Přehled ověřených výroků

Na základě studie Emise POP a těžkých kovů z malých zdrojů a jejich emisní faktory, kterou vypracovala Vysoká škola báňská v Ostravě na zadání Ministerstva životního prostředí ČR, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Studie (.pdf) je zveřejněna na stránkách ministerstva životního prostředí. Na straně 14, v tabulce č. 9 najdeme informace o produkci prachu z jednoho domu v kilogramech za rok. Údaje se liší podle použitého paliva a typu spalovacího zařízení. Ani jeden z údajů neodpovídá Miroslavem Novákem zmíněným 120 kg. Všechna čísla jsou výrazně menší, až na jednu možnou kombinaci - v případě, že má dům prohořívací kotel a spaluje hnědé uhlí, vyprodukuje za rok 249 kg prachu.

Pouze minimum informací o způsobu rozdělování prostředků je veřejné.

Hejtman Zimola tvrdí, že podpora ze strany ČEZ dle rámcové smlouvy, uzavřené s krajem na jaře r. 2009 je poskytována transparentně. Říká, že už rámcová smlouva (.zip, .doc) sama toho má být dokladem. Ta, jak Hejtman také uvedl, "počítá se třemi kategoriemi. První je, řekněme, velká štědrá podpora ČEZu právě kulturním, společenským akcím na území kraje."
Smlouva přitom nic podobného neobsahuje (vůbec nezahrnuje slova "kulturní/kultura" apod.). 110 milionů, které mají jít do kultury, se ve smlouvě ČEZ zavazuje uvolnit "v rámci dlouhodobého rámcového plánu propagace" a jeho "ročních prováděcích plánů".

Jak bude propagace ČEZ v kraji probíhat, mají stanovit tyto plány, vzniklé ve spolupráci s krajskými orgány. Poslední zmínka, kterou se nám o nich podařilo najít, je v zápise z jednání zastupitelstva z 19.4.2011, resp. jeho zvukového záznamu (.mp3, příslušný bod cca 2:12:00), kde hejtman Zimola říká, že ČEZ odmítá zveřejňovat seznamy příjemců, dokonce i krajské radě a že tak krajské orgány nemohou ověřit, jak ČEZ naplňuje podmínky smluv jinak než co do objemu vyplacených prostředků (přitom Zimola říká, že min. 40 %, zřejmě ze stejných 110 milionů, jde na infrastrukturu v kraji).

Samotné plány ani seznam podpořených akcí tedy nenajdeme. Musíme proto označit za nepravdivý výrok, že financování je "velmi transparentní".

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů uvedených v regionálních médiích z Jihočeského kraje. Server Prachatický deník informuje o chystané výstavbě lanovky vedoucí z Nové Peci až do rakouského lyžařského střediska Hochficht. Je tedy zjevné, že se skutečně jedná o přeshraniční projekt vyžadující spolupráci České republiky a Rakouska. Zde přikládáme odkaz na článek Prachatického deníku týkající se výstavby lanovky. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Schválený rozpočet (pdf.) SFDI na rok 2012 je ve výši 41 miliard Kč.

Rozpočet obsahuje přesnou formulaci: "Vláda České republiky na svém zasedání dne 27. září 2011 schválila výdajový limit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2012 ve výši 41 mld. Kč. Tento výhled představuje faktické snížení objemu zdrojů o 6 mld. Kč oproti původnímu schválenému střednědobému rámci pro rok 2012, který činil 47 mld. Kč. Pro roky 2013 a 2014 byl stanoven výdajový rámec 37 mld. Kč."

Dokument na straně šest doslovně říká: "SFDI ve spolupráci s příjemci omezil tyto požadavky na čísla výdajového rámce, tj. na 47 mld. Kč a v návaznosti na usnesení vlády následně na 37 mld. Kč, resp. 41 mld. Kč."

Dle zjištěných informací se podle daného dodatku ke smlouvě mělo jednat až o 55 % tratí v kraji, které se mohou v budoucnu otevřít pro soukromé dopravce. Hejtman Hašek však hovořil až o 65 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Smlouva (dodatek ke smlouvě) mezi Jihomoravským krajem a Českými drahami byla uzavřena v prosinci 2009. V této smlouvě je zakotvena možnost, aby byly regionální trati postupně zpřístupněny i ostatním soukromým dopravcům. Podle Odborového sdružení železničářů má být soukromým dopravcům po roce 2015 nabídnuto k provozování až 55 % tratí v kraji. I podle portálu vz24.cz má být pro soukromé dopravce otevřeno až 55 % tratí. Pro RegionPress se Hašek v prosinci 2009 vyjádřil, že součástí smlouvy je " možnost postupného otvírání regionálních tratí případné soutěži dopravců ". O tom, jak velká část by to měla být, však nemluvil.

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) není jediným IDS v ČR, který zahrnuje všechny obce daného kraje (673 obcí v případě JMK). Na základě informací jednotlivých krajských koordinátorů veřejné dopravy můžeme potvrdit zahrnutí všech obcí do krajského IDS v rámci Karlovarského i Libereckého kraje.

• Integrovaná doprava Karlovarského kraje (IDOK) zahrnuje všechny obce a pokrývá celé území kraje. Plán dopravní obslužnosti území Karlovarského kraje na období let 2012 - 2018 (.pdf - str. 75)
• Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje (KORID) organizuje Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL), který funguje v celém Libereckém kraji.

Situace v ostatních krajích:

• Ostravský dopravní integrovaný systém (ODIS) zahrnoval k 31. prosinci 2011 (.pdf) 269 obcí z celkových 300 (.xls). K 2. září 2012 (.pdf) by už mělo být v rámci systému 298 obcí.
• Středočeská integrovaná doprava (SID) bude realizována nejdříve do konce roku 2015.
• V Jihočeském kraji zatím funguje pouze Integrovaný dopravní systém Táborska (IDS TA).
• Plzeňský kraj založil společnost Plzeňský organizátor veřejné dopravy s.r.o. (POVED), jejímž cílem má být dopravní integrace kraje.
• Kraj Vysočina žádný IDS nemá.
• V Ústeckém kraji je IDS zatím v počáteční fázi.
• Královéhradecký a Pardubický kraj spolupracují v rámci Integrovaného dopravního systému (IREDO), jehož organizátorem je společnost OREDO s.r.o. V systému nejsou zahrnuty všechny obce krajů.
• Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK) zatím nezahrnuje některé regionální trati. (.pdf - str. 63)
• Zlínská integrovaná doprava (ZID) zahrnuje pouze mětské systémy Zlína a Otrokovic.

V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón, jejichž průměrná obsazenost se pohybuje kolem 74 %. Osm z nich je kompletně naplněno, 10 obsazeno částečně a 2 jsou zatím prázdné. Není tedy pravda, že by kraj měl celkem 20 nenaplněných průmyslových zón.

Poslanec Boris Šťastný nehlasoval v prvním čtení (Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů) dne 6. června 2012 s vládní koalicí proti vrácení návrhu zákona navrhovateli a též ani proti zamítnutí předloženého návrhu - v obou případech nebyl přihlášen k hlasování.

V případě druhého čtení návrhu zákona ze dne 10. července opět poslanec Šťastný nehlasoval (nepřihlášen) s koalicí pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením.

Třetí čtení návrhu zákona započalo hlasováním o zamítnutí návrhu, při kterém poslanec Šťastný hlasoval proti a tedy v souladu s hlasováním své strany. V následujícím hlasování pro vrácení ke druhému čtení se zdržel, aby nakonec podpořil v závěrečném hlasování návrh usnesení o přijetí tohoto zákona.

Po vrácení návrhu zákona Senátem zpět Poslanecké sněmovně poslanec Šťastný hlasoval pro jeho přijetí, z ODS bylo proti návrhu šest poslanců (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Jan Florián a Petr Tluchoř)

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Boris Šťastný sice není jeden z šesti zmíněných poslanců, ale také se nedá říct, že ve všech čteních hlasoval pro daňový balíček - ve většině případů totiž nehlasova vůbec.

Výrok Jiřího Zimoly je pravdivý, poněvadž se již v minulosti ostřeji vyjádřil proti projektu splavnění Vltavy.

Například 1. června 2011 se pro Parlamentní Listy vyjádřil takto: "Pro mě osobně je to akce, kterou bych možná nazval vyhazováním peněz, protože se daly zcela jistě použít někde jinde a mnohem lépe."

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť první vláda, která reálně uvažovala o zpoplatnění silnic I. třídy, byla ta (druhá) pod Topolánkovým vedením mezi roky 2007 - 2009. (viz níže)

Vláda Miloše Zemana, která vládla před 12 lety, o zpoplatnění silnic I. třídy neuvažovala - viz Střednědobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a poštovních služeb z roku 2001. (.doc - str. 45) Špidlova vláda o zpoplatnění silniční sítě vůbec nehovoří (.pdf - kapitola 4.5.). V programovém prohlášení Grossovy vlády najdeme: " ...zpoplatnění vybrané silniční sítě nejpozději v roce 2006. " (.pdf - kapitola 4.4.) Totéž obsahuje programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka. (.pdf - kapitola 4.3.) První Topolánkova vláda usiluje pouze o: "... zpoplatnění dopravní infrastruktury tak, aby se železničnídoprava stala konkurenceschopnou alternativou silniční kamionové dopravy." (.pdf - kapitola 6)

Topolánkova druhá vláda jako první ve svém programovém prohlášení explicitně zmiňuje zpoplatnění dálnic a silnic I. třídy (případně i ostatních): " Vláda zavede mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny, zpoplatní všechny silnice spravované státem a povede jednání s kraji s cílem rozšířit zpoplatnění také na jimispravovanou síť silnic II., případně i III. třídy... "

Současná vláda o zpoplatnění silnic I. třídy hovoří již od začátku volebního období, přesto dnes (k 3. srpnu 2012) funguje systém mýta pouze na několika klíčových komunikacích. Nehledě na dálniční kupóny, které jsou v provozu pouze na dálnicích.

V Plzeňském kraji je podle ŘSD ČR celkem 424,7 km silnic I. třídy. (.pdf - str. 3) K 6. lednu 2012 však nebyla zpoplatněna žádná silnice I. třídy na území kraje (zde mapa s platností dokonce od 14. května 2012).