Přehled ověřených výroků

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Úroková míra ČR podle Eurostat dosahovala v červenci 2012 výše 2,60 %. Vyšší, tj. horší úrokovou míru ve stejném období mělo jen šest z patnácti států. Zbytek zemí se těšil výhodnější úrokové míře.

StátÚroková míra

Česká republika

2,60 %

Belgie

2,68 %

Řecko

25,82 %

Itálie

6,00 %

Portugalsko

10,49 %

Španělsko

6,79 %

Irsko

6,12 %

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící. V obou zmíněných zemích se sice proti přijetí Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) zformovala významná opozice, nejedná se však o většinový názor a mechanismus již prochází ratifikační procedurou.

Česká republika a Velká Británie jsou dvě země, které jako jediné ze zemí EU nepřijaly fiskální pakt. (.pdf, str. 6) Co se týče Evropského stabilizačního mechanismu nezaujímají tak jednoznančný společný postoj, a to zejména kvůli své odlišné výchozí pozici. ESM je mechanismem stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Velká Británie má na přijetí eura trvalou výjimku a podle slov britského premiéra (.pdf, str. 4-5) Davida Camerona nebude bránit státům eurozóny v přijetí tohoto mechanismu, sama však nemíní být jeho součástí. Vztah České republiky k ESM je odlišný, jelikož se od ní očekává, že do budoucna euro přijme a součástí Evropského stabilizačního mechanismu se tudíž stane.

Ani jedna ze zmíněných zemí tedy nevyslovila tento mechanismus striktně neodmítla. V České republice již byl vznik ESM schválen v parlamentu (.pdf) i senátu (.pdf) a čeká se na podpis prezidenta Klause. Ve Velké Británii se prozatím konalo druhé čtení v parlamentu.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je tato problematika upravena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby. Generální ředitelství vězeňské služby o tom proto nemohlo rozhodnout, což vyplývá ze Zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, který říká, že generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské služby a zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních jednotek, které metodicky řídí a kontroluje.

Kompetence generálního ředitelství proto v tomto případě spočívají v dohledu nad implementací vyhlášky ministerstva. Tuto vyhlášku ministerstva spravedlnosti 109/1994 Sb., dne 18. ledna 2010 zveřejnila Vězeňská služba na svých stránkách.V rámci tohoto dokumentu pak problematiku sprchování ošetřuje konkrétně § 36 Koupání obviněných, v kterém je uvedeno že:

"(1) Správa věznice zajistí, aby obvinění měli možnost se koupat v teplé vodě nejméně dvakrát týdně.

(2) Na základě doporučení lékaře, nebo vyžadují-li to hygienické důvody, zajistí správa věznice koupání obviněných častěji.

(3) Obviněné při koupání střeží osoba stejného pohlaví. Zpravidla při koupání může být provedena zraková prohlídka zaměřená na zjištění stop po fyzickém násilí na těle obviněného.

(4) Za koupání v teplé vodě se v podmínkách výkonu vazby považuje sprchování teplou vodou.

(5) Pokud z provozních nebo energetických důvodů nelze koupání podle odstavce 1 zabezpečit, musí být vždy zajištěna možnost řádného umytí v teplé vodě."

Pravda

Z toho co se nám podařilo dohledat se Jaromír Drábek k návrhům ČMKOS vyjadřoval spíše kriticky. Například ve výjadření Jaromíra Drábka, kde reaguje na vyjádření odborů "6 lží Jaromíra Drábka" konkrétně pak na výrok, že "odbory jen kritizují a vlástní návrh nemají". V celém znění se zde Jaromír Drábek vyjadřuje takto:

"Dosavadní aktivita odborů se vyznačovala především trvalým odmítáním stabilizovat současný průběžný důchodový systém v reakci na demografický vývoj (např. zvýšením důchodového věku).

Návrhy zvyšující důchodové dávky bez nalezení zdroje financování nebo zvyšující již tak vysokou pojistnou sazbu nejsou akceptovatelné a poslaly by ČR na trajektorii rychle rostoucího dluhu se všemi důsledky. Obtížně se také polemizuje s kritikou návrhu vzniku důchodového fondového systému s dobrovolnou účastí, když ČMKOS sama navrhuje vznik dobrovolného fondového systému v rámci tzv. třetího pilíře. Poněkud logicky nepochopitelné je i to, že odborový svaz kritizuje penzijní fondy a princip spoření (nelze vyloučit krátkodobý pokles hodnoty úspor), ale na druhé straně prosazuje fondy na zaměstnanecko-zaměstnavatelské bázi. I tento typ spoření je přece vystaven investičnímu riziku.

Zaměřit se na třetí soukromý pilíř nestačí, protože u spoření ryze z vlastních prostředků nelze vyloučit předčasné výběry. A těch není málo. Druhý fondový pilíř oproti tomu přináší záruku, že prostředky budou k dispozici při odchodu do důchodu.

Spíše než předčasný odchod do důchodu u namáhavých profesí (kterých však bude postupně v souvislosti s vědeckotechnickým pokrokem ubývat) je nutno se zaměřit na zlepšení pracovních podmínek a zamezení možnosti poškození zdravotního stavu pracovníka. Následně je vhodné, třeba. pomocí rekvalifikace, upřednostnit uplatnění ve zdraví nepoškozujícím zaměstnání.

Debata o výsledné podobě důchodové reformy však ještě není definitivně uzavřena a je jasné, že nalezení širšího politické a celospolečenské shody je základním předpokladem pro dlouhodobou stabilitu a udržitelnost důchodového systému na desetiletí dopředu. Bylo by velkou chybou prosazovat změny s vědomím, že je někdo jiný za pár let odmítne. K tomu je však nutný věcný dialog s opozicí, zaměstnavateli i odbory, nikoliv automatický nesouhlas s jakýmkoliv návrhem."

Lze tedy říci, že nějaký zjevný souhlas Jaromíra Drábka s návrhem ČMKOS zde patrný není. Poměrně smířlivě se vyjadřuje v diskusním pořadu partie z 18.9. 2011, kde tvrdí: " Já na to mám naprosto jednoznačný názor. Ano, takové setkávání, taková argumentace má smysl, pokud ty argumenty jsou věcné. A my jsme dostali písemné stanovisko od Českomoravské konfederace odborových svazů, které je, a teď dávám příklady, které je velmi propracované, má i tu část metodickou i tu část konkrétní a my ty argumenty prostě bereme vážně, zabýváme se jimi a buď je odargumentujeme zpátky, anebo je vezmeme v úvahu při tom dalším postupu. Podobným způsobem jsme dostali stanovisko konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Zase konkrétní argumenty, které, se kterými můžeme souhlasit jednotlivě, nemusíme s některými z nich souhlasit, ale rozhodně je bereme v úvahu, a určitě v úterý večer o nich budeme diskutovat."
Z tohoto vyjádření je patrné, že Jaromír Drábek chválí propracování návrhu a metodologii, nikoliv však cíle tohoto návrhu, kde říká, že je ochoten jednat o jednotlivých argumentech. Říci v tomto případě, že Jaromír Drábek označil tento návrh reformy za velmi dobrý a kvalitní je přinejmenším poměrně zavádějící vytrhávání z kontextu, proto označujeme výrok, respektive obhajobu Jaromíra Drábka za pravdivou.

Pravda

Problematika rozpočtové kázně organizačních složek státu je upravena Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V souvislosti s novelizací Zákona č. 280/2009Sb., daňový řád, která nabyla své účinnosti k 1.1. 2011, byl rovněž upraven také výše zmíněný Zákon č. 218/2000 Sb. (v novele se jedná o ČÁST sedmou - Změna rozpočtových pravidel). Pro naše hodnocení je nejdůležitější změna úpravy v § 44a odst. 9, kde se slovo “Ministerstvo” nahrazuje slovy “Generální finanční ředitelství". Takto upravené znění Zákona č. 218/2000 Sb., tedy v § 44a odst. 9 konstatuje, že: "Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním."

Z uvedených informací rovněž vyplývá, že před nabytím účinnosti této novely mohlo odvod (pokutu) za nedodržení rozpočtové kázně organizační složce státu (v tomto případě se jedná o Krajský soud v Brně) odpustit ministerstvo financí.

Pravda

Skutečně došlo k podobné situaci.

Uveďmě příklad z vol. období 2006-2010. Koaliční strany se ve sněmovně přinejmenším od r. 2008 nacházely v situaci, kdy, jak říká Němcová, "jste nevěděl, jak to hlasování dopadne". Topolánkova vláda v r. 2007 získala důvěru mj. díky tomu, že poslanci ČSSD Melčák a Pohanka svou nepřítomností umožnili, aby 100 koaličních poslanců stačilo pro vyslovení důvěry. V dalších letech pak celá řada poslanců opustila své kluby: (podle webu sněmovny)

Už od r. 2006 byli nezařazenými zmínění poslanci ČSSD Pohanka a Melčák.

V roce 2008 to pak byli za ČSSD Snítilý a Wolf, za ODS Raninec a Schwippel (oba "spolurebelové" s V. Tlustým) a za SZ Jakubová a Zubová.

V roce 2009 s vyslovením nedůvěry vládě opustil klub ODS V. Tlustý a v říjnu v souvislosti se vznikem TOP09 odešli poslanci Husák, Kalousek, Parkanová a Severa z klubu KDU-ČSL.

V roce 2010 se objevili 2 nezařazení: posl. Dimitrov za ČSSD a posl. Slámová, která nastoupila jako náhradnice z ODS v dubnu a do klubu nevstoupila.

Před vyslovením nedůvěry vládě M. Topolánka tedy koaliční strany opustili 4 poslanci ze 100, celkem bylo nezařazených 8, před koncem vol. období pak bylo nezařazených celkem 15. Považujeme tuto situaci za srovnatelnou se současností a výrok poslankyně Němcové tedy za pravdivý.

Pravda

Naše Vysočina (.pdf) - Občasník krajské organizace České strany sociálně demokratické (číslo 1/2012 - str. 2) v části Je to vaše zdraví obsahuje text hejtmana kraje Běhounka, kde se skutečně píše o ODS, že chce postupně rušit okresní nemocnice. Výrok Oty Bence je tak pravdivý, neboť stranický tisk ČSSD obsahuje slova hejtmana kraje, který podobnou formulaci použil.

Pravda

Výrok považujeme za pravdivý, neboť kritérium pro zařazení do kategorie „jedno z nejnižších v rámci celé Evropské unie“ je dosti subjektivní, přičemž získaná data tuto interpretaci tempa růstu státního dluhu ČR nevyvrací. ČR je podle nich bezesporu v první polovině států s nejnižším tempem růstu veřejného dluhu, s tím, že rozdíly v tempech růstu tohoto dluhu jsou u států z této první poloviny dosti podobné. Tempo růstu českého dluhu proto lze s tohoto pohledu považovat za jedno z nejnižších. V tempech růstu u států z druhé poloviny jsou pak ve srovnání s tempy růstu států první poloviny mnohem zásadnější rozdíly viz.: graf porovnávající vývoj veřejného dluhu evropských státu v letech 2009 a 2010. Růst veřejného dluhu České republiky lze pak sledovat v reálném čase na stránkách thing tanku verejnydluh.cz.

Tabulku míry veřejného dluhu (měřeno v % k HDP) pravidelně sestavuje několik mezinárodních institucí, např. Eurostat, CIA, OECD či Mezinárodní měnový fond. Údaje každoročně zveřejňované několika institucemi se však mírně liší na základě různých metod jejich výpočtu, trendy či pořadí zemí by však měly být pro všechny společné. Pro účely ověření tohoto výroku přijmeme univerzální metodiku Eurostatu ESA95, která je společná všem státům EU. Data pro tyto účely proto čerpáme ze stránek evropského statistického úřadu, který zveřejnil 21. října roku 2011 tabulku srovnávající vývoj veřejného dluhu v zemích EU pro roky 2007-2010 a také graf sledující pak rozdíl v dluzích mezi lety 2009 a 2010. Z obou dokumentů lze vyvodit závěr, že tempo růstu veřejného dluhu ČR patří k těm nižším v porovnání s ostatními státy EU. Nicméně zpráva Eurostatu zakládající se na těchto údajích „Government finance statistics“ neřadí Českou republiku k státům s růstem veřejného dluhu. Do této kategorie zařadila Estonsko, Belgii a Bulharsko. Je ovšem také pravdou, že Eurostat uvádí pouze první tři státy s nejnižším růstem tohoto dluhu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejnovější podrobné údaje o financích jednotlivých států pak Eurostat uvádí v dokumentu „Government finance statistics - Summary tables — 2/2011 ".(.pdf)

Pravda

Na základě dohledaných materiálů z Turistického portálu Karlovarského kraje je výrok hodnocen jako pravdivý.

Karlovarský kraj skutečně vydal celou řadu propagačních materiálů, a to i v cizích jazycích. Za všechny lze jmenovat např. Cyklomapu Karlovarského kraje (anglicky, německy), Průvodce Karlovarským krajem (německy), Lázeňský trojúhelník (česky, německy, anglicky, španělsky, francouzsky) nebo Nejkrásnější výlety v Karlovarském kraji (česky a německy).

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože zmiňovaný zákon taxativně vymezuje určité případy, kdy provozovatel uložiště za data zodpovědnost nese.

V zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, v § 5, stojí:

"Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem,
odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele jen,

a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o
protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm
požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací."
Poskytovatel uložiště tedy odpovědnost za data umístěná na jeho serveru nese, i když pouze ve vyjmenovaných případech. Výrok Ivana Bartoše je tedy zavádějící.