Přehled ověřených výroků

Moderátorka se jasné ptá na fázi navrhování ústavních soudců. Jak je uvedeno v článku 84 Ústavy ČR: “ Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.” Hlavní úlohu při výběru kandidátů na post soudce Ústavního soudu tak zastává prezident ČR. Je zcela na jeho uvážení, koho na tuto funkci navrhne. Na samotném výběru kandidáta se Senát ČR nikterak nepodílí. Má pouze možnost prezidentem navrženého kandidáta neschválit.

Výrok hodnotíme jako závádějící, protože ve fázi navrhování může hrát maximálně roli výhružnou - může signalizovat, jaké kandidáty nepřijme. Nicméně to rozhodně nebrání v nominaci podle vůle prezidenta, resp. prezidentky.

KDU-ČSL má v současné době v Senátu ČR senátorský klub o sedmi členech. Kromě tohoto klubu zde má svůj klub i ČSSD s 38 členy, ODS s 24 členy a TOP 09 a Starostové s pěti členy. Dále je v Senátu sedm senátorů nezařazených do senátorských klubů.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle informací v médiích (např. ČT, Respekt - Korupce po česku) byli ve výroční zprávě ODS za rok 1995 největšími sponzory strany jistí Radžív Sinha a Lájos Bács. Oba měli darovat 3,75 milionů korun. V listopadu 1997 se objevila informace, že šlo o smyšlené osoby, a že skutečným dárcem byl Milan Šrejber, podnikatel a bývalý profesionální tenista. Dle článku Jana Macháčka v Respektu z roku 1997, ale také dle rozhovoru s Milanem Šrejbrem (na který Milan Šrejber odkazuje na svých internetových stránkách) se dotyčný přiznal ke sponzorskému daru okolo sedmi milionů korun, odmítl ale, že by byl zodpovědný za výše uvedené maskování původu těchto peněz.

Je pravda, že výše plateb je poslední tři roky zmrazena, což můžeme chápat jako řadu let. Poslední navýšení plateb za státní pojištěnce proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.

ČTK: "Nečas připustil, že zvýšení příspěvků na státní pojištěnce by rychle a jednoduše deficit zdravotních pojišťoven smazalo, ale znamenalo by větší zatížení pro státní rozpočet.K 31. prosinci zajišťovalo služby osm zdravotních pojišťoven pro 10,403.553 pojištěnců. V průměru za 6,07 milionu lidí hradil pojistné stát, při měsíční platbě 723 korun to za rok bylo 52,717 miliardy korun." Podíváme-li se na hospodaření zdravotních pojišťoven za rok 2011, pak je na tom VZP relativně nejhůře.

Ludmila Müllerová hovoří pravdu, neboť v roce 2002 působila jako předsedkyně Řídícího výboru České rady sociálních služeb. Tato organizace se v tomto roce podílela na reformě zákona o sociálních službách, o čemž svědčí zápis (.doc) z jednání konaného 21.10.2002, kterého se Ludmila Müllerová účastnila.

Dle informací uvedených na internetových stránkách Středočeského kraje může být školní jízdné propláceno pouze žákům, učňům a studentům "... S trvalým bydlištěm na území kraje a navštěvující středočeské školy. Je jim poskytováno stipendium ve výši nejlevnějšího možného jízdného v přepravní relaci trvalé bydliště - škola a zpět, jež se ale netýká dojíždění do Prahy a zpět..." Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle zákona§ 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtové provizorium vyhlášeno za následujících podmínek:

"Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria." Jeroným Tejc má sice pravdu, že prvotní návrh státního rozpočtu ze dne 23. července 2012 počítal s daňovými příjmy se sazbou, která nebyla sněmovnou schválena. Nicméně od 5. listopadu vláda pracuje na alternatnivním návrhu státního rozpočtu, který zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s daňovým balíčkem. Tento návrh musí vláda dle ČT předložit do 23. listopadu.

Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě těchto faktů jako zavádějící. Nový návrh státního rozpočtu není podmíněn jinému neschválenému zákonu a hrozba rozpočtového provizoria není za této situace iminentní.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě údajů dostupných na webových stránkách krajů. Prvním krajem, kde byli komunisté v radě kraje, byl Karlovarský kraj. Zde měli komunisté 2 zástupce: Jaroslava Borku a Evu Valjentovou, přičemž Jaroslav Borka byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí.

Druhým krajem byl Moravskoslezský kraj, v jehož zastupitelstvu měla KSČM 3 zástupce: Karel Konečný, Svatomír Recman a Josef Babka. Karel Konečný je náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a Svatomír Recman pro sociální věci a kulturu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože od letošního roku skutečně došlo k navýšení kompetencí Státního úřadu inspekce práce (.pdf).

Inspekce práce byla zřízena již r. 2005, vrcholným orgánem je Státní úřad inspekce práce(SÚIP), pod nějž pak spadají oblastní inspektoráty práce. Již od zřízení inspekce r. 2005 patřila do její agendy velká část agendy kontroly práce. V r. 2012 (.pdf) pak skutečně došlo k dalšímu přesunu kompetencí a zároveň do SÚIP přešlo 178 inspektorů, kteří dosud působili v rámci agend úřadů práce.

U veřejných zakázek tzv. malého rozsahu, tedy těch jejichž hodnota nepřesáhne 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 3 mil. Kč bez DPH u stavebních prací (viz § 12), se skutečně výběrové řízení nekoná, neboť se na ně vztahuje obecná výjimka ze zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (.pdf) podle § 18: "(5) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu..." - byť musí dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Právě díky této výjimce může zadavatel obejít všechny zákonem vymezené druhy zadávacích řízení (např. otevřené, užší atd.), oslovit několik společností a "na oko" postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.

• Publikace Transparency International ČR (.pdf) z roku 2009, která se zabývá právě zakázkami malého rozsahu. Její obsah je stále aktuální, až na hodnoty finančních limitů (.pdf), které byly v letošním roce novelizovány (na polovinu).