Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat žádné oficiální informace týkající se jak údajného dopisu Evropské komise, tak ani termínu odpovědi na něj.

Jediná informace, kterou jsme našli, je v rozhovoru s hejtmanem Karlovarského kraje Josefem Novotným, který na to téma říká: " Náš kraj se v úterý zúčastnil schůzky na ministerstvu financí a společně se snažíme najít řešení. Víme pouze to, že na dopis od Evropské komise má do 30. září reagovat příslušné ministerstvo, a teď nevím které, zda financí, nebo pro místní rozvoj. "

Vzhledem k nejistotě hejtmana a absence dalších informací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tvrzení Petra Gazdíka označujeme jako pravdivé na základě tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012. ve které se uvádí: "V roce 2011 bylo provedeno více než 10 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 500 hektolitrů etanolu, čímž bylo zabráněno daňovému úniku ve výši přesahující 43 000 000 Kč. V roce 2012 bylo doposud provedeno více než 8 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 300 hektolitrů etanolu a zabráněno tak daňovému úniku ve výši přesahující 38 000 000 Kč."

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako zavádějící, neboť je složen jak z pravdivé, tak i nepravdivé informace.

Ministr financí má sice pravdu v tom, že minimální spotřební daň z čistého lihu je v ČR 285 Kč. Tento údaj je dokázán v tabulkách (.pdf str. 21) Evropské komise.

Nicméně podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l.

Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Spotřební daň z lihu byla v ČR pro rok 2004 stanovena na 265 Kč/l, což dne 30. dubna (den před vstupem do EU) podle tehdejšího kurzu ČNB činilo 8,14 euro. Tím pádem ČR spadá do kategorie nižší sazby (5,5 €/l). Tuto sazbu uvádí i Vladimír Nováček ve své diplomové práci s názvem "Spotřební daň z lihu" (.doc str. 18) z roku 2012.

Výrok Mariana Jurečka hodnotíme na základě Zprávy o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji jako pravdivý.

Dle zprávy (.pdf) krajské pobočky úřadu práce v Olomouci, která zpracovává aktuální data za srpen, činil celkový počet nezaměstnaných v Olomouckém kraji 34 567 osob. V tomto měsíci bylo evidováno 1 593 volných pracovních míst a 122 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno pracovní místo tak připadalo cca. 22 uchazečů. Na poslední straně je uvedeno, že v databázi volných pracovních míst bylo nejvíce pozic pro dělnické zpracovatelské profese a pomocné a nekvalifikované pracovníky.

Výrok premiéra Nečase je hodnocen jako pravdivý.

Nebudeme-li posuzovat expresivnost výroku ve slovu zrada, který patří spíše do vnitrostranických debat, je výrok premiéra poměrně přesný. Budeme-li dále ignorovat motivaci "rebelů" v ODS v roce 97 (neprůhledné financování strany) tak je faktem, že premiér Klaus byl v roce 1997 vyzván 2 místopředsedy strany (Ruml a Pilip) k rezignaci. Tento apel v kombinaci s politickou situací, atmosférou v koalici a hospodářskou situací země vedl k pádu 2. vlády Václava Klause. Podrobně rozebírá tzv. Sarajevský atentátu politolog Lubomír Kopeček na svém blogu. Vláda (druhá) Mirka Topolánka pak padla v době českého předsednictví EU, konkrétně 24. března 2009. Pro pád vlády hlasovali také 2 poslanci ODS, Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Bez jejich hlasů by opozice neměla dostatečnou podporu pro pád vlády. Stenozáznam z tohoto jednání tuto situaci dokládá.

Výrok Jany Vaňhové je neověřitelný, neboť i když se nám podařilo dohledat konečný plánovaný stav počtu zaměstnanců, nebyli jsme již schopni ověřit současné stavy.

Webové stránky Ústeckého kraje k průmyslové zóně Triangle v části Investoři v zóně popisují konkrétní subjekty včetně počtu zaměstnanců a také datum zahájení provozu. Z těchto informací pak vyplývá, že v současné chvíli v zóně působí následující subjekty:

1. Panasonic (615 lidí)
2. Solar Turbines (450 lidí)
3. Johnson Controls (630 lidí)
4. Gestamp (300 lidí)

Stránky však uvádějí cílový počet zaměstnanců, není však jasné a dohledatelné, kolik lidí pracuje v těchto provozech v tuto chvíli. Pro úplnost dodáváme, že do budoucna se počítá v zóně Triangle se zahájením provozu v těchto firmách: Hitachi, Panattoni, Hargo. a.s., které mají dohromady podle záměru zaměstnat 779 lidí.

Lze tak potvrdit údaj hejtmanky Vaňhové (o číslu 2700 informuje také Ústecký kaj prostřednictvím ČTK) týkající se konečného náběhu zaměstnanců, součet všech cílových počtů pracujících v jednotlivých firmách dává dohromady 2774. Není však možné dohledat současné stavy zaměstnanců, musíme tak výrok hejtmanky Jany Vaňhové hodnotit jako neověřitelný.

Na základě dohledaných informací z jednání Rady města Karviná a mediálních zpráv hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.

Miroslav Novák má na mysli projekt průmyslové zóny Karviná-Barbora. Informace (.pdf) z jednání Rady města Karviná ze dne 29. května 2012 mluví o průmyslové zóně a její rozloze následovně: " Předmětná studie hodnotí území o rozloze cca 100 ha v lokalitě Karviná-Doly v prostoru průsečíkudvou lokálně významných komunikací, a to jižně od silnice I/59, která tvoří dopravní osu mezi městy Karviná a Orlová, a dále východně od silnice II/474, která tvoří dopravní napojení ze směru Havířov-Horní Suchá. Podle studie se předpokládá možnost využití cca 85 ha ploch z toho cca 65 ha pro vlastní nabídkové plochy potenciálním investorům."Karvinský deník a také server Realit.cz popisují ve svých textech čásku, která má být na projekt vynaložena. Píší o 1,1 miliardě korun.

Oba údaje, o nichž mluví Miroslav Novák víceméně odpovídají informacím dohledaným z veřejně dostupných zdrojů, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Z článku, které se nám podařilo najít ke dni 6. Srpna 2010, kdy tehdejší ministr dopravy Vít Bárta navštivíl nedostavěné úseky dálnice D8, se Bárta jasně vyjádřil, že rychlou dostavbu dálnice D8 a peníze na ní nemůže slíbit. Pouze řekl že se zasadí o dílčí dopravní opatření, jako regulaci jízdy kamionů a zvýšení mýtného.

Výrok v tomto případě musíme označit jako nepravdivý, protože Vít Bárta co nejrychlejší dostavbu dálnice neslíbil.

Založení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje bylo schváleno na 21. zasedání zastupitelstva Královéhradeckého kraje (str.8), které se konalo 26. června 2003. Konkrétně v usnesení č. 21/5272003.

ODS byla v čele kraje od konce roku 2000, kdy proběhly první krajské volby, do roku 2008, kdy hejtmanskou kancelář přebrala ČSSD. (Výsledky voleb z roku 2000, 2004 a 2008).

Za vlády ODS tedy byl založen a vybudován Zdravotnický holding, který funguje dodnes, a Výrok Miroslava Plasse můžeme hodnotit jako pravdivý.

Nejvyšší správní soud skutečně zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje na základě nedostatečného posouzení kumulativních a synergických vlivů dopravních koridorů. Toto odůvodnění lze nalézt na webových stránkách Nejvyššího správního soudu.

"Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy záměrů (dopravních koridorů) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a především pak existence kumulativních a synergických vlivů nebyla zohledněna při výběru variant jednotlivých dopravních koridorů." Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.