Já jsem zcela jednoznačně říkal, že tento systém těch malých zakázek do 10, do 20 milionů, respektive před tím to bylo 6 a 20, dneska to je 3 a 10 podle nového zákona, byl řešen jiným způsobem, a to rámcovými smlouvami.
Ministr Pavel Dobeš představil na tiskové konferenci 1. února 2012 Protikorupční a úsporná opatření Ministerstva dopravy (.pdf), ve kterých je zmíněno použití rámcových smluv v souvislosti s opravami a zkrácenými soutěžemi s jediným hlediskem (cenou) - jedná se konkrétně o bod 45 programu.
Co se týká evropských peněz, tak jsme, tuším, čtvrtej nejlepší kraj v jeho čerpání. (Středočeský kraj)
Výrok je na základě údajů ministerstva vnitra hodnocen jako nepravdivý.
Analýza Odboru strukturálních fondů MV ČR srovnává úspěšnost čerpání evropských peněz krajskými úřady v ČR. Z údajů vyplývá, že krajský úřad ve Středočeském kraji obsadil v celkovém objemu získaných peněz páté (nikoliv čtvrté) místo (před krajem se umístili: Moravskoslezský, Jihomoravský, Liberecký kraj a Kraj Vysočina). Index úspěšnosti, jenž zohledňuje objem schválených žádostí na počet obyvatel v daném kraji dokonce řadí Středočeský kraj v celorepublikovém srovnání až na poslední místo.
Zúčastnily se toho tendru tři největší banky v České republice, naprosto transparentním způsobem, na webu jsou všechny otázky jednotlivých uchazečů, všechny odpovědi ministerstva na tyto otázky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože tendru se skutečně účastnily všechny tři největší české banky: Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.
Na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, lze pak dohledat dokument Dodatečné informace k podmínkám soutěže 17.8. 2012 (.pdf) ve kterém se nacházejí otázky účastníků tendru a odpovědi ministerstva.
Sociální demokracie tyto volby vyhrála.
Na základě informací z volebního serveru Českého statistického úřadu ČSSD vyhrála krajské volby 2012. Procentuální zisk stran přítomných ve studiu je dostupný v tabulce níže.
Politická stranaCelkový zisk v %ČSSD23,58KSČM20,43ODS12,28TOP 096,63KDU-ČSL5,82
A my víme, podle posledního sčítání obyvatelstva z roku 2010 a velmi nás ta čísla překvapila, že v Moravskoslezském kraji je 55 tisíc domácností, které používají k vytápění lokální topeniště.
Na základě informací na stránkách www.lokalni-topeniste.cz a dle tabulky (.pdf) Českého statistického úřadu, která shrnuje výsledky sčítání lidu v roce 2011 v oblasti způsobů vytápění bytů v Moravskoslezském kraji, lze výrok Miroslava Nováka hodnotit jako pravdivý.
Dle výše zmíněné zprávy ČSÚ bylo 29 683 bytů v Moravskoslezském kraji vytápěno uhlím, koksem a briketami, 26 138 bytů bylo vytápěno dřevem. Celkem šlo o 55 821 bytů. Stránky www.lokalni-topeniste.cz pak udávají Miroslavem Novákem citovaných 55 000 lokálních topenišť.
Václav Moravec: V tomto týdnu rozhodl antimonopolní úřad, že je právně vadný plán vašeho úřadu uzavřít s firmou IBM smlouvu na miliardovou zakázku na kontrolu sociálních dávek. Tak já jsem rád, že se ptáte konkrétně na tuto kauzu, protože tam nebyla zrušena antimonopolním úřadem žádná zakázka, ministerstvo neudělalo nic nezákonného, dokonce ani nedostalo pokutu.
Podle rozhodnutí (.pdf) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (antimonopolního úřadu) ze dne 24. října 2012 se Ministerstvo práce a sociálních věcí dopustilo porušení § 21 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, zadávací řízení tedy bylo zrušeno a MPSV musí zaplatit náklady řízení ve výši 30.000,- Kč.
Přestože MPSV nebylo uloženo zaplatit pokutu, antimonopolní úřad v minulém týdnu o věci rozhodoval a našel v postupu MPSV pochybení. Z toho důvodu hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.
Dohromady asi dalších 200 tisíc jsem poskytl já plus lidé, kteří mi dali drobné příspěvky.
Výrok na základě dostupného výpisu z transparentního účtu Jiřího Dienstbiera označujeme jako pravdivý. Sám sociálně demokratický kandidát přispěl 17.7. 2012 částkou 100 000 Kč. Drobné příspěvky ostatních dárců (tj. bez příspěvků od samotné ČSSD) evidované v období 21.08.2012 až 27.11.2012 tvoří částku celkovou částku 96 310 Kč (bez úroků). Celkem se tedy jedná o částku 196 310 Kč, která odpovídá zmiňovaným 200 000 Kč.
Mně to velmi vadilo a já jsem dokonce v jednom rozhovoru řekla, že Stanislav Gross měl odstoupit, ještě předtím, než to udělal.
Stanislav Gross rezignoval na funkci předsedy vlády 25. dubna 2005. Podle mediálních informací se Táňa Fischerová skutečně vyjádřila ve smyslu, že by Stanislav Gross měl odstoupit. Ve webovém archivu Lidových novin sice už samotný článek není, ale odkazuje se na něj například článek na webu virtually.cz z 21. března 2005. Podobně se navíc vyjádřila již 28. února 2005 pro BBC.
Lesy České republiky také zvýšily těžbu přibližně o 14 % (oproti roku 2000, pozn.).
Výrok poslance Olivy je na základě výročních zpráv státního podniku Lesy ČR z let 2001 a 2011 hodnocen jako pravdivý.
Výroční zpráva (.pdf) Lesů České republiky za rok 2001 uvádí na straně 12 v části Vybrané provozně ekonomické ukazatele, že podnik vytěžil celkem 6 843 tisíc metrů krychlových dřeva, minulý rok (nejaktuálnější data), jak uvádí výroční zpráva (.pdf - str. 13) podniku za rok 2011, těžba dosáhla výše 8 024 tisíc metrů krychlových.
Rozdíl mezi sledovanými roky tak dosahuje zhruba 17 %, výrok Jiřího Olivy tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť se jedná o údaj přibližný s tím, co tvrdí.
Ústava pamatuje na to, jak by se potom (při neobsazeném postu prezidenta, pozn.) rozvrhly ony pravomoci prezidenta mezi předsedu Senátu a předsedkyni Poslanecké sněmovny, předsedu vlády.
Dle znění článku č. 66 Ústavy České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý.
Článek č. 66 Ústavy ČR:
Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.