"Protože máme nefunkční systém kontroly, přicházíme o desítky miliard."
Výrok hodnotíme jako pravdivý. V současnosti je proplácení peněz z evropských fondů u několika operačních programů pozastaveno a Česká republika tak tyto peníze nedostává. Nejedná se však o konečný stav a obnovení jejich financování závisí na přijetí nápravných opatření vládou ČR.
Evropská komise rozhodla (.pdf, str. 36) pozastavit proplácení žádostí o platbu u části operačních programů, a to z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání evropských fondů. Skutečně je tedy hlavním problémem špatné fungování systému kontroly, jak uvádí poslanec Zaorálek. Obnovení proplácení závisí na plnění akčního plánu, který Česká republika s Komisí uzavřela. Cílem tohoto plánu je odstranění problémů se správou a kontrolou toku peněz. Pokud se vládě podaří chyby napravit, bude čerpání peněz obnoveno, a ke ztrátám tudíž nedojde. O osudu evropských dotací pro ČR by mělo být jasno do konce července. (zdroj ČT24)
To, že se uchýlil (předseda vlády, pozn.) ke kroku (předstoupení se žádostí o důvěru v průběhu mandátu, pozn.), který nemá obdoby v České republice, mě velmi smutně překvapilo.
Tento výrok je nepravdivý.
Zmiňovaný institut je upraven v Článku 71 Ústavy České republiky (vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry).
K využití této možnosti v průběhu mandátu vlády došlo např. v roce 1997, kdy o vyslovení důvěry vládě požádal její předseda Václav Klaus, či v roce 2003, kdy se k obdobnému kroku odhodlal tehdejší premiér Vladimír Špidla.
Ve chvíli, kdy bude pokles takový jako je plánován, tedy z roku 2010 na 2011 o zhruba 8,5 miliardy pro celé ministerstvo vnitra, možná o 15 miliard k tomu roku 2010 v roce 2014.
Ze zákonů o státním rozpočtu pro roky 2010 a 2011 vyplývá, že plánované výdaje kapitoly Ministerstva vnitra pro rok 2010 (.pdf) činily 61 270 573 tis. korun, pro rok 2011 (.pdf) potom 52 877 539 tis. korun. Tyto údaje tedy značí meziroční pokles plánovaných prostředků o 8 393 034 tis. korun. V případě poklesu v rozpočtech v období 2010-2011 hovoří tedy Jeroným Tejc pravdu.
Na stránkách Ministerstva financí lze také dohledat vládou schválený (usnesením vlády č. 457/2012) návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol na léta 2013-2015. V Tabulce č. 2 můžeme dohledat plánované výdaje pro kapitolu Ministerstva vnitra na rok 2014, tedy 49 284 869 tis. korun. Oproti plánovanému rozpočtu z roku 2010 jde o pokles o 11 985 704 tis. korun.
Jelikož Jeroným Tejc zkreslil informaci o plánovaném poklesu prostředků pro Ministerstvo vnitra mezi léty 2010 až 2014 o celé tři miliardy, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.
80 % hrubého domácího produktu Evropské unie s vytváří v sektoru služeb (a přitom více než dvě třetiny tohoto sektoru dodnes nejsou liberalizovány, nejsou předmětem volného trhu Evropské unii).
Sektor služeb dlouhodobě osciluje mezi 70-80 % celkového HDP Evropské Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nepřekročil dlouhodobě hranici 75% nelze výrok považovat za pravdivý.
Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik získaných z údajů CIA- World factbook (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector) ale dosahoval jeho podíl v roce 2011 pouze 73,1%, a v roce předcházejícím podle index mundi (ang.) 73,2%. Ukazatele za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou k dispozici. Výrok je nutno na základě získaných dat označit jako nepravdivý.
Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.
Za dobu, kdy pan ředitel Habarta byl na SŽDC, tak byla v podstatě vypsána jedna velká zakázka Rokycany - Plzeň a potom jeden úsek, vlastně průtah Plzní.
Podle informací z databáze veřejných zakázek a Správy železniční dopravní cesty skutečně nebyly zadány další podobně velké zakázky.
Ministr Dobeš mluví o dvou velkých zakázkách: o modernizaci trati Plzeň - Rokycany, jejíž cena měla přesáhnout 7,5 mld. korun, podala zprávu např. Česká televize. "Průtah Plzní" patrně odkazuje na stavbu Průjezd uzlem Plzeň dle veřejné zakázky z dubna 2011, jejíž cena pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) přesáhla 1 mld. korun (smlouva se spol. Skanska a.s. zde, .pdf).
V období, kdy SŽDC vedl pan Habarta, došlo k uzavření smluv v dalších zakázkách, např. u stavby GSM-R v úseku Ostrava - státní hranice SR a Přerov - Česká Třebová, jejíž cena podle smlouvy (.pdf) se společností Kapsch s.r.o. překročí půl miliardy korun.
Dobeš podle našich informací jmenoval všechny zakázky, jejichž cena dosahuje minimálně jedné miliardy korun, což se zdá být jeho hranice pro "velké zakázky". Pokud tuto hranici akceptujeme, můžeme výrok považovat za pravdivý.
My jsme jasně řekli, že pokud se vláda nebude opírat o jasnou důvěryhodnou většinu v Poslanecké sněmovně, takže TOP 09 podpoří konání předčasných voleb v co nejkratším termínu.
Tento výrok je pravdivý, potvrzují jej slova Miroslava Kalouska.
Místopředseda TOP 09 Kalousek 17.4. ve svém vyjádření pro Parlamentní listy explicitně řekl: "Nyní nevíme, zda program vlády má podporu většiny Poslanecké sněmovny, to musíme zjistit v následujících hodinách a dnech. Pokud většinová podpora nebude, nechť jsou předčasné volby co nejdříve."
„V roce 99 na úrovni Evropské unie (…) vznikla směrnice, která říká, že nosnice mají mít od roku 2012 od 1. ledna lepší životní podmínky.“
Na základě informací z portálu EUR-Lex hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
V roce 1999 byla skutečně vydána směrnice Rady 1999/74/ES, která stanovila minimální požadavky na ochranu nosnic v EU a od 1. ledna 2012 zakázala chov nosnic v jiných než tzv. „obohacených klecích“.
Slovensko, Polsko se s tou stávající situací v Evropě dokážou vypořádat mnohem lépe než my. Jsou to ekonomiky, které rostou, které vytváří pracovní místa. Dochází tam k tomu, že vlády jsou schopny se vypořádat se snižováním deficitu bez toho, aniž by musely likvidovat sociální soudržnost.
Ekonomiky obou států rostou, ani jedna však nevytváří pracovní místa (resp. neklesá v nich nezaměstnanost).
Předesíláme, že nebudeme hodnotit, zda polská či slovenská vláda "likvidují sociální soudržnost". Definice soudržnosti i míra zavinění vládou by byly vždy sporné.
V růstu ekonomik musíme dát poslanci Sobotkovi za pravdu: podle statistických úřadů obou zemí slovenské i polské (angl.) HDP roste.
Co se týče tvorby pracovních míst, je to složitější: polský statistický úřad eviduje (angl.) od března 2009 stálý nárůst registrované nezaměstnanosti, který k poslednímu dostupnému údaji (únor 2012) stále trvá. Podle údajů slovenského statistického úřadu sice nezaměstnanost v zemi loni meziročně poklesla, ale zde jde pouze o výsledek výběrového šetření. Vezmeme-li v potaz souhrnné údaje (.zip, soubor "grafy_1203.pdf") Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, míra nezaměsnanosti měřená podle celkového počtu uchazečů dlouhodobě stoupá.
Navíc, což se nám pro Polsko potvrdit nepodařilo, nejde o nárůst nezaměstnanosti způsobený přílivem mladých Slováků: nezaměstnanost lidí ve věku 15-24 let se na Slovensku téměr nezměnila, zatímco nezaměstnaných lidí přes 50 let přibylo meziročně 7,3 %. Srovnáváme přitom data z března 2011 (.zip, soubor "MS_1103.xlsx", Tab.č.16) a března 2012 (.zip, soubor "MS_1203.xlsx", Tab.č.16). Zvýšení nezaměstnanosti starších lidí pak jednoznačně ukazuje na ztrátu pracovních míst stejně, jako meziroční pokles počtu volných míst (stejné soubory, tab. č. 14).
V obou případech tedy nelze tvrdit, že by ekonomiky vytvářely nová pracovní místa, jak Sobotka tvrdí. Pravdu má naopak v tom, že Polsko i Slovensko zažívají hospodářský růst.
Já jsem v roce 2009 byl několik měsíců společníkem firmy, kterou založila mezinárodní obchodní komora, která zpracovávala projekt elektronického oběhu účetních dokladů. Tuto firmu po mém odchodu z funkce předsedy Mezinárodní obchodní komory v České republice koupila skupina Vítkovice Group.
V roce 2009 byl skutečně Jaromír Drábek společníkem ve firmě iDTAX, podle záznamů v obchodním rejstříku od 26.května do 2.listopadu 2009. Smlouva o převodech obchodních podílů zbyvajících podílníků byla uzavřena 16.11. 2010, tedy v době kdy už nebyl Jaromír Drábek podílníkem. Nebyl jím v té době už ani náměstek Šiška, který skončil jako jednatel firmy 27.7. 2010. Nejde tedy ani o střet zájmů, jak padlo v diskusi.
Výrok samotný můžeme považovat za pravdivý.
Ano, schválili jste vicepremiéra pro korupci. Už se tam tuším vystřídali dva.
Ano, vláda Petra Nečase vytvořila v rámci své strategie boje proti korupci nový vládní výbor a s ním spojený post vicepremiéra pro korupci. Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí byl zřízen (.pdf) 27. dubna 2011. Jeho předsedou byl jmenován místopředseda vlády Radek John, který však byl 13. července 2011 odvolán a s účinností od 14. července 2011 nahrazen (.pdf) Karolínou Peake. Ta je ve funkci až do současnosti. Od počátku fungování výboru se tak v jeho čele vystřídali již dva místopředsedové.
