Pro rok 2013 ještě platí ta solární daň, tedy daň, řekněme, kterou platí majitelé fotovoltaických elektráren.
Dle nalezených zákonů označujeme tento výrok za pravdivý.
Takzvanou solární daň zavádí zákon (.pdf) č. 402/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010. Tento zákon mění zákon (.pdf, současné znění) č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
V tomto zákoně, konkrétně v §7a, je uvedeno, že odvod elektřiny ze slunečního záření se vztahuje na elektřinu vyrobenou v zařízení uvedeném do provozu v letech 2009 a 2010 v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013.
(I po tomto daňovém balíčku, který byl tedy napodruhé prosazen, bude daňová zátěž o 2% daňové kvóty nižší, než byla za pana ministra Sobotky,) což je o 80 miliard ročně.
Složená daňová kvóta vyjadřuje poměr daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení k HDP. Je to tedy pohyblivý ukazatel a není možné pevně vyjádřit jeden procentní bod v korunách. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Přibližná hodnota jednoho procentního bodu daňové kvóty pro rok 2013 nám vychází 26,5 mld. Kč (939/35,5). Vycházíme z návrhu státního rozpočtu (pdf, strana 2), který byl předložen do sněmovny 27.9.2012 (výše daňových příjmů 558 mld. Kč, příjmy ze sociálního pojištění 381 mld. Kč, dohromady tedy 939 mld. Kč) a rozhovoru k předkládanému rozpočtu v Otázkách Václava Moravce ze dne 2.9.2012, kde Miroslav Kalousek řekl, že rozpočtovaná složená daňová kvóta pro rok 2013 činí 35,5%.
V aktualizovaném návrhu, který nyní projednává vláda, došlo sice k nějakým korekcím, detailní rozpis položek ale zatím není k dispozici. Vzhledem k nepříznivým odhadům vývoje ekonomiky ale došlo spíše ke snížení rozpočtovaných daňových příjmů.
Tady skutečně čtvrté krajské volby v řadě, kdy vždycky vládní strana prohrála v roce 2000, v roce 2004, v roce 2008 i v roce 2012.
V každých volbách do krajských zastupitelstev utrpěly vládní strany porážku. Výrok premiéra Nečase tedy hodnotíme jako pravdivý.
První volby do zastupitelstev krajů se konaly v listopadu 2000, tyto volby celkově vyhrála ODS. V té době fungovala menšinová vláda (.pdf, str. 1), jejímž předsedou byl Miloš Zeman (ČSSD).
Volby do krajských zastupitelstev z listopadu 2004 vyhrála opět ODS. Premiérem byl Stanislav Gross (ČSSD), vládu (.pdf., str. 1) tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.
V říjnu 2008 vyhrála krajské volby celkově ČSSD. Vládla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), koalice (.pdf, str. 1) byla tvořena ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených.
Prozatím poslední krajské volby z října 2012 vyhrála ČSSD. Premiérem je Petr Nečas (ODS), v současnosti vládu tvoří ODS, TOP 09 a LIDEM.
Zisky hlasů vybraných stran ve volbách do krajských zastupitelstev:
2000
2004
2008
2012
4Koalice
22,86 %
x
ČSSD
14,66 %
14,03 %
35,85 %
23,58 %
KDU-ČSL
10,67 %
6,65 %
5,82 %
KSČM
21,14 %
19,68 %
15,03 %
20,43 %
ODS
23,80 %
36,35 %
23,57 %
12,28 %
TOP 09 STAN
6,63 %
(zdroj: volby 2000, volby 2004, volby 2008, volby 2012)
My jsme hlasovali z devíti na deset v rámci konsolidačního balíčku za vlády pana Fischera. Nikoli ale z pěti na devět a z deseti na 14 a potom na 17,5.
Z pěti na devět procent se snížená sazba DPH zvýšila s účinností od 1.1. 2008 dle Zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, konkrétně pak dle Článku VIII zákona, bodu 7. Zmiňovaný Zákon 261/2007 Sb. byl dle informací o jeho projednávání schválen Poslaneckou sněmovnou 21. srpna 2007. ČSSD pro tento zákon skutečně nehlasovala. Senát se zákonem nezabýval a prezident jej podepsal 5. října 2007.
Tvrzení o hlasování ČSSD pro zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále DPH) z devíti na deset procent jsme již ověřovali v samostatném výroku. Toto tvrzení je dle dostupných informací pravdivé. Níže přikládáme zdůvodnění:
Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Zákon č. 362/2009 Sb. byl dleúdajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.
Z deseti na čtrnáct procent byla zvýšena snížená sazba DPH Zákonem č. 370/2011 Sb., který mění zákon o dani z přidané hodnoty a další související zákony. V Článku I, bodě 7 dochází ke zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Tento bod je dle Článku X zákona účinný od 1.ledna 2012. V Článku I, bodě 8 pak dochází ke sjednocení snížené i základní sazby DPH na sedmnáct a půl procenta. Jak vyplývá z výše zmiňovaného Článku X, tento bod je účinný až od 1.ledna 2013. Zmíněný zákon byl schválen 2. září 2011 Poslaneckou sněmovnou. Poslanci ČSSD pro návrh tohoto zákona nehlasovali ani ve třetím čtení ve sněmovně, ani při přehlasovávání Senátu, který návrh vrátil.
Na základě dohledatelných informací o hlasování poslanců ČSSD v procesu schvalování novel zákona o dani z přidané hodnoty hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.
V Senátu samozřejmě teďka máme třetí nejsilnější klub.
KDU-ČSL má v současné době v Senátu ČR senátorský klub o sedmi členech. Kromě tohoto klubu zde má svůj klub i ČSSD s 38 členy, ODS s 24 členy a TOP 09 a Starostové s pěti členy. Dále je v Senátu sedm senátorů nezařazených do senátorských klubů.
Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Všichni poslanci ODS podpořili důchodovou reformu.
Výrok premiéra Nečase je nepravdivý, jelikož v rámci hlasování o Zákonu o důchodovém spoření a Zákonu o doplňkovém penzijním spoření nedošlo ani v jednom ze čtení k vyjádření podpory všech poslanců ODS.
Zákon o důchodovém spoření:
Hlasování 13. července 2011 - 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 4 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 12 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni
Zákon o doplňkovém penzijním spoření:
Hlasování 13. července 2011 - 1 poslanec ODS pro návrh (o zamítnutí), 10 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 2 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 1 poslanec ODS se zdržel, 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni
Na základě výše uvedeného je patrné, že ne všichni poslanci ODS podpořili důchodovou reformu. Přesto pouze jeden z poslanců se rozhodl hlasovat proti návrhu a to v rámci 1. čtení vládního návrhu Zákona o doplňkovém penzijním spoření, kdy se jednalo o jeho zamítnutí. V ostatních hlasováních se žádný poslanec ODS nevyjádřil proti vládním návrhům.
Dva poslanci ODS, Marek Šnajdr a Pavel Suchánek, nehlasovali pro důchodovou reformu dokonce ani jednou, nedá se tedy říct ani to, že by ji podpořili alespoň v jednom z hlasování a výrok Petra Nečase tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Máme věznice přeplněné.
Ke dni 16. listopadu 2012 eviduje Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky ve svém pravidelném týdenním hlášení v tabulce (.pdf, str.2) s názvem Stav ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky celkovou využitelnost 107,96 %. Ačkoliv lze nalézt vězeňská zařízení, která kapacitu naplněnou nemají, z celkového pohledu má ČR opravdu věznice přeplněné.
Měl jsem asi 50 poradců (ve funkci předsedy vlády - pozn. demagog.cz)
Server Idnes vydal 12. dubna 2000 text, kde popisuje, že premiér Zeman má 10 poradců, kteří tuto funkci zastávají na plný pracovní úvazek. Nicméně jiný text stejného serveru (z 26. března 2000) píše i o konkrétním “externím poradci”, který mezi nimi nefiguruje. Je tedy pravděpodobné, že mimo “plnohodných poradců” měl expremiér Zeman i další osoby, které mu radily. Nelze však dohledat ucelený seznam těchto osob.
Prezident pochopitelně jmenuje na návrh Senátu. (Ústavního soudce – pozn. Demagog.cz)
Prezident republiky podle Ústavy ČR (Čl. 84) jmenuje soudce Ústavního soudu pouze se souhlasem Senátu, nikoliv na jeho návrh.
Vláda má rekordně nízkou úroveň důvěry občanů. Od roku 93, kdy se dělají výzkumy veřejného mínění, tak ještě tady nikdy nebyla vláda, která by měla takto nízkou podporu.
Na základě dohledaných dat je patrné, že za poslední rok je důvěra občanů ve vládu na svém dosavadním minimu. Protože se nepodařilo najít výsledky průzkumů veřejného mínění za sledovanou dobu pouze z jednoho zdroje, data pochází ze dvou odlišných zdrojů - do roku 2009 z agentury CVVM, v letech 2010 - 2012 z agentury STEM.
Vývoj důvěry vládě v ČR v letech 1990 - 2009 podle IVVM/CVVM (.pdf, str. 4), pololetní průměry; vývoj důvěry vládě v ČR v letech 2010 - 2012 podle STEM (prosinec 2010, červen 2011, prosinec 2011, září 2012):
důvěra v %
I/1990
79
I/1995
54
I/2000
28
I/2005
29
I/2010
II/1990
72
II/1995
II/2000
35
II/2005
42
prosinec/2010
32
I/1991
67
I/1996
51
I/2001
37
I/2006
červen/2011
16
II/1991
56
II/1996
49
II/2001
40
II/2006
prosinec/2011
I/1992
50
I/1997
39
I/2002
43
I/2007
33
září/2012
17
II/1992
II/1997
27
II/2002
II/2007
I/1993
58
I/1998
I/2003
41
I/2008
II/1993
57
II/1998
II/2003
II/2008
I/1994
I/1999
I/2004
31
I/2009
II/1994
55
II/1999
23
II/2004
34
II/2009
