My samozřejmě čísla, v těch číslech letošních, které vidíte, ještě není započtený letošní dluh, to znamená, jestli máte Liberecký kraj 700 milionů nebo 800 milionů dluh necelý, tak musíte přičíst 500 milionů dalších, takže se dostaneme někde na 1,2 miliardy korun.
Ivo Kočandrle se opírá o správná data a oficiální předpoklady, proto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.
Zadluženost Libereckého kraje se na konci roku 2011 skutečně nacházela ve stanoveném rozmezí 700 – necelých 800 mil. Kč. Přesně podle závěrečného účtu (.xls; Tabulková část, tabulka č. 40) za rok 2011 (schváleném zastupitelstvem Libereckého kraje dne 26. června 2012) se jedná o 716 215 388,47 Kč za bankovní úvěry a 60 038 000 Kč za ostatní závazky - tedy o cca 776 mil. Kč.
Ve schváleném rozpočtu (.rtf; Textová část) na rok 2012 se počítá se splátkou dosavadních úvěrů ve výši 56 195 000 Kč, čímž by se dluh dostal na úroveň přibližně 720 mil. Kč. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo další úvěr na komplexní opravu mostů na silnicích II. a III. třídy ve výši 500 mil. Kč. Čerpání tohoto úvěru mělo začít právě letošní rok. Sečteme-li uvedené sumy, dostaneme částku 1,22 mld. Kč, tedy na odhadovanou částku "někde na 1,2 mld. Kč".
(Ten resort [ministerstvo školství, pozn.] má, když to řeknu velmi zjednodušeně, zhruba sto miliard korun výdajů,) tady se jedná o 2 % (škrtu v rozpočtu ministerstva školství, pozn.).
Rozpočet ministerstva školství se tímto skutečně snížil přibližně o 2%.
Z údajů ministerstva financío výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje hodnotíme výrok jako pravdivý. (výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu ve výdajích MŠMT, proto je rozdělen)
Zahájení důchodové reformy bude pro veřejné finance znamenat, že tři procenta pojistného na důchodové pojištění účastníků tzv. druhého pilíře bude přesměrováno ve prospěch soukromých důchodových fondů. Pro představu jedno procento pojistného reprezentuje dnes 12,5 miliard korun.
Výrok Dany Váhalové je pravdivý, neboť správně pojmenovává nově zaváděné změny v systému penzí a také výši procentního bodu pojistného.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prezentuje na webu nově zaváděnou důchodovou reformu. V části Vládní návrh důchodové reformy - základní fakta pak konkrétně uvádí: " Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění." V této části výroku má tak poslankyně Váhalová pravdu, neboť popisuje nově zaváděný systém přesně, což ostatně potvrzuje také tisková zpráva MPSV. Podle statistik Ministerstva financí ČR se v roce 2011 vybralo na pojistném celkem 366,8 mld Kč, z toho na důchody šlo o cca 326 mld. Celková výše odvodů činí 28 %, tudíž 1 procentní bod má výši 13,1 mld. Kč (v případě, že poslankyně myslela celkové pojistné) nebo 11,6 mld Kč (bylo-li myšleno pojistné využité na důchody). Není tak zcela jasné, jakou cifru má poslankyně na mysli, průměr těchto částek však odpovídá hodnotě, kterou popsala ve svém výroku (12,35 mld Kč). Její výrok je tak hodnocen jako pravdivý.
Stejně tak dvakrát byl odmítnut v tomto období, nevím, jestli jednou nebo dvakrát, ale už v minulém období jsme předkládali zákon, který měl zakázat anonymní akcie, které jsou tady zneužívány a využívány.
V minulém volebním období byl návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele předložen mj. poslanci ČSSD jednou, v tomto volebním období také jednou. Šlo o tyto případy:
25. února 2010, na 73. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v minulém volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, jenž předložila skupina poslanců (B. Sobotka, J. Tejc z ČSSD a O. Liška ze Strany zelených). Na této schůzi proběhlo první čtení návrhu a tento byl doporučen k projednání Ústavně právnímu výboru a Rozpočtovému výboru. Zde proces projednávání skončil.
10.prosince 2010, na 9. schůzi Poslanecké sněmovny v tomto volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, který předložila skupina poslanců za ČSSD a poslanec za KSČM Jiří Dolejš. Na této schůzi sněmovna hlasy ODS, TOP 09 a VV návrh zamítla.
S ohledem na tyto informace hodnotíme výrok jako pravdivý.
Státní energetická koncepce v téhle té chvíli přináší tři základní schémata. Jedno je posílení role jádra, ale postavené na reálných základech, na reálných ekonomických základech oproti tomu minulému návrhu. Jedno je významné zmapování a zreálnění řekněme stavu zásob uhlí a vydefinování jeho postavení v té budoucnosti, kdy budeme potřebovat prolomit limity, jak kroky musíme udělat, abychom ušetřili a přicházíme s velmi významným snížením podílu uhlí na výrobě elektrické energie a třetí v té oblasti obnovitelných zdrojů, kde energetická koncepce, myslím si, ani nejde kritizovat za to, že by nepočítala s jejich rozvojem. Ona pouze počítá s tím rozvojem, kde je to ekonomicky udržitelné a říká, že takový model, který byl do teď uplatňován v České republice, není pro Českou republiku dlouhodobě ekonomicky únosný.
Státní energetická koncepce, o které ministr Kuba hovoří, bude vládě představena v srpnu. Její znění prozatím není volně přístupné, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
V období v roce 2002 až 2006 pan Dalík, který byl poradcem předsedy ODS, nabízel 10 mil. korun poslanci Kořistkovi za to, že podrazí vládu sociální demokracie a bude hlasovat proti vládě sociální demokracie.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože dva rozsudky soudů podplácení bývalého poslance Kořistky potvrdily. Nebyly to však soudní procesy trestní, nýbrž občanské, ve kterých se jednalo o poškození dobrého jména. Zdeňku Kořistkovi se podařilo u soudu prokázat, že se jej Marek Dalík a Jan Večerek pokusili podplatit postem velvyslance.
Trestní stíhání Dalíka a Večerky bylo několikrát odloženo, a ani navzdory vynesení výše uvedených rozsudků nebylo vyšetřování znovu otevřeno.
Máme armádu, evropský lid, máme vlajku, máme hymnu (v Evropské unii, pozn.).
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Evropská unie má sice vlastní lid, vlajku i hymnu, neexistuje však jednotná a stálá evropská armáda.
Evropská vlajka a evropská hymna patří mezi symboly Evropské unie, které jsou zakotveny v primárním právu. Evropská vlajka byla přijata jako evropský symbol v roce 1955. Evropská hymna byla schválena v roce 1972, oficiálně přijata však byla až o třináct let později. Evropský lid, neboli občanství unie, definovala Maastrichtská smlouva (.pdf, Hlava II., C.) v roce 1992. Tato smlouva stanovuje, že každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Smlouva definuje také práva těchto občanů.
Co se však týče armády, současná EU sice disponuje vlastními jednotkami, nejedná se ale o stálou evropskou armádu. Aktuální model společné bezpečnostní a obranné politiky EU, na který měla značný dopad také Lisabonská smlouva, disponuje hned několika prostředky k zásahu. EU sice může vysílat vojenské jednotky na různé mise, v rámci těchto misí ovšem působí jednotky, které vždy ke konkrétnímu úkolu sestavují členské státy EU, a to z příslušníků armád jednotlivých členských států.
Naši poslanci upozorňovali při projednávání rozpočtu, že na vězeňství není v příslušné kapitole dostatek prostředků.
Výrok senátora Dienstbiera je pravdivý, neboť při projednávání zákona o státním rozpočtu na nedostatek prostředků pro vězeňství upozorňoval poslanec ČSSD Váňa.
Zákon o státním rozpočtu na letošní rok se v Poslanecké sněmovně projednával v závěrečném čtení 14. prosince 2011. Během rozpravy vystoupil poslanec ČSSD Váňa, který skutečně upozorňoval na podfinancování českého vězeňství. Konkrétně uvedl, že: " Státní rozpočet je navržen tak, že finance v kapitole vězeňství dojdou zhruba v květnu příštího (2012) roku".
Výrok Jiřího Dienstbiera je tím pádem pravdivý.
V posledních letech přesáhla částka roční, kterou platí ministerstvo za běh toho systému (sociálních dávek, pozn.) půl miliardy korun ročně.
Rozpočet (.pdf) (rok 2011) ministerstva práce a sociálních věcí obsahuje pouze rámcové informace, které výrok ministra Drábka nepodpoří ani nevyvrátí. Je však možné podotknout, že Národní ekonomická rada vlády (jmenovitě Aleš Michl) ve svém materiálu (.pdf) Boj proti korupci v kapitole 8 nabízí vládě jako základní reformní přístup tzv. rozklikávací rozpočet, kde by byly zveřejněny konkrétní položky, které jsou financovány z peněz daňových poplatníků. Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně tento přístup doposud neaplikovalo a data jím zveřejňovaná jsou velmi kusá, a nejen pro tento konkrétní výrok ministra Drábka, nicneříkající.
Slováci už jen nad 50 (% objemu domácí produkce vepřového masa v poměru k celkovému objemu na trhu, pozn.) když to řeknu zjednodušeně.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Hodnocení je provedeno stejným způsobem jako u výroku vztaženého na Českou republiku. Avšak je zde nutné zmínit, že nejnovější dohledatelné údaje pro Slovensko jsou pro rok 2010 (ty jsou však potvrzeny a úplné). Zdrojem je v tomto případě Evropský statistický úřad (u České republiky údaje chybí) či Výskumný ústav ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva Bratislavě (.pdf).
V případě Slovenska tedy pro rok 2010 platí, že se celkový podíl výroby vepřového masa k jeho celkové spotřebě rovná 52%.
Vzhledem k dalšímu poklesu výroby v roce 2011 (ten je na stránkách Statistického úřadu SR dohledatelný - nepodařilo se však nalézt údaje o spotřebě, importu či exportu vepřového masa), lze dále předpokládat, že se sledované údaje podílu drží skutečně kolem 50%.
Tak jako v případě Česka je však samozřejmě číslo skutečného podílu slovenské výroby na domácí spotřebě nižší. Po odečtení exportu činí pouhých 35,71 %.
