Mimo jiné, pokud máte informace, tak dálnice je rozdělena na 25 úseků, které by se měly postupně opravovat.
Výrok označujeme jako pravdivý.
V prezentaci (.pdf) Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic Modernizace dálnice D1 z 20. června 2012 je v části věnované rozdělení opravy na stavební úseky nejprve uveden návrh 21 úseků. Avšak z následujících informací, popisu a mapky vyplývá, že úseků je přeci jen 25.
„(...) rozpočet EU (…) činí pouze cca 1% HDP členských států.“
Na základě údajů Evropské komise a Eurostatu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Podle údajů na stránkách EU rozpočet EU skutečně činí zhruba 1% HDP členských států. Konkrétně v roce 2011 se například HDP všech členských států pohybovalo ve výši 12 629 458.3 milionů euro a rozpočet Evropské unie ve výši 126 527.2 euro milionů euro, tj. 1,002%.
(Protože není pravda, není pravda, že by ten, že bysme šli degresivním způsobem ve státním rozpočtu. My jdem progresivním způsobem.) Na rozdíl třeba od těch států, které opravdu šetří. V Dánsku, když se projevila krize, tak jejich rozpočet byl degresivní.
Bohužel informace a aktuální analýzy, které by potvrzovaly či vyvracely informaci o degresivním státním rozpočtu Dánska v počátcích krize nelze ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Proto hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako neověřitelný.
Poláci ty trafačky (trafostanice, pozn.) na těch hranicích prostě stavět budou.
Z českých médii potrdil stavění trafostanic například deník E15, který se zabývá zejména zpravodajstvím z prostředí ekonomiky a financí. Stejně tak provozovatel polských energetických síti PSE-Operator potvrdil stavění trafostanic na hranicích s Německem. Odůvodňuje to zejména zahlcením přívodu elektrické energie z větrných eletráren ze severu Německa. Kritizuje také zastaralost a nedostatečnost přenosových soustav, které jsou mezi východem a jihem Německa. Výrok je tedy pravdivý. Trafostanice se skutečně stavět budou.
(Byla to Česká republika, která dojednala změnu článku 15 tohoto fiskálního kompaktu,) který umožňuje kdykoliv kterékoliv členské zemi Evropské unie se bez jakýchkoliv problémů dodatečně připojit k té smlouvě.
Část výroku zmiňující možnost připojení k paktu je podle článku 15 pravdivá. Ve zmiňovaném textu (.pdf) se tvrdí, že: " Tato smlouva bude přístupna i členským zemím Evropské unie, které v současnosti nejsou smluvními stranami."
V roce 2004, v době absolutní hojnosti, v době pěti, šesti procentních růstů jsme měli složenou daňovou kvótu 37 procent.
Kalouskův výrok hodnotíme jako pravdivý. V roce 2004 sice meziroční růst hrubého domácího produktu ČR (.xls; graf zde) ještě nedosahoval celých 5 %, nýbrž jen 4,7 %. V následujících letech 2005 a 2006 se vyšplhal k 6,8 %, respektive 7 %. Složená daňová kvóta činila v roce 2004 opravdu 37 %, v letech dalších se ještě zvýšila.
Vzhledem k tomu, že Miroslav Kalousek naznačoval, že současná složená daňová kvóta není nijak bezprecedentní ani za času růstu, natož recese, hodnotíme výrok jako pravdivý.
(...) Dnes už máme třetinu místních a obvodních oddělení, které těch 15 policistů nemají.
Výrok Jeronýma Tejce je na základě informací zaslaných Policejním prezidiem hodnocen jako nepravdivý.
Preventivně informační odbor Policejního prezidia České republiky (kpt. PhDr. Dagmar Bednarčíková vrchní komisařka) odpovědělo na náš dotaz k této otázce: " Na území České republiky bylo k 30. červnu 2012 celkem 534 obvodních (v Praze místních) oddělení. Z toho je 71 IV. typu, tj. jestliže celkový počet systemizovaných míst činí méně než 15." Nejde tedy o třetinu místních a obvodních oddělení, ale pouze o cca 13% z nich. Výrok Jeronýma Tejce tak hodnotíme jako nepravdivý.
(..) že se pravicovým vládám od roku 2006 podařilo na daních nevybrat už téměř 500 miliard korun (a svoji neschopnost hospodařit přenášejí na občany České republiky právě zvyšováním daní).
Na základě statistik České daňové správy označujeme tento výrok za nepravdivý.
Česká daňová správa eviduje (.xls) ke konci roku 2011 celkové nedoplatky na daních ve výši cca 120 mld. Kč. Michal Hašek došel k číslu 500 mld. pravděpodobně špatným pochopením statistky, když celkovou výši nedoplatků interpretoval, podobně jako bývalý místopředseda VV Tomáš Jarolím před ním, jako sumu nedoplatků za dané období. Částka 120 mld. na nedoplatcích je nakumulovanou a konečnou sumou nedoplatků, přičemž předchozí léta nelze sčítat.
Nicméně, částka na daňových nedoplatcích během loňského roku, oproti letům minulým, kdy se pohybovala (i za vlád sociální demokracie!) zhruba okolo 100 mld. Kč., vzrostla.
Podobné situace (jako současných 15 nezařazených poslanců, u kterých není jisté jak se budou ideově stavět k jednotlivým návrhům zákonů, pozn.) už se stávaly ve chvíli, kdy byly ty velmi vratké koalice, kdy vůbec jste nevěděl, jak to hlasování dopadne, o jakémkoliv typu zákona, nehledě už o ústavních, to už jsme zažili.
Skutečně došlo k podobné situaci.
Uveďmě příklad z vol. období 2006-2010. Koaliční strany se ve sněmovně přinejmenším od r. 2008 nacházely v situaci, kdy, jak říká Němcová, "jste nevěděl, jak to hlasování dopadne". Topolánkova vláda v r. 2007 získala důvěru mj. díky tomu, že poslanci ČSSD Melčák a Pohanka svou nepřítomností umožnili, aby 100 koaličních poslanců stačilo pro vyslovení důvěry. V dalších letech pak celá řada poslanců opustila své kluby: (podle webu sněmovny)
Už od r. 2006 byli nezařazenými zmínění poslanci ČSSD Pohanka a Melčák.
V roce 2008 to pak byli za ČSSD Snítilý a Wolf, za ODS Raninec a Schwippel (oba "spolurebelové" s V. Tlustým) a za SZ Jakubová a Zubová.
V roce 2009 s vyslovením nedůvěry vládě opustil klub ODS V. Tlustý a v říjnu v souvislosti se vznikem TOP09 odešli poslanci Husák, Kalousek, Parkanová a Severa z klubu KDU-ČSL.
V roce 2010 se objevili 2 nezařazení: posl. Dimitrov za ČSSD a posl. Slámová, která nastoupila jako náhradnice z ODS v dubnu a do klubu nevstoupila.
Před vyslovením nedůvěry vládě M. Topolánka tedy koaliční strany opustili 4 poslanci ze 100, celkem bylo nezařazených 8, před koncem vol. období pak bylo nezařazených celkem 15. Považujeme tuto situaci za srovnatelnou se současností a výrok poslankyně Němcové tedy za pravdivý.
Česká Lípa je víceméně chráněna právě z toho důvodu, že Ploučnice se rozleje před Českou Lípou a Česká Lípa tím pádem jaksi má tuto možnost se s povodněmi mnohem lépe pracovat.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Z přírodních poměrů půdy nad městem Česka Lípa Ploučnice (pdf. strana 3) přirozeně meandruje v široké údolní nivě. Na tomto území povodně na řece způsobují rozsáhlé rozlivy ještě před Českou Lípou. Na území města jsou povodněmi ohroženy primárně městské části Robeco, Pod Holým vrchem a průmyslová zóna Dubice.
