Přehled ověřených výroků

Na základě dohledaných návrhů ČSSD hodnotíme výrok hejtmana Haška jako pravdivý.

Např. 27. února 2012 navrhla ČSSD (tisková zpráva " ČSSD navrhuje řešení kritické situace v čerpání peněz EU na ministerstvu školství") 4 opatření (mimo jiné také zmíněné převody "ohrožených peněz"), která měla zlepšit stav čerpání evropských peněz na ministerstvu školství, které má dlouhodobě s čerpáním těchto prostředků potíže. Již tyto návrhy podporují výrok poslance Haška, který je tím pádem pravdivý.

Mimo tento jeden případ informovala také agentura Mediafax 31. října 2010 o tom, že sociální demokraté k uvedenému datu navrhují jako jedno z opatření převedení peněz z operačních programů, které nefungují, do těch, které pracují dobře, což je také v souladu s výrokem hejtmana Haška.

Naše Vysočina (.pdf) - Občasník krajské organizace České strany sociálně demokratické (číslo 1/2012 - str. 2) v části Je to vaše zdraví obsahuje text hejtmana kraje Běhounka, kde se skutečně píše o ODS, že chce postupně rušit okresní nemocnice. Výrok Oty Bence je tak pravdivý, neboť stranický tisk ČSSD obsahuje slova hejtmana kraje, který podobnou formulaci použil.

Výrok ministra Jaromíra Drábka je pravdivý vzhledem k tomu, že jasně vyjmenoval, které programy má na mysli, a ty opravdu jsou reálně zavedeny - v oblastech tvorby pracovních míst, podpory konkrétních projektů a zaměření se i na regionální problematiku.

V České republice je zaveden Program Start (.pdf), který má prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. pomáhat se získávám úvěrů pro začínající podnikatele či také s čerpání evropských zdrojů, což má pozitivní vliv na tvorbu pracovních míst. Program Prosperita (.pdf) se pak zabývá mimojiné zřizováním podnikatelských inkubátorů. Oba tyto programy fungují v rámci Operačního programu podnikání a inovace.

Ministerstvo práce a sociální věcí (MPSV) také již od roku 2005 spustilo řadu konkrétních programů, které jsou zacíleny do jednotlivých regionů a mají pomoci zlepši tamní situaci na trhu práce. Tyto programy jsou zaměřeny jak regionálně, tak i na jednotlivé skupiny osob, které mají z reálných důvodů větší problém získat pracovní místo.

Na základě těchto faktů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Evropská unie přesto navrhuje o něco širší portfolio opatření, v rámci kterého má Česká republika stále co zlepšovat. Pro doplnění kontextu celé problematiky nabízíme podrobnější komentář:

18. dubna 2012 vystoupil s prezentací ve Štrasburku Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor a popsal návrhy Komise pro boj se zvyšující se nezaměstnaností. Celé vystoupení komisaře Andora je zveřejněno (ENG) na stránkách europa.eu.

Po vymezení obecných cílů dokument popisuje hlavní oblasti, ve kterých je shledán největší potenciál růstu ve vztahu k vytvoření nových pracovních míst - jde o zelenou ekonomiku, informační a komunikační technologie a zdravotnický sektor. Např. pouze v oblasti zelené ekonomiky, jak odhaduje EU, je potenciál na vytvoření 20 milionů pracovních míst v rámci EU během 10 let.

Z konkrétních opatření jsou navrhovány např. zvýšení mobility pracovních sil, silný sociální dialog, investice do zvýšení schopností a znalostí jednotlivých občanů nebo zlepšení mobility pracovních sil v rámci celé EU. Co se týče vytváření nových pracovních míst ve výše vyjmenovaných preferovaných sektorech, jednotlivé členské země by měly použít formu pobídek, resp. podporu pro nově začínající firmy.

V České republice je tedy míra realizace následující:

1. Podpora pro nově začínající firmy - tato již v České republice funguje. Je realizována např. prostřednictvím programu START (.pdf), který má za cíl poskytování nejen podpory. Tu realizuje Českomoravská rozvojová a záruční banka, a. s.Forma pobídek pro vznik nových pracovních míst, jak ostatně v této debatě říká sám ministr Drábek, není preferovanou alternativou z jeho strany (" já se rozhodně nepřihlásím k nějaké fiskální podpoře pracovních míst").

2. Investice do zvýšení schopností a znalostí občanů - v České republice jsou nastaveny rekvalifikace, které mají za cíl zvýšení zaměstnatelnosti jednotlivých lidí prostřednictvím zvýšení jejich profesní kvalifikace, resp. získáním schopností nových. K tomuto je zaveden celý projekt Restart.

3. Silný sociální dialog - zde je již porovnání návrhu EU s českými reáliemi poněkud rozporuplné. Vláda Petra Nečase má v současné době na nejvyšší úrovni (tripartita) velké problémy s dohodou mezi sociálními partnery (vláda, odbory, zaměstnavatelé) na konkrétních reformních krocích, kdy často není jasná shoda ani mezi pravicovou vládou a zástupci zaměstnavatelů. V průběhu období vlády Petra Nečase již také došlo k několika významným (co do počtu účastníků) demonstracím ze strany různých odborových sdružení, naposledy v sobotu 21. dubna 2012 (tato demonstrace byla nejmasovější).

Pokud jde o návrhy EU k jednotlivým sektorům, tak v daných oblastech ČR v roce 2011 stagnovala. Ze zmíněných oblastí rostl počet zaměstnanců pouze v rámci "zdravotní a sociální péče", nicméně v IT vývoji a vědecké a technické činnosti zůstaly počty zaměstnaných fakticky nezměněny.

Podpora vědy a inovací je také sporná. I když se např. v roce 2010 zvýšil celkový objem prostředků směřovaný na vědu a výzkum, je třeba dodat, že to bylo díky soukromým zdrojům, vláda naopak část prostředků (z úrovně minulého roku) škrtla.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.

Výrok označujeme na základě vyjádření Roberta Fica za pravdivý.

2.10.2011 se v relaci TA3 V politike sám Robert Fico vyjádřil, že jeho strana je připravena hlasovat za změny v eurovalu, ale musí to mít své politické důsledky. „Jestli se ukáže, že nejsou schopni vládnout a přijímat rozhodnutí tak vážného charakteru, určitě euroval projde s našimi hlasy, o tom nepochybujte, my jsme za euroval. Ale není možné, aby tu byla vláda, která není schopna vládnout“,zdůraznil předseda strany Smer. V takovém případě musí podle něj nastat buď rekonstrukce vlády, anebo předčasné parlamentní volby, přičemž Smer preferoval druhou možnost. Slovenská vláda se nakonec rozhodla spojit hlasování o eurovalu s vyslovením důvěry vládě. Robert Fico se v této souvislosti vyjádřil, že právě tímto opatřením vláda zabránila opozici hlasovat. Po pádě vlády Ivety Radičové a dohodě politických stran na vypsání předčasných parlamentních voleb, se Smer k schválení eurovalu nakonec připojil, proto označujeme výrok za pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, všichni přítomní poslanci za Věci veřejné hlasovali proti.

Konkrétní výpis hlasování je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny. Z tohoto výpisu vyplývá, že více než polovina poslanců (účastnících se hlasování) za ODS návrh podařila, u poslanců z TOP09 tuto novelu podpořilo pouze 11 poslanců z 35 přítomných a pro novelu hlasovala také velká část poslanců za ČSSD, přičemž jí podpořili také všichni přítomní poslanci za KSČM. Proti ní pak hlasoval celý klub VV.

Jelikož se nám nikde nepodařilo dohledat zdroj podporující celé tvrzení senátora Horníka, je jeho výrok hodnocen jako neověřitelný.

Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval dlouhý tří a půlhodinový rozhovor, o kterém mluví senátor Horník.

Jak vyplývá ze zápisu z výjezdního zasedání Výboru pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR, senátoři (Horník a Homolka) skutečně navrhli projednání možnosti vytvoření ad hoc komise Senátu nebo podvýboru pro záchranu kulturního dědictví. Tento orgán by měl spolupracovat s Karlovarským krajem, s Národním památkovým úřad a Ministerstvem kultury České republiky. Oba senátoři pocházejí z rozdílných částí ideového spektra, senátor Horník je členem klubu TOP 09 a Starostové, senátor Homolka je z KSČM.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, do Evropského stabilizačního mechanismu budou skutečně přispívat všichni jeho členové, tedy i státy, ke kterým má jeho pomoc následně směřovat.

Mechanismus má disponovat kapitálem ve výši 700 miliard euro, 200 miliard z této částky však slouží jako rezerva k udržení ratingu. Velikost kapitálových vkladů jednotlivých zemí je určena distribučním klíčem, který závisí ze 75 % na výši národního důchodu, ze 12,5 % na výši HDP a z 12,5 % na počtu obyvatel. (zdroj čt24)

V případě, že člen EMS nesplní požadované platby v rámci výzvy na úhradu, musí být zvýšena částka, kterou přispívají ostatní státy, aby se dosáhlo požadované celkové výše splatného kapitálu. Za opatření k zabezpečení toho, že dotyčný neplatící člen vyrovná svůj dluh zodpovídá Rada guvernérů. (zdroj Smlouva zřizující ESM, .pdf, str. 41)

Výrok označujeme jako neověřitelný.

Míra diverzifikace rozložení bohatství a důchodů v jednotlivých územních celcích (v tom případě státech) se udává pomocí tzv. Giniho koeficientu. Jeho výpočet je dán různými postupy a metodami (zahrnující jednotlivce, rodiny, průměr i medián jejich příjmů, daněných i nedaněných atd.) pro různá časová období.

Podle údajů OECD při výpočtu Giniho koeficientu pro pozdní léta prvního desetiletí nového tisíciletí se Česká republika pohybuje v kritériích tohoto indexu pro celkovou populaci na 30. místě z celkového počtu 34 sledovaných zemí. Tzn., že ČR je zemí s velmi vyrovnanou strukturou rozložení bohatství a důchodů ve společnosti. Širší databázi nabízí např. publikace CIA The World Factbook, kde se v žebříku 135 sledovaných zemí (porovnávané údaje jsou z různých let) nacházíme na 109. místě.

Zohlednit v tomto kontextu změny provedené současnou vládou je však prakticky nemožné, neboť výpočty a komparace lze provádět pouze v dlouhodobém horizontu. Navíc jsou zveřejněné údaje a statistiky z let, které nemohou reflektovat změny provedené touto vládou (OECD ke konci prvního desetiletí 21. století a CIA k roku 2009). Tento výrok je tudíž neověřitelný.

„Zahraničními pozorovateli“ myslí ministr Fiala zcela jistě čtveřici Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche, Pamela Sammons a jejich Zprávu OECD o hodnocení vzdělávání v ČR z ledna roku 2012. Tento výrok označujeme na základě této zprávy za pravdivý .

Anglický originál dokumentu v plném znění lze nalézt na stránkách OECD (.pdf), souhrn hlavních závěrů v českém překladu na stránkách MŠMT.

V této zprávě se skutečně jako jeden z problémů objevuje absence standardů učitelské profese (strana 4 české verze) a neexistence přehledu toho, co by učitelé měli znát a jaké by měli mít dovednosti. Chybí výkonová kritéria a neexistuje efektivní hodnocení (strana 11). Zpráva doporučuje vytvoření jasnějšího kariérního řádu a učitelských standardů, které by mohly být přínosnější a zajišťovat vazbu mezi výsledky hodnocení a kariérním postupem (a tím pádem i platovým ohodnocením). Uvádí také, že tvorba těchto norem se již plánuje.