Přehled ověřených výroků

Ministr vnitra hovoří o návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (tzv. trestní řád) ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tento návrh podalo Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Dle informací o stavu projednávání novely na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byl 3. května zákon doručen k podepsání prezidentovi a 17. května jej prezident podepsal.

Na téže stránce lze dohledat konečný text návrhu zákona, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 21. března 2012.

V části první, bodě 25 zákon novelizuje paragraf 178a trestního řádu (který definuje institut spolupracujícího obviněného) a stanoví podmínky pro upuštění od potrestání tohoto obviněného:

"Pokud spolupracující obviněný nespáchal trestný čin, který je závažnější než zločin, k jehož objasnění přispěl, jestliže se nepodílel jako organizátor nebo návodce na spáchání zločinu, k jehož objasnění přispěl, pokud jím nezpůsobil úmyslně těžkou újmu na zdraví nebo smrt a pokud nejsou důvody pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59 trestního zákoníku), může státní zástupce v obžalobě navrhnout upuštění od potrestání, pokud to považuje za nezbytné s ohledem na všechny okolnosti, zejména vzhledem k povaze trestného činu uvedeného v doznání obviněného v porovnání s trestným činem, k jehož objasnění se obviněný zavázal, k míře, v jaké může spolupracující obviněný přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, k významu jeho výpovědi pro dané trestní řízení s ohledem na shromážděné důkazy, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal a jaké následky svým jednáním způsobil."

Za určitých podmínek tak v případě spolupracujícího obviněného může státní zástupce skutečně navrhnout upuštění od potrestání.

Zákon také v části osmé, bodě 3 novelizuje paragraf 58 trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb.). Z novely vyplývá, že soud nebude mít, tak jako doposud, pouze možnost, ale přímo povinnost snížit spolupracujícímu obviněnému trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby. Minulá právní úprava počítala pouze s možností, nikoliv s povinností.

Dále novela v části první, bodě 23 mění paragraf 178a, odst.1 trestního řádu. Institut spolupracujícího obviněného se v minulé právní úpravě mohl užívat pouze pro skutky, které byly klasifikovány jako zvlášť závažné zločiny, tedy dle platného trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb.), paragrafu 14, takové trestné činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby 10 let. Novela počítá s aplikací tohoto institutu již v případě zločinů, tedy trestných činů s horní hranicí trestní sazby 5 let.

Ačkoliv se ministr Kubice mýlí v informaci o stavu projednávání novely, jeho tvrzení o obsahu novely je pravdivé a tudíž výrok celkově hodnotíme jako pravdivý.

Na základě údajů Českého statistického úřadu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Podle údajů krajské správy Českého statistického úřadu v Karlových Varech dosahuje nezaměstnanost v kraji 10 % (ke dni 8.8.2012).

Dle § 124 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích stanovuje krajský úřad úpravu provozu na pozemních komunikacích až po písemném vyjádření příslušného orgánu policie.

Jak Karolína Peake v rozhovoru pro Novinky.cz, tak i Kateřina Klasnová v rozhovoru pro časopis Týden, potvrdily, že Karolína Peake byla svědkyní Kateřině Klasnové na její svatbě s Vítem Bártou v červenci 2010.

Tvrzení poslance Polčáka odpovídá právní úpravě NKÚ SR.

Čl. 60 Ústavy SR (.pdf) a § 2 příslušného zákona (.pdf) stanovuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu SR poměrně široce. Úřad kontroluje hospodaření právnických osob s majetkovou účastí mj. státu, obcí a vyšších územních celků. Není přitom stanoven žádný minimální rozsah této účasti a jediný podíl tedy postačuje.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý - i v minulých letech Komise a Parlament usilovaly o navýšení rozpočtu. U letošního navýšení se pak skutečně objevuje argument "boje s krizí".

Komise i Parlament prosazovaly zvýšení rozpočtu EU i v minulých letech, nicméně narazily na odpor Rady. Konkrétně v rámci jednání o rozpočtu pro rok 2011 navrhovala Komise s podporou Parlamentu navýšení o 6,2% s tím, že prostředky budou potřeba na oblasti vzdělání, výzkumu ale i na nové politiky EU. Nakonec byla schválena varianta prosazovaná dvanáctkou zemí v čele s Velkou Británií, tedy navýšení o 2,9%. O rok později při návrhu rozpočtu pro rok 2012 Komise požadovala navýšení o 4,9 % (argumentovala zejména nutností splácet dřívější závazky např. v regionální politice). Poslanci EP pak požadovali dokonce navýšení o 5,23% (další pokles veřejných investic by podle některých MP mohl vést ke zpomalení růstu a zotavení ekonomik EU), nicméně nakonec ustoupili a dohodli se s Radou na navýšení o 1,86%. Situace byla podobná i v předcházejících letech. I v roce 2010 se Parlament snažil o zvýšení rozpočtu, dokonce navrhoval jeho navýšení o 12% a argumentoval především bojem s krizí. Nakonec ale došlo k navýšení v platbách jen o 8,76% oproti roku 2009. V roce 2009 se také objevil argument boje s krizí a Parlament s Komisí prosadily do rozpočtu mimo jiné 1 mld eur na potravinovou pomoc. Rada nicméně zamítla velkou část pozměňovacích návrhů Parlamentu a snížila řadu položek rozpočtu.

Nárůst v rozpočtu EU navrhuje Komise i pro rok 2013. Jako argument pro toto zvýšení zazněl boj s krizí, kdy eurokomisař pro rozpočet Lewandowski prohlásil, že růst nelze obnovit jen škrty. Lewandowski navýšení dále obhajuje tím, že se jedná o poslední rok finanční perspektivy 2007-13, a dochází tedy např. k zvýšenému proplácení faktur za dokončované projekty. Jako další důvod pak uvádí i nutnost uhrazení účtů, které se nahromadily za minulé roky z důvodu nízkých rozpočtů a nedostatku prostředků. Zástupci Parlamentu se staví k navýšení souhlasně a také zmiňují nutnost navýšení rozpočtu v souvislosti s bojem s krizí.

Argument „přidané hodnoty“, který zmiňuje europoslanec Fajmon, se objevil v prohlášení zpravodaje rozpočtového výboru v kontextu toho, že EU musí zajistit, aby přímé investice v rámci strategie EU 2020 měly přidanou hodnotu pro Evropu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Poslanec Bublan se ve svém výroku dotkl problematiky dokazování původu majetku. Platná česká legislativa takovýto zákon neobsahuje. Tzv. důkazní břemeno leží na orgánech činných v trestním řízení, jako je např. policie. Poslední medializovaná snaha tento stav změnit pochází z dílny VV (.pdf).

Bártovu verzi soud přijal, ovšem ne "plně". Netvrdí, že Kočí jednala podvodně (dle § 209 trestního zákoníku).

Jak zmiňujeme v hodnocení jiných Bártových výroků, soud přijal Bártovu "verzi o půjčkách", která (odůvodnění, .pdf, str. 22) " nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či aspoň zásadně zpochybněna [...] skutková verze obhajoby byla mimo jakoukoli důvodnou pochybnost prokázána ".

Pokud jde o úmysl Kočí a Škárky obrátit půjčky v úplatek, s tím soud jednoznačně souhlasí a označuje za skutečnost, že " si o peníze řekli právě s úmyslem obžalovaného zdiskreditovat " (str. 26 odůvodnění).

Bárta ovšem zmiňuje, že Kočí a Škárka půjčky měli vylákat "podvodně", což v případě Kočí soud připouští (na str. 23 odůvodnění zmiňuje, že by u Kočí mělo být posouzeno podezření ze spáchání podvodu dle § 209 tr. zákoníku).

Soud tedy částečně podporuje Bártovo tvrzení zmínkou o podezření Kočí, ale nevyjadřuje se kategoricky o jejím chování jako podvodném, a výrok Víta Bárty tedy hodnotíme jako zavádějící.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. Primátor Svoboda hovoří o období půl až jednoho roku, zatímco magistrát (podle serveru E15.cz) předpokládal "zhruba dva roky".

Svoboda však skutečně od začátku tvrdil, že jde o jmenování krizového manažera, jehož úkolem bude především stabilizace DPP. Tento tzv. krizový manažer měl být zároveň ve své funkci pouze dočasně, a to tak dlouho, než magistrát hl. m. Prahy najde nového generálního ředitele.

Pro doplnění: Vladimír Lich se stal dočasným ředitelem 8. března 2012 a 16. srpna 2012 byl dozorčí radou odvolán.

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, protože zákon o obecní policii umožňuje pravomoc řízení policie úplně nebo částečně delegovat na jiné osoby.

Na vrcholu struktury Městské policie hl. m. Prahy skutečně stojí primátor. § 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ale uvádí, že "obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce", a dále pak, že "na návrh osoby podle odstavce 1 zastupitelstvo obce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka." Není tedy pravda, že by Bohuslav Svoboda jako primátor nemohl tuto problematiku "na někoho přeložit".