Přehled ověřených výroků

Integrovaný záchranný program jako takový není dohledatelný, a proto předpokládáme, že šlo o pouhé přeřeknutí a jedná se o investiční program pro záchranné složky.

Ministerstvo vnitra v rámci investičního programu č. 114 230 Program periodické obnovy hlavní požární techniky jednotek zařazených do plošného pokrytí od roku 2007 každoročně plánovalo investovat do obnovy vybavení Hasičského záchranného sbotu ČR ze svého rozpočtu 200 mil. Kč. Tyto prostředky jsou použity především na cisternové automobilové stříkačky (CAS).

Ve státních závěrečných účtech (odkaz k jednotlivým závěrečným účtům kapitol 314 - Ministerstvo vnitra) za roky 2007, 2008, 2009, 2010 byly plánováné prostředky vynaloženy. Za rok 2011 závěrečný účet Ministerstva vnitra nebyl doposud publikován a informace ohledně programu Periodické obnovy hlavní požární techniky zařazených do plošného pokrytí pro rok 2011 se nepodařilo dohledat.

V rámci koncepce Jednotné vybavení Hasičského záchranného sboru ČR cisternovými automobilovými stříkačkami (.pdf) vydané Generální ředitelstvím HZS ČR pro rok 2011 se počítalo se snížením celkového počtu CAS za současné modernizace a unifikace. Je pravděpodobné, že v obnově techniky se tudíž pokračovalo i v roce 2011.

Nejspolehlivější údaje SZÚ pro rok 2011 prozatím není možné dohledat, proto je výrok hodnocený jako neověřitelný.

Vznik politické strany je v § 6 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb. popsán takto:

(2) Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen "návrh na registraci") podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí (dále jen "přípravný výbor"), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí
a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, rodné číslo a bydliště,
b) stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:
1. název a zkratka strany a hnutí,
2. sídlo,
3. programové cíle,
4. práva a povinnosti členů,
5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,
6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,
7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,
8. zásady hospodaření,
9. způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky. Členské příspěvky člena nesmí přesáhnout 50 000 Kč za kalendářní rok,
10. způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13 odst. 7).
Dále je zde také důležitý odstavec 5, kde se píše toto:

(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).

Z výše uvedeného vyplývá, že Karolína Peake a její přípravný výbor může jednat jménem své strany ještě před vznikem oficiálních orgánů strany, a to nejdéle 6 měsíců, dokud nebudou splněny všechny požadavky pro vytvoření a registraci jejího uskupení jako politické strany.

Podmínky, kterými se naopak musí řídit ministerstvo při registraci politické strany se nám podařilo najít na stránkách Ministerstva vnitra. Vysloveně se zde uvádí, že ministerstvo musí provést nebo zamítnout registraci do 15 dnů od zahájení řízení o registraci, přičemž žádost musí splňovat všechny požadované náležitosti. Pokud je nesplňuje, nebo jsou údaje neuplné, či nepřesné musí na to žadatele upozornit nejpozději do 5 dnů. Samotné řízení je v tomto případě zahájeno až když jsou odstraněny tyto nedostatky. V případě, že žadateli není do 30 dnů od zahájení řízení doručeno zamítnutí žádosti se strana považuje automaticky za registrovanou.

Jak je patrné, samotná procedura registrace se klidně může protáhnout i na měsíc, jak uvádí Miroslava Němcová. Výrok je tedy pravdivý.

Tento výrok lze označit za pravdivý.

Vnitřní debata o postoji FDP (Freie Demokratische Partei, která je součástí stávající vládní koalice ve Spolkové republice Německo) k evropským otázkám a budoucímu směřování Německa v EU dospěla v závěru minulého roku k vyhlášení vnitrostranického referenda o otázce přistoupení země k tzv. Evropskému stabilizačnímu mechanismu (EMU). 16. prosince 2011 FDP oznámila, že počet odevzdaných hlasů nedosáhl požadovaného kvóra k jeho závaznosti. Z odevzdaných hlasů vyplynulo, že jsou členové strany ve výše uvedené otázce rozděleni cca. do dvou srovnatelných táborů (z dalších zdrojů např. Frankfurten allgemeine, zeit.de, hn.ihned.cz, economist.com apod.).

Tento výrok je pravdivý, na základě informací z tiskových zpráv Ministerstva školství.

Příkladem častého střídaní lidí zodpovědných za administraci fondů je ministerství školství na čele s Josefem Dobešem, který v době svého působení jmenoval čtyři vrchní ředitele Sekce pro řízení operačních programů EU a dva náměstky ministra zabývající se čerpáním fondů. Tyto personální změny jsou potvrzené tiskovými zprávami na stránkách ministerstva školství.

Na postu vrchního ředitele sekce pro řízení operačních programů EU byl Jan Vitula vystřídán Jaroslavem Kubou, ten pak 15.6. 2011 Michalem Zaorálkem. Po M. Zaorálkovi nasledoval Robert Plaga, který byl odvolán k 28.12. 2011. Zároveň došlo k organizační změně, kdy byla Sekce pro řízení operačních programů EU přejmenovaná na Skupinu pro řízení operačních programů EU. V čele této skupiny v současnosti stojí Michal Zaorálek. Na úrovni náměstků ministra školství byl 29.3. 2011 jmenován prvním náměstkem Jakub Hodinař, který měl být podle tiskové zprávy expertem, který posílí celkový proces čerpání prostředků z Evropských fondů. I ten však byl k 1.12. 2011 nahrazen Ladislavem Němcem.

Celkem tedy na ministerstvu školství došlo k šesti změnám na postech zodpovědných za administraci evropských fondů. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tématice se věnuje i server Česká pozice.

Ministr používá široký pojem "systémy". V roce 2008 vznikla smlouva s firmou Fujitsu Siemens Computers s.r.o. na poskytování licencí k produktům Microsoft. Orgány veřejné správy pak tyto produkty používaly mj. v elektronickém systému vyplácení dávek.

Podle agentury Mediafax byla na základě této smlouvy uzavřena v roce 2011 další prováděcí smlouva, podle které Fujitsu Siemens dodává státu rovněž nově vytvořené softwarové aplikace, jak říká ministr Drábek, ty nové systémy.

Výběrové řízení, které v roce 2008 probělo, se týkalo dodávky licencí na software spol. Microsoft, nešlo tedy primárně o vytváření nového softwaru. Podnět k antimonopolnímu úřadu v tomto smyslu podala KDU-ČSL, podle jejíhož místopředsedy ministerstvo obešlo zákon o veřejných zákázkách. Rámcová smlouva nicméně zahrnuje i poskytování řady doplňujících služeb spojených mj. s integrací pořízených produktů do systému ministerstva.

Nicméně je třeba dodat, že konkrétní výběrové řízené na systém na výplatu sociálních dávek fakticky neproběhlo. Úřad na ochranu hospodářské soutěže vydal 25. února 2013 rozhodnutí, kterým tento fakt potvrzuje.

O celém problému informovala také Česká televize, když na svém webu uvádí: "ÚOHS rovněž zakázal stávající počítačový systém pět měsíců po nabytí právní moci verdiktu používat. Podle Rafaje by do té doby mělo být MPSV schopno nového dodavatele služeb najít. "Počítali s nejkratšími možnými lhůtami, ale tady byl porušen zákon a my jsme povinni tento zákon chránit," zdůraznil šéf antimonopolního úřadu, jenž zatím posuzoval dva dodatky, další čtyři ho ještě čekají. Lhůtu, dokdy úřad o tomto rozhodne, nedokázal Rafaj určit.Podle některých expertů se nedá vyloučit, že ministerstvo bude muset od smlouvy odstoupit a vyhlásit nový tendr, nebo se vrátit k původnímu systému. Samotná firma rozhodnutí teprve zkoumá. "Budeme usilovat o to, aby rozhodnutí antimonopolního úřadu neovlivnilo vyplácení sociálních dávek," prohlásila mluvčí MPSV Štěpánka Filipová." Na základě nových skutečností, které vyplývají z rozhodnutí ÚOHS, je výrok hodnocen jako nepravda. Další vývoj v této kauze budeme sledovat a Drábkův výrok případně doplníme.

Velká Británie a Polsko mají skutečně sjednaný Protokol (č. 30) (.pdf) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království, který je součástí Lisabonské smlouvy. Proto výrok Jana Zahradila hodnotíme jako pravdivý.

O existenci tohoto protokolu se lze dozvědět také například ze stránek Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Velká Británie si výjimku vyjednala na summitu Evropské rady ve dnech 21. - 22. června 2007. Následně si možnost připojit se k protokolu ponechaly Polsko a Irsko. Polsko pak v září oznámilo, že se k výjimce připojí a 13. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva i s protokolem podepsána.

V českém jazyce tato ustanovení, „která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie“ znějí takto:

"Článek 1
1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.
2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.

Článek 2
Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království."

Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za období leden-květen 2012. Níže citujeme pasáž popisující inkaso DPH (neboli stav příjmů státního rozpočtu z DPH):

"Inkaso DPH (za období leden-květen 2012, pozn.) představovalo 75,7 mld. Kč, tj. 34,1 % rozpočtu (schváleného na rok 2012, pozn.) , což je o 5,8 procentního bodu nižší plnění než v květnu minulého roku (plnění je částečně zkresleno únorovým inkasem daně, které dosáhlo vlivem vratek záporné hodnoty 3,4 mld. Kč). Meziročně kleslo o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011, což ovlivňuje především novela zákona o DPH, která zvyšuje sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012."

Dle informací ministerstva financí tedy došlo k meziročnímu poklesu inkasa DPH o 2,9 %. Rozpočet počítá však s růstem inkasa DPH o 15,5 %. Bohuslav Sobotka se tedy ve svém výroku nemýlí.

Výrok poslance Opálky je pravdivý, neboť popisuje předně index reálné mzdy v letech 2010 a 2011.

Poslanec Opálka popisuje indexy reálné mzdy v letech 2010 a 2011. Ty popisuje také Český statistický úřad a uvádí (.xls), že v roce 2010 dosáhl index reálné mzdy 100,475 (dopočítáno z indexů za všechny kvartály roku) a v roce 2011 byl tento index 100,3 (dopočítáno z indexů za všechny kvartály roku). Jeho výrok je tedy pravdivý.

Na základě dohledaných informací je třeba ohodnotit výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Ministr financí Miroslav Kalousek skutečně navrhuje Vládě ČR druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob, a to konkrétně ve výši 31% (na rok 2013) a ve výši 32% (na rok 2014) pro lidi s příjmem přesahující stropy sociálního a zdravotního pojištění (tedy čtyřnásobek průměrné mzdy). Tato sazba má být podle ministra Kalouska zavedena v souvislosti se změnami sazeb DPH, zmrazením důchodů a svázáním některých výdajů státu, a to na omezenou dobu.

27. února 2012 po poradě ekonomických ministrů vystoupili premiér Petr Nečas s ministrem financí Miroslavem Kalouskem a prezentovali tzv. S tabilizační rozpočtové opatření pro období 2012 - 2014. Na tomto tiskovém brífinku představili výše zmíněné návrhy, mluvili také o potenciálně nově zavedené sazbě daně z příjmu fyzických osob. Premiér Nečas na zmíněném brífinku uvedl: " Ve stejném časovém horizontu, jako by byly zmrazeny důchody, by byla prohloubena progrese, tedy druhá sazba daně z příjmu fyzických osob." Při stejné příležitosti uvedl ministr Kalousek: " Budou-li dočasně zmrazeny nebo valorizovány důchody, potom po stejnou dobu musí být požádána vysokopříjmová skupina, aby přispěla. V souvislosti s výrokem ministra Kalouska lze také poukázat na mediální informace k danému tématu - např. iHNed, nebo již výše zmíněné iDNES.

Na základě srovnání nákladů (přepočtených na jednoho obyvatele), které jednotlivé jmenované země ve srovnání s Českou republikou poskytly MMF, se dá výrok ministra Drábka označit za zavádějící.

Historie české půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) sahá do 9. prosince 2011, kdy došlo k dohodě (pdf.) na půdě Evropské rady, která zavázala země Eurozóny i ostatní členské země EU, které nejsou v dluhové krizi, poskytnout půjčku MMF na základě bilaterálních smluv v celkové výši cca 200 mld. EUR. Dle této dohody měly země 10 dní na to nalézt zdroje ke spravedlivému podílu na této půjčce. Účelem půjčky je poskytnout MMF prostředky k řešení světové hospodářské krize (primárně dluhové krize zemí eurozóny a členských zemí EU). Následně se však některé země (např. Velká Británie) k původní dohodě nepřipojily a celková výše půjčky byla snížena na 150 mld. EUR s tím, že se do půjčky zapojí země eurozóny a některé další země, včetně České republiky. Ta se původně měla podílet na půjčce částkou 3,5 mld. EUR, kterou však následně odmítla (většina zpravodajských serverů uvádí jako zdroj těchto fakt agenturu ČTK např. Ihned, ČT24, Aktuálně.cz atd.).

Česká republika (Česká národní banka ze svých devizových rezerv) se nakonec rozhodla poskytnout MMF půjčku (garanci) ve výši 1, 5 mld. EUR, což znamená, že na 1 obyvatele ČR může být vydáno až 142 EUR (přepočet na základě údajů ČSÚ k 30. září 2011). V původní navrhované půjčce 3,5 mld EUR odpovídá přepočtená částka na jednoho obyvatele cca 332 EURům.

Slovensko pro půjčku MMF vyčlenilo 1, 53 mld. EUR, což v praxi znamená, že na jednoho obyvatele SR přichází cca 281 EUR (aktuální počet obyvatel dle slovenského statistického úřadu k 30. září 2011).

Polsko oznámilo, že půjčku poskytne (zdroj v polštině) již v prosinci a to ve výši 6, 3 mld. EUR, tedy na 1 obyvatele Polské republiky (počet obyvatel podle údajů polského statistického úřadu k 22. prosinci 2011) vychází objem prostředků zhruba 164 EUR.

Z komparace uvedených údajů vyplývá, že přepočtená výše půjčky na jednoho obyvatele je srovnatelná ("přiměřená") v případě České republiky a Polska. U Slovenska se sledovaný údaj výrazně liší.