Přehled ověřených výroků

Výrok hejtmana Běhounka je na základě zápisu ze zastupitelstva z června 2010 hodnocen jako pravdivý.

22. června 2010 projednávalo zastupitelstvo kraje bod 17 - Návrh na zavedení integrovaného dopravního systému Kraje Vysočina - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Doprava. V hlasování tento návrh podpořilo 19 z 38 zastupitelů (přehled hlasování - pro návrh nehlasovali ani všichni zástupci vládnoucí ČSSD), nebyl tedy přijat.

Podle informací ze Zprávy o trhu vajec (.pdf) vydávané Tržním informačním systémem ČR hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Poslední zpráva o trhu vajec vydaná 23.3. 2012 poskytuje informaci o spotřebitelské ceně vajec v 11. týdnu roku 2012. Podle této zprávy byla v tomto období průměrná spotřebitelská cena 5,1 Kč za kus.

Statistická informace o ceně vajec v 13. týdnu bude zveřejněná ČSÚ 30.4. 2012.

Výrok Lenky Kadlecové na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR, závěrečného účtu Plzeňského kraje a internetového zpravodajství hodnotíme jako pravdivý.

Spojení " kraj je příliš zadlužen " je v tomto případě velmi subjektivní a každý si pod pojmem " příliš " představí jistě něco jiného.

Hodnocena je tedy jen část výroku o zadlužování kraje pod vedením sociální demokracie v celé republice. Zadlužení krajů jako celku - viz. Ministerstvo financí ČR. Zadlužení jednotlivých krajů - viz. E15.cz

Podle informací ze stránek ministerstva financí se kraje ČR zadlužují stále více od roku 2003 s jedinou výjimkou, a to rokem 2010, kdy byla po krajských volbách roku 2008 v čele 13 krajů ČSSD. Tehdy se dluh krajů poprvé snížil z 20,9 mld. Kč na 19,1 mld. Kč. Zadluženost se zvedla opět v roce 2011, kdy se dluh dostal na 22,3 mld. Kč. Data MF však zobrazují souhrnné zadlužení všech krajů ČR.

Pravdivost výroku Lenky Kadlecové potvrzuje především Plzeňský kraj, který podle závěrečného účtu (.pdf) pro rok 2011 za dobu své existence nepřijal půjčku ani úvěr a v současnosti nemá žádný dluh. Podle grafického znázornění (toto znázornění ukazuje fenomén ne/zadlužování ve všech 13 krajích, kde má ČSSD hejtmana) na stránkách deníku E15.cz je kraj nezadlužen minimálně od roku 2007, kdy byl v čele ještě hejtman za ODS. Své zadlužení snižují také kraje Jihočeský, Pardubický a Zlínský. Ačkoliv k zadlužování krajů dochází, kraje pod vedením sociální demokracie se skutečně nezadlužují v celé republice.

Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti takový věcný záměr (.doc) existuje a obsahuje mj. zmiňovanou úpravu. Výrok je tedy pravdivý.

Tisková zpráva ministerstva spravedlnosti výslovně v bodu dva uvádí:

"Zřízení zvláštního útvaru pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismemVznikne specializovaný útvar státního zastupitelství pro boj s korupcí, který sdruží nejkvalitnější státní zástupce z okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. V čele útvaru bude stát náměstek nejvyššího státního zástupce, a to pouze po dobu jednoho – rovněž desetiletého – funkčního období. Jmenování náměstka bude nezávislé na politické moci. Jednotliví státní zástupci budou k útvaru přiděleni Nejvyšším státním zástupcem na 7 let s tím, že toto jmenování bude moci být i opětovné." První část výroku o stavu ve fázi věcného záměru tedy hodnotíme jako pravdivou.

Tento výrok je pravdivý, neboť je skutečně v dokumentu Strategie kraje Vysočina 2020 (.doc) v kapitole věnované dopravě (str. 26) uvedeno následující: "...Zastupitelstvo kraje vyjádřilo vůli řešit silniční síť kraje koncepčně schválením tzv. Páteřní silniční sítě Kraje Vysočina. Cílem identifikace nejdůležitějších silnic v kraji je kvalitní dostupnost všech obcí v kraji nad 3 tis. obyvatel. Síť má zajistit kvalitní propojení mezi okresy kraje a řeší i důležitá silniční spojení se sousedními kraji." Specifika, analýza a návrhu vztahující se k páteřní silniční síti jsou dále popsány na str. 41 až 43 dokumentu.

Na základě zpráv o trhu vajec vydaných Tržním informačním systémem České republiky ve spolupráci se Státním zemědělským investičním fondem hodnotíme výrok Petra Bendla jako pravdivý.

Dle jednotlivých zpráv o trhu vajec (rozcestník zpráv pro jednotlivé měsíce) bylo v roce 2011 do České republiky dovezeno 26637 t vajec. Z toho bylo 24083 t konzumních a zbylé 2554 t byly určeny jako násadové. Z toho v průměru bylo 72,4% konzumních vajec dovezeno právě z Polska. Mezi další dovozní země pak patří Španělsko, Německo a Slovensko, ale tento počet není tak markantní jako v případě Polska. V tomto případě hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ze zákonů o státním rozpočtu pro roky 2010 a 2011 vyplývá, že plánované výdaje kapitoly Ministerstva vnitra pro rok 2010 (.pdf) činily 61 270 573 tis. korun, pro rok 2011 (.pdf) potom 52 877 539 tis. korun. Tyto údaje tedy značí meziroční pokles plánovaných prostředků o 8 393 034 tis. korun. V případě poklesu v rozpočtech v období 2010-2011 hovoří tedy Jeroným Tejc pravdu.

Na stránkách Ministerstva financí lze také dohledat vládou schválený (usnesením vlády č. 457/2012) návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol na léta 2013-2015. V Tabulce č. 2 můžeme dohledat plánované výdaje pro kapitolu Ministerstva vnitra na rok 2014, tedy 49 284 869 tis. korun. Oproti plánovanému rozpočtu z roku 2010 jde o pokles o 11 985 704 tis. korun.

Jelikož Jeroným Tejc zkreslil informaci o plánovaném poklesu prostředků pro Ministerstvo vnitra mezi léty 2010 až 2014 o celé tři miliardy, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Výrok poslance Davida Ratha je pravdivý. Poslanec Teplík skutečně přešel od ČSSD k ODS a následně znovu získal mandát za ODS.

Poslanec Tomáš Teplík byl v roce 1996 zvolen za ČSSD ve středočeském volebním obvodě, kdy kandidoval na pátém místě kandidátky. V povolební české realitě byla ustavena vláda Václava Klause ve složení ODS - KDU-ČSL - ODA, která se opírala o podporu 99 poslanců. Důvěru získala na základě dohody s ČSSD, která (pro Miloše Zemana) získala post předsedy Poslanecké sněmovny a v hlasování o důvěře svým odchodem ze sálu pak umožnila vládě důvěru získat.

V průběhu volebního období došlo z důvodu problematického financování ODS, snížení ekonomického výkonu země, a také kvůli špatným osobním vztahů v koalici k velkým sporům ve vládě i v ODS. Vláda se nejprve začala opírat o poslance Tomáše Teplíka a následně také o Jozefa Wagnera. Tomáš Teplík přešel z poslaneckého klubu ČSSD do poslaneckého klubu ODS a hlasoval s vládní koalicí, což lze dokumentovat např. na hlasování o návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 1998.

V roce 1998 pak poslanec Teplík znovu získal mandát za ODS ve středních Čechách.

David Rath zmiňuje, že Tomáš Teplík byl prvním přeběhlíkem. Již ve volebním období 1992 - 1996 se štěpily různé strany a vznikaly nové kluby, nicméně právě příklad poslance Tomáše Teplíka je zlomový. Zde má Rath pravdu, neboť poslanec Teplík (následně s poslancem Wagnerem) svým přestupem do ODS umožnili vládě V. Klause získání většiny v Poslanecké sněmovně.

Výrok ministra financí hodnotíme jako neověřitelný. Jediný dostupný údaj o rozdělení konsolidačního úsilí vychází z dílny vlády ČR a nemůžeme tak objektivně určit, zdali se tak v současné době doopravdy děje.

Jak informuje server Úřadu vlády ČR v článku o úsporných opatřeních pro roky 2013-2015, konsolidace na výdajové straně bude probíhat z 68 % a z 32 % na navýšení příjmů. Na daňových opatřeních by se tak mezi roky 2010-2014 mělo kumulovaně ušetřit 178,2 mld. Kč a 385,5 mld. Kč by měly činit úspory na výdajích. Výdajová stránka úspor tak sice podle plánů činí 68 % z celkových úspor, otazníkem je však aktuální stav.

Žádný jiný veřejně dostupný zdroj se o této problematice nezmiňuje. Z toho důvodu nejsme schopni ministrova slova potvrdit a výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Kvůli neexistenci statistik sledujících poměr mezi přijatou národní a evropskou legislativou hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Nigel Farage tímto výrokem reaguje na prohlášení bývalého předsedy EP Hanse-Gerta Pötteringa z roku 2009, který prohlásil, že pro běžného občana jsou v 75 % přijatých zákonů zákonodárcem právě poslanci EP, což znamená, že až 75 % legislativy, která se na občana EU vztahuje, je podle jeho slov iniciovaná evropskými orgány.

Vzhledem k tomu, že se bývalý předseda EP neopírá o žádné statistiky, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný. Poměr mezi přijímanou evropskou a národní legislativou se s největší pravděpodobností liší jak podle jednotlivých zemí, tak je proměnlivý i v čase.