Jiří Šlégr
Vládní poslanci také vynikají ve vyhýbání se práci, jak ostatně předvedli toto úterý ve Sněmovně.
Výrok poslance Šlégra je nepravdivý, neboť z dlouhodobých údajů, ani z dat ze zasedání, které se konalo v úterý 24. dubna nevyplývá, že by poslanci stran vládní koalice nějak "vynikali" v absencích nad poslanci opozičními.
Občanské sdružení Kohovolit.eu zpracovalo analýzu, která mapuje účast poslanců na jednání Poslanecké sněmovny. Z ní vyšlo (iHNed), že v roce 2011 byli nejaktivnější poslanci TOP09 a KSČM, tudíž nelze hovořit o rozdělení na poslance vládní koalice a poslance opoziční, co se účasti ve sněmovně týče.
Co se týká úterního zasedání (24. dubna 2012), při hlasováních bylo přítomno 189 poslanců. Z řad poslaneckého klubu ČSSD nebyli přítomni 2 poslanci, ODS byla kompletní, TOP09 měla 3 omluvené absence, KSČM chyběl 1 omluvený poslanec, poslanecký klub VV měl 1 absentujícího poslance a z nezařazených chyběli 2 poslanci, z nichž byl 1 omluven. Nelze tedy hovořit o výrazně vyšší absenci poslanců stran vládní koalice. Výrok poslance Šlégra je tím pádem nepravdivý.
Vít Bárta
(Václav Moravec: Ale tím nejsou řešeny ty věci, které se týkají sledování politiků na Praze 11 a další věci, které se, které se týkají ABL.) U soudu bylo zcela jednoznačně ukázáno na to, že ABL do žádných takovýchto politických her nevstupovala.
Nemáme k dispozici soudní dokumentaci, která by to dokazovala.
Bárta dodává, že součástí soudního spisu je odkládací dokument policie, který podle Bárty zmiňuje, že "jakékoli tyto věci" byly policejně odloženy. Tento dokument je neveřejný a nemůžeme tak podle něj výrok posoudit. Z dostupné dokumentace, zejména z protokolu o hl. líčení z 5.března a z 9.března, nelze určit, zda byl "vstup ABL do politických her" u soudu vyloučen.
Kromě obžalovaných se k věci vyjadřuje svědek Pavel Pertlíček, podle kterého (9. března, str. 42) " Sledování samozřejmě na Praze 1 probíhalo." Pertlíček ale netvrdí, že šlo o sledování politků. Svědek Tomáš Jánský, který o spolupráci s ABL hovořit nechtěl (za což byl soudem pokutován), řekl u soudu Škárkovi: " Psal jste nějaký článek do Pražanu a sbírali jsme na to materiály. Byli jsme tam u nějakého domu a pak jsme byli u starosty. " (str. 34).
V protokolu z 5.března čteme (str. 63), že podle Škárky soudní dokumentace obsahuje korespondenci a zápisy z porad, týkající se nátlaku na zastupitele Prahy 1 Jiřího Vladyku. Předseda soudního senátu na to odpověděl, že spisy procházel a takovýchto materiálů si nepovšiml.
Není tedy k dispozici dokument, který by hovořil o absenci důkazního materiálu o sledování politků na Praze 1 ze strany ABL, ale ani o existenci takových důkazů. Nemůžeme tedy výrok ověřit.
Petr Fiala
Za těch 8 let jsem nyní formálně osmým ministrem školství.
Od roku 2004 se na postu ministra či ministryně školství vystřídalo 6 lidí (konkétně Buzková, Kopicová, Kuchtová, Bursík, Liška a Dobeš). Ministryně Kopicová ale zastávala tento post dvakrát, takže Petr Fiala je de facto skutečně 8. ministrem školství za posledních 8 let.
Petr Nečas
Sociální demokracie za dobu svého vládnutí, od roku 98, zdvojnásobila veřejný dluh.
Výrok premiéra Nečase byl označen za základě statistických údajů za pravdivý. ČSSD za své vlády mezi lety 1998 a 2006 veřejný dluh opravdu zdvojnásobila.
Od roku 1998 do roku 2006 se dluh v procentech HDP opravdu zvýšil dvojnásobně. Premiérův výrok je tedy pravdivý.
Údaje z Eurostatu týkající se veřejné dluhu uvádějí toto:
Rok1998
19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v % HDP
14.5 15.8 17.8 23.9 27.1 28.6 28.9 28.4 28.3
Těchto čísel se držíme při hodnocení výroku, neboť změny dluhu uváděné v procentech HDP jsou nejpoužívanějším ukazatelem jeho růstu či poklesu.
Pokud bychom ovšem vycházeli z méně častého ukazatele, tedy výše dluhu v reálných číslech, tak se od roku 1998 do roku 2006 zvýšil více než čtyřnásobně. Eurostat uvádí následující:
19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v milionech euro
8482.0 9420.9 11525.8 18299.6 22006.2 23703.327829.1 30531.1 34495.6
Bohuslav Sobotka
(Když se podíváme na prvních pět měsíců letošního roku, je evidentní, že nefunguje ten předpoklad, že vláda zvedne DPH na potraviny a léky. Současně dělá politiku, kterou zmrazuje, respektive snižuje reální příjmy velkých skupin občanů. Vláda se domnívala, že kombinací těchto faktorů dokáže vybrat více na DPH.) Místo toho, aby vybrala o 15 % více, jak počítala v návrhu rozpočtu, tak vybrala za prvních pět měsíců, tuším o 3 % méně než v loňském roce.
Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za období leden-květen 2012. Níže citujeme pasáž popisující inkaso DPH (neboli stav příjmů státního rozpočtu z DPH):
"Inkaso DPH (za období leden-květen 2012, pozn.) představovalo 75,7 mld. Kč, tj. 34,1 % rozpočtu (schváleného na rok 2012, pozn.) , což je o 5,8 procentního bodu nižší plnění než v květnu minulého roku (plnění je částečně zkresleno únorovým inkasem daně, které dosáhlo vlivem vratek záporné hodnoty 3,4 mld. Kč). Meziročně kleslo o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011, což ovlivňuje především novela zákona o DPH, která zvyšuje sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012."
Dle informací ministerstva financí tedy došlo k meziročnímu poklesu inkasa DPH o 2,9 %. Rozpočet počítá však s růstem inkasa DPH o 15,5 %. Bohuslav Sobotka se tedy ve svém výroku nemýlí.
Jaromír Drábek
K 31. lednu byly všechny nárokové dávky v lednu zpracovány jednotlivými výplatním místem. K dnešnímu dni (5.2.2012, pozn.) máme z 80 tisíc zaevidovaných žádostí o podporu v nezaměstnanosti, vydáno rozhodnutí ve 36 tisících. U příspěvku na mobilitu ze 177 tisíc zaevidovaných žádostí máme 70 tisíc vydaných rozhodnutí.
Tento výrok je problematický a těžko ověřitelný. Jednotlivé tiskové zprávy MPSV sice konzistentně tvrdí, že dávky jsou vypláceny, např. zpráva z 26. ledna 2012 říká, že je vyplaceno 97,5 % dávek. Ke 30. lednu (.pdf) bylo vyplaceno 99 % dávek a tisková zpráva z 1. února (.pdf) tvrdí, že bylo vyplaceno 100% dávek. Problém je samozřejmě v tom, že jde o informace samotného ministerstva, které lze těžko ověřit z nezávislého zdroje. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice odevzdává měsíční výkazy o vyplacených dávkách státní sociální podpory ministerstvu financí, ty však nejsou veřejně dostupné. K tomu ministr mluví o tzv. nárokových dávkách, ale předmětem mediální pozornosti byly tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi, které se podle rozhovoru mluvčí MPSV Viktorie Plívové poskytnuté pro parlamentnilisty.cz evidují až zpětně, v následujícím měsíci. Navíc ministr Drábek 5. února v Otázkách Václava Moravce uvádí trochu odlišná čísla než 7. února pro zpravodajský server idnes.cz, kdy říká, že ze 184 tisíc žádostí o příspěvek na mobilitu jich bylo vyřízeno 68 tisíc, což je o dva tisíce méně než před dvěma dny. Podobně žádostí o podporu v nezaměstnanosti je 7. února 63 tisíc, z toho 43 tisíc vyřízených, zde oproti 5. únoru klesl souhrnný počet žádostí o 17 tisíc.
Maximální elektronizace, za druhé zřízení jednotného inkasního místa, to by také mělo fungovat od 1. ledna roku 2014, to znamená, všechny odvody daně budete posílat na základě stejného vyměřovacího základu, stejného formuláře, na jedno místo a dál už si to bude distribuovat stát. Sjednotit různé výkaznictví. Tady jsou desítky a stovky různých výkazů, které firmy musí odevzdávat. My je chceme elektronizovat a shrnout je tak, aby se odevzdávaly pouze Českému statistickému úřadu a ten už by je distribuoval po ostatních složkách státní správy.
Co se týče prosazené legislativy, je vláda na cestě ke zřízení jednotného inkasního místa.
Zavedení jednotného inkasního místa (JIM) se jako třetí pilíř reformy veřejných financí připravuje ke dni 1. ledna 2014. Podle plánu byl mj. nejprve schválen zákon o finanční správě, na konci roku 2011 pak zákon o změně zákonů související se zřízením JIM, jehož hlavní části vstoupí v platnost 1. ledna 2013.
Faktické zavedení JIM ale nespočívá v legislativní úpravě, nýbrž ve změně fungování finanční správy. Ta se musí modernizovat, provést inovaci informačních technologií a celý proces elektronizovat. Ministerstvo financí (MF) na podzim 2011 vydalo studii proveditelnosti (.pdf, 711 stran), která se zabývala zaváděním JIM. Tým, který tuto studii pro MF vyhodnotil, ve své prezentaci (.pdf) uvádí, že právě inovace a modernizace fungování daňové správy jsou ministerstvem podceněny.
Z hlediska prosazené legislativy jde premiérem zmíněné zavádění jednotného inkasního místa podle plánu. Premiér tvrdí, že "by to mělo fungovat" od 1. ledna 2014, což nelze hodnotit jinak, než jako pravdivé.
Martin Půta
My jsme pouze v zastupitelstvu upozornili na to, že to je problém. Avizovali jsme naše kolegy, aby si pozorně přečetli ten zákon. (jedná se o odměny pro radní kraje ve výši 30 tisíc za sezení v dozorčí radě nemocnice. zákon č. 159/2006)
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle dostupných informací (doc.) ze zápisu z 10. zasedání zastupitelstva Libereckého kraje, které se konalo 22. listopadu 2011 se M. Půta vyjádřil následovně: "Podle mého názoru v rozporu se zákonem o střetu zájmů, ale respektuji to, že to je můj názor a vy máte na to jiný pohled. Já bych chtěl všechny tři zmíněné pány tedy pana Bursu, pana Seppa a pana Petráčka vyzvat k tomu, aby do konce listopadu 2011 zkusili přehodnotit své kroky, protože i ostatní uvolnění členové rady nepobírají za svou činnost v jiných statutárních orgánech jiných společností, ve kterých má Liberecký kraj podíl, odměnu." Citaci lze najít na straně 59 daného dokumentu.
Miroslav Opálka
Podíváme-li se na podíl celkových výdajů na sociální ochranu k hrubému domácímu produktu, tak i zde vidíme, že tento údaj není pro Českou republiku nijak vynikající. Ve Francii je to přes 30 %, v České republice v roce 2008 /podle údajů, které dělají evropské statistické agentury/ je to 18,7 %, přičemž evropská sedmadvacítka má průměr 26,4 %.
Eurostat uvádí právě tyto hodnoty.
Předesíláme, že nemůžeme hodnotit, zda podíl výdajů na sociální ochranu je "vynikající", neboť jde pouze o názor pana poslance. Co se týče faktických základů výroku, Opálka zřejmě cituje nedávnou studi Eurostatu (.pdf), která srovnává výdaje na sociální zabezpečení v evropských zemích. Všechny citované hodnoty najdeme hned na její první straně. Srovnatelná data uvádí i statistika OECD (.xls), byť se v konkrétních číslech liší.
Miroslav Kalousek
Po všech změnách, které jsme provedli, jsme pořád jednou z nejvíc rovnostářskou zemí z hlediska příjmů na obyvatele v jednotlivých decilech od těch nejchudších po ty nejbohatší.
Výrok označujeme jako neověřitelný.
Míra diverzifikace rozložení bohatství a důchodů v jednotlivých územních celcích (v tom případě státech) se udává pomocí tzv. Giniho koeficientu. Jeho výpočet je dán různými postupy a metodami (zahrnující jednotlivce, rodiny, průměr i medián jejich příjmů, daněných i nedaněných atd.) pro různá časová období.
Podle údajů OECD při výpočtu Giniho koeficientu pro pozdní léta prvního desetiletí nového tisíciletí se Česká republika pohybuje v kritériích tohoto indexu pro celkovou populaci na 30. místě z celkového počtu 34 sledovaných zemí. Tzn., že ČR je zemí s velmi vyrovnanou strukturou rozložení bohatství a důchodů ve společnosti. Širší databázi nabízí např. publikace CIA The World Factbook, kde se v žebříku 135 sledovaných zemí (porovnávané údaje jsou z různých let) nacházíme na 109. místě.
Zohlednit v tomto kontextu změny provedené současnou vládou je však prakticky nemožné, neboť výpočty a komparace lze provádět pouze v dlouhodobém horizontu. Navíc jsou zveřejněné údaje a statistiky z let, které nemohou reflektovat změny provedené touto vládou (OECD ke konci prvního desetiletí 21. století a CIA k roku 2009). Tento výrok je tudíž neověřitelný.
