Jsou to čísla a data veřejně dostupná na stránkách České inspekce životního prostředí. Dnes je celkové množství spádu prachu na území Moravskoslezského kraje cirka 5000 tun. V roce 1970 to bylo 325 tisíc, to znamená 70 krát více.
Bohužel se nám informace, které uvádí Miroslav Novák na webu České inspekce životního prostředí nepodařilo dohledat. České inspekci životního prostředí byl již poslán e-mail a zjištěné informace doplníme do komentáře co nejdříve. Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.
O: Jak byste postupoval při jmenování vlády, ve které by byla účast KSČM? VD: Není to prezidentská otázka, protože víme, že ve třetím kole při současně nastavených pravidlech prezident musí podepsat a já s tím mam problém – nechtěl bych to podepsat.
Dle Ústavy článku 68 odst. 2: “Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Dle článku 3: “Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.” Článek 4 dále uvádí: “Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3.” Tj. nastává druhý pokus prezidenta jmenovat vládu (opět pravomoc prezidenta). Jmenování vlády tedy je “prezidentskou otázkou”, avšak článek 4 následně pokračuje: “Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.” Tj. třetí pokus jmenování vlády je v pravomoci Předsedy poslanecké sněmovny. Článek 5 následně doplňuje: “V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Z článku 4 a článku 5 tedy skutečně vyplývá, že prezident jmenování vlády předsedou poslanecké sněmovny musí akceptovat.
Nicméně pro to hlasovala i pravice, protože bylo před volbami a všichni hlasovali pro pastelkovné.
Takzvané pastelkovné bylo součástí novely zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Tato novela byla po vrácení senátem odsouhlasena 14.3.2006 a téměř všichni přítomní poslanci hlasovali pro její přijetí, nebo se zdrželi. Za ODS tehdy zákon podpořil například Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý. Jak bylo řečeno během Interview, Táňa Fischerová se na toto hlasování odhlásila.
V této chvíli všichni obyvatelé České republiky, kteří jsou do 100 kilometrů od Německa, jezdí nakupovat do Německa, protože je to tam levnější.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, obyvatelé kolem hranic sice nakupovat do Německa jezdí, ale nedá se zjistit zda v takovém rozsahu jaký uvádí Radek John.
Studie zabývající se oblastní celého pohraničí mezi ČR a Německem v oblasti, kterou vymezuje Radek John - neexistuje. Existující výzkumy pouze dokazují, že Češi hledají v Německých obchodech hlavně kvalitu. Dále existují pouze články z dnešního března, které dokazují oblibu německý obchodů u Čechů, jde ovšem pouze o obyvatele sousedících vesnic a měst blízko hranic. Ani jeden z těchto zdroju nedokáže tedy ani potrvdit či vyvráti teorii Radka Johna.
Zatím jsme utratili 16 milionů – za inzerci, politický marketing, ale také za mzdy spolupracovníků, je v tom zahrnuto vše.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Jak uvádí web prezidentského kandidáta Jana Fischera, dosavadní celkové výdaje jeho kampaně dosáhly hodnoty 16 027 657,- Kč. Jednotlivé položky výdajů přibližuje tabulka (pdf.).
Chápu vás správně, že se spíše budete zaměřovat na zahraniční politiku, nebo budete řešit i nějaké problémy v Česku? KS: Jak známo, že tam dle ústavy je jediné místo, kde má prezident určité pravomoci. Na rozpočet a jiný věci nemá.
Ústava České republiky v článcích 62 a 63 vymezuje pravomoci prezidenta. Z formulace výroku vyplývá, že prezident ČR má pravomoci pouze v případě zahraniční politiky ČR. Prezident má však pravomoci i ve vnitřních věcech státu.
Je třeba také rozlišovat kontrasignované a nekontrasignované pravomoci prezidenta, kdy se i v případě zahraniční politiky dělí o své pravomoci s vládou ČR.
V rámci zahraniční politiky prezident například zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přijmá zahraniční mise, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. V rámci České republiky pak může prezident například jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády, jmenovat soudce Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, jmenuje členy Bankovní rady ČNB, prezidenta NKÚ nebo může vrátit přijatý zákon Parlamentu zpět.
Náš věkový průměr v předsednictvu (KDU-ČSL, pozn.) je 40 let.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na základě informací získaných na oficiálních stránkách KDU-ČSL jsme zjistili, že průměrný věk v předsednictvu KDU-ČSL je 42 let, takže údaj uvedený předsedou strany Pavlem Bělobrádkem je v zásadě správný.
V letech 2006-2009 se proti práci načerno bojovalo tak, že přišla kontrola a řekla, tak vy předložte do týdne pracovní smlouvy. Dnes je ta situace jiná, protože dnes musí každý (zaměstnavatel, pozn.) na pracovišti prokázat, že má platně uzavřený pracovně právní vztah.
Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která nabývá účinnosti k 5.1.2012 v části VII., §136 výslovně ustavuje povinnost právnické nebo fyzické osoby mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3. Tato povinnost se vztahuje na zaměstanvatele, nikoliv na zaměstnance, pro ty se v této oblasti nic nemění.
Zákon č. 251/2005 Sb.,o inspekci práce, v §7 odst. 1. stanovuje právo inspektora požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady. Běžná praxe tedy byla stanovit nějakou lhůtu, ve které bylo nutné doručit požadované doklady. Tato praxe byla výše zmíněnou novelou za úřadování ministra Drábka změněna.
Já mám zkušenost ze Slovenska, když Dzurindova vláda udělala všechny reformy, zvýšila DPH, a levice křičela, že to zruší. Nezrušili nic.
Mikuláš Dzurinda vedl dvě slovenské vlády (první 1998-2002, druhá 2002-2006) Za doby těchto vlád byly zaváděny reformy, mimo jiné i daňová reforma, tedy sjednocení DPH z předchozích 14% a 20% na 19% od 1. ledna 2004.
V roce 2006 se k vládě dostala tehdejší opozice v čele s Robertem Ficem a vláda levice (SMERu) je ve funkci i v současné době.
Podle článku (.pdf, str. 22) Slovensko: příběh reforem od Ivana Mikloše byly vládní reformy skutečně terčem kritiky opozice (např. strana SMER). Údajně byla daňová reforma jedním z hlavních terčů kritiky a opozice slibovala její úplnou revizi. Nakonec měla zůstat po vítězství opozice a nástupu vlády Fica téměř nedotknutá a nezrušená. To ale od 4. prosince 2012 není pravda, protože poslanci SMERu schválili konec rovné daně (hlasování 80 pro, 60 proti). Stejně tak například druhý důchodový pilíř byl předmětem změn.
Přemysl Sobotka má nicméně pravdu v tom, že výše DPH se změnami prakticky nezměnila a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
V tom zákoně došlo k řadě změn třeba v Poslanecké sněmovně. Vzpomeňte si na debatu ohledně zastropování výdajů na kampaně během prezidentské volby.
Z kontextu usuzujeme, že se jedná o zákon č. 275/2012 Sb., tedy takzvaný prováděcí zákon k přímé volbě. Poměrně dlouhá debata k tomuto návrhu se na plénu sněmovny vedla v prvním čtení zákona na schůzi dne 14.3.2012. Zde byla mimo jiné přednesenavýhrada sociální demokracie … že zákon neobsahuje jak finanční limity pro volební kampaň kandidátů na funkci prezidenta republiky, tak stropy pro sponzory.
Stropy pro sponzory nakonec zavedeny nebyly, finanční limity jsou však součástí třináctistránkového balíku pozměňovacích návrhů (.pdf 179KB, §37, str. 6), které byly podány do druhého čtení Ústavně právním výborem a zákon byl poté ve třetím čtení schválen včetně těchto pozměňovacích návrhů.
Na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.