncese ‚Silniční motorová doprava‘, druh ‚osobní silniční doprava provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče‘“ (.doc, str. 1). Velikost firem, pro které je výzva určena, však dále přesněji nespecifikuje.

I když Ministerstvo dopravy na svém webu popisuje, že „většina subjektů provozuje 1 - 3 autobusy, výjimečně více“, dosavadní přehled konkrétních žadatelů o podporu v programu COVID-BUS na stránkách ministerstva zveřejněn není. K dispozici je jen celkový počet žádostí. Zatím tedy není možné ověřit, jaký bude mít program dopad či k jak velkým firmám se podpora skutečně dostane.

Ještě než přistoupíme k samotnému ověření, zaměřme se na interpretaci tohoto výroku. Karel Havlíček uvádí, že výrobní firmy „drží“ zaměstnanost a exporty. To lze interpretovat tak, že právě výrobní firmy (více než jiné sektory) v současné, pandemií koronaviru poznamenané, době drží celkovou zaměstnanost na stejné úrovni jako před nástupem epidemie, respektive jejích ekonomických důsledků. Nabízí se ale i druhá interpretace, tedy že výrobní firmy i v krizovém období drží úroveň zaměstnanosti a exportu na konstantní úrovni. Při hodnocení výroku jsme obě tyto interpretace zohlednili.

Dopady koronavirové krize se odrazily na velkém propadu tržeb výrobních firem, jak uvádí Analýza českého průmyslu (.pdf, str. 19), kterou vytvořilo Národním centrum průmyslu 4.0 k události Národního průmyslového summitu (str. 3), který proběhl 9. září 2020. Konkrétně analýza počítá s tím, že se v roce 2020 tržby výrobních firem propadnou o 13,2 %, v případě velkých firem až o 15, 1 % (.pdf, str. 19).

Kvůli uzavření hranic se propadl i export, ze kterého tržby v tomto roce poklesnou v průměru o 16,7 % (str. 21) a až 77 % firem (str. 22) očekává, že se jich v tomto ohledu bude pokles týkat. 

Asociace českých exportérů odhaduje v letošním roce pokles exportu o 6,6–11 % (o 300 až 500 miliard Kč). Dle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl od začátku roku do konce letošního srpna vývoz o 11,0 %.

Dále Analýza českého průmyslu uvádí (.pdf, str. 30), že 32,3 % výrobních firem plánuje propouštět své zaměstnance. Polovina firem nemá v plánu měnit počet zaměstnanců a asi 13,6 % firem se dokonce pokusí navýšit své kapacity (.pdf, str. 34). Ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 Jaroslav Lískovec přesto tvrdí, že počet nezaměstnaných bude ještě stoupat, protože většina firem vyčkává, jak se koronavirová situace bude vyvíjet na podzim. Dle Jaroslava Hanáka (.pdf, str. 34), prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, se firmy snaží zaměstnance udržet, a to především pomocí programu Antivirus. I podle něj se ale dá předpokládat růst nezaměstnanosti.

Data Českého statistického úřadu ukazují, že v srpnu 2020 došlo k meziročnímu poklesu průměrného počtu zaměstnanců pracujících v průmyslu o 4,1 %. Dále ČSÚ uvádí, že ve 2. čtvrtletí roku 2020 došlo k meziročnímu poklesu počtu zaměstnaných v sektoru služeb o 67,7 tisíc, v sektoru průmyslu a stavebnictví celkově o 15 tisíc. V samotném zpracovatelském průmyslu se jednalo o pokles o 47,9 tisíc, zatímco ve stavebnictví se počet zaměstnaných zvýšil o 16,9 tisíc. V sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících podle ČSÚ stagnoval.

I přes snižující se počty zaměstnaných celková zaměstnanost v České republice meziročně klesla přibližně jen o jeden procentní bod. Nelze však říci, že tuto zaměstnanost „drží výrobní firmy“, jelikož ve zpracovatelském průmyslu dochází k poklesu počtu zaměstnaných. Růst, který do jisté míry může pomáhat „držet zaměstnanost“, zaznamenává sektor stavebnictví.

Pokud bychom aplikovali první výše zmíněnou interpretaci výroku, můžeme ministru Havlíčkovi dát za pravdu, protože podniky, i díky podpůrnému programu Antivirus, zatím s výraznějším propouštěním vyčkávají. Jelikož však došlo k výraznému propadu exportu, výrok hodnotíme celkově jako nepravdivý.

Ministr Havlíček hovoří o procentuálním zastoupení průmyslu na tzv. hrubé přidané hodnotě. Tato hodnota je jedním z údajů popisujícím ekonomiku a vypočítává se jako rozdíl mezi celkovou produkcí vyjádřenou v základních cenách a mezispotřebou vyjádřenou v kupních cenách.

Česká republika je skutečně, co se podílu průmyslu na hrubé přidané hodnotě týče, na druhém místě z celé Evropské unie. Jak ukazují dostupná data statistického úřadu Eurostat, v roce 2019 se na prvním místě mezi státy Unie umístilo Irsko s 35 %, na druhém místě Česko s 29,2 % a na třetím místě Slovinsko s 27 %.

Toto pořadí je v rámci Evropské unie (Source dataset: nama_10_a10, Share of industry) stejné již od roku 2016. Data za poslední 4 roky a první dvě čtvrtletí roku 2020 jsou viditelná v následujícím grafu:

Dodejme, že data za 3. čtvrtletí roku 2020 za celou Evropskou unii ještě nejsou (k datu 2. listopadu 2020) k dispozici.

V institutu „Prime Minister's Questions“ mají poslanci Dolní sněmovny Spojeného království možnost pokládat otázky současnému premiérovi Spojeného království.

Ve stínu opatření proti šíření koronaviru Dolní sněmovna schválila 16. dubna 2020 zavedení možnosti virtuálního připojení až 120 poslanců k jednání sněmovny pomocí videokonference. Sněmovna tak poprvé jednala virtuálně 21. dubna 2020, den poté proběhly (čas 17:26) první virtuální interpelace na ministerského předsedu Johnsona, který však byl kvůli onemocnění covidem-19 zastoupen ministrem zahraničí Dominicem Raabem.

Tato praxe probíhá i na podzim 2020, čehož je důkazem i záznam z těchto otázek (první „virtuální“ dotaz začíná v čase 15:58) z 21. října.