Prostě pro nás vepřové, s vepřovým padáme, jako myšleno s objemem výroby v České republice, řeknu, téměř následujeme Slováky, my jsme dneska nad 60 % (objemu výroby v ČR v poměru k celkovému objemu vepřového masa na trhu, pozn.).
Tento výrok lze hodnotit jako pravdivý.
Ministr Bendl ve svém výroku užívá slovní spojení "jsme dneska". Lze se tedy domnívat, že operuje s "nejnovějšími" statistickými údaji. Ty lze dohledat na stránkách jeho rezortu pod názvem "Komoditní karta Vepřové maso březen 2012" (.docx). Nejaktuálnější data se vztahují k měsíci lednu. Můžeme je však porovnat i s celým předešlým rokem 2011. Je také nutné zdůraznit, že všechna tato čísla jsou pouze odhady Českého statistického úřadu, ministerstva zemědělství, orgánů celní správy atd.
Pro měsíc leden platí, že se celkový podíl domácí výroby vepřového masa v České republice k jeho celkové spotřebě rovná 60,68 % (údaje o celkové spotřebě vycházejí ze vzorce: výroba 18 200 tun masa mínus vývoz 2 720 tun masa plus dovoz 14 510 tun masa, následně je vypočten procentuální podíl domácí výroby ke spotřebě).
Pro rok 2011 je v ČR celkový podíl domácí výroby vepřového masa k jeho celkové spotřebě 59,15 % (vychází ze stejné metodiky: výroba 251 000 tun masa mínus vývoz 39 446 tun masa plus dovoz 212 817 tun masa, následně je opět vypočten procentuální podíl domácí výroby ke spotřebě).
Na závěr je nutné zdůraznit, že tento výrok do jisté míry diváka mate, neboť vyvolává dojem, že se vepřové maso vyrobené v ČR se na jejím území skutečně spotřebuje. Pokud však u údajů odečteme vývoz zjistíme, že skutečný podíl vepřového masa vyrobeného v Česku vzhledem k celkové spotřebě tohoto produktu na našem trhu v lednu je 51,61 % a v roce 2011 činil 50,87 %.
My jsme nadefinovali určité nadstandardy, které umožňují platit nějaké lukrativnější, pohodlnější procedury, ale pacient stále má nárok na to, co opravdu potřebuje pro záchranu svého života, aby to dostal zdarma.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, podle zákona č. 298/2011 Sb., je skutečně definována nadstandardní péče (konkrétně tedy "ekonomicky náročnější varianta"). Rozdělení zdravotní péče najdeme v §13 daného zákona, konkrétně v odstavcích (1) a (4).
(1) "Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení (...)
(4) "Pokud lze zdravotní péči uvedenou v odstavci 1 poskytnout více než jedním způsobem, přičemž všechny tyto způsoby splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a mají stejný terapeutický účinek, hradí se takový způsob zdravotní péče, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „základní varianta“). Ostatní způsoby zdravotní péče podle věty první, které nesplňují podmínku účelného a hospodárného vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „ekonomicky náročnější varianta“), se ze zdravotního pojištění hradí ve výši stanovené pro úhradu takové zdravotní péče v základní variantě"
Výrok Leoše Hegera se shoduje se stávajícími zákony, hodnotíme jej tedy jako pravdivý.
My jsme slíbili našim voličům, od kterých jsme dostali důvěru, že budeme hospodárně nakládat se stáními prostředky, že budeme snižovat deficit veřejných financí, tak abychom naším dětem, až skončíme, odevzdávali zemi míň zadluženou.
Do voleb v roce v 2010 šla strana TOP 09 jednoznačně pod hlavním heslem, které se neslo její kampaní, a to bylo oddlužovaní a snižování deficitu veřejných financí. Tuto svou programovou prioritu má i v preambuli volebního programu pro rok 2010 doslovně zmíněnou: "Globální ekonomická krize a s ní spojený propad hrubého domácího produktu naplno odhalily dlouho neřešené problémy hospodaření českého státu - neúnosně vysoký objem zákonem určených výdajů a nedokončené reformy penzijního, sociálního a zdravotního systému. Důsledkem je obrovský nárůst státního dluhu, který začíná ohrožovat samotné fungování státu."
Dále je zde pak zmínka v kapitole o hospodářské politice, kde se uvádí v části o veřejných rozpočtech toto: Změny, které vláda musí udělat, nebudou populární. Jsou však nezbytné a sociálně odpovědné. Současný strukturální deficit veřejných rozpočtů musí být v dohledném čase zlikvidován tak, aby již při návratu ke dvouprocentnímu růstu české ekonomiky bylo možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Vyrovnaného rozpočtu je možné dosáhnout pouze za předpokladu, že vláda provede zásadní změny v těch výdajích státu, které jsou dnes určeny zákonem, tedy v tzv. mandatorních výdajích. Bez ohledu na to, jak rychle se bude svět zotavovat z ekonomické krize, je před vládou bezodkladný úkol - v krátké době zlikvidovat zhruba osmdesátimiliardový strukturální deficit, kterým jsou naše veřejné rozpočty zatíženy. Takové kroky přinesou ovšem nutnost změny v chování většiny občanů a od Poslanecké sněmovny budou vyžadovat odvahu a odpovědnost.
Z výše uvedeného vyplývá, že ve svém programu TOP 09 skutečně slíbila, že budou snižovat deficit veřejných financí a hospodárně nakládat se státními prostředky, proto výrok označujeme za pravdivý.
Když se podíváme třeba na hodnocení, které českému školství vystavují zahraniční pozorovatelé, tak zjistíme, že za jeden z velkých problémů považují něco, co bych označil nedostatek kariérního řádu pro učitele. Učitelé nemají jakousi perspektivu postupu. Není jasné, co se po nich chce.
„Zahraničními pozorovateli“ myslí ministr Fiala zcela jistě čtveřici Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche, Pamela Sammons a jejich Zprávu OECD o hodnocení vzdělávání v ČR z ledna roku 2012. Tento výrok označujeme na základě této zprávy za pravdivý .
Anglický originál dokumentu v plném znění lze nalézt na stránkách OECD (.pdf), souhrn hlavních závěrů v českém překladu na stránkách MŠMT.
V této zprávě se skutečně jako jeden z problémů objevuje absence standardů učitelské profese (strana 4 české verze) a neexistence přehledu toho, co by učitelé měli znát a jaké by měli mít dovednosti. Chybí výkonová kritéria a neexistuje efektivní hodnocení (strana 11). Zpráva doporučuje vytvoření jasnějšího kariérního řádu a učitelských standardů, které by mohly být přínosnější a zajišťovat vazbu mezi výsledky hodnocení a kariérním postupem (a tím pádem i platovým ohodnocením). Uvádí také, že tvorba těchto norem se již plánuje.
Loni se nepodařilo dodržet schodek státního rozpočtu, vláda ho překročila o necelých 8 miliard korun.
Potvrzují to údaje ministerstva financí (MF).
Původní zákon o rozpočtu předpokládal schodek 135 mld. korun. Zpráva (.pdf) MF o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2011 na str. 5 doslova říká:
"Hospodaření státního rozpočtu v roce 2011 skončilo schodkem 142,8 mld. Kč. Tento výsledek je o 7,6 mld. Kč horší, než činila jeho výše daná rozpočtem po změnách".
Poslanec Sobotka zaokrouhlil, ale pravdivě uvedl, že jde o "necelých 8 miliard korun".
Jeho podmínkou byla rezignace vlády a předčasné volby (podmínkou Roberta Fica pro to, aby hlasoval pro účast Slovenska na evropském záchranném mechanismu, pozn.).
Výrok označujeme na základě vyjádření Roberta Fica za pravdivý.
2.10.2011 se v relaci TA3 V politike sám Robert Fico vyjádřil, že jeho strana je připravena hlasovat za změny v eurovalu, ale musí to mít své politické důsledky. „Jestli se ukáže, že nejsou schopni vládnout a přijímat rozhodnutí tak vážného charakteru, určitě euroval projde s našimi hlasy, o tom nepochybujte, my jsme za euroval. Ale není možné, aby tu byla vláda, která není schopna vládnout“,zdůraznil předseda strany Smer. V takovém případě musí podle něj nastat buď rekonstrukce vlády, anebo předčasné parlamentní volby, přičemž Smer preferoval druhou možnost. Slovenská vláda se nakonec rozhodla spojit hlasování o eurovalu s vyslovením důvěry vládě. Robert Fico se v této souvislosti vyjádřil, že právě tímto opatřením vláda zabránila opozici hlasovat. Po pádě vlády Ivety Radičové a dohodě politických stran na vypsání předčasných parlamentních voleb, se Smer k schválení eurovalu nakonec připojil, proto označujeme výrok za pravdivý.
Existuje zatím jeden jediný autoritativní názor (na cenu zakázky CASA, pozn.) a to je cenová kalkulace letectva Armády České republiky, kterou potvrdilo ministerstvo obrany. Všechno ostatní jsou jen subjektivní názory.
Cenová kalkulace, o které hovoří Miroslav Kalousek ani informace o její existenci, bohužel nejsou ve veřejně dostupných zdrojích dohledatelné.
Ve veřejných zdrojích lze dohledat informace o znaleckém posudku, věnujícím se ceně nakoupených letadel CASA C-295M, zpracovaném firmou American Appraisal na základě ustanovení Policií ČR. Dle informací na stránkách firmy jde o posudek " vyjadřující náš názor na stanovení ceny obvyklé letounů CASA C 295M, směněných L159 a k některým otázkám spojeným s nákupem těchto letounů Armádou ČR prostřednictvím ministerstva obrany a společnosti OMNIPOL od společnosti EADS CASA". Posudek není v současné době veřejně dostupný. Dostupné zdroje v médiích uvádějí, že posudek hovořil o škodě 650 milionů kč (viz. např. zprávy na serverech aktuálně.cz, e15, ekonom a další).
Zpráva (.pdf) Národního kontrolního úřadu z roku 2010, která informuje o výsledcích kontroly vynakládání peněžních prostředků, určených na pořizování vybrané techniky, mj. letadel CASA-C295M Armády ČR, hovoří o několika problémech, spojených s nákupem uvedených letadel - např. o nesouladu realizovaných nákupů s koncepčními plány, armádě nevyhovující technické povaze letadel, rozložení veřejné zakázky na dodávku letadel a poskytnutí servisu takovým způsobem, že ministerstvo obrany obešlo vládou stanovený limit finančních prostředků - servisní náklady nezahrnulo do tohoto limitu.
Zpráva však neposuzuje, zda byla cena nakoupených letadel předražená vzhledem k určité obvyklé ceně, ale zmiňuje skutečnost, že původně byl plánován tzv. barterový obchod, tzn. výměna bez vynaložení prostředků státního rozpočtu (původně se mělo jednat o výměnu 1-2 bitevníků L-159 za 1 letoun CASA-C259M). Posléze bylo od tohoto postupu upuštěno a transakce spočívala v nákupu tří letadel CASA a výměně pěti bitevníků L-159 za čtvrtý letoun CASA.
Z toho důvodu, že ministrem Kalouskem zmíněná cenová kalkulace není veřejně dostupná, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.
(V momentu, kdy byl vynesen rozsudek,) se jasně ukázalo, že já jsem nikomu nedával nějaké obálky s tím, že bych nechtěl tyto peníze vrátit.
Rozsudek se jednoznačně přiklání k tvrzení Bárty, že šlo o půjčky.
Na str. 22 odůvodnění rozsudku (.pdf) soud uzavírá zcela jasně: " verze obžalovaného Víta Bárty o půjčkách [...] nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či aspoň zásadně zpochybněna [...] skutková verze obhajoby byla mimo jakoukoli důvodnou pochybnost prokázána, zatímco verze obžaloby byla provedenými důkazy spolehlivě vyvrácena. "
Soud již v úvodu odůvodnění (str. 5) připouští pouze dvě verze událostí: "verzi o úplatcích" a "verzi o půjčkách". Přiklání se tedy, mj. na základě svědeckých výpovědí, k tomu, že šlo o půjčky. Dodejme, že i tyto půjčky vzhledem k tomu, že z nich plyne neoprávněné obohacení příjemců, soud považuje za úplatky (str. 23). Bártovo tvrzení o tom, že se v rozsudku jasně ukázal charakter půjček, je ovšem pravdivé.
Nás stojí jeden vězeň ve výkonu trestu tisíc korun denně.
Výrok ministra Pospíšila je nepravdivý, neboť náklady na jednoho vězně jsou podle vězeňské služby ve skutečnosti 758 Kč na den.
Statistická ročenka (.pdf) vězeňské služby (na straně 21) za rok 2011 uvádí, že náklady na 1 vězně (průměrný denní náklad za celou Vězeňskou službu -tj. náklady na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje, FKSP a kapitálové výdaje) na den jsou v průměru 758 Kč. Ministr Pospíšil se tedy ve svém výroku značně odchýlil od skutečného stavu, tudíž jeho výrok hodnotíme jako nepravdivý.
My jsme třeba i vícekrát buď sami navrhovali nebo se pokoušeli s některými jinými kolegy z politických stran jiných, také třeba zákon, který by omezoval tu moc těch obchodních řetězců dělat si co chtějí s těmi výrobci, protože tady trpí výrobci.
Nikde se nedá dohledat, že by KSČM navrhovala takový zákon sama. Zcela jistě se KSČM podílela na jednom návrhu v roce 2001. Na nejdůležitějším zákoně o významné tržní síle se KSČM nepodílela vůbec. Výrok proto hodnotíme jako záádějící.
Je pravda, že skupina poslanců ve složení Skopal (ČSSD), Palas (ČSSD) a Kováčik (KSČM) v roce 2001 předložila poslanecké sněmovně novelizaci zákona o ochraně hospodářské soutěže, který řešil problematiku zneužívání dominantního postavení a ekonomické závislosti (projednávání návrhu bylo přerušeno a odročeno hospodářským výborem poslanecké sněmovny). V roce 2007 byla PS PČR opět předložena novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže. Předkladatelé návrhu zákona byli Ladislav Skopal (ČSSD), Michal Hašek (ČSSD), Petr Rafaj (ČSSD) a další. Z návrhu zákona není patrné, zda mezi zmíněnými "dalšími" figurovali i členové KSČM. V dostupných záznamech také není možno dohledat, že by KSČM někdy předkládala zmiňovaný zákon sama.
Zákon, který řeší tuto problematiku komplexně, předložila v r. 2008 skupina sociálně demokratických poslanců (zákon byl schválen v roce 2009).
