Miroslav Kalousek
Jedna z těch věcí, které měla vláda a má ve svém programovém prohlášení, je samozřejmě úspora mzdových objemů ve veřejné správě, ve státní správě, v případě, v případě státu a během jejího funkčního období skutečně o 20 % oproti autonomnímu vývoji.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v programovém prohlášení vlády se počítalo se snížením objemu mezd státní správy pouze o 10 %.
Citujme programové prohlášení vlády: ..."...Vláda sníží objem mezd v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích příští rok nejméně o desetinu s výjimkou pedagogických pracovníků. To neznamená automatický pokles platů. Vláda přenechá v kompetenci jednotlivých ministrů, zda půjde o úsporu vzniklou snížením mezd, propouštěním nebo kombinací. Další tři roky se objem mzdovýchprostředků nezvýší, což bude představovat tlak na růst efektivity státní správy.Důsledné šetření v rámci zbylých provozních výdajů organizačních složek státu a příspěvkových organizací povede příští rok k jejich snížení minimálně o 10 %. " Data mzdových úspor jednotlivých ministerstev jsou pak k dispozici v dokumentu " Dva roky vlády ".
Jiří Běhounek
Lidový dům vždycky patřil sociální demokracii, nikdy o něj nepřišla, takže to je dezinformace, kterou musím odmítnout.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle nálezu ústavního soudu III.ÚS 462/98 ze dne 11. 1. 2000 Sociální demokracie skutečně o Lidový dům nepřišla. Lidový dům byl od r. 1939 vlastněn akciovou společností Cíl. Dle výše zmíněného nálezu ÚS pak tato společnost měla spadat pod tehdejší Sociální demokracii: „...bylo vydáno celkem 3.500 ks číslovaných akcií na majitele; podle zjištění obecných soudů a tvrzení stěžovatelky a ČSSD držitelem všech těchto akcií byla vždy jen Československá strana soc. demokratická.“
Podle nálezu byla společnost Cíl již v počátcích své existence vystavena nepříznivým okolnostem, když byla během čtyřicátých let postavena nejprve pod správu německé firmy Erich Fucks a po skončení války následně pod československou národní správu. Státní správa pak byla zrušena r. 1946.
Podle nálezu dále Cíl a.s. existovala i po změně režimu v ČSR r. 1948: „... nevyvíjela nijakou činnost (poslední valná hromada se konala 13. srpna 1948), k jejímu zrušení jako nečinné akciové společnosti nedošlo.“Znárodnění Lidového domu pak bylo velmi specifické:„Znárodnění stěžovatelku postihlo jen v její knihtiskárenské části (tiskařské stroje a jiné technické zařízení byly vyvezeny a předány n. p. Svoboda), zatímco ostatní majetek (tj. nemovitosti včetně Lidového domu) byl jako „pro potřeby národního podniku Svoboda nepotřebný“ ponechán v původně zapsaném stavu (Cíl, a. s.)".
Stejně jako její akciová společnost Cíl, ani Československá sociální demokracie (předchůdkyně dnešní ČSSD) nezanikla, ale působila dále v exilu v zahraničí. Dle verdiktu ÚS byl tedy Lidový dům po celou dobu od r. 1948 majetkem akciové společnosti Cíl a ta byla zase majetkem Československé sociální demokracie. ČSD se posléze během devadesátých let včlenila do dnešní ČSSD, rovněž také probíhaly soudní spory o Lidový dům mezi ČSSD a státem. Soudní spor skončil rozsudkem Ústavního soudu dne 11. 1. 2000, přiznáním nároku ČSSD.
Petr Nečas
Byla to Česká republika, která dojednala změnu článku 15 tohoto fiskálního kompaktu, (který umožňuje kdykoliv kterékoliv členské zemi Evropské unie se bez jakýchkoliv problémů dodatečně připojit k té smlouvě.)
Tento výrok musíme hodnotit jako neověřitelný. Tvrzení Petra Nečase o iniciaci jednání ve věci článku 15 fiskální smlouvy EU sice potvrzuje hned několik zdrojů, například agentura Reuters nebo euobserver.com, ale všechny vychází ze slov samotného premiéra Nečase. Vzhledem k tomu, že jsme nenašli žádný jiný zdroj než slova pana premiéra, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Petr Bendl
„To je důvod, kterým já jsem se zabýval, podle mě docházelo k zneužívání postavení na trhu, ale to je jenom můj pocit, proto jsem se obrátil na antimonopolní úřad, aby posoudil, do jaké míry tady, jestli jsou to řetězce, jestli jsou to producenti, kdo vlastně je tím, kdo té situace využil a možná nefér zvedl cenu vajec.“
Do doby než obdržíme vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Agentura Mediafax.cz zveřejnila vyjádření mluvčího Ministerstva zemědělství Jana Žáčka, v němž uvádí, že „v úterý 27. března adresoval ministr Bendl dopis předsedovi ÚOHS, v němž ho požádal o prošetření výše cen vajec v obchodních řetězcích v souvislosti se strmým nárůstem jejich spotřebitelských cen.“
Tiskový mluvčí MZe ČR Jan Žáček nám 5. dubna 2012 osobně telefonicky potvrdil odeslání dopisu ministra Petra Bendla na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, v kterém žádá ÚOHS o prošetření vzniklé situace. Konkrétně vyzval ÚOHS, aby prověřil možné nezákonné jednání ze strany obchodních řetězců, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž v souvislosti s tímto zemědělským produktem na českém trhu. Tiskový mluvčí nám však odmítl kopii žádosti zaslat.
5. dubna 2012 nám ePodatelna ÚOHS zaslala potvrzení o přijetí našeho dotazu o existenci a obsahu žádosti ministra Petra Bendla. Doposud však odpověď nedorazila. Jakmile se tak stane, hodnocení upravíme.
Já jsem tenkrát nebyl členem vlády (v době rozhodnutí o stavbě justičního paláce, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Ze zprávy (.pdf) Nejvyššího správního úřadu zabývající se problematikou výstavby Brněnského justičního areálu (paláce) vyplývá, že jeho výstavba byla uskutečněna v rámci programu nazvaného „Rozvoj a obnova materiálně technické základny regionálních složek justice“. Vláda tento program schválila dne 31. března 2003 svým usnesením č. 315, což bylo za vlády Vladimíra Špidly, které Miroslav Kalousek opravdu členem nebyl.
Leoš Heger
My máme připravený věcný návrh zákona o zdravotních pojišťovnách, který sloučí dohromady všechny pojišťovny pod jednu střechu.
Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, předložený ministerstvem zdravotnictví, můžeme nalézt v Knihovně připravované legislativy zde, zadáme-li do vyhledávání "Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách" a vybereme-li dále záložku "Přílohy", kolonku "Materiál" (systém Knihovny připravované legislativy bohužel neumožňuje uvést přesný odkaz a Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách věcný záměr zákona nezveřejnilo).
O ambici uzákonit jednotnou právní úpravu pro všechny pojišťovny (v současné době existují dva samostatné zákony, jeden o VZP a druhý o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách) hovoří návrh v kapitole 2.1. Výrok ministra zdravotnictví Hegera tedy hodnotíme jako pravdivý.
David Rath
Poslanci ČSSD už několikrát navrhovali odstoupení VZP od projektu IZIP?
Výrok poslance Ratha je neověřitelný, neboť je postaven vágně a není tak možno přesně určit, zda a v jaké formě již poslanci ČSSD navrhovali odstoupení od projektu IZIP. Navíc odstoupení VZP od projektu IZIP může schválit pouze správní rada VZP a nikoli poslanci.
3. listopadu 2011 na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny při projednávání pořadu schůze vystoupil předseda ČSSD Sobotka a apeloval na vládu, aby umožnila projednávání problematiky IZIP. Konkrétně říkal (po kritice projektu): " Toto všechno jsou důvody, proč sociální demokracie žádá, aby na program dnešní schůze sněmovny byla tato věc zařazena, abychom se mohli o této věci pobavit, abychom slyšeli ministra zdravotnictví. Já bych vás chtěl požádat o schválení programu tohoto bodu s názvem Informace ministra zdravotnictví k projektu IZIP..." Předseda ČSSD tedy odstoupení VZP od projektu IZIP v tomto okamžiku nenavrhoval, chtěl být ministrem zdravotnictví informován o celém projektu.
Při jednání sněmovny 6. prosince 2011 pak vystoupil poslanec Rath sám, když kritizoval nejen projekt IZIP. Nicméně v jeho vystoupení i přes tvrdou kritiku projektu nezazněl návrh na odstoupení VZP od IZIPu.
V současné chvíli pak ČSSD chce navrhnout zřízení vyšetřovací komise sněmovny k projektu IZIP.
Tyto veřejně dohledatelné zdroje výrok poslance Ratha nepodporují, nicméně on sám je dlouhodobým kritikem zmíněného projektu. Díky nemožnosti postihnout návrhy (problém je také, že samotné navrhování není nijak konkretizováno, může tak jít o konkrétní podnět ke správní radě VZP, dále např. o přijetí usnesení sněmovny, či veřejný atak na projekt) všech poslanců ČSSD je pak Rathův výrok neověřitelný.
Kamil Jankovský
My jsme v lednu připravili jakýsi harmonogram, říká se tomu akční plán, kde jsou ty jednotlivé kroky popsány a jsou tam stanoveny termíny (týká se nápravy nedostatků vytýkaných ČR Evropskou komisí v oblasti čerpání fondů, pozn.). Ten akční plán je nastaven tak, že v zásadě všechno má být hotovo do konce června, začátek července.
Dle tiskového prohlášení Evropské komise byl 20. března 2012 do ČR zaslán varovný dopis, který informoval české orgány o zjištění závažných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly využívání fondů EU v ČR. Součástí tohoto dopisu byl i tzv. Akční plán. Dohodnutý akční plán obsahuje pět závazků, které musí být splněny do 30. června 2012:
Dle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj byl tento akční plán dále rozpracován do detailního akčního plánu a projednán vládou 11. dubna 2012.
Informace Kamila Jankovského o existenci akčního plánu a o termínu, do kterého musí být tento plán naplněn, jsou pravdivé. Samotný detailní akční plán ani informace o jeho obsahu, které by byly ověřeny z více zdrojů, bohužel nelze dohledat. Celkově tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Bohuslav Sobotka
Meziročně nám přibylo 80 tisíc lidí, kteří se pohybují v zóně chudoby.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Statistika EU-SILC (Statistics on income and living conditions), která je k vidění na stránkách Českého statistického úřadu, uvádí, že meziročně přibylo 86 tisíc osob s příjmem pod hranicí chudoby. I přesto, že údaj uvedený Bohuslavem Sobotkou se liší o 6000 tisíc, brali jsme při našem hodnocení v potaz skutečnost, že v celkovém kontextu se nejedná o zásadní rozdíl a tato odchylka také nijak nepřispívá k vylepšení mediálního obrazu ČSSD.
Níže uvádíme konkrétní výňatek z této statistiky: "Z výsledků šetření Životní podmínky 2011(pdf.)byla (na základě zjištěných příjmů za rok 2010) vypočtena hranice chudoby ve výši 113 040 Kč na spotřební jednotku domácnosti. Uvedeného příjmu nedosáhlo 9,8 % osob žijících v soukromých domácnostech ČR. Za poslední rok tak přibylo téměř 86 tisíc osob žijícíchv domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby. Nejvíce přitom míra chudoby vzrostla u osob žijících v domácnostech nezaměstnaných, v nichž je podíl osob ohrožených chudobou dlouhodobě nejvyšší."
Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
V Evropě jsou v podstatě jen dvě země, které jsou soběstačné, o kterých se dá mluvit jako o soběstačných v těch hlavních komoditách a to je Francie a Polsko.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat relevantní statistické informace o potravinové soběstačnosti všech evropských zemí v hlavních komoditách, které nejsou nijak specifikovány, považujeme výrok spíše za osobní odhad Petra Bendla, který se mohl opírat o to, že Francie i Polsko patří mezi nejvýznamnější exportéry potravin v rámci EU. Problematické je zejména to, že většina dostupných statistik je zaměřena na jednotlivé potravinové produkty a jejich spotřebu. V tomto případě bychom navíc také sami museli vytvářet definici hlavních potravinových komodit, což nám nepřísluší. Potravinová soběstačnost v tomto případě tedy může být velmi relativní pojem. Pro informaci přikládáme aspoň statistické údaje o produkci potravin ve Francii a Polsku získane ze stránek FAO (je potřeba nastavit ve výběru zemi, po načtení stránky se zobrazují údaje pro Afgánistán).
