Já jsem už loni tady u vás dokonce myslím, že ve stejném studiu říkal, že pan Škárka a paní Kočí na mě podvodně vylákali půjčku, kterou obrátili v úplatek (...).
Toto tvrzení je pravdivé, Vít Bárta se skutečně v tomto smyslu vyjádřil.
Bylo to ve druhém dílu speciálního vydání Otázek Václava Moravce (od času 40:40) z 10. dubna 2011.
Od roku 2006, kdy byl dluh, když končila vláda sociální demokracie, 0,9 bilionu korun, v tuto chvíli je 1,6 bilionu a pokud tato vláda vydrží dva roky, tak pravděpodobně 1,8, tedy dvojnásobek od doby, kdy sociální demokracie opustila posty ve vládních lavicích.
Na základě statistik OECD má Jeroným Tejc pravdu, ovšem s níže uvedenými výhradami.
Zde není jasné, o jakém typu dluhu poslanec Tejc mluví, jako nejčastější ukazatel se ovšem v tomto případě bere míra tzv. veřejného dluhu, pracujeme proto tedy s ní.
Podle statistik OECD byla v roce 2006 míra českého veřejného dluhu na úrovni 28,3 % HDP ČR (tj. cca. 912 mil. korun), čísla pro letošní rok udávají hodnotu 41,7 %, (podle únorové prognózy ČNB má letošní HDP vykazovat kladný nulový růst, výše dluhu by tedy odpovídala 1588 mil. korun).
Co se týče aktuálních čísel, má poslanec Tejc pravdu (drobné odchylky v hodnotách mohou být způsobeny jinou metodikou výpočtu veřejného dluhu, jelikož ne všechny instituce vycházejí ze zcela identických podkladů jako OECD), ovšem s přihlédnutím k tomu, že pokud hovoříme o letošním roce, pohybujeme se spíše na rovině spekulací.
Střednědobý výhled státního rozpočtu (.doc) hovoří pro příští rok o plánovaném dluhu ve výši 100 mld. korun, pro rok 2014 pak 70 mld. korun. Pokud by se tato prognóza naplnila, výše českého dluhu by mohla na konci řádného volebního období sněmovny dosahovat 1758 mld. korun, tj. tato částka se skutečně může přiblížit až Tejcem avizovanému 1,8 bilionu korun dluhu.
„Před Velikonocemi, vždycky na začátku roku, já vám to můžu ukázat na statistikách, vždycky stoupá (pozn. cena vajec).“
Na základě analýzy zpráv Státního zemědělského ivnestičního fondu (SZIF) hodnotíme výrok Petra Bendla jako pravdivý.
Vzhledem k tomu, že SZIF zatím nezveřejnil zprávu o trhu vajec za měsíc březen v letošním roce 2012, pro část výroku jsme vycházeli z dat loňského roku. Státní zemědělský investiční fond uvádí, že průměrná cena zemědělských výrobků (vajec) se v lednu 2011 (pdf.) oproti prosinci 2010 snížila ve všech kategoriích v průměru o 0,05Kč/ks. Cena vajec však začala stoupat během února 2011 (pdf.), kdy cena zemědělského výrobku vzrostla vzhledem k lednu o 0,06Kč/ks. V průběhu měsíce března 2011 (pdf.) se cena v závislosti na druhu vajec neměnila nebo klesla. Nárůst cen byl opět zaznamenán v dubnu 2011 (pdf.), kdy došlo k navýšení v průměru o 0,02Kč/ks. V následujícím měsíci květnu 2011 (pdf.) pak cena vajec ve všech kategoriích klesla cca o 0,27Kč/ks. Pro přesnost uvádíme proměnu cen i v roce 2009 a 2010 (rozcestník zpráv pro jednotlivé měsíce pro rok 2009 a 2010). Je rovněž třeba zdůraznit, že Velikonoce jsou pohyblivé svátky. V roce 2009 a 2010 proběhly na začátku dubna, v roce 2011 až na konci tohoto měsíce.
proměna ceny vajec*
měsíce
2009
2010
2011
Leden
-0,08 Kč
-0,02 Kč
-0,05 Kč
Únor
+0,07 Kč
+0,06 Kč
Březen
+0,05 Kč
+0,03 Kč
-0,03 Kč
Duben
-0,01 Kč
+0,02 Kč
Květen
-0,10 Kč
-0,23 Kč
-0,27 Kč
*Rozdíly cen vajec jsou uvedeny tak, jak se měnily oproti předcházejícím měsícům. Od ceny vajec jako zemědělského produktu se následně odvíjí průměrná obchodní a spotřebitelská cena (pozn. u každé zprávy str. 1/odstavec 2;3).
Vzhledem k dosud nezveřejněným zprávám, můžeme pro rok 2012 ověřit pouze zda cena vajec vzrostla na začátku roku. Zpráva SZIF z ledna 2012 (pdf.) uvádí, že cena zemědělského produktu vzrostla oproti prosinci 2011 cca o 0,12 Kč/ks a v únoru 2012 (pdf.) o 0,27Kč/ks ve všech kategoriích.
Statisticky tedy v období Velikonoc dochází k stoupání ceny vajec. Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
My máme sedmý nejnižší veřejný dluh v rámci celé Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Eurostatu o vládních dluzích ve 3. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 6. února 2012.
Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 39,8% HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,1% HDP a nejvyšší potom Řecko, jejhož dluh činí 159,1%. Přehledně zpracovanou tabulku, zaměřenou pouze na tuto informaci, pak zveřejnila i mnohá česká media, jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.
Potřebujeme minimálně 40 podpisů na zřízení vyšetřovací komise.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě §48 zákona o jednacím řádu PS.
K tomu, aby sněmovna mohla vyšetřovací komisi zřídit, je (dle §48 zákona o jednacím řádu PS) potřeba návrh nejméně 40 poslanců.
„(1)Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise. (2) Usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, obsahuje přesné určení věci, která má být vyšetřena, a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně. O návrhu rozhodne Sněmovna usnesením.“
Byla to Česká republika, která prosadila jednoznačný závěr Evropské rady, že takzvané stres testy jaderných elektráren byly ukončeny.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nejen že nelze určit jestli to byla právě Česká republika, kdo by takový závěr prosadil, ale nelze dostatečně jasně stanovit ani to, jestli byl formulován "jednoznačný" závěr, že stres testy byly ukončeny.
Premiér mluví o závěrech ze zasedání (.pdf) Evropské rady, které se konalo 28. a 29.června 2012. Ty mimo jiné zmiňují:
"Evropská rada vyzvala členské státy, aby v návaznosti na dokončení zátěžových testů jaderné bezpečnosti zajistily plné a včasné provedení doporučení obsažených ve [zprávě ENSREG]."
Jediný náznak v rámci tohoto dokumentu, že testy byly ukončeny, je ve výrazu " v návaznosti na dokončení ". Rozhodně ale nejde o "jednoznačný závěr, že testy byly ukončeny", když ona návaznost může nastat i v budoucnu.
Nepodařilo se nám najít dostatek dalších informací o stres testech, které by nám poskytly podklady pro rozhodnutí, jestli dokončeny teprve budou nebo už dokončen jsou.
Jestli to byla právě Česká republika, která tuto formulaci do závěru prosadila, je neověřitelné z povahy jednání Evropské rady, která je uzavřena a neexistují z těchto jednání žádné záznamy.
„Fiskální smlouva tedy ve skutečnosti nepřináší nic zásadně nového nad rámec již přijatého balíčku reforem evropského ekonomického vládnutí (six pack).“
Fiskální smlouva EU a balíček six-pack k sobě opravdu mají velmi blízko, ale jak je zřetelné z níže vypsaných bodů, fiskální smlouva je v některých oblastech konkrétnější a jde více do hloubky. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako zavádějící. Podle nově vzniklé fiskální smlouvy EU (.pdf) by státy měly: 1. mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, 2. celkový veřejný dluh by neměl překročit 60 % HDP, 3. automatické sankce za nedodržení 3 % deficitu veřejných financí, 4. dosáhout maximálního rozpočtového schodku ve výši 0,5 %.
5. Pakt rovněž upravuje otázku společných summitů- členové eurozóny by se měli neformálně scházet minimálně dvakrát ročně, přičemž nečlenům, kteří ale podepsali fiskální úmluvu, bude účast také umožněna.
Balíček six-pack(ang.) obsahuje tyto zásady: 1. Míra veřejného dluhu pod 60% 2. Finanční postih ve výši 0,1 % HDP v případě nedodržení doporučení Rady EU v otázce nadměrného schodku 3. Dodržování přísné a zodpovědné fiskální politiky i v období růstu 4. Sankce ve výši 0,2 % DPH v případě nedodržení fiskálních pravidel 5. Zavedení základních nástrojů fiskální politiky (účetní systémy, statistiky, daňové předpisy) 6. Pravidelná posuzovaní rizika nerovnováhy pomocí ekonomických ukazatelů
Výše zmíněná fakta dokazují, že ač jsou si oba legislativní akty velmi blízké, přijetí six-packu rozhodně nenutí státy k aplikaci pravidel fiskální smlouvy.
Vznikla společná expertní skupina, která byla složená, nevím, z 50 procent z krajských ředitelů, z vysokých funkcionářů, z jednotlivých služeb. A tato expertní skupina někdy k 15. říjnu představila výsledky své práce a docházelo tam, to zadání bylo jednoznačně podpora přímého výkonu a zrušení, nebo převedení některých zbytných funkcí do přímého výkonu. Ta expertní skupina vlastně představila, že by zhruba v průběhu 1,5 až dvou let došlo, došlo k úspoře 1,5 miliardy korun.
Dle vyjádření předsedy zmiňované komise - Komise ministra vnitra pro řešení úspor v PČR - byla tato skupina složena z deseti členů, přičemž pět bylo jmenováno ministrem vnitra a pět policejním presidentem. Členy byli vysocí funkcionáři v této oblasti ("bývalý policejní president, dva bývalí náměstci policejního presidenta, tři krajští ředitelé, ředitel útvaru s celostátní působností, městský ředitel, zkušený kriminalista či vedoucí odboru cizinecké policie").
Dle tiskové zprávy Ministerstva vnitra ČR představila komise své závěry 14. října 2011. Závěrečnou zprávu komise lze dohledat zde (.pdf).
Dokument se zaměřuje převážně na vytváření úspor pomocí rušení pracovních míst na tzv. nevýkonových pozicích (mimo přímý výkon služby) a na zcivilnění některých policejních pozic.
V závěru komise konstatuje, že v letech 2012 a 2013 by bylo možné s využitím navrhovaných změn ušetřit v PČR až 1,3 miliardy korun.
Výrok ministra Kubiceho tedy hodnotíme jako pravdivý.
A pokud jde o tu změnu ústavní v tom článku 97, já osobně jsem usiloval to už v roce 1998, aby se rozšířila působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i na kraje a vznikající fondy a veřejné instituce.
Výrok Vojtěcha Filipa je nepravdivý, neboť podle dostupných záznamů z Poslanecké sněmovny v roce 1998 nenavrhoval (či spolunavrhoval) takovou legislativní změnu, která by vedla k posílení pravomocí NKÚ, jak o tom mluví.
Vojtěch Filip mluví o článku 97 Ústavy, jehož změna je nyní projednávána sněmovnou. Zmiňuje-li poslanec Filip rok 1998, v tomto případě připadají v úvahu 2 volební období, v nichž působil jako poslanec v Poslanecké sněmovně (1996 - 1998 a 1998 - 2002; v roce 1998 proběhy parlamentní volby). Ovšem v roce 1998 (v obou částech podle volebního období) Vojtěch Filip nebyl spolu/předkladatelem takové změny, o níž mluví ve svém výroku (období do voleb - období po volbách).
Parlamentní institut také vydal přehled (.pdf) všech návrhů na změnu Ústavy od roku 1992 do doby schválení tzv. Lisabonské smlouvy. Z tohoto přehledu (po analýze poslancem Filipem zmíněného období) vyplývá, že jím skutečně nebyla navrhována taková změna Ústavy, o níž mluví.
(Václav Moravec: Vy jste už oslovil premiéra kvůli tomu.[nalezení širokého konsensu a stanovení národních priorit pro efektivnější čerpání evropských fondů, pozn.) Opakovaně, pane Moravče, opakovaně jsme oslovovali vládu rok a půl zpátky. Navrhovali jsme převody těch peněz, kde je ohroženo čerpání na jiné záležitosti. Zatím se bohužel ten konsensus nenašel.
Na základě dohledaných návrhů ČSSD hodnotíme výrok hejtmana Haška jako pravdivý.
Např. 27. února 2012 navrhla ČSSD (tisková zpráva " ČSSD navrhuje řešení kritické situace v čerpání peněz EU na ministerstvu školství") 4 opatření (mimo jiné také zmíněné převody "ohrožených peněz"), která měla zlepšit stav čerpání evropských peněz na ministerstvu školství, které má dlouhodobě s čerpáním těchto prostředků potíže. Již tyto návrhy podporují výrok poslance Haška, který je tím pádem pravdivý.
Mimo tento jeden případ informovala také agentura Mediafax 31. října 2010 o tom, že sociální demokraté k uvedenému datu navrhují jako jedno z opatření převedení peněz z operačních programů, které nefungují, do těch, které pracují dobře, což je také v souladu s výrokem hejtmana Haška.
