Já jsem ve funkci třičtvrtě roku.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. M. Netolický byl zvolen členem Rady Pardubického kraje 15.prosince 2011. Tedy třičtvrtě roku ve funkci bude tedy přesně 15. září 2012. Výrok sice není absolutně přesný, ale hodnotíme ho jako pravdivý.
Patříme do té první třetiny ze sedmadvacítky (EU, pozn.) nejméně zadlužených zemí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf) Eurostatu o vládních dluzích ve 4. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 23. dubna 2012. Z této zprávy vyplývá, že Česká republika patří do první třetiny nejméně zadlužených zemí v EU, konkrétně je 7. nejméně zadluženou zemí sedmadvacítky.
Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 41,2 % HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,0 % HDP a nejvyšší Řecko, jehož dluh činí 165,3 %. Přehledně zpracovanou tabulku zaměřenou pouze na tuto informaci zveřejnila i mnohá česká média jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.
(My jsme tehdy ustoupili (když se proti zákonu upravujícím majetková přiznání postavila KDU-ČSL, pozn.), pak jsme ten zákon několikrát předložili, i v tomto volebním období jsme ho předložili a pokud by paní Peake chtěla mít zákon o majetkových přiznáních, mohla pro ten návrh sociální demokracie hlasovat. Ale paní Peake pro ten zákon nehlasovala.
Výrok poslance Sobotky je pravdivý, neboť ČSSD skutečně tento zákon předkládala v tomto volebním období a K. Peake pro něj nehlasovala.
Majetková přiznání jsou pro ČSSD dlouhodobým cílem, nicméně doposud se jí je nikdy nepodařilo prosadit.
V tomto volebním období předložila ČSSD zákon o majetkových přiznání do Poslanecké sněmovny také. První čtení tohoto zákona ve sněmovně proběhlo 9. prosince 2011, kdy byl však návrh odmítnut, resp. bylo hlasování o jeho zamítnutí již v 1. čtení. Poslanec Sobotka má tedy pravdu v tom, že Karolína Peake mohla pro tento návrh již hlasovat, nicméně ani tohle její hlasování by samotný fakt (absenci této legislativy) nijak nezměnil. Jak vyplývá ze samotného hlasování, tento návrh nepodpořilo (z důvodu absence či pouhého nehlasování) hned 16 zákonodárců ČSSD, takže ani případný hlas Peake na zamítnutí by nic neměnil (pro úplnost, Karolína Peake nebyla na jednání přítomna), nicméně výrok Sobotky je pravdivý, hlasovat pro něj vicepremiérka mohla a neučinila tak.
Výrok poslance Sobotky je tak pravdivý, návrh tohoto zákona Peake skutečně nepodpořila.
Od prvního října vstoupí v účinnost takzvaná Staňkova novela trestního zákona, která bude znamenat možnost propouštět vězně do domácího vězení po kratší době, než tomu bylo v minulosti.
Novela trestního zákoníku, která umožní vězně podmínečně propouštět dříve, ještě neprošla Senátem.
Ministr Blažek odkazuje k návrhu zákona, kterým se mění mj. trestní zákoník: zde by měl přibýt §57, "Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení". Ten nově umožní vězni po výkonu poloviny trestu odnětí svobody jeho zbytek přeměnit na domácí vězení. Nikoli tedy "po kratší době, než tomu bylo v minulosti", jak říká ministr, protože jde o zcela novou úpravu.
Nicméně, již v současnosti je možné vězně podmínečně propustit a propuštěnému přitom uložit "přiměřená omezení a přiměřené povinnosti", velmi podobné trestu domácího vězení (média oba instituty často jasně nerozlišují - např. lidovky.cz zde). Podmínečné propuštění dosud bylo (dle § 88 ods. 1 trestního zákoníku) u trestných činů možné po vykonání poloviny trestu. Podle uvedené novely bude možné některé odsouzené propustit již po třetině trestu.
Ministr ale nemůže tvrdit, že novela vstoupí v účinnost 1. října, protože dosud (10. července) nebyla schálena Senátem. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Krom toho ministr sice zjednodušeně, ale pravdivě popisuje obsah novely.
„Co se týká té prodejní ceny (pozn. vajec), ta je dneska někde, řekněme, mezi 4,50 - 5 korunami (pozn. 13 týden 2012).“
Podle informací ze Zprávy o trhu vajec (.pdf) vydávané Tržním informačním systémem ČR hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Poslední zpráva o trhu vajec vydaná 23.3. 2012 poskytuje informaci o spotřebitelské ceně vajec v 11. týdnu roku 2012. Podle této zprávy byla v tomto období průměrná spotřebitelská cena 5,1 Kč za kus.
Statistická informace o ceně vajec v 13. týdnu bude zveřejněná ČSÚ 30.4. 2012.
Máme armádu, evropský lid, máme vlajku, máme hymnu (v Evropské unii, pozn.).
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Evropská unie má sice vlastní lid, vlajku i hymnu, neexistuje však jednotná a stálá evropská armáda.
Evropská vlajka a evropská hymna patří mezi symboly Evropské unie, které jsou zakotveny v primárním právu. Evropská vlajka byla přijata jako evropský symbol v roce 1955. Evropská hymna byla schválena v roce 1972, oficiálně přijata však byla až o třináct let později. Evropský lid, neboli občanství unie, definovala Maastrichtská smlouva (.pdf, Hlava II., C.) v roce 1992. Tato smlouva stanovuje, že každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Smlouva definuje také práva těchto občanů.
Co se však týče armády, současná EU sice disponuje vlastními jednotkami, nejedná se ale o stálou evropskou armádu. Aktuální model společné bezpečnostní a obranné politiky EU, na který měla značný dopad také Lisabonská smlouva, disponuje hned několika prostředky k zásahu. EU sice může vysílat vojenské jednotky na různé mise, v rámci těchto misí ovšem působí jednotky, které vždy ke konkrétnímu úkolu sestavují členské státy EU, a to z příslušníků armád jednotlivých členských států.
Podle kodexu Věcí veřejných, (který napsala Karolína Peake s Lenkou Andrýsovou je), že poslanec, který zradí svoji stranu, opustí ji a přejde, uprchne, skládá okamžitě mandát. To podepsali (poslanci, kteří opustili stranu Věci veřejné, pozn).
Na základě analýzy Etického kodexu zástupce Věcí veřejných hodnotíme výrok jako pravdivý. Dokument, který museli podepsat jako podmínku členství všichni poslanci VV, opravdu obsahuje pasáž o složení mandátu.
Ve stanovách VV je jasně uvedeno, že jedna z podmínek vzniku členství ve straně je závazek dodržovat etický kodex. Žadatel jej musí podepsaný přiložit k přihlášce.
V pátém článku daného kodexu je mimo jiné uvedeno následující:
Při plnění svého mandátu se bude zástupce občanů zasazovat o maximální prosazování svého volebního a politického programu strany či subjektu, jehož zájmy zastupuje a prosazuje. Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen."
V závěrečném ustanovení se poté píše toto: "... v případě prokázaného porušení tohoto Etického kodexu vzdá svého mandátu. "
...budou dokonce platit země (do ESM, pozn.), které původně dostaly z toho ESM pomoc.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, do Evropského stabilizačního mechanismu budou skutečně přispívat všichni jeho členové, tedy i státy, ke kterým má jeho pomoc následně směřovat.
Mechanismus má disponovat kapitálem ve výši 700 miliard euro, 200 miliard z této částky však slouží jako rezerva k udržení ratingu. Velikost kapitálových vkladů jednotlivých zemí je určena distribučním klíčem, který závisí ze 75 % na výši národního důchodu, ze 12,5 % na výši HDP a z 12,5 % na počtu obyvatel. (zdroj čt24)
V případě, že člen EMS nesplní požadované platby v rámci výzvy na úhradu, musí být zvýšena částka, kterou přispívají ostatní státy, aby se dosáhlo požadované celkové výše splatného kapitálu. Za opatření k zabezpečení toho, že dotyčný neplatící člen vyrovná svůj dluh zodpovídá Rada guvernérů. (zdroj Smlouva zřizující ESM, .pdf, str. 41)
Environmentální legislativa, která byla prosazena evropskými institucemi a je předmětem hlasování kvalifikovanou většinou.
Podle oficiálních stránek Evropské unie zabývajících se enviromentální legislativou je výrok Nigela Farage pravdivý.
Jednotný evropský akt přinesl v otázce přijetí enviromentální legislativy nové pravidlo. Primárním rozhodovacím procesem se nově stalo hlasování kvalifikovanou většinou, což znamená, že pro návrh musí zvednout ruku aspoň 71 % členů Rady. Jedinou výjimku tvoří ekologické daně, územní plánování a využívání půdy, u nichž zůstalo pravidlo jednomyslnosti.
(My jsme přes ty složité vztahy s Nejvyšším kontrolním úřadem jako kontrolní výbor, které se dořešily vlastně až teď v tomto měsíci soudní cestou,) tak jsme ale jednotlivé kontrolní závěry projednávali a právě v prosinci 2010 a potom později na začátku roku 2011 jsme požádali, aby se provedla následná kontrola toho hospodaření (hospodaření Lesů ČR, kde měl NKÚ nalézt rizikové investice, pozn.)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Přes jistou zmatečnost celého výroku lze z kontextu jasně vyvodit, že Vojtěch Filip hovoří o kontrole závěrek NKÚ týkajících se hospodaření ve správě lesů. Sice ne v prosinci, ale 18. listopadu 2010 (na 5. schůzi kontrolního výboru) projednávali poslanci Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 08/38 – Peněžní prostředky určené na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie.
Na toto projednávání navázali na 8. schůzi, dne 20. ledna 2011, kde se přes biomasu, resp. jeden z jejích zdrojů - dendromasu, dostali k diskuzi o neefektivitě hospodaření v lesní správě. V usnesení č. 43 žádá kontrolní výbor ministra zemědělství, "aby do 31. 1. 2011 předložil Kontrolnímu výboru kompletní postup a výpočet výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu za období roku 2008 a roku 2009 včetně podkladů, ze kterých výpočet vychází tak, aby bylo možné provést nezávislou kontrolu výpočtu a použitých údajů." Drobný nesoulad v měsících neohrožuje podstatu výroku a hodnotíme jej proto jako pravdivý.
