"Protože podle tohoto hodnocení (hodnocení konotroly čerpání evropských dotací, pozn.) se pak posílají peníze."
Na základě informací Ministerstva financí a Nařízení Rady č. 1083/2006 (.pdf) o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti pro období 2007-2013 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Kontrolu čerpání evropských dotací zajišťuje Auditní orgán - centrální harmonizační jednotka (odbor 52 Ministerstva financí), která zpracovává výroční kontrolní zprávy u operačních programů za oblast ERDF a FS/CF předkládanou Komisi včetně výročního stanoviska podle právních předpisů ES za programové období 2007 – 2013.
Na základě výroční kontrolní zprávy Auditního orgánu předložené Komisi může pověřená schvalující osoba zastavit platební lhůtu, pokud zpráva auditního subjektu členského státu nebo Společenství uvádí důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování kontrolních a řídících systémů. Komise rovněž může rozhodnout o pozastavení všech průběžných plateb, jestliže v řídícím a kontrolním systému existují závážné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb.
První slučování škol tady bylo ve volebním období, kdy na kraji vládla ODS, to znamená není to toto volební období. Jednalo se o slučování třeba gymnázií v Mimoni, České Lípě, Novém Boru a celé řady škol a učilišť.
Výrok Stanislava Mackovíka je zavádějící. Popsal sice správně, že ke slučování škol v Libereckém kraji mělo dojít již za vlády ODS (2007), nicméně se mýlí v tom, že se měly slučovat jím konkrétně jmenovaná gymnázia.
Materiál Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje (.pdf) si dal za cíl optimalizovat síť středních škol v horizontu roku 2011 (kvůli snaze o kopírování vývoje počtu žáků). Nicméně samotné spuštění této optimalizace bylo naplánováno na 1. srpen 2007. Jak je patrné z příloh materiálu, jednotlivá jednání s místními samosprávami byla vedena krajem v lednu 2007, tj. za vlády ODS v kraji. Za kraj se těchto jednání účastnil radní Petr Doležal z ODS, v jehož gesci školství přímo bylo.
K Mackovíkem zmíněným gymnáziím materiál (.pdf -str. 52) uvádí: "...Zástupci kraje navrhují v této oblasti redukovat síť středních škol, v první fázi zejména v roviněřízení. Znamená to zachování Gymnázia Česká Lípa, Gymnázia Mimoň, Obchodní akademieČeská Lípa a Střední průmyslové školy Česká Lípa a sloučení 4 škol - Střední odborné školy aStřední odborného učiliště Česká Lípa, Střední odborné školy Česká Lípa, Střední odborného učiliště Česká Lípa a Střední školy Doksy do jednoho subjektu. Jedná se v první fázi o administrativní sloučení, kdy společný management bude redukci zejména s ohledem na materiálně-technické zázemí s ohledem na ubývající počet žáků sám řídit."
Gymnázium Nový Bor pak není v materiálu zmiňováno v tom smyslu, že by mělo být slučováno či rušeno.
Stanislav Mackovík má pravdu, že podle koncepce vytvořené za krajské vlády ODS mělo dojít ke slučování celé řady škol, nicméně není již pravdou, že by měla být slučována jím jmenovaná gymnázia v Mimoni, České Lípě a Novém Boru.
(..) když se podíváme například na loňský rok, kdy české firmy dosáhly rekordního exportu ve výši téměř tří tisíc miliard korun,(..)
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, a to na základě odhadu ČSÚ k výši exportu.
ČSÚ (.xls) vydal odhad výše zahraničního obchodu za rok 2011, kde uvádí, že export České republiky dosahuje 2 869 724 000, tedy 2 869,7 miliard Kč. ČSÚ (.pdf) také vydává statistiku zahraničního obchodu ČR, z níž plyne, že do roku 2010 byl export nejvyšší právě v roce 2010. Konkrétně šlo o 2 532,8 miliard Kč. Je tedy pravda, že loňský rok jej překonal a byl tedy rekordní.
Výrok Petra Nečase tak je fakticky správný, a proto je hodnocen jako pravdivý.
(Senát teď napravuje nějaké věci, koalice zcela selhala, konkrétně ODS a TOP 09 si v zákoně o znečišťování ovzduší, kde nějaká lobby, ODS a TOP 09 prohlasovala, že se nebude platit za znečišťování. Senát to teď trošku opravuje, bohužel málo,) jediné Věci veřejné tehdy byly proti.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, všichni přítomní poslanci za Věci veřejné hlasovali proti.
Konkrétní výpis hlasování je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny. Z tohoto výpisu vyplývá, že více než polovina poslanců (účastnících se hlasování) za ODS návrh podařila, u poslanců z TOP09 tuto novelu podpořilo pouze 11 poslanců z 35 přítomných a pro novelu hlasovala také velká část poslanců za ČSSD, přičemž jí podpořili také všichni přítomní poslanci za KSČM. Proti ní pak hlasoval celý klub VV.
Více než dva měsíce zkoumal způsob zadání té veřejné zakázky (na dodavatele S-karty, pozn.) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který na konec konstatoval, že jsme postupovali správně, postupovali jsme podle pravidel, která jsou předepsána.
Antimonopolní úřad 27. září 2011 zakázal ministerstvu práce a soc. věcí uzavřít na základě veřejné soutěže na provoz sociálních karet smlouvu. Toto rozhodnutí zrušil (.pdf) 9. prosince.
Problémem bylo, že ministerstvo nepoužilo zadávací řízení podle §21 zákona o veřejných zakázkách. O veřejnou zakázku podle ministerstva nejde proto, že systém nebude provozován za úplatu.
To nakonec antimonopolní úřad uznal (.pdf) a ministr má tedy pravdu, že podle předepsaných pravidel nebylo ministerstvo povinno postupovat jinak.
Česká republika je kritizovaná za různé věci v oblasti justice mezinárodními organizacemi, která ochraňují lidská práva. Za vazby jako takové, z hlediska režimu vazeb kritizováni nejsme.
Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý, neboť česká justice je sice kritizována za některé aspekty svého fungování, nicméně tato kritika nesměřuje na samotné vazby a vazební věznice.
Česká republika byla v minulých letech kritizována ze strany několika organizací v oblasti justice. Konkrétně šlo o Radu Evropy, která kritizovala české soudy za liknavou práci. Dalším českou justici kritizujícím subjektem byl Evropský soud pro lidská práva, který na případu F. O. Kinského kritizoval (zde a zde) Českou republiku, že krátila jeho práva na spravedlivý proces.
Co se situace s vazbami týká, Česká republika (podle dostupných informací) skutečně není mezinárodními organizacemi kritizována, tím pádem je výrok ministra Pospíšila pravdivý.
Přišel návrh od této vlády a stanovisko, že chceme snížit rozpočet Evropské unie z jedné na 0,8 % (z celkového HDP Společenství, pozn.).
Česká vláda se v lednu letošního roku rozhodla podpořit původní návrh Velké Británie, Francie a Německa, jež se rozhodli usilovat o postupné snížení rozpočtu EU na 0,8% celkového HDP Evropské unie, tudíž opravdu iniciovala podporu postupnému snížení evropského rozpočtu až na 0,8% celkového HDP společenství.
Česká republika původně podporovala návrh Evropské komise, který navrhoval rozpočet ve výši 1,05 % HDP Evropské unie, čímž stála na straně zemí, které nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie. Obrat nastal až na zasedání vlády v úvodu roku 2012, kdy se kabinet rozhodl přehodnotit priority a usilovat po boku čistých plátů (země, které do rozpočtu více přispívají než získávají) o postupnou redukci rozpočtů.
A zajímavé, pane redaktore je, že když se podíváte na mapku těch jednotlivých nutzů, těch jednotek těch operačních programů, tak zjistíte, že na pomezí mezi těmi jednotlivými operačními programy se vám vytváří bílá místa, kam žádné peníze z evropských fondů nešly.
Na základě níže uvedené argumentace hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Mapa projektů spolufinancovaných z evropských fondů v České republice (ČR) byla vytvořena na základě zadání zastoupení Evropské komise v ČR. "... Účelem portálu je umožnit široké veřejnosti získat snadno a rychle aktuální přehled o projektech, které byly na území České republiky realizovány za pomoci prostředků z fondů Evropské unie." Mapa však neobsahuje celkový počet projektů spolufinancovaných Evropskou unií. Ten se pohybuje v řádech desetitisíců. Jejich přehledné zobrazení by bylo technicky velmi náročné. "Mnoho projektů je navíc obtížné na mapu umístit, protože probíhají na více místech ČR (např. projekty v oblasti vzdělávání, sociální a zdravotní péče, dopravní infrastruktury atd.)."
O tom, zda bude určitý projekt zobrazen v mapě, rozhodují kromě technických parametrů samotného projektu řídící orgány příslušných operačních programů. Údaje tudíž mohou být zkreslené. Při (subjektivní a laické) podrobné analýze dostupných údajů v mapách je poměrně obtížné určit zda lze chápat nepřítomnost projektů v řídce obydlených lokalitách jako zmiňovaná "bílá místa". Naopak se rozložení a umístění projektů v jednotlivých krajích jeví jako "spíše poměrně rovnoměrné".
Vzhledem k celému uvedenému kontextu a možným zkreslením hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Když odcházel Josef Dobeš, přijeli zástupci Evropské komise, řekli, že napravil čerpání, že je na dobré cestě, že postavil vlak na koleje a že byl pochválen pan Dobeš za to, co udělal s evropskými fondy.
Výrok Radka Johna hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat nezávislý zdroj mimo MŠMT, který by potvrzoval jeho slova.
Dne 22. března 2012 se ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš setkal s eurokomisařem László Andorem, který je zodpovědný za sociální politiku a zaměstnanost. Komisař měl ocenit aktivní přístup MŠMT a dosavadní i navržené nápravné kroky ministra v operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Jednání však proběhlo za zavřenými dveřmi a o slovech eurokomisaře informoval pouze sám ministr Dobeš.
Od dubna 2012 nabyly účinnosti tři klíčové reformní zákony: o zdravotnických službách, o specifických zdravotních službách a o zdravotnické záchranné službě, které fakticky nahradily zákon číslo 20/1960 Sb., o péči o zdraví lidu.
Výrok poslankyně Markové je pravdivý.
Zákony č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách); č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách; a č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, skutečně nabyly účinnosti k 1. dubnu 2012, což potvrzuje i samo Ministerstvo zdravotnictví České republiky.
Na stránkách TOP 09, jíž je Leoš Heger členem, je v oddílu Inventura zdravotnické reformy a části Nová legislativa řečeno, že: " Po dlouhých 45 letech jsme napsali a prosadili centrální normu pro celý resort." Tato formulace potvrzuje výrok poslankyně Markové ve smyslu nahrazení zákona č. 20/1960 Sb., o péči o zdraví lidu novými zákony, které vstoupily v platnost 1. dubna letošního roku.
