Tato vláda skutečně navrhla mírné zvýšení daňové zátěže.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož od nástupu Nečasovy vlády v roce 2010 do roku 2012 došlo k mírnému navyšování složené daňové kvóty, která vyjadřuje celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi.
Složená daňová sazba:
2010 - 34,1 %
2011 - 34,6 %
2012 - 34,7 %
Zvýšení daňové zátěže potvrzují také statistiky OECD, kdy celkový daňový příjem ČR vzrostl mezi lety 2010 a 2011 o 1,1 %.
2010 - 34,2 %
2011 - 35,3 %
Byla jste pár měsíců ministryní zdravotnictví – konkrétně v tomto oboru, kdybychom se zaměřili na samotnou korupci a na lobby farmaceutických firem, poradila jste si s tímto problémem? Máte pocit, že je za vámi kus odvedené práce, aby na ministerstvu zdravotnictví nedocházelo ke korupci? Roithová: Hned první den, kdy jsem nastoupila na ministerstvo, tak jsem se dohodla s náměstek, který měl tuto agendu na starosti, že odejde, a to druhý den. Ne proto, že bych měla důkazy o tom, že je spojen s nějakým korupčním chováním, ale proto že byl zdravotníky obviňován z propojení s farmaceutickým firmami.
Zuzana Roithová zastávala funkci ministryně zdravotnictví v úřednické vládě Josefa Tošovského od 2. ledna 1998 do 17. července 1998. Náměstkem ministerstva zdravotnictví a ředitelem odboru farmacie byl tehdy Josef Suchopár. Josef Suchopár zastával svou funkci na ministerstvu od roku 1993 do 1998. Na základě dohody se Zuzanou Roithovou pak své místo opustil údajně již v den nástupu nové ministryně do funkce. Zda tomu však bylo právě kvůli obviňování z propojení s farmaceutickými firmami se nám nepodařilo dohledat.
Ve východních Čechách nebo na jižní Moravě, kde jsme, KDU-ČSL popřípadě v těch koalicích byla i se sociální demokracií, tak tam nemáme žádné korupční kauzy.(A já myslím, že to je signifikantní, protože tam, kde jsme byli, tak jsme dokázali ty věci pohlídat. )
KDU-ČSL měla své zastoupení v radách Zlínského (jeden člen rady z celkových osmi členů), Jihomoravského (5/11) a Olomouckého (1/11) kraje. Dle dostupných informací v médiích skutečně nelze dohledat kauzu, která by se týkala členů samosprávných orgánů těchto krajů, a proto hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.
Pane předsedo, já jsem si těch 7 místopředsedů neustanovil. To je důsledek toho, že tehdejší vládní koalice s Věcmi veřejnými, které proklamovaly, že chtějí snížit počet funkcí a tak dále, si po zvolení, ten názor trošku změnili a chtěli mít místopředsedy a funkcionáře ve všech výborech, dokonce někde i dvakrát nebo třikrát.
Přestože koaliční smlouva přesně definuje členy (předsedy a místopředsedy) jednotlivých výborů, aktuální situace je odlišná. Na druhou stranu není pravda tvrzení Pavla Suchánka o všech výborech a dvou až třech funkcionářích Věcí veřejných, neboť pouze v jednom z nich je dnes předseda i místopředseda z VV.
Koaliční smlouva (.pdf - str. 47) ODS, TOP 09 a VV v příloze č. 2 Složení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poskytuje odlišné informace. VV v každém z výborů mají nominovaného vždy pouze jednoho místopředsedy a v tom případě, že je předsedou výboru poslanec za VV, nemají již (podle koaliční smlouvy) nárok na post místopředsedy.
Ve skutečnosti je však Radek John předsedou Výboru pro bezpečnost, v němž je zároveň místopředsedou David Kádner také z Věcí veřejných.
Místopředsedové jsou voleni členy jednotlivých výborů. Podrobněji viz zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který vymezuje ustanovení, jednání výborů apod. v 6. částiOrgány Sněmovny.
Všichni lidé kolem mě jsou přátelé, kteří mi pomáhají, většinou se radím po telefonu nebo je to velmi úzký tým a ta jména jsou transparentní, jsou uvedeni na mém webu včetně jejich zaměstnání. Ale TI chtělo, aby tam byly celé životopisy. Možná, když to budou chtít, tak můžeme uveřejnit celý životopis.
Na webu Zuzany Roithové jsou vypsána jména členů její předvolebního týmu a u každého je uvedena jejich profese či obor ve kterém se pohybují. Jmenovitě jsou to filosof a vysokoškolský pedagog Prof. PhDr. Jan Sokol, CSc, JUDr. Ondřej Závodský, JUDr. Lenka Deverová, finanční auditor a daňový poradce Ing. Jaromír Adamec, a účetní Bc. Jana Janulíková. Konkrétní životopisy na webu uvedeny nejsou, což ohodnotila negativně Transparency International.
Dnes působím na Karlově univerzitě a jsem dokonce v jedné radě na univerzitě v Chicagu...jsem členem různých uznávaných think thanků.
V oficiálním životopise Vladimíra Dlouhého na jeho kandidátských stránkách se můžeme dočíst, že působí na Institutu ekonomických studií při Univerzitě Karlově v Praze a také v mezinárodní radě Illinois Institute of Technology v Chicagu.
Je zakladatelem a předsedou správní rady obecně prospěšné společnosti Prague Twenty, která ze zabývá především “pořádáním konferencí, odborných přednášek a jiných vzdělávacích akcí v oblasti politiky, společenských věd a kultury”, a také členem správní rady české pobočky Aspen Institute.
Německo roste, zatímco my pořád ještě nerosteme (ekonomicky, pozn.)
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle správy Eurostatu (.pdf) Česká republika nezaznamenala v 3. a 4. kvartálu 2011 ani v prvních dvou kvartálech roku 2012 rast HDP. Německo ve stejném období rostlo vždy kromně posledního kvartálu roku 2011. Data představují procentuálni směnu vúči předchodzímu kvartálu.
Procentuálni směna HDP
3.kvartál 2011
4.kvartál 20111.kvartál 2012
2.kvartál 2012
Německo
0,4
-0,1
0,5
0,3
Česká republika
0,0
-0,2-0,8
-0,2
Moje vláda prodala ty akcie za cenu o 30 procent vyšší než byla jejich cena na burze. (MUS)
V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 byla kupní cena celkového počtu 4 089 763 ks akcií o nominální hodnotě 1 000,- Kč/1 ks stanovena na 650 000 000,- Kč. Tržní cena akcie Mostecké uhelné společnosti byla 28. července 1999 ve výši 127,040,- Kč/ks. Na základě výpočtu cena/ks zjistíme, že kupní cena v případě prodeje státních akcií byla stanovena na 158,933,- Kč/ks. To je cena odpovídající 125,1%, tedy o 25,1% vyšší. Sám například v rozhovoru pro on-line deník Týden.cz z listopadu 2011 také uvádí údaj 25%. Zde tedy o 5% přidává.
Je potřeba říci, že podobné modely elektronického předávání těchto prostředků jsou i v jiných zemích Evropy.
Výrok označujeme jako pravdivý na základě dostupných zdrojů referujících o elektronizaci výplat položek spadajících do sociální oblasti ve Velké Británii, v Itálii (.pdf) či ve Finsku. Jednotlivé parametry a fungování zmíněných systémů vzhledem k implementovanému modelu v České republice však nejsme schopni porovnat.
Na Slovensku funguje stejný systém důchodového spoření (jako druhý pilíř, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na Slovensku je od roku 2005 v platnosti důchodová reforma, která mimo jiné zavedla i tzv. 2 pilíř důchodového spoření. Jeho podstatou je, že část odvodů na důchod je rozdělena mezi povinný průběžný systém, který zajišťují státní pojiěťovny (tzv. 1.pilier) a osobní účet spořitele v soukromém penzijním fondu (2. pilíř). Část stržená ze mzdy se rozdělí mezi oba pilíře. Jedná se tedy o principiálně stejný systém jako v ČR.
