Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf) Eurostatu o vládních dluzích ve 4. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 23. dubna 2012. Z této zprávy vyplývá, že Česká republika je 7. nejméně zadluženou zemí sedmadvacítky.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 41,2 % HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,0 % HDP a nejvyšší Řecko, jehož dluh činí 165,3 %. Přehledně zpracovanou tabulku zaměřenou pouze na tuto informaci zveřejnila i mnohá česká média jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Výrok hejtmana Novotného hodnotíme jako pravdivý, neboť již několik škol s učňovskými a technickými obory nabízí svým studentům motivaci v podobě prospěchových stipendií.

Server iDnes.cz informoval 22. března 2011 o skutečnosti, v Karlovarské kraji další střední škola zavádí možnost prospěchového stipendia pro dobré studenty. Konkrétně se jedná o Integrovanou střední školu technickou a ekonomickou v Sokolově (tato škola nabízí měsíční prospěchová stipendia ve výši (.pdf) 200 - 600 Kč.).

Podobný systém zavedla Integrovaná střední škola Cheb, která, jak informovala Česká televize, začne od nového školního roku (2012/2013) vyplácet měsíční prospěchová stipendia ve výši 200 - 600 Kč.

Další odbornou školou, kde je zaveden systém stipendií pro studenty, je Střední průmyslová škola v Ostrově, což lze dokumentovat na stipendijním řádu (.pdf) dané školy.

Tento výrok kandidáta SPOZ hodnotíme jako pravdivý, neboť se dokument Strategie Kraje Vysočina 2020 (.doc) (viz výrok o páteřní silniční síti) ve své programové části zabývá otázkou náhradní dopravy vzhledem k dálnici D1. Celá analýza a návrhy jsou konkrétně k nalezení na stranách 41 až 43 zmíněného dokumentu.

Lubomír Zaorálek v tomto výroku uvádí rozdíl 1,9 %. Předpokládáme, že zde operuje s rozdílem 1,9 procentního bodu a na základě tohoto tvrzení hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Podle zdrojů (.pdf) Českého statistického úřadu z roku 2011 je v Královéhradeckém kraji z celkového počtu 473,5 tisíc obyvatel starších patnácti let klasifikováno v kategorii "základní vzdělání" 72,9 tisíc lidí. Podíl těchto osob na celkovém počtu je tedy 15,4 %. V Moravskoslezském kraji se do této kategorie řadí 200,3 tisíc lidí z celkového počtu 1 062,0 tisíc, což je 18,9 %. Rozdíl mezi kraji je tedy 3,5 procentního bodu.

Výrok je zavádějící, neboť vyjednaná částka na osobu je nejvyšší pouze s neaktuálními daty.

Pro léta 2007 až 2013 (pdf.) rozděluje Evropská unie ze svého dotačního programu částku 347 miliard eur. Tento program má splnit tři základní cíle, na které směřují tyto prostředky. Je to cíl konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Z celkové výše této částky byla České republice přidělena k čerpání celková suma 26 692 milionů eur (788 miliard Kč).

V tabulce níže uvádíme poměr přidělených částek k počtu obyvatel v jednotlivých zemích. Počet obyvatel čerpáme z dat Eurostatu pro rok 2010, tedy k půli období, na které je určen dotační program.

Vyjednáná částka (mil. Euro) Částka na osobu (Euro) Estonsko 3456 2579 Česká republika 26692 2540 Madarsko 25307 2527 Litva 11588 2136 Slovinsko 6885 2068 Slovensko 855 2063 Malta 4620 2055 Lotyšsko 4205 2054 Portugalsko 21511 2022 Řecko 20420 1806 Polsko 67284 1763 Rumunsko 19668 916 Bulharsko 6853 906 Kypr 640 797 Španělsko 35217 766 Itálie 28812 477 Německo 26340 322 Finsko 1716 321 Francie 14319 228 Belgie 2258 208 Irsko 1891 202 Švédsko 901 202 Rakousko 1461 174 Spojené království 10613 171 Lucembursko 65 129 Nizozemsko 1907 115 Dánsko 613 111

Vidíme, že Česko bylo v částce na hlavu před Maďarskem, a skutečně nejvyšší zisk na obyvatele má Estonsko. Je ale třeba upozornit na vývoj počtu obyvatel těchto zemí: pokud použijeme počet obyvatel z roku 2006, kdy ČSSD "odevzdávala zemi", ukáže se, že ČR si vyjednala velmi těsně nejvýhodnější příjem peněz na obyvatele v dané chvíli, který ale není nejvýhodnější, vezmeme-li v potaz populační vývoj:

(celk. částka k populaci)

2006 2007 2008 2009 2010 Estonsko 2570 2574 257725782579 Česko 26042595 2571 2550 2540 Madarsko 2511 2514 2519 2523 2527

Haškův výrok považujeme za zavádějící, neboť vyjednaná částka se jeví jako nejvyšší pouze s daty do roku 2007, kdy období pro dotační program teprve začíná. Dlouhodobý (a tím předvidatelný) populační vývoj způsobuje, že ve skutečnosti o nejvyšší částku nejde a v žádném případě pak nejde o "suverénně nejvyšší příjem", jak říká Hašek.

(Hodnocení bylo doplněno i dle upozornění komentářů v diskusi, za které děkujeme).

Pro zajímavost přikládáme i souhrnný stav čerpání z prostředků EU k 3.2. 2012 (pdf.).

Optimalizace sítě škol, jak se také někdy redukce škol nazývá, je v programu ministerstva školství už delší dobu.

Na konci roku 2010 možnou redukci škol projednával tehdejší ministr školství Dobeš s hejtmany, což odpovídá i stanovisku ministerstva školství, které je uvedeno zde. Na začátku roku 2011 pak byla tato redukce škol skutečně s kraji dohodnuta.

Problém s čerpáním prostředků z EU jsme už řešili v našich předchozích ověřováních. Bohuslav Sobotka má na mysli zřejmě kauzu problematického čerpání dotací z EU pro školství, za což kritizovala Josefa Dobeše vedle ČSSD i TOP 09. Dne 19. března 2012 obdrželo MŠMT auditní zprávu Evropské komise, která pozastavuje dotační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. Od té doby běží dvouměsíční lhůta, do které má zpracovat ministerstvo školství možné řešení a nápravu. Jak je uvedeno na stránkách ministerstva školství, toto pozastavení dotací je zde přímo zmiňováno a dodává, že odpověď, ve které jsou zahrnuty nápravná opatření už také byla komisi zaslána.

Výrok tedy považujeme za pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě oficiálního textu fiskálního paktu (.pdf).

V textu smlouvy je přímo napsáno, že "je cílem hlav a nebo vlád členských států eurozóny a ostatních členských států Evropské unie začlenit ustanovení této smlouvy co nejdřív do smluv, na kterých je Evropská unie založená."

Tento výrok je nepravdivý.

Zmiňovaný institut je upraven v Článku 71 Ústavy České republiky (vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry).

K využití této možnosti v průběhu mandátu vlády došlo např. v roce 1997, kdy o vyslovení důvěry vládě požádal její předseda Václav Klaus, či v roce 2003, kdy se k obdobnému kroku odhodlal tehdejší premiér Vladimír Špidla.

Radičová podle zpráv médií skutečně použila tato slova.

Zprávu ČTK o tomto prohlášení Radičové citovaly např. iDNES.cz či ČT24. Radičová měla (mezi 1. a 2. březnem letošního roku) reagovat na to, že premiér Nečas spolu s Davidem Cameronem odmítli připojit svůj podpis k tzv. paktu rozpočtové kázně (.pdf). Ten podepsali lídři všech 25 zbývajících zemí EU.

iDNES.cz citovalo Radičovou slovy: "Tohle nedělá čestný a rovný chlap a ženy už vůbec ne", což odpovídá výroku poslankyně Váhalové. Ten proto považujeme za pravdivý.

Výrok stávajícího hejtmana Karlovarského kraje se zakládá na pravdě. Dle aktuálních údajů Českého statistického úřadu klesla stavební produkce v červnu 2012 meziročně reálně o 8,4 %. Zároveň ve 2. čtvrtletí roku 2012 meziročně klesl počet stavebních zakázek stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci, a to o 32,7 %. Trvalý pokles v sektoru potvrzuje Kvartální analýza českého stavebnictví 3Q/2012 provedená společností CEEC Research. V této studii se odborníci shodují, že i nadále bude pokračovat trend zanikání zejména malých stavebních společností do 50 zaměstanců.