Soudkyně si u toho měla uvědomit, že je ženou jednoho z bývalých nejvyšších představitelů...(kauza Smetana - pozn. Demagog.cz)
O případu Romana Smetany rozhodovala soudkyně Markéta Langerová. S její osobou byla spojena otázka možné podjatosti. Její manžel, Ivan Langer, byl například poslancem, místopředsedou ODS a také ministrem vnitra či informatiky. Lze tedy říci, že zastával vysoké vládní funkce a byl tak jedním z nejvyšších vládních představitelů. Dodáváme, že sám Smetana si na možnou podjatost soudkyně nestěžoval.
No samozřejmě posílila ve straně (Helena Langšádlová, pozn.), poněvadž opravdu dosáhla a právem dobrý výsledek ve Středočeském kraji.
Ze zjištěných informací na stránkách volby.cz a oficiálních stránek Heleny Langšádlové hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.
Helena Langšádlová je členkou a předsedkyní středočeské organizace TOP 09 od roku 2009, místopředsedkyní TOP 09 se pak stala v roce 2011.
Co se týče volebního výsledku, podle informací Českého statistického úřadu na stránkách volby.cz, ve Středočeském kraji dosáhla TOP 09 nejlepšího výsledku ze všech třinácti krajů. Strana získala 11,71 % hlasů, což je 40 981 voličů, a skončila tak na čtvrtém místě po ČSSD, KSČM a ODS se ziskem deseti mandátů. Dodáváme, že pro TOP 09 jsou to první krajské volby.
Helena Langšádlová pak dostala ze všech kandidátů TOP 09 ve Středočeském kraji největší počet preferenčních hlasů. Celkem 3 920 voličů tvoří 9,56 %. Krajskou zastupitelkou byla také v letech 2000 - 2008. Ve volbách roku 2000 získala jako kandidátka KDU-ČSL 2957 preferenčních hlasů (4,88 %) a v roce 2004 jako kandidátka Koalice pro Středočeský kraj 998 hlasů (5,42 %).
Ale my přece s veřejným ochráncem práv o tom diskutujeme rok a půl a řadu věcí jsme změnili podle těch diskusí, i v Poslanecké sněmovně jsme o tom diskutovali v druhém pololetí roku 2011, kdy se dělal legislativní úprava s-karet a řadu věcí jsme změnili.
Veřejný ochránce práv Varvařovský pravidelně a jednoznačně kritizoval některé problematické body sociální reformy, např. odstupné nebo veřejnou službu, Ministerstvo však konkrétně tuto kategorickou kritiku nebralo vůbec v potaz. Jedná se proto o zavádějící tvrzení, protože řada věcí mohla být sice změněna, ale zásadní výtky ombudsmana k reformě nebyly reflektovány v nové legislativě.
Pochopitelně nelze bezpečně ověřit veškeré způsoby jednání, ale jak vyplývá ze zpravodajství, minimálně jistá mediální a připomínková komunikace mezi vládou, respektive Ministerstvem práce a sociálních věcí a Veřejným ochráncem práv o sociální reformě přesto probíhala po celou dobu její přípravy. Již v roce 2010 navrhoval ombudsman Varvařovský poslancům některé úpravy týkající se podmínek neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti, které by zabránily situaci, kdy by nezaměstnaný nedostal odstupné a následně ani státní dávku v hmotné nouzi. Tato obava, na kterou upozorňovala i Legislativní rada vlády se nakonec potvrdila hned na začátku roku 2011. Ministerstvo na ombudsmanovu kritiku legislativně nereagovalo, teprve poslanci v roce 2012 změnili spornou část týkající se odstupného. Navíc kritizovaná podoba současné veřejné služby se dosud nezměnila.
Z dopravy dneska, aspoň podle výpočtu které mám, jsou to zhruba 2 tisíce tun polétavého prachu ročně.
Podle poslední dostupné Emisní bilance České republiky 2010 (publikované dne 31. července 2012 Českým hydrometeorologickým úřadem) hovoří David Sventek pravdu.
Vycházíme z údajů Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) v kategorii mobilní zdroje znečištění (č. 4). Zde je u Moravskoslezského kraje uvedeno ve sloupci Tuhé znečišťující látky (TZL) skutečně 2026,5 t/rok.
Občanské sdružení se jmenuje občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana. Nevím, proč to tam není celé, jestli to tak je, tak plně uznávám, že to je chyba. Sdružení existuje asi pět let, za těch pět let shromažďovalo příspěvky po drobných dárcích které teď v celkové výši 670 tisíc korun věnovalo – a já jim za to děkuji – na moji prezidentskou kampaň
Občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana bylo založeno 24.7.2008 a dne 5.10.2012 poslalo Miloši Zemanovi na jeho transparentní účet zmiňovavý příspěvek 670 tisíc korun. Výrok tedy můžeme hodnotit jako pravdivý
...tak jak je u nás rozvinutá plynofikace, například v Polsku ani náhodou.
Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.
Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).
Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.
Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.
Dnešní zákon o státním podniku neumožňuje převod finančních prostředků podniku do státního rozpočtu.
Současné znění zákona o státním podniku (.pdf) skutečně neumožňuje transfer finančních prostředků z nich do státního rozpočtu, s tímto počítá vládní návrh zákona (.pdf - bod 5), který byl do Poslanecké sněmovny předložen 22. srpna 2012.
Já jsem byl 11 let krajský zastupitel, osm let krajský radní.
Zbyněk Stanjura byl dle informací z životopisu členem rady Moravskoslezského kraje v letech 2000 - 2008, členem zastupitelstva Moravskoslezského kraje byl od roku 2000 do roku 2011.
Já chci připomenout, že v této zemi je 1 200 měst a obcí, které mají někdy významné části svého katastru zablokovány právě proto, že je tam blokační paragraf v zákoně o půdě a oni ho nesmí využívat.
Předmětný "blokační paragraf" je § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, který zní: "Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku." Podle vyjádření Pozemkového fondu ČR, který zablokovaný církevní majetek spravuje, je " pozastaveno převádění bývalého církevního majetku a lze ho jenom pronajímat." (Pozemkový fond ČR) Ustanovení § 29 bylo dokonce napadeno ústavní stížností podanou skupinou senátorů, Ústavní soud návrh zamítl nálezem sp. zn. Pl. ÚS 9/07.
Informace o počtu obcí, které jsou blokačním paragrafem významně postiženy, s nalézt nepodařilo. Pozemkový fond pouze uvádí, že se jedná o čtyřicet osm tisíc hektarů, které církvi patřily před rokem 1948. Z toho důvodu hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Více než ústavní většina v Senátu i Sněmovně to odsouhlasila... (přímou volbu a prováděcí zákon - pozn. Demagog.cz)
Pro přijetí ústavního zákona o přímé volbě prezidenta byla nutná tzv. ústavní většina (120 hlasů v PSP a 49 v Senátu) a pro zákon hlasovalo 186 poslanců a 49 senátorů.
Pro přijetí prováděcího zákona byla nezbytná prostá nadpoloviční většina přítomných senátorů a poslanců. Pro zákon hlasovalo 178 poslanců a 44 senátorů - tento zákon tedy neměl podporu ústavní většiny v Senátu.
