Fico přece podpořil vládu paní Radičové v krajně nepopulární otázce, a to je účasti Slovenska na evropském záchranném mechanismu.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící s odůvodněním níže.
Robert Fico a jeho politická strana SMER - SD, nejprve nepodpořila, resp. všichni její poslanci se zdrželi hlasování o evropském záchranném mechanismu z 11. října 2011, spojeným s vyslovením důvěry vládě premiérky Radičové, v důsledku čehož její vláda padla. O dva dny později, po schválení vládního návrhu ústavního zákona o zkrácení volebního období Národní rady Slovenské republiky (.rtf) v hlasování č. 8 ze 13. října 2011, se poté hlasovalo znovu o evropském záchranném mechanismu, a teprve tentokrát byl návrh v hlasování č. 9 podpořen i Robertem Ficem a stranou SMER - SD a byl tedy schválen.
Ficova strana tedy nakonec podpořila účast Slovenska na evropském záchranném mechanismu, ale nepodpořila v souvislosti s touto otázkou vládu dnes již bývalé premiérky Radičové.
My dnes máme, abych to pro diváky řekl velmi jednoduše, 4 druhy věznic. Od takové té nejlehčí až po nejtěžší.
Výrok je pravdivý, protože trestní zákoník skutečně rozlišuje čtyři druhy věznic.
Podle přesného znění § 56 odst.1 trestního zákoníku se dělí systém věznic v ČR na věznice:
- s dohledem
- s dozorem
- s ostrahou
- se zvýšenou ostrahou
Specifičtěji jsou pak rozdíly v těchto typech věznic uvedeny ve vyhlášce 345/1999 Sb. Ministerstva spravedlnosti, konkrétně § 51, § 52, § 53 a § 54. Věznice jsou takto odstupovány podle přísnosti výkonu trestu od nejlehčí po nejtěžší.
Od dubna 2012 nabyly účinnosti tři klíčové reformní zákony: o zdravotnických službách, o specifických zdravotních službách a o zdravotnické záchranné službě, které fakticky nahradily zákon číslo 20/1960 Sb., o péči o zdraví lidu.
Výrok poslankyně Markové je pravdivý.
Zákony č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách); č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách; a č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, skutečně nabyly účinnosti k 1. dubnu 2012, což potvrzuje i samo Ministerstvo zdravotnictví České republiky.
Na stránkách TOP 09, jíž je Leoš Heger členem, je v oddílu Inventura zdravotnické reformy a části Nová legislativa řečeno, že: " Po dlouhých 45 letech jsme napsali a prosadili centrální normu pro celý resort." Tato formulace potvrzuje výrok poslankyně Markové ve smyslu nahrazení zákona č. 20/1960 Sb., o péči o zdraví lidu novými zákony, které vstoupily v platnost 1. dubna letošního roku.
„(pozn. Evropská komise opakovaně říká, že se naprosto nezvládá personální práce, že nemá s kým tady jednat, je nízká kompetence těch lidí, a především místo aby tady existovalo jedno auditní místo, které má kontrolu nad ministry a resorty, tak ve skutečnosti si ministři rozhodují sami, nikdo je neaudituje, nikdo je nekontroluje.) A nová novela zákona o finanční kontrole předkládaná ministrem financí vůbec nebere v potaz tyto výhrady a požadavek budovat autonomní místo finanční kontroly.“
Ano, zde dáváme panu Zaorálkovi za pravdu na základě předloženého návrhu zákona o finanční kontrole, který byl schválen (.pdf) vládou dne 18. ledna 2012.
Novela zákona o finanční kontrole identifikuje jako zásadní problém současného znění tohoto zákona skutečnost, že systém kontroly není jednotný pro finanční prostředky EU a veřejné prostředky ČR. Soustřeďuje se však na pozměnění kontroly národních prostředků a to tak, že nově umožňuje výkon auditu ve veřejné správě. Tato úprava reaguje na opakované výtky EU kvůli odlišnosti kontroly národních finančních prostředků a kontroly prostředků poskytovaných z evropských fondů.
Novela se snaží současný systém kontroly zjednodušit, navrhuje vytvoření dvoustupňového systému finanční kontroly veřejné správy České republiky. V jejím znění však není zmínka o zřízení auditního místa, které by bylo nezávislou kontrolou nad ministry a jejich resorty. Naopak znamená změnu oproti původnímu znění a ustavuje ministerstvo financí hlavním auditním orgánem pro čerpání zahraničních prostředků: „Pro ověřování správnosti čerpání dalších zahraničních prostředků (např. Finanční mechanismy EHP/Norsko) bude Ministerstvo financí v roli auditního orgánu zajišťovat výkon auditu v souladu s mezinárodními auditními standardy, což podle platné právní úpravy nelze.“
Poslanecká sněmovna zatím nebyla schopna dospět ani k tomu základnímu omezení poslanecké imunity, že se týká pouze tohoto mandátu.
Poslanecká sněmovna k rozhodnutí, že je potřeba omezit poslaneckou imunitu dospěla už 8. února, kdy byl schválen návrh na zrušení doživotní imunity a její omezení pouze na dobu výkonu mandátu. Nelze tedy tvrdit, že by k tomu Poslanecká sněmovna nedospěla vůbec. V platnost nevstoupil zákon schválený Parlamentem jako celkem. Výrok je tedy v tomto smyslu zavádějící.
Výrok podobného charakteru se na našem serveru vyskytoval už dříve, proto pouze zopakujeme, že do této doby bylo podáno šestnáct návrhů na omezení imunity poslanců a senátorů a šestnáctkrát bylo toto omezení zamítnuto některou z komor. V posledním, sedmnáctém případě prošel Poslaneckou sněmovnou návrh na zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců, což je prakticky omezení imunity na dobu jejich mandátu. Komplikace nastaly při hlasování v Senátu. 24. května ale na další pokus podpořil i Senát dva návrhy na omezení imunity, přičemž o tom, který bude poslán do Poslanecké sněmovny rozhodne ústavně-právní výbor a ústavní komise.
A Kateřina Klasnová přijde s novým návrhem (na omezení imunity, pozn.). A začneme od začátku, bude to po sedmnácté.
Výrok předsedy VV Johna je pravdivý, neboť doposud skutečně proběhlo 16 neúspěšných pokusů o omezení imunity zákonodárců.
Po neschválení omezení imunity Senátem ČR informovala Česká televize o tom, že se představitelé jednotlivých stran snaží toto omezení začít prosazovat znova. Dodala také, že již šestnáct návrhů na omezení imunity čeští zákonodárci zamítli.
Přijde-li Kateřina Klasnová s novým návrhem na omezení imunity (a nenavrhne-li toto omezení nikdo dříve), bude se skutečně jednat o sedmnáctý pokus.
(Já jsem, já jsem ještě chápal, protože to tady existovala, zelená nafta tady existuje zhruba někdy od roku 96 nebo 95, ještě jsem to chápal jako jistou nesystémové kompenzaci v době, kdy nesystémově naši zemědělci brali méně peněz z Evropské unie než jejich konkurenti.) Protože od příštího roku se to srovná, tak já nevidím důvod, skutečně nevidím důvod k daňové výjimce.
Výrok ministra Kalouska hodnotíme podle údajů portálu Euroskop.cz za pravdivý.
Podmínky vyjednané před vstupem do Evropské unie přiznávaly zemědělcům z tzv. nových členských států nižší přímé platby oproti stávajícím členům. V prvním roce členství obdrželi 25 % přímých plateb, přičemž výše dotací byla postupně zvyšována, a to do roku 2007 o 5 % meziročně, následně o 10 %. Výše plateb tedy bude skutečně do roku 2013 srovnaná. Mezitím nové členské státy mohou tyto rozdíly dorovnávat z vlastních zdrojů prostřednictvím tzv. národních doplňkových plateb (top-up plateb) až do výše 30 % nad stanovenou hodnotu, nemohou ale převýšit 100 %.
GRAF - Podíl přímých plateb a doplňkových plateb v ČR 2004-2013 (zdroj: Evropská komise podle Euroskop.cz)
Bohužel současně stagnuje nebo klesá hospodářství v situaci, kdy v sousedním Německu, Polsku, Rakousku roste.
Podle statistiky Eurostatu zaznamenala Česká republika v předchozím roce z uvedených zemí nejmenší růst, a to 1,7 %. Tahounem v této čtveřice je jednoznačně Polsko, které ekonomicky rostlo o 4,3 % HDP.
Co se týče prognóz pro letošní rok, Česká republika má podle Eurostatu stagnovat na 0 % HDP růstu.
Ostatní země si povedou lépe než ČR - Německo bude růst o 0,6 %, Rakousko o 0,7 %, nejlépe si povede Polsko s růstem 2,7 %.
Do toho všeho jsme se ještě dozvěděli, že další dva poslanci Věcí veřejných budou policisty obviněni. Je-li to pravda, jejich hlas je sice dnes platný, ale vládě to na důvěryhodnosti nepřidá.
Výrok poslance Paroubka je zavádějící. I když se policie skutečně zabývá konáním 2 poslanců zvolených za stranu VV, u poslance Petráně není jisté, zda jej policie nakonec obviní, jak o tom mluví Jiří Paroubek.
Poslanci Otto Chaloupka a Miroslav Petráň, kteří byli zvoleni za stranu VV, čelí podezřením ze spáchání trestných činů. V případě poslance Chaloupky již policie požádala Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání, v případě poslance Petráně jde prozatím o vyšetřování jeho činností.
U poslance Miroslava Petráně (narozdíl od poslance Chaloupky) tak není jisté, bude-li obviněn, jak to tvrdí poslanec Paroubek, tudíž je jeho výrok zavádějící.
„Evropský "Marshallův plán" má spočívat v masivních investicích do: 1. infrastruktury, 2. obnovitelných zdrojů energie, 3. do výzkumu a vývoje inovací."
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu nedohledatelnosti relevantních zdrojů, které by jej potvrdili.
Zprávu o chystaném paktu pro růst v hodnotě 200 miliard eur původně přinesl španělský denník El Pais a většina zpravodajských serverů se odvolává právě na tento článek.
Učinil tak i zpravodajský portál EurActiv, který uvádí, že "podle informací novinářů Evropská komise pracuje na plánu nových investic do rozvoje infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie a vyspělých technologií o objemu 200 milionů eur." Oficiální informace o přípravě tohoto opatření však Komise neposkytuje.
