Přehled ověřených výroků

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý, radní pro dopravu Pospíšil byl v minulosti spjat s Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje.

Jaroslav Pospíšil byl členem Rady JMK pro oblast dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti v letech 2000 - 20004, po volbách v roce 2004 obsadil znovu stejný post. V krajských volbách uspěl i v roce 2008, v roce 2010 rezignoval na funkci radního.

V listopadu 2001 byl schválen Radou JMK vznik Koordinátora integrovaného systému veřejné hromadné dopravy v Jihomoravském kraji, v březnu 2002 vznikla organizace KORDIS JMK, spol. s r. o., Integrovaný dopravní systém JMK pak začal fungovat (jeho první etapa) k 1. lednu 2004.

Jaroslav Pospíšil (jako radní pro dopravu) byl v minulosti spjat s Integrovaným dopravním systémem JMK, vystupoval na různých konferencích a dalších akcích, které byly spojeny s Integrovaným dopravním systémem JMK (např. 8.9.2005, 4.7.2006, 28.2.2007, 9.12.2008).

V rozhovoru pro deník.cz z listopadu 2008 se Pospíšil vyjádřil, že v následujícím volebním období bude pokračovat ve zlepšení infrastruktury a v dokončení Integrovaného dopravního systému.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

V roce 2011 tedy byl oproti roku 2008 nárůst 14%, oproti roku 2007 17%. Ani jedna hodnota tedy není Jiřím Pospíšilem zmíněných 22%.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Jiří Zimola hovoří pravdu, neboť Střednědobý rozpočtový výhled Jihočeského kraje na období let 2012 - 2017 (.xls) počítá s investovanou částkou 120,104.42 tis. Kč v roce 2012 a 40,000 tis. Kč v roce 2013 do letiště v Plané u Českých Budějovic.

Podle Ústavy ČR (čl.35, odst.2) prezident rozpustí Sněmovnu, pokud mu minimálně dvě třetiny poslanců (tedy 120) předloží příslušné usnesení.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, dohledané schválené změny územního plánu ze stránek města Holešov se totiž o průmyslové zóně nezmiňují.

O vzniku rozvojové plochy u Holešova rozhodlo Zastupitelstvo Zlínského kraje již v roce 2003. V současné době má Strategická průmyslová zóna Holešov 360 hektarů.

Na stránkách města Holešov je k dohledání 17 schválených změn územního plánu a také mapa (.pdf) územního plánu města Holešov, kde lze vidět tuto určenou průmyslovou zónu, resp. její část nacházející se na katastrálním území města. Údaje o schválených změnách jsou k dispozici však až od roku 2008 do současné doby a o průmyslové zóně se nezmiňují. Dřívější dokumenty týkající se problematiky Strategické průmyslové zóny Holešov probírané v Zastupitelstvu města se nám dohledat nepodařilo. Z těchto důvodů tedy nelze posoudit pravdivost výroku.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS. Pro upřesnění uvádíme, že Bohuslav Sobotka hovoří o výboru pro bezpečnost v rámci něhož potom působí Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby,jejíž předsedou je Richard Dolejš(člen ČSSD). V rámci Výše zmíněného brífinku Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Závěrem bychom ještě rádi poznamenali, že obdobný výrok Bohuslava Sobotky zazněl již 20.května v Otázkách Václava Moravce s podtitulem Korupční kauzy v nejvyšších kruzích. Odkaz na analýzu této diskuze naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V kontextu debaty šlo především o to, že kraj finanční prostředky na tento projekt nedává. Projekt splavnění Vltavy z drtivé většiny hradí stát prostřednictvím Ředitelství vodních cest ČR (2305 mil. z celkových 2611). EU poskytla 743 mil. jako zálohu na projekt z celkově plánovaných 1482 (dohromady s dotací pro kraj 1558 mil.)

ČSÚ uvádí počet obyvatel 15 let věku (tj. populační ročník obvykle vstupující na SŠ) za rok 2009 (.xls) 5751, za rok 2010 (.xls.) pak 5293. Starší či novější údaje se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hejtmana France hodnotíme na základě dohledaných mediálních zpráv jako pravdivý.

Kauza nemocnice ve Vrchlabí byla skutečně spouštěčem odchodu Vladimíra Drymla z funkcí v rámci ČSSD. Šlo o potenciální prodej soukromé nemocnice ve Vrchlabí Královéhradeckému kraji, kdy Dryml byl angažován v nemocnici, kterou řídil, a současně byl krajským zastupitelem a šéfem krajského zdravotního holdingu. Podle mediálních zpráv (ČTK, Idnes, Deník) skutečně prodej prosazoval Vladimír Dryml. V tomto ohledu má hejtman Franc pravdu. Nicméně přímý důvod k odchodu Vladimíra Drymla z pozic v kraji souvisel především s jinou kauzou - a to s jeho údajnou snahou o sehnání kompromitujících materiálů na poslankyni Orgoníkovou (rovněž ČSSD) - celou kauzu pokrýval především server Idnes. Již zmíněný potenciální prodej nemocnice ve Vrchlabí však byl příčinou (podle serveru Idnes) dalšího konání Vladimíra Drymla. Další informace o kauze přinesl opět server Idnes.

Hejtman Franc má tak pravdu, že Vladimírem Drymlem navrhovaný prodej nemocnice ve Vrchlabí a související kauza údajného shánění kompromitujících materiálů na poslankyni z jeho tehdejší strany byly příčinami konce senátora Drymla v krajských funkcích.

Výrok senátora Čunka je hodnocen na základě dohledaných informací jako pravdivý, neboť správně popisuje jak počet otrávených osob, tak i neznalost výše daňových úniků.

Otázky Václava Moravce byly odvysílány v úterý 18. září, média v té době (cca 19:00) informovala (iHNed) už o 23. oběti otravy, nicméně senátor Čunek pracuje s informací, která byla veřejná celý den, popisuje tedy stav korektně.

Co se týká úniků kvůli černému trhu s alkoholem, je pravdou, že přesné vyčíslení fakticky neexistuje. Jsou známy spíše odhady různých aktérů. Česká televize např. informovala 17. září, že na spotřební dani za alkohol státu uniká ročně asi miliarda korun (plus další stamiliony za DPH), dále pak informuje, že podle odhadu Ministerstva financí černý trh s alkoholem tvoří asi 20 % celého trhu s alkoholem v České republice.

Server Aktuálně.cz přinesl 18. září rozhovor s ministrem financí Kalouskem, který o tomto problému doslova uvedl: " U lihu, i přes ty tragické důsledky, které to doteď mělo, nejsou daňové úniky makroekonomickým problémem." Toto vyjádření ovšem nenabízí žádnou kvantifikaci problému z pohledu výše daňových úniků.

Náměstek ministra financí Minčič pak v Událostech komentářích 17. záři mluvil také o těchto daňových únicích v souvislosti s methylovou kauzou, kdy prohlásil: " Já hovořím o jedné desetině, to znamená, jestliže je celoroční výnos 7 miliard korun, že je to méně než jedna miliarda. Je to 0,7 miliardy jenom na spotřebních daních."