Přehled ověřených výroků

Výrok ministra financí potvrzuje vyjádření mluvčího Genernálního ředitelství cel (GŘC) Jiřího Bartáka, který dne 18. září v pořadu Hyde Park uvedl:

"Během minulých let jsme nikdy v žádném vzorku nenašli nadlimitní množství metanolu ani jiné látky, která by někoho mohla otrávit, anebo zabíjet."

Nicméně upozorňujeme, že o tom, zda jedovaté látky byly v minulosti v alkoholu obsaženy se vedou spekulace. Sdružení výrobců lihovin tvrdí, že celníci jedovaté látky objevili. Celou záležitostí se bude zabývat v následujících dnech Generální inspekce bezpečnostích sborů.

Zmiňovaná "bílá kniha cest" je dokument s názvem "Program investiční a neinvestiční výstavby oprav na silnicích II. a III. třídy na území Jihočeského kraje", který byl schválen 5. března 2002 zastupitelstvem Jihočeského kraje a který je od té doby pravidelně každý rok aktualizován. Aktuální verze bílé knihy je dostupná zde.

Již z úvodního obsahu dokumentu je patrné, že je bílá kniha členěna do tří částí a dalších kapitol na základě prioritních projektů pro danou oblast. Určení těchto priorit vychází z jiného koncepčního dokumentu, Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, dostupného zde. Lze tedy konstatovat, že bílá kniha stanovuje prioritní investiční opatření.

Výtěžnost komunikací (dopravní zatížení) dokument uvažuje a pro některé projekty je zpracovaná.

Na základě těchto zjištění hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Senátorem uváděná čísla přibližně odpovídají dohledatelným hodnotám.

Souhrnné údaje o zadlužení krajů, které sleduje Ministerstvo financí, přinesl např. portál E15. Podle toho Královéhradecký kraj dlužil v roce 2011 1,23 mld. Korun. S šestisetmilionovým úvěrem, o jehož výši kromě krajského úřadu informovala např. Česká televize, jde tedy zaokrouhleně o 1,8 mld. korun, jak uvádí senátor Dryml.

Pokud pak 1,83 mld. dělíme počtem obyvatel, který podle ČSÚ činil k 1.1.2012 celkem 553 856, získáme částku 3 304 Korun na jednu osobu, znovu tedy přibližně stejnou hodnotu, jako uvádí Dryml. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kraje začaly vskutku reagovat na vzniklou situaci poměrně brzy, ovšem ne všechny zřídily speciální krizové informační linky.

Dle závěrů Meziresortní skupiny Ministerstva zdravotnictví ČR zveřejněných dne 13. září 2012, jsou hlavními koordinátory krizové situace v krajích stanoveni ředitelé Krajských hygienických stanic. To je patrně důvodem, proč některé kraje nezřizovaly nové krizové informační linky, ale pouze delegují případné dotazy právě na KHS.

Opatření byla přijata ve většině případů okamžitě po impulsu ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR, tedy několik dní poté, co si metanol vyžádal první oběti na životech.

Opatření přijatá jednotlivými kraji:

Jihomoravský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Plzeňský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Moravskoslezský kraj: zřízení kontaktní linky (zveřejněno 13. září 2012)

Zlínský kraj: v rámci Usnesení z jednání Bezpečnostní rady Zlínského kraje je uvedeno doporučení zřídit kontaktní linku (12. září 2012)

Královehradecký kraj: zřízení kontaktní linky, na kterou se lze v případě potřeby obrátit (zveřejněno 17. září 2012)

Kraj Vysočina: hejtman Jiří Běhounek varuje před požitím nebezpečného alkoholu, přičemž v tiskové zprávě jsou uvedena i čísla na informační telefonní linku (12. září 2012)

Pardubický kraj: hejtman Radko Martínek varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje jihomoravskou krizovou informační linku (12. září 2012)

Karlovarský kraj: krajský úřad na svých internetových stránkách uvádí telefonní čísla, na kterých lze nahlásit nebezpečný alkohol (12. září 2012)

Středočeský kraj: posílení call centram záchranné služby (12. září 2012)

Olomoucký kraj: zveřejnění záměru vydat informační letáky, na kterých je uvedena kontaktní linka 155, pro oznámení podezření z otravy methanolem (12. září 2012)

Liberecký kraj: hejtman Stanislav Eichler varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje na internetové stránky KHS Libereckého kraje, na kterých lze nalézt odkazy na aktuality z MZ ČR. (12. září 2012)

Ústecký kraj: na internetových stránkách Ústeckého kraje jsou uvedeny důležité odkazy na instituce spojené s řešením krizové situace jako je KHS a toxikologické středisko

Jihočeský kraj: na internetových stránkách Jihočeského kraje jsou uvedeny odkazy na KHS, která je hlavním koordinátorem krizové situace v kraji

Hlavní město Praha: například městská část Praha 11 na svých internetových stránkách odkazuje na jihomoravskou informační linku

Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako zavádějící, jelikož ne všechny kraje zřídily nové krizové informační linky. V některých případech šlo pouze o uvedení kontaktu na Krajské hygienické stanice či toxikologická centra.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Existuje část poslanců z ODS, kteří sice hlasovali pro zvýšení DPH a v současnosti zvyšování kritizují, ale také je několik poslanců, kteří zvyšování DPH kritizují, ale v září 2011 pro zákon nehlasovali (buď byli omluveni nebo nebyli přihlášeni).

Třetí čtení Novely zákona o dani z přidané hodnoty proběhlo 2. září 2011. Z 53 poslanců za ODS byli 4 omluveni (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Jaroslava Wenigerová, Jaroslav Krupka), 8 nebylo přihlášeno (Walter Bartoš, Pavel Svoboda, Jan Bauer, Pavel Drobil, Pavel Bém, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Dana Filipi), proti hlasoval pouze Vít Němeček, zbylá část ODS (40 poslanců) hlasovalo pro.

V současnosti se jedná o další zvyšování DPH na 15 % a 21 %. Tenhle vládní balíček nechtějí podpořit Petr Tluchoř, Tomáš Úlehla, výhrady mají Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Jan Florián a Radim Fiala. Podle dalších informací bude poslanec Boris Šťastný hlasovat proti vládě, pokud premiér předloží k hlasování stejný balíček o zvýšení daní a spojí jej s hlasováním o důvěře vládě.

Při hlasování o vyšším DPH 2. září 2011 byli Fuksa a Úlehla omluveni a nezúčastnili se, Fiala a Šnajdr nebyli přihlášeni, takže také nehlasovali (v současnosti kritizují zvyšování DPH).

V diskuzi tento výrok padl v souvislosti s dotazem na možné stíhání výkonu funkcí v krajském zastupitelstvu, resp. radě a v Senátu. Senátor Čunek argumentoval, že zatímco v Poslanecké sněmovně je velmi náročný program a nejde zcela skloubit s výkonem funkce v krajském zastupitelstvu, tak práce senátora je již pro kombinaci obojího lepší, neboť Senát má jiný (výrazně zredukovanější) program.

Dle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny ČR a Senátu ČR měla Poslanecká sněmovna v období od listopadu 2010 do září 2012 celkem 38 schůzí. Senát České republiky měl za stejné období 25 schůzí.

Tento výrok je podle dohledaných zpravodajských článků pravdivý, neboť podle mediálních informací budou další informace ke spalovně v Přerově zveřejněny až po volbách.

Zmiňovaná studie proveditelnosti měla být zhotovena do konce léta, ale prozatím se tak nestalo. Podrobnější data nejsou dohledatelná ani na krajských stránkách. Podle článku z olomoucké sekce iDnes.cz úkol vynést verdikt zůstane na novém krajském zastupitelstvu po říjnových krajských volbách. To nakonec na základě studie proveditelnosti rozhodne o finální lokalitě.

Výrok je pravdivý na základě zveřejněné tiskové zprávy Asociace krajů z 18.1. 2010, ve které je uvedeno následující: „Vyzvali jsme vládu, aby udělala inventuru evropských operačních programů. Tam, kde hrozí propadnutí peněz v centrálních operačních programech, chceme, aby vláda požádala Evropskou komisi o převod těchto prostředků do regionálních operačních programů. Ty čerpají evropské peníze nejrychleji a transparentně,“ řekl na tiskové konferenci po jednání Rady Asociace krajů její předseda a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Na základě dohledaných informací z webu města Česká Třebová hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jaroslav Zedník je starosto u města Česká Třebová. Podle informací z webu města bylo k realizaci výstavby terminálu (.pdf) přistoupeno v roce 2004 (záměr a příprava projektu; výstavba od roku 2009) a jeho výsledná cena byla 331 milionů. Podle tiskové zprávy (.pdf), která informovala o zapojení tohoto terminálu do soutěže Stavba roku 2011, byl skutečně projekt dokončen a terminál zprovozněn v roce 2010. Výrok Jaroslava Zedníka je tak přesný a hodnotíme jej jako pravdivý.

Průmyslová zóna Královský vrch byla vybudována v roce 2005. Investorem (PDF, str. 3) je skupina ELTODO prostřednictvím své dceřinné společnosti SIR (Společnost investičního rozvoje, a. s.).

Podle údajů Regionálního informačního servisu (RIS) bylo k červnu 2011 obsazeno 36% z celkové plochy 52 ha, volné plochy jsou v nabídkách několika realitních kanceláří.

V březnu oznámil jeden z investorů, britský výrobce drogerie Jeyes holding, že pokud se pro závod nenajde kupec, přijde do října o práci všech 427 zaměstnanců. Přesto se pravděpodobně prozatím nedá mluvit o nějaký hromadných odchodech investorů ze zóny.

Je tedy patrné, že jeden z investorů odchází, nicméně Petr Kotáb hovoří o investorech v množné čísle, jeho výrok je tak zavádějící.