Kdybychom za své vládní dluhopisy platili stejný úrok jako sousední Polsko, které je považováno za relativně úspěšnou ekonomiku, tak by nás to ročně stálo na dluhové službě o 14 miliard korun více, než nás to stojí dnes.
Aktuální výnosy českých státních dluhopisů jsou pro 2 roční, 5 roční a 10 roční splatnosti postupně 0,521 %, 1,275 % a 2,486 %. Naproti tomu, výnosy polských vládních dluhopisů představují pro zmíňované splatnosti jednotlivě 3,945 %, 4,218 % a 4,809 % (údaje byly čerpány ze stránek bloombergu a forexprosu v otevíracích cenách z 10. září). Jak je tedy z uvedených dat patrné, ČR si skutečně půjčuje laciněji než Polsko.
Ze struktury veřejně dostupních údajů na stránkách MF ČR však nejsme schopni spočítat dodatečné náklady dluhové služby plynoucí z vyšších sazeb, obsluha dluhu by však byla rozhodně vyšší než je tomu při současných výnosech. Výrok Petra Nečase tak hodnotíme jako neověřitelný.
Tak za 4 roky vlády sociální demokracie a tedy ODS, která byla po volební spolupráci, jsme do průmyslové zóny Triangl dovedli pět nových investorů.
Výrok Jany Vaňhové hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných na webových stránkách Ústeckého kraje. Na stránce Investoři v zóně naleznete seznam investorů včetně roku zahájení výroby. Ve volebním období 2008-2012 zde zahájili provoz tito investoři:
A jeden investor plánuje zahájení výroby na přelomu let 2013/2014
Já jsem v krajském zastupitelstvu byla od roku 2004 do roku 2008 a byla jsem členkou komise dopravy.
Výrok je pravdivý. Jana Drápalová skutečně byla v letech 2004 až 2008 členkou zastupitelstva Jihomoravského kraje a také členkou Komise dopravy a územního plánování Rady Jihomoravského kraje. V tomto volebním období již Jana Drápalová zastupitelkou kraje není.
Žádná jiná forma Národního parku, která v České republice existuje, nemá pro správu státních lesů opéesku.
Nepodařilo se najít, že by existovala nějaká obecně prospěšná společnost spravující kterýkoliv z Národních parků v ČR. Krkonošský národní park, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí ani Národní park Šumava tedy nejsou pod správou o.p.s. Tyto národní parky jsou spravovány příspěvkovými organizacemi zřizovanými Ministerstvem životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.
My v návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhujeme výdaje o dvacet miliard korun nižší než v letošním státním rozpočtu.
Výrok hodnotím na základě dokumentů dostupných na webových stránkách ministerstva financí jako nepravdivý.
V zákoně o státním rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) tvoří navržené výdaje 1 189 700 778 000 Kč. Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 zatím zveřejněn nebyl, nicméně na stránkách ministerstva financí je zveřejněn návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015 (.pdf), v němž se v tabulce č. 2 uvádí, že navrhované výdaje pro rok 2013 činí 1 092 200 091 000 Kč. Rozdíl činí 97 500 687 000 Kč, nikoli však 20 mld. Kč, jak uvádí premiér Nečas.
V těch Sokolnicích ten záměr je v tenhle okamžik u ledu na nějakou dobu, protože je to pozastavené. (záměr na vybudování úložiště odpadu)
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webových stránek sdružení PRO Sokolnice o.s. jako pravdivý.
Občanské sdružení PRO Sokolnice informuje na svých webových stránkách v sekci Správní řízení o faktu, že Čegan Forest (iniciátor projektu) vzal žádost o vydání územního rozhodnutí zpět, čímž bylo řízení zastaveno. Toto vyplývá ze sdělení stavebního úřadu ze dne 13. 4. 2012. Na základě této informace je výrok hodnocen jako pravdivý.
Na druhou stranu lokální topeniště nám zhruba z 1 200 tun ročně nám vyrostly dnes na 2 300 tun.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt přesné zdroje vyvracející či podporující uvedené informace.
Samotný Miroslav Novák ve svém vystoupení uvádí, že zmíněná čísla vycházejí z údajů České inspekce životního prostředí, Zdravotního ústavu či Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto instituce však uvedené údaje nezveřejnily, popř. nejsou dohledatelné. Jediným zdrojem částečně zmiňujícím informace ve výroku je rozhovor s vedoucím Oddělení ovzduší Zdravotního ústav se sídlem v Ostravě Jiřím Bílkem z 24. 2. 2012 uveřejnění na serveru Deník, který na otázku: "Jaký je v současnosti podíl lokálních topenišť na znečistění ovzduší v našem kraji?" odpověděl následující: "Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Vliv lokálních topenišť se za posledních šest let přibližně zdvojnásobil. Původní poměr v Moravskoslezském kraji byl posunutý u tuhých látek jednoznačně k průmyslu. V roce 2004 produkoval zdejší průmysl přibližně šest tisíc tun tuhých částic do ovzduší. V roce 2010 to byly „jenom“ tři tisíce tun. Lokální topeniště přitom vzrostla na současných asi dva tisíce tun tuhých látek emitovaných ročně." Vzhledem k tomu, že Bílek mluví o roku 2010, nelze tyto údaje použít jako jasný podklad pro potvrzení (či vyvrácení) výroku, který není ohraničen žádným časovým údajem.
...jak my máme i ve volebním programu, tak chceme řešit i snížení věkové hranice, co se týče seniorů, právě pro veřejnou dopravu zdarma.
Výrok Martina Schuberta je hodnocen jako pravdivý, neboť volební program jeho strany obsahuje slib, o kterém lídr Zemanovců v kraji mluví.
SPOZ ve volebním programu ke krajským volbám 2012 v Moravskoslezském kraji žádný takový závazek nemá. Zemanovci na svém webu uvádějí: " BEZPLATNÁ, resp. zvýhodněná veřejná doprava seniorům nad 65 let". Jak vyplývá z ceníku jízdného (.pdf) Dopravního podniku města Ostravy, v současné době mají bezplatnou dopravu pouze občané nad 70 let, návrh SPOZ tedy představuje značnou změnu.
My tady hovoříme o částce minimálně 2,5 miliardy.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
V médiích se objevují informace o minimálně 2,5 miliardách korun, které by měl ROP Severozápad vracet kvůli chybám v rozdělování dotací. Objevují se i informace o dokonce 3,3 miliardách. V rozhovoru pro server iHNED hejtman karlovarského kraje Josef Novotný shrnuje: " Čísla se neustále různí, dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy. "
Každopádně lze dát Vladislavu Raškoví za pravdu, že se obecně hovoří minimálně o částce 2,5 miliardy korun.
Protože to je teďkom otázka Severozápadu, ROPu Severozápad, kde Karlovarský a Ústecký kraj je samozřejmě pod tou tíží možná až 3 miliard, který možná budou platit z rozpočtu krajského.
Podle rozhodnutí Evropské komise mají zmíněné kraje za chyby v ROPu Severozápad zaplatit částku 2,5 milardy Kč. I přes nepřesnost a vzhledem ke kontextu výroku jej označujeme jako pravdivý. Podle karlovarských a ústeckých krajských politiků by mělo přispět také ministerstvo financí, to ovšem spoji spoluúčast odmítá.
