Přehled ověřených výroků

Na základě vývoje integračních uskupení především v Jižní Americe a Africe hodnotíme tento výrok jako zavádějící.

S jistotou lze prohlásit, že Evropská unie představuje v globálním měřítku specifickou mezinárodní organizaci, která dospěla do velmi pokročilé míry integrace. Tato integrace se začala rozvíjet již v padesátých letech minulého století. Existují však minimálně dvě další organizace, které se silně inspirují v některých krocích EU nebo ji dokonce samy označují za svůj vzor, přestože míra jejich integrace zatím nedosáhla takového stupně jako v EU. Máme na mysli Africkou unii a především Unii jihoamerických národů (UNASUR).

Africká unie se snaží prostřednictví integračních snah v ekonomické oblasti dosáhnout rozvoje a vymýcení chudoby na africkém kontinentu.

V rámci prostoru Jižní Ameriky jsou integrační snahy v současnosti na pokročilé úrovni, přestože mezi jednotlivými státy panuje značné množství nedořešených sporů (jako například rivalita mezi Brazílií a Argentinou o postavení vůdčí země regionu nebo konfliktní sousedské vztahy mezi Kolumbií a Venezuelou). Jihoameričtí lídři se nijak netají svou inspirací v projektu EU a dokonce lze vysledovat paralely v organizační struktuře EU a UNASURu. Po vzoru EU se uvažuje (nebo alespoň do nedávna uvažovalo) o zavedení společné jihoamerické měny, parlamentu a zóny volného pohybu osob. Součástí jeho organizační struktury jsou Rada hlav států a vlád UNASURu, Rada ministrů zahraničních věcí UNASURu, Rada delegátů UNASURu a Generální sekretariát UNASURu, tedy orgány, které zakládají politickou spolupráci.

Samozřejmě existuje daleko více regionálních integračních struktur, které spojují národy regionů v rámci různých zájmových sektorů. Mezi další významné mezinárodní integrační iniciativy patří např. Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), Eurasijská unie (EAU) nebo Dominikánsko-středoamerická smlouva o volném obchodu (CAFTA). Pozadí, funkce, účel a motivace pro existenci těchto uskupení jsou pochopitelně různá.

Přestože není míra integrace v jiných částech světa srovnatelná s příkladem EU, rozhodně není jedinou „protiproudu jdoucí“ organizací svého druhu, ba naopak, je pro značnou část z nich inspiračním zdrojem.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, v dodatku koaliční smlouvy je výslovně uvedeno, že fungování vlády nesmí být postaveno na podpoře "přeběhlíků".

V dodatkukoaliční smlouvy z 30.6.2011 je výslovně řečeno následující: "Koaliční strany se zavazují, že nebudou v případě hlasování o nedůvěře (důvěře) vládě hledat podporu mimo poslanecké kluby koaličních stran, ani separátně mezi jednotlivými poslanci koaličních stran, a nepostaví fungování vlády na „přeběhlících“.

Výrok Bohuslava Sobotky je tedy pravdivý neboť dodatek koaliční smlouvy skutečně vylučuje spolupráci vlády s "přeběhlíky".

Výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako zavádějící, a to na základě autorského zákona, trestního zákoníku a dohody ACTA.

§ 270 trestního zákoníku Porušení autorských práv, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi konkrétně uvádí: "1) Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,a) vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání,
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobí-li tím jinému značnou škodu, nebo
c) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu nebo způsobí-li tím jinému škodu velkého rozsahu, nebo
b) dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu." Právo se však řídí také zásadou přiměřenosti. § 46 trestního zákoníku, bod 1 navíc říká, že: "...Od potrestání pachatele, který spáchal přečin, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již pouhé projednání věci postačí k jeho nápravě i k ochraně společnosti." Tato legislativní opatření tak automaticky nepředpokládají udělování nepodmíněných trestů odnětí svobody pro tzv. sdíleče, jak o tom mluví Ivan Bartoš.

Dohoda ACTA (.pdf) pak obsahuje spíše obecné formulace o nutnosti mít v každé smluvní zemi nástroje, které mohou postupovat proti porušování vlastnických práv. Formulace předsedy Bartoše je zavádějící - tyto kroky nemusí být spojeny se zavíráním lidí do vězení.

Výrok je zavádějící, neboť vyjednaná částka na osobu je nejvyšší pouze s neaktuálními daty.

Pro léta 2007 až 2013 (pdf.) rozděluje Evropská unie ze svého dotačního programu částku 347 miliard eur. Tento program má splnit tři základní cíle, na které směřují tyto prostředky. Je to cíl konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Z celkové výše této částky byla České republice přidělena k čerpání celková suma 26 692 milionů eur (788 miliard Kč).

V tabulce níže uvádíme poměr přidělených částek k počtu obyvatel v jednotlivých zemích. Počet obyvatel čerpáme z dat Eurostatu pro rok 2010, tedy k půli období, na které je určen dotační program.

Vyjednáná částka (mil. Euro) Částka na osobu (Euro) Estonsko 3456 2579 Česká republika 26692 2540 Madarsko 25307 2527 Litva 11588 2136 Slovinsko 6885 2068 Slovensko 855 2063 Malta 4620 2055 Lotyšsko 4205 2054 Portugalsko 21511 2022 Řecko 20420 1806 Polsko 67284 1763 Rumunsko 19668 916 Bulharsko 6853 906 Kypr 640 797 Španělsko 35217 766 Itálie 28812 477 Německo 26340 322 Finsko 1716 321 Francie 14319 228 Belgie 2258 208 Irsko 1891 202 Švédsko 901 202 Rakousko 1461 174 Spojené království 10613 171 Lucembursko 65 129 Nizozemsko 1907 115 Dánsko 613 111

Vidíme, že Česko bylo v částce na hlavu před Maďarskem, a skutečně nejvyšší zisk na obyvatele má Estonsko. Je ale třeba upozornit na vývoj počtu obyvatel těchto zemí: pokud použijeme počet obyvatel z roku 2006, kdy ČSSD "odevzdávala zemi", ukáže se, že ČR si vyjednala velmi těsně nejvýhodnější příjem peněz na obyvatele v dané chvíli, který ale není nejvýhodnější, vezmeme-li v potaz populační vývoj:

(celk. částka k populaci)

2006 2007 2008 2009 2010 Estonsko 2570 2574 257725782579 Česko 26042595 2571 2550 2540 Madarsko 2511 2514 2519 2523 2527

Haškův výrok považujeme za zavádějící, neboť vyjednaná částka se jeví jako nejvyšší pouze s daty do roku 2007, kdy období pro dotační program teprve začíná. Dlouhodobý (a tím předvidatelný) populační vývoj způsobuje, že ve skutečnosti o nejvyšší částku nejde a v žádném případě pak nejde o "suverénně nejvyšší příjem", jak říká Hašek.

(Hodnocení bylo doplněno i dle upozornění komentářů v diskusi, za které děkujeme).

Pro zajímavost přikládáme i souhrnný stav čerpání z prostředků EU k 3.2. 2012 (pdf.).

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V současnosti je proplácení peněz z evropských fondů u několika operačních programů pozastaveno a Česká republika tak tyto peníze nedostává. Nejedná se však o konečný stav a obnovení jejich financování závisí na přijetí nápravných opatření vládou ČR.

Evropská komise rozhodla (.pdf, str. 36) pozastavit proplácení žádostí o platbu u části operačních programů, a to z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání evropských fondů. Skutečně je tedy hlavním problémem špatné fungování systému kontroly, jak uvádí poslanec Zaorálek. Obnovení proplácení závisí na plnění akčního plánu, který Česká republika s Komisí uzavřela. Cílem tohoto plánu je odstranění problémů se správou a kontrolou toku peněz. Pokud se vládě podaří chyby napravit, bude čerpání peněz obnoveno, a ke ztrátám tudíž nedojde. O osudu evropských dotací pro ČR by mělo být jasno do konce července. (zdroj ČT24)

Vezmeme-li v potaz tiskovou zprávu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde se uvádí, že domácí poptávka i míra zakázek od domácích podniků v roce 2011 poklesla a průmysl dle této zprávy táhne dopředu jen zahraniční poptávka, musíme Jiřímu Dolejšovi dát za pravdu.

Také vzhledem k tomu, že ekonomická krize začala v roce 2008, přimčemž odstartovala ekonomickou stagnaci v průmyslu a dosud se nepodařilo z tohoto stavu stavu zotavit, je více než pochopitelné, že míra investic a tuzemské poptávky není v současnosti na úrovni roku 2008. Zde je uvedená zprava Svazu průmyslu a dopravy z 6.9.2011 a výsledky jejich šetření. Pro srovnání přikládáme údaje o míře zahraničních a tuzemských investic uváděné Českou národní bankou k 31.12.2008. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok lze považovat za zavádějící.

Jediným existujícím výzkumem (časový rámec publikovaných výzkumů je vztažen od počátku roku 2012) veřejného mínění, který odpovídá na otázku, jež koreluje s faktickým výrokem řečníka, a která zní: "Pokud by se v tuto chvíli konalo všelidové referendum o vstupu ČR do eurozóny, souhlasili byste i se vstupem ČR do eurozóny a přijetím eura jako hlavní společné měny?", je výzkum agentury Sanep, publikovaný 22. ledna 2012. V něm 71,3% respondentů vyjádřilo svůj nesouhlas s účastí ČR v eurozóně. Pokud tedy použijeme argument "odmítnutí eurozóny veřejností" (na základě uvedeného průzkumu) a následně jej konfrontujeme s postojem vlády, je dále nutné uvést, že oficiální postoj vlády, který by deklaroval odmítnutí vstupu do eurozóny, a tudíž by byl v souladu se zmíněným průzkumem, neexistuje. Vláda v samotném vztahu a závazku k přijetí jednotné evropské měny není jednotná. Tento postoj dokládají následující uveřejněné výstupy z vládních jednání či vystoupení předsedy vlády a jejích členů (časově vymezeny opět počátkem roku 2012) - např. ČTK - novinky.cz, zpravy.rozhlas.cz, týden.cz, idnes.cz atd.

Tento výrok označujeme na základě závěrečných účtů kapitol MŠMT za nepravdivý.

V bilanci (.pdf) MŠMT za rok 2008 se uvádí, že pro oblasti sportu byly v návrhu státního rozpočtu vyčleněny výdaje ve výši 2 234 450 tis. Kč.

Rozpočet (.pdf) pro rok 2011 počítal s částkou 1 899 160 tis. Kč, což není o 57 % , ale o cca 17,7 % méně.

Klesání výdajů na sport je však nepopiratelně dlouhodobým trendem. Další problémy českému sportu přinesla rovněž situace okolo sázkové společnosti Sazka, která se na financování sportu podílí.

Výrok je pravdivý na základě příslušné ústavní pasáže.

Ústava ČR v Hlavě II., čl. 17. říká: "Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění."Termín 60 dnů tedy ústava stanovuje jako jediný a nejzazší možný. Pokud tedy chápeme výrok ministra Drábka tak, že TOP 09 chce podpořit konání předčasných voleb v nejbližším termínu, nejvýše do příslušných 60 dnů předepsaných v ústavě, jsou jeho slova pravdivá.

Jak výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak i ústavně právní výbor, hlasovaly pro návrh novely o Nejvyšším kontrolním úřadu. Rovněž v souladu s tvrzením Stanislava Polčáka pro návrh novely zvedli ruce i poslanci sociální demokracie.

Zápis z jednání ústavně právního výboru z 1. prosince 2011 poukazuje na projednávání a rovněž odsouhlasení novely zákona o NKÚ. V tomtéž dokumentu je i seznam poslanců hlasujících pro návrh, v němž se objevují hned 3 zástupci ČSSD, a to: Jan Chvojka, Stanislav Křeček, Václav Zemek. Podobný zápis z jednání nabízí i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. I jeho členové návrh novely odhlasovali. Na rozdíl od ústavně právního výboru ale není konkretizováno, kteří poslanci hlasovali pro návrh. Nicméně ze 14 hlasujících nikdo nehlasoval proti.