Přehled ověřených výroků

Na základě uveřejněných Rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury pro roky 2010, 2011 a 2012 označuje výrok za pravdivý.

Základní databáze akcí - předfinancování akcí Rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro Moravskoslezský kraj tvořila v roce 2010 (.pdf) 1 315 000 Kč, v roce 2011 (.pdf) 285 000 Kč a v roce 2012 (.pdf) 0 Kč. Je nutné poznamenat, že rozpočet dále tvoří prostředky určené nikoliv kraji, ale přímo na jednotlivé akce (proto se v Moravskoslezském kraji nadále staví). Více o aktuálním stavu obsahuje např. uveřejněná tisková zpráva Moravskoslezského kraje.

Výrok Michala Haška hodnotíme jako neověřitelný.

Z dostupných informací nelze zjistit, jak konkrétně v současné době vypadají kontroly Celní správy ve věci daňových deliktů (u spotřební daně z lihu) a falšování alkoholu. Bohužel se nám nepodařilo dohledat ani informace o minulé právní úpravě institutu stálého celního dozoru, o kterém Michal Hašek hovoří.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jihočeský kraj je zřizovatelem osmi nemocnic. Údaje v jejich výročních zprávách ukazují na kladný hospodářský výsledek v letech 2010 a 2011 (data za rok 2011 chybí pro nemocnice v Jindřichově Hradci a Dačicích) u všech osmi jihočeských nemocnic.

Přehled hospodářských výsledků za rok 2011 (ve formátu pdf.):

Nemocnice Český Krumlov - 221 000 Kč (str. 13), Nemocnice České Budějovice - 80 251 Kč (str. 19), Nemocnice Jindřichův Hradec a Nemocnice Dačice (za rok 2010) - 81 000 Kč (str. 23), Nemocnice Prachatitce - 18 180,89 Kč (str. 29), Nemocnice Písek - 592 000 Kč (str. 12), Nemocnice Tábor - 1 620 000 Kč (str. 12), Nemocnice Strakonice - 987 000 Kč (str. 23 a 24).

Výrok Karla Šidla, že daňové příjmy kraje nepřesahují 3,5 miliardy korun, hodnotíme na základě dat zveřejněných krajským úřadem Plzeňského kraje jako pravdivý.

Na stránkách Plzeňského kraje je ke stažení Schválený rozpočet na rok 2012 (.pdf), který obsahuje i data pro roky předešlé. V roce 2010 činily skutečné daňové příjmy 3 360 198 120 Kč, pro rok 2011 byly schváleny daňové příjmy 3 434 265 000 Kč a pro rok 2012 byly schváleny daňové příjmy ve výši 3 430 000 000 Kč.

Na základě dohledaného návrhu zákona o Národním parku Šumava z dílny Plzeňského kraje je výrok poslance Jiřího Pospíšila hodnocen jako pravdivý.

Zastupitelstvo Plzeňského kraje předložilo návrh zákona o Národním parku Šumava 1. srpna 2011. Jde o sněmovní tisk 435. Celý návrh je k dispozici zde (.doc).

Tento návrh zákona v § 12 Zajištění péče o národní park říká v bodu 1, že: "Hospodaření s lesními, zemědělskými a ostatními pozemky, se kterými je příslušná hospodařit Správa, bude vykonávat obecně prospěšná společnost, která bude Správou založena do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Hospodaření se svěřeným majetkem bude vykonáváno v souladu s obecným právním předpisem 2) a tímto zákonem a s péčí řádného hospodáře." Obsazení této OPS regionálními politiky se věnuje bod 2. "Členové správní rady budou jmenováni zakladatelem, s tím, že:a)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva životního prostředí,
b)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva zemědělství,
c)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Jihočeského kraje,
d)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Plzeňského kraje,
e)jeden z členů bude jmenován na základě společného návrhu obcí, na jejichž území se národní park rozkládá." Tedy 3 z 5 lidí ve správní radě této OPS by byli jmenováni regionálními politiky, resp. by v radě politici sami seděli.

Pro informaci ještě doplníme, že zmíněný návrh byl zařazen na projednávání 46. schůze (bod 99), která začíná 18. září 2012.

Výrok podle dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Podle tiskové zprávy Ústeckého kraje, kraj zdvojnásobil oproti minulému roku finnančné prostředky určené na prevenci kriminality. Objem financí vyhrazených pro tento účel je v roce 2012 ve výši až 15 milionů Kč.

V oblasti zdravotních a hygienických ústavů proběhla restrukturalizace, jež má svůj počátek v roce 2008 a dokončena byla v dubnu 2012.

Vláda podnikala kroky k zefektivnění fungování státní správy a záreveň kroky ke snižování počtu zaměstnanců státní správy, pod kterou oblast Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů a hygienických stanic spadají. Tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková se snižováním počtu úvazků zabývala ve své reakci na interpelaci poslance Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) dne 28. ledna 2010 (tedy v minulém volebním období). Zdravotní ústavy měly projít procesem slučování, přičemž mělo dojít postupně ke snížení pracovních úvazků. (Stenozáznam 67. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 28. ledna 2010)

Zákon stanovující sloučení zdravotních ústavů do (pouhých) dvou krajských měst, Ústí nad Labem a Ostravy, tedy zákon č. 115/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl vyhlášen 6. dubna 2012. Tímto zákonem bylo zrušeno 12 pracovišť zdravotních ústavů, přičemž tato pracoviště ztratila statut svébytných zdravotních ústavů, avšak reálně nadále existují a provozují svou činnost stejně tak, jako před jejich zrušením, ale pod hlavičkou jednoho ze dvou zachovaných zdravotních ústavů. (Stránky Ministerstva zdravotnictví ČR)

Reálný příklad průběhu restrukturalizace zdravotních ústavů demonstruje na svých stránkách Zdravotí ústav v Ostravě:

" Od roku 2008 začalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky realizovat postupné kroky k zefektivnění hospodaření a ekonomických procesů v přímo řízených organizacích. V této souvislosti byl zahájen proces restrukturalizace Zdravotních ústavů, jehož cílem je zefektivnění činnosti sítě Zdravotních ústavů, a to především redukcí jejich počtu a koncentrací odborných, technických i personálních zdrojů. Proces restrukturalizace má vést k významným úsporám.
V rámci tohoto procesu došlo k převzetí výkonu odborných činností hygienických laboratoří a pracovnělékařské péče, které 30.6.2009 poskytovaly ZÚ Olomouc a ZÚ Zlín. Tyto činnosti jsou nadále provozovány ve stávajících lokalitách. " (Zdravotní ústav v Ostravě, dostupné na stránkách ZÚ v Ostravě)

Stran financování zdravotních ústavů ministryně Jurásková uvedla na 77. schůzi Poslanecké sněmovny ČR vývoj státních příspěvků zdravotním ústavům: "Jen pro ukázku přehled příspěvků zřizovatele ke krytí ztráty poskytnutých zdravotním ústavům. V roce 2003 573 mil. korun, v roce 2004 594 mil. v roce 2005 582 mil. Zaokrouhluji nahoru. 2006 - téměř 600 mil., 2007 - 575 mil., v roce 2008 - 43 mil. a v roce 2009 8 mil. korun." (Stenozáznam 77. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 18. března 2010)

Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách neuvádí, jaké prostředky rozdělilo mezi zdravotní úřady, a zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem publikují data (výroční zprávy) pouze do roku 2010 (přičemž ZÚ v Ostravě ve výroční zprávě neuvádí žádná data o finančních prostředcích). Nicméně z trendu nastíněného bývalou ministryní Juráskouvou je zřejmé, že se státní příspěvky řídí trendem výrazného snižování.

Nepodařilo se nám z veřejných zdrojů dohledat posudek zmíněné firmy a její konstatování stavu krajských silnic. Stavu dopravní infrastruktury se v dalších hodnoceních široce věnujeme, nicméně zdroj od firmy Pavex, který by celkově podpořil/vyvrátil výrok poslance Pospíšila, se nepodařilo dohledat. Musíme tak výrok Jiřího Pospíšila hodnotit jako neověřitelný.

Na základě nedostatku jednoznačných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje byly schváleny 10. 9. 2008 na předposledním zasedání zastupitelstva ve volebním období 2004 - 2008. V té době byli mezi zastupiteli Jiří Čunek, Libor Lukáš a Stanislav Mišák. V září roku 2012 proběhla aktualizace zásad územního rozvoje. V tomto volebním období jsou zastupiteli Petr Gazdík, Libor Lukáš, Ivan Mařák a Stanislav Mišák. Jediným z hostů Václava Moravce, který se schvalování zásad územního rozvoje neúčastnil v žádné fázi, byl Lubomír Nečas. Záznamy z hlasování zastupitelstva bohužel nejsou dostupné, nemůžeme proto jednoznačně říct, kdo se jednání zúčastnil, případně jak hlasoval. Nemůžeme bohužel ani jednoznačně říct, jak přesně Libor Lukáš myslel ony "tři generace politiků".

Bohužel nejsme dostatečnými odborníky na územní plánování, abychom mohli určit, kde přesně v územním plánu je definována Holešovická průmyslová zóna. Jak ze stránek průmyslové zóny, tak ze stránek jejích odpůrců vyplývá, že průmyslová zóna, a snaha ji zaplnit investory, reálně existuje, což by bez zakotvení v územním plánu nebylo možné.

Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.

Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)

V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "

Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.

Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.