Miroslav Kalousek
(Prostě dnešní generace třicátníků musí zapomenout na to, že z průběžného pilíře může brát, až půjdou do důchodu,) kolem 40 procent, což je dnešní relace.
Dle publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí průměrná výše důchodu za rok 2011 byla 10 543 Kč (bez důchodu pozůstalostního), průměrná hrubá mzda 25 093 Kč a průměrná čistá mzda 19 257 Kč. Z hlediska relací odpovídá výše důchodu 42 % průměrné hrubé mzdy a 54,7 % průměrné čisté mzdy.
Miloš Zeman
Tak já budu citovat Karla Schwarzenberga, který ještě před vyhlášením amnestie, měl, a já mám dokonce dojem, že jako jediný z kandidátů, amnestii ve svém programu. Asi ne, abych mu nekřivdil, v tom rozsahu, v jaké teď byla vyhlášena.
Výrok Miloše Zemana označujeme za zavádějící na základě údajů z oficiálních stránek prezidentských kandidátů a souvisejících zpravodajských článků.
Na oficiálních stránkách Karla Schwarzenberga pro prezidentské volby 2013 v sekci Volební program zmínka o amnestiích není. V sekci Otázky a odpovědi je pak zmínka o individuálních prezidentských milostech, což je odlišný nástroj od amnestie s hromadným dopadem. Sám Karel Schwarzenberg svůj kladný vztah k amnestii nicméně vyjádřil již dne 16. února 2012 pro Lidové noviny a mj. fakt, že je příznivec amnestie zopakoval (38. minuta pořadu) i několik vteřin po tomto výroku Miloše Zemana. Ve svém oficiálním programu ovšem amnestii uvedenu nemá, a proto musíme výrok označit za zavádějící.
Pro doplnění dodáváme, že explicitně zmíněný institut amnestie byl mezi názory Vladimíra Franze, nebyl zde ovšem uveden žádný slib v případě zvolení za prezidenta ČR. O milostech (nikoliv o amnestii) se pak zmiňuje například program Jiřího Dienstbiera.
Karel Schwarzenberg
"Ano, souhlasím s Vámi, ještě státní dluh stoupá, nicméně když se podíváte, jak o kolik procent teď stoupá a v minulých letech, tak musíte doznat, že jsme dosáhli značného pokroku."
Státní dluh v absolutních číslech podle Ministerstva financí ČR neustále roste. Od roku 2006 vzrostl z 802,5 mld. Kč na 1 499,4 mld. Kč v roce 2011.
Vývoj státního dluhu ve vztahu k HDP probíhal v posledních letech takto (Český statistický úřad - .xls):
Rok200620072008200920102011Státní dluh/HDP (%)23,924,426,031,335,439,0Poměrný meziroční nárust+0,5+1,6+5,3+4,1+3,6
Z tabulky tedy vyplývá, že největší skok v relativním nárustu státního dluhu nastal v roce 2009. Od té doby postupně klesá.
Data za rok celý 2012 ještě nejsou dostupná, proto naše analýza končí u roku 2011.
Jiří Dienstbier
Já jsem v tomto směru předložil i legislativní návrhy v Senátu. Navrhnul jsem, aby se u malých pohledávek, takzvaně bagatelních, nepřiznávala náhrada nákladů právního zastoupení, což by naprosto zásadně omezilo ten problém.
Na základě stenozáznamu z 24. schůze Senátu v jeho současném funkčním období hodnotíme výrok jako pravdivý.
Senátor J. Dienstbier skutečně podal pozměňující návrh k Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, aby se náhrada nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek vyplácela jen ve výjimečných případech.
Jiří Dienstbier svůj návrh Senátu vysvětloval takto: „Jestliže 80 – 90 % případů u bagatelních pohledávek nevyžaduje žádnou kvalifikovanou právní službu, potom princip by měl být, že se v tomto případě nepřiznává náhrada nákladů za takovouto službu, není-li poskytována. V těch 10 % případů může soud individuálně posoudit, že tam musela být právní služba poskytnuta, a proto, že náhradu v konkrétním případě přizná."
"Pan Jakub Klouzal na Vás podává trestní oznámení a je kryt protikorupčním fondem Karla Janečka."
Jakub Klouzal obdržel od Národní fondu proti korupci Cenu za odvahu a finanční částku 100 000 Kč za to, že oznámil údajné nestandardní postupy při zadávání veřejných zakázek na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde byl zaměstnán. V důsledku této činnosti údajně o své zaměstnání na tomto ministerstvu přišel. V prohlášení na svém facebookovém profilu (přepis viz např. Britské listy) také oznámil, že připravuje trestní oznámení na Karla Schwarzenberga a odrazoval voliče od jeho podpory v prezidentské volbě. Pro informaci přidáváme vyjádření ministerstva zahraničí k celé kauze.
Petr Nečas
Státní rozpočet České republiky pro letošní rok je o 10 miliard korun, o 10 korun miliard nižší, než byl státní rozpočet na loňský rok.
Tento výrok označujeme na základě srovnání skutečných návrhů objemů výdajů státního rozpočtu pro roky 2012 (před a po vázání výdajů) a 2013 jako pravdivý.
Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k návrhu na rok 2012 (.pdf) je nižší o částku 8 933 175 000 Kč (tedy téměř 9 miliard Kč). Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k roku 2012 po vázání výdajů k 31.3. 2012 je nižší o částku 14 666 825 000 Kč.Oba tyto tedy údaje tedy v zásadě potvrzují a dokonce překračují premiérem uvedených 10 miliard.
3. ledna 2012, uveřejnilo Ministerstvo financí údaje o plnění státního rozpočtu za 2012. Celkový objem skutečných výdajů je vzhledem k návrhu rozpočtu pro rok 2013 (.pdf) nižší dokonce o částku 28 377 603 000 Kč.
Pavel Blažek
Myslím že v Rakousku, tam je dokonce šest tisíc, patnáct tisíc je na Slovensku (počet potřebných podpisů pro nominaci do přímé volby prezidenta, pozn.).
Výrok podle informací z Ústavy Slovenské republiky a stránek prezidenta Republiky Rakousko hodnotíme jako pravdivý.
Oficiální stránky rakouského prezidenta uvádí (odkaz v německém jazyce, možnost i anglické verze), že každá nominace musí být podepsána nejméně 6 000 způsobilými voliči. Na Slovensku je pro nominaci do přímé volby prezidenta republiky podle Ústavy (.pdf) SR (čl.101) potřeba 15 poslanců Národní rady nebo petice podepsaná minimálně 15 000 občany Slovenské republiky.
Ano, to už vláda schválila ve věcném záměru (vznik specializovaného protikorupčního státního zastupitelství, pozn.).
Vláda schválilavěcný záměr zákona o 10.10. 2012 v tomto dokumentu (.doc, str.52) se počítá se vznikem tzv. Úřadu pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem.
Leoš Heger
A k té kritice musím dodat, že my jsme v úhradové vyhlášce udělali to, co po nás chtěla opozice, abychom zestejnili ceny pro nemocnice, pro malé a velké, pro platby, které jsou od různých pojišťoven dneska velmi různé, aby se blížily ke stejné hodnotě, ke stejné jednotkové hodnotě. A tam jsme udělali další krok kupředu. Loni to bylo 25% sblížení, letos to bude 50% sblížení.
Největší opoziční strana ČSSD skutečně chtěla podle Hegerových slov "zestejnit" platby pojišťoven za zákroky v jednotlivých zařízeních. Ze srovnání úhradové vyhlášky pro rok 2012 (.pdf) s návrhem úhradové vyhlášky pro rok 2013 (.pdf) pak vyplývá, že by mělo od Nového roku dojít ke změnám v základních bodech, ze kterých se vypočítávají náklady na jednotlivé zákroky. Nejsme bohužel schopni ověřit procentuální sblížení, neboť neovládáme metodický postup výpočtu. Budeme proto vděčni za vaše další podněty.
Závěrem opoziční smlouvy bylo, a tudíž se domluvili na čistém rozdělení republiky na dva pašalíky...
Naplnění tzv. opoziční smlouvy (Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR) by rozdělilo centrální politickou moc v ČR mezi ODS a ČSSD. Smlouva přiznávala právo největší opoziční strany zastávat pozice předsedů obou komor parlamentu (čl. III) i předsedů klíčových kontrolních orgánů sněmovny (čl. V). Smlouva zakazovala oběma stranám vstoupit do koalice s třetím subjektem (čl. IX), ať by šlo o koalici vládní, či pouze parlamentní dohodu o společném hlasování. Menší strany tak byly vyloučeny z vlády a vedoucích pozic Parlamentu a čl. VIII, zavazující ODS a ČSSD předjednávat politické otázky před zasedáními Parlamentu, měl vést k omezení významu třetích stran i jak hlasovacích bloků.
Změna volebního zákona (dle pozdější dohody, .pdf, str. 3-4) pak mohla menší strany oslabit již ve volební soutěži: body 4b a 4c dohody, tedy rozšíření počtu volebních obvodů a užití vyrovnávací d’Hondtovy metody pro přepočet hlasů na mandáty by významně zvýšilo hranici pro zisk poslaneckého mandátu. Volební geograf Tomáš Kostelecký již v roce 2000 na základě výsledků předchozích voleb odhadl (.pdf, str. 4), že ani strana se ziskem okolo 12 % hlasů (více než VV a KSČM v r. 2010) by v novém systému nemusela získat parlamentní zastoupení. 12 % přitom ve volbách do ČNR a PSPČR s výjimkou ODS (OF), ČSSD a KSČM do roku 2002 (1990, 1992, 1996, 1998) žádná strana nedosáhla. V roce 1996 a 1998 jej dosáhly pouze dvě nejsilnější strany. “Rozdělení republiky na dva pašalíky” tedy považujeme za v zásadě pravdivý popis důsledků aplikace opoziční smlouvy..
