Šéfem mé kampaně není Nejedlý, ale Vladimír Kruliš, a ten je oficiálně v materiálech uváděn jako šéf kampaně.
Slova Miloše Zemana nepřímo potvrzuje několik mediálních zdrojů, kde je Vladimír Kruliš označován jako “manažer prezidentské kampaně”, např. Novinky.cz, Český rozhlas nebo Aktuálně.cz.
Na webových stránkách zemannahrad.cz je ovšem Vladimír Kruliš uveden jako “člen volebního týmu” (stejně jako 4 další osoby). Nelze tedy zcela jednoznačně určit, zda je Kruliš šéf kampaně, jak tvrdí Miloš Zeman, neboť i když je v médiích takto označován (v médiích o této funkci mluví jen sám Zeman), na oficiálních webových stránkách kandidáta Zemana na funkci prezidenta není Vladimír Kruliš uveden jako šéf kampaně či nějak podobně.
Byl schválený harmonogram (projednávání daňového balíčku, pozn.), který říká, že první čtení, které už máme za sebou, se uskutečnilo na té minulé schůzi a druhé a třetí čtení toho vládního balíčku se musí uskutečnit na schůzi, která začíná 23., tedy teď v úterý 23. října.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle stenoprotokolu 46. schůze Poslanecké sněmovny proběhlo první čtení vládního balíčku skutečně v úterý 18. září 2012. Druhé a třetí čtení balíčku má začít na scůzi v úterý 23. října 2012.
Úřad pro ochranu osobních údajů je nepochybně připomínkovým místem, kterému tato představa (shromažďování informací o jednotlivých platbách provedených S-kartou, pozn.) byla předložena a bylo to bez připomínek.
Úřad na ochranu osobních údajů reagoval na vystoupení (konkrétně na tento výrok) ministryně práce a sociálních věcí v pořadu Otázky Václava Moravce 2. prosince 2012, když vydal následující tiskovou zprávu: "Tisková zpráva3. prosince 2012 Úřad s politováním konstatuje, že v České televizi 2. 12. 2012 v „Otázkách Václava Moravce“ zaznělo s pravdou se rozcházející sdělení ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové týkající se postoje Úřadu při zavádění sKaret. (Citujeme: „Úřad pro ochranu osobních údajů je nepochybně připomínkovým místem, kterému tato představa byla předložena a bylo to bez připomínek“). Ministerstvo práce a sociálních věcí projekt karty sociálních systémů (sKarty) s Úřadem pro ochranu osobních údajů jako ucelený projekt neprojednalo; návrh příslušné novely zákona nebyl předložen do meziresortního připomínkového řízení v ucelené podobě. Všechny nejasnosti (a tudíž i možné přetrvávající rozpory) nebyly mezi MPSV a Úřadem vypořádány. Návrh zákona postrádal komplexní posouzení zavedení karty (vyhodnocení variant dopadů, včetně dopadů do soukromí). Komplexní dokument popisující zpracování dat držitelů sKarty, používání a zabezpečení sociální karty nebyl Úřadu předložen. V případě přípravy prováděcího předpisu k sKartě Úřad výslovně MPSV upozornil na nutnost řešení a úpravy konkrétních problematických otázek spojených s ochranou soukromí (včetně podmínky, aby byla vyjasněna dostupnost údajů na kartě jiným subjektům, byly jasné zpracovatelské operace s osobními údaji, prováděné dodavatelskými subjekty pro stát, určena doba uchovávání provozních údajů a postupy pro zabezpečení karty před zneužitím pro případ ztráty a krádeže apod.). PhDr. Hana Štěpánková ředitelka tiskového odboru, tisková mluvčí" Na základě této tiskové zprávy Úřadu na ochranu osobních údajů je výrok Ludmily Müllerové hodnocen jako nepravdivý.
Současně se zrušily některé spoje a zdražilo se jízdné pro rodiče.
Projekt žákovského jízdného zdarma, čímž navazuje Helena Langšádlová na svůj předchozí výrok, začal ve Středočeském kraji fungovat již v r. 2009. Další krajské opatření v oblasti dopravní obslužnosti, tedy rušení spojů a zdražování jízdného zmíněné Helenou Langšádlovou, probíhalo až v průběhu roku 2011.
Rušení spojů a zdražení jízdného tedy skutečně proběhlo, avšak nikoliv současně se zavedením proplácení žákovského jízdného, k čemuž výrok místopředsedkyně TOP09 navádí, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Už při projednávání změny Ústavy v Senátu jsme po vládě požadovali, aby zároveň předložila i prováděcí zákon.
ČSSD na absenci prováděcího zákona upozorňovala, nicméně žádný ze senátorů za ČSSD přímo takovýto požadavek nevznesl.
Návrh na změnu ústavního zákona o volbě prezidenta republiky byl Senátem projednán na 17. schůzi 8.2. 2012. K potřebě přijetí prováděcího zákona k přímé volbě se vyjadřovala řada senátorů, z řad sociální demokracie to byla ovšem jen senátorka Rippelová. Ta konkrétně pronesla: “ Vzhledem k tomu, že není zatím předložen prováděcí zákon, bez kterého přímá volba prezidenta nemůže být realizována, ten je zatím v připomínkovém řízení, a poslanci zasedají příští další týden, tak je podle mého názoru na nich, aby změny projednali a novela ústavy mohla platit.”
Senátorka Rippelová ani nikdo jiný z řad sociálně demokratických senátorů ovšem explicitně po vládě předložení prováděcího zákona nepožadoval. Pouze ze zápisu jednání Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury můžeme vyčíst, že tatáž senátorka hovořila o tom, že “určitým problémem je absence prováděcího zákona.”
ČSSD tak sice na problematičnost dané situace upozorňovala, nicméně projednání ve vládě přímo nepožadovala, hodnotíme proto výrok jako zavádějící.
To znamená absolutně vyjádřeno v číslech, je to tedy kolem půl milionu (nezaměstnaných, pozn.) lidí.
Podle informací webu kurzy.cz bylo v říjnu 2012 nezaměstnaných celkem 496 762 lidí, což odpovídá 8.5 % míře nezaměstnanosti.
Tak za prvé byla podepsána rámcová smlouva o úvěru, nebyl podepsán úvěr jako takový, rámcová smlouva de facto, to je předběžný úvěr, která banka vám řekne, ano, pokud budete chtít čerpat, tak čerpat můžete. (řeč je o úvěru pro kraj ve výši 4 mld.)
Na základě dohledaných informací z podpisu samotného úvěru mezi krajem a Komerční bankou je výrok hodnocen jako pravdivý.
Tisková zpráva Komerční banky z 12. září 2009, kde byl zmíněný úvěr podepsán doslova uvádí: "Zástupci Komerční banky, Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel pro distribuční síť a Vlastimil Czabe, ředitel Regionu Praha a radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek podepsali dnes smlouvu o úvěru, který lze čerpat až do výše 4 miliardy korun...Středočeský kraj může čerpat úvěr až 5 let od podpisu úvěrové smlouvy."
Z této formulace vyplývá, že kraj skutečně nebyl nucen čerpat uvedené prostředky automaticky po podpisu, mohl využít této možnosti i se značným časovým odstupem od podpisu.
Pokud se nemýlím, byl to Petr Pithart, a myslím, že i paní senátorka Rippelová, kteří navrhovali, aby s tou ústavou, aby byla ještě doplněna ta novela ústavy o jakési přechodné ustanovení, které by hovořilo o účinnosti právě toho přijatého zákona volebního. S tím, že by se tam nechala legisvakance poměrně delší, která by samozřejmě patrně vedla k tomu, že by ještě tato volba proběhla právě podle pravidel té nepřímé volby.
V zápisech z jednání o změně ústavy k přímé volbě prezidenta jsme podobný návrh od senátorů Pitharta a Rippelové nenalezli. Návrh byl projednáván Stálou komisí pro ústavu ČR a parlamentní procedury, na jejímž jednání (.doc, členy jsou Rippelová i Pithart) nebyl odklad účinnosti zmíněn. Projednal jej také Ústavně-právní výbor (.doc) Senátu (členkou Rippelová), kde byl sice předložen pozměňovací návrh k účinnosti, pouze však k účinnosti některých ustanovení o pravomocích, nikoli volbě prezidenta. Takový návrh pak nebyl předložen či zmíněn ani na jednání senátu k této věci.
Dodejme, že jednání o změně ústavy probíhala již dlouho před samotným schvalováním návrhu v Parlamentu ČR. Není v našich silách ověřit, zda senátoři Pithart a Rippelová v nějaké formě skutečně nepodali návrh, který senátorka Wagnerová zmiňuje.
Průmysl v České republice je velkým tvůrcem hodnot. 32 procent tvoří hrubý domácí produkt.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z analýzy Informačního systému statistiky a reportingu.
V analýze Informačního systému statistiky a reportingu, v podrobném vyhodnocení - textové části, se uvádí, že dlouhodobě se podíl průmyslu na HDP pohybuje kolem 30%. Poslední aktualizace této analýzy proběhla 11.9.2012. Tento údaj tedy dostatečně potvrzuje slova Milana Urbana.
Já samozřejmě musím zareagovat zejména to výběrové řízení (na S-karty, pozn.), které skutečně nejprve podlehlo dohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (..) Poté, co tady tahleta prověrka výběrového řízení proběhla, tak nic nebránilo onomu zmíněnému podpisu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu, které se nám bohužel nepodařilo dohledat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následně zrušil rozhodnutím ze dne 9. prosince 2012 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.
