Přehled ověřených výroků

Nikdo z TOP 09 proti pozměňovacím návrhům v zákoně o volbě prezidenta republiky neprotestoval ani nehlasoval proti. Pozměňovací návrhy k prováděcímu zákonu o volbě prezidenta republiky (Sněmovní tisk 613) byly po 1. čtení podány Ústavně právním výborem Sněmovny. Ve druhém čtení v následující obecné i podrobné rozpravě nikdo z poslanců ovšem s žádnou kritikou nepřišel a rovněž ani ve třetím čtení nikdo žádné připomínky nevyslovil. V následném hlasování o pozměňovacích návrzích podaných Ústavně právním výborem nebyl nikdo z poslanců proti, všichni členové TOP 09 buď hlasovali pro, nebo se zdrželi. Hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR a vlastních výpočtů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Základní plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 je to dle zákona 51 731 Kč. Pro poslance a senátora je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Stejný zákon ale jasně vyjmenovává i navýšení koeficientů, které nálěží funkcionářům obou komor. Do výpočtu průměrného platu poslanců a senátorů jsme tedy zahrnuli i tyto koeficienty (podrobně rozepsaný výpočet v tabulce (.xls)). Průměrný plat poslanců a senátorů je ve skutečnosti 68 397,22 Kč.

Výrok Miroslava Nováka je na základě závěrečných účtů Moravskoslezského kraje z let 2008 - 2011 a letošního rozpočtu kraje hodnocen jako nepravdivý.

2008 - Náklady na činnost zastupitelstva kraje a krajského úřadu podle závěrečného účtu 2008 - 32 436 000 a 370 473 000. Dohromady tedy za rok 2008 tyto položky vyšly kraj na 402,9 milionů.

2009 - V tomto roce dosáhly výdaje (skutečnost k 31. 12. 2009) na provoz zastupitelstva výši 34 178 000 a 392 419 000, což dohromady činilo 424,6 milionů.

2010 - Výdaje na zastupitelstvo kraje za rok dosáhly 35 825 000 a provoz krajského úřadu stál 430 349 000. Dohromady tak tedy tyto položky vyšly na 466,2 milionů.

2011 - Zastupitelstvo kraje - 32 994 000 - Vlastní správní činnost kraje - 451 273 000 - Součet 484,3 milionů Kč.

2012 - Schválený (a ke květnu upravený) rozpočet počítá pro letošní rok s prostředky na činnost zastupitelstva ve výši 38 milionů a na činnost regionální správy ve výši 398,5 milionů. Součet tedy tvoří 436,5 milionu Kč.

RokNáklady na zastupitelstvo kraje a Krajský úřad2008 402,9 mil. - 2,46% (rozpočtu) 2009 424,6 mil. - 2,46% 2010 466,2 mil. - 2,9% 2011 483,3 mil. - 2,89 % 2012 436,5 mil. - 2,89%

Výrok Miroslava Nováka je tak nepravdivý. Náklady na chod zastupitelstva a krajského úřadu rostly každoročně od roku 2008 do roku 2011. Letos jsou meziročně nižší, jsou však nad úrovní let 2008 i 2009. Stejně tak vzrostl procentní podíl financí, které byly z rozpočtu vynaloženy právě na zmíněné položky.

Dle tiskové zprávy (.pdf) MPSV z 26. června 2012 dosahovala výše plánované úspory pro státní rozpočet 200 milionů korun, nikoliv 200 miliard, jak uvádí Helena Langšádlová. Její výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

V druhém čísle čtvrtletníku Středočeský magazín, které je dostupné na stránkách Středočeského kraje, je na straně 12 v kapitole Zdarma v nemocnici i na cestě do školy uvedeno, že za první čtvrtletí roku 2012 využilo možnosti proplacení regulačních poplatků 2092 občanů, kterým bylo následně vyplaceno 3 763 447 Kč.

Ve třetím čísle tohoto magazínu pak můžeme na straně 30 v kapitole Proplácíme zdravotní poplatky najít informaci, že za první půlrok roku 2012 již bylo proplaceno přes 9 miliónů Kč.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý - na regulační poplatky bylo krajem uvolněno podstatně větší množství finančních prostředků.

Dle tabulky (.xls) uveřejněné na stránkách Středočeského kraje, která mapuje čerpání rozpočtů kraje v letech 2001-2011 nelze dojít k závěru, že by vlastní příjmy kraje v posledních třech letech byly nižší než v nejlepším roce vlády Petra Bendla (který byl hejtmanem kraje v letech 2004-2008), tj. v roce 2008.

Níže uvádíme vlastní příjmy kraje v jednotlivých zmiňovaných letech - jde o skutečně přijaté částky, v případě roku 2012 potom o schválený (.xls) rozpočet:

2008: 7 488 282 tis. korun

2009: 6 670 037 tis. korun

2010: 7 188 358 tis. korun

2011: 6 820 998 tis. korun

2012: 6 741 277 tis. korun

V případě, že by měl Pavel Jetenský na mysli celkové příjmy kraje, je situace obdobná:

2008: 16 667 794 tis. korun

2009: 17 073 719 tis. korun

2010: 17 042 556 tis. korun

2011: 16 896 455 tis. korun

2012 (schválený rozpočet): 15 626 836 tis. korun

Na základě údajů zveřejněných Středočeským krajem musíme výrok Pavla Jetenského označit za nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle údajů Ministerstva financí o pokladním plnění státního rozpočtu ČR v období 1. 1. až 30. 9. 2012 jsou příjmy rozpočtu určené na důchody v celkovém objemu 246,50 mld. Kč. Výdaje představují částku 281,84 mld. Kč. Deficit důchodového účtu tedy činí 35,34 mld a nikoliv uvedených 40 či 50 mld. Kč.

Podle webových stránek internetové prodejny www.sbirkyzakonu.cz, který je provozovaný společností MORAVIAPRESS a.s., výhradním distributorem sbírek zákonů, stojí tištěná verze občanského zákoníku (v aktuálním znění), tedy zákona č. 40/1964 Sb. 73,50 Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 1964 a č. zákona 40 zde) a PDF verze 144,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde). Zároveň tištěná verze nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., stojí 586,- Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 2012 a č. zákona 89 zde) a PDF verze 1.020,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde).

Výrok na základě zjištěných údajů hodnotíme jako nepravdivý.

Moderátorka se jasné ptá na fázi navrhování ústavních soudců. Jak je uvedeno v článku 84 Ústavy ČR: “ Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.” Hlavní úlohu při výběru kandidátů na post soudce Ústavního soudu tak zastává prezident ČR. Je zcela na jeho uvážení, koho na tuto funkci navrhne. Na samotném výběru kandidáta se Senát ČR nikterak nepodílí. Má pouze možnost prezidentem navrženého kandidáta neschválit.

Výrok hodnotíme jako závádějící, protože ve fázi navrhování může hrát maximálně roli výhružnou - může signalizovat, jaké kandidáty nepřijme. Nicméně to rozhodně nebrání v nominaci podle vůle prezidenta, resp. prezidentky.

Dle webových stránek Daňaři online a Berne.cz, které se zabývají daněmi se snížená sazba DPH postupně zvyšovala. Přesné údaje ukazuje následující tabulka: Datum platnosti DPH (od - do)Základní sazba DPHSnížená sazba DPH 01. 01. 1993 – 31. 12. 199423 %5 %01. 01. 1995 – 30. 04. 200422 %5 %01. 05. 2004 – 31. 12. 200719 %5 %01. 01. 2008 – 31. 12. 200919 %9 %01. 01. 2010 – 31. 12. 201120 %(10 %) zvýšeno vládou Jan Fishera01. 01. 2012 – 31. 12. 201220 %14 % Od 1. ledna 2013 má být v platnosti jednotná sazba DPH a to 17,5 %.

Z výše uvedených informací a zjištění z webu Vlády ČR vyplývá, že za vlády ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka (v roce 2006) byla snížená sazba DPH 5%. Od té doby ČSSD nevládne a daň se zvyšovala s podporou ODS na výše zmíněné hodnoty.