Přehled ověřených výroků

S odkazem na platnou legislativu a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu hodnotíme výrok poslance Polčáka jako pravdivý.

Nejvyšší správní soud v roce 2008 rozhodl, že odvolání státního zástupce je správním aktem a podléhá přezkumu dle správního práva.

Poslanec Polčák se zjevně odvolává mj. na rozsudek č. j. 9 As 94/2008 Nejvyššího správního soudu (NSS) ve věci odvolání státního zástupce P. Kačírka. Zatímco zahájení kárného řízení se státním zástupcem je podle NSS pracovněprávním úkonem, odvolání ze strany ministra je zásahem výkonné moci.

Státní zastupitelství "jakožto instituce zajišťující ochranu veřejného zájmu" má být dle NSS chráněno před zásahy vedenými "nahodilostí a svévolí". Polčák tedy správně tvrdí, že judikatura NSS umožnila přezkum rozhodnutí o odvolání státních zástupců správními soudy.

Celý postup odvolání státních zástupců probíhá následovně:

Dle zákona o státním zastupitelství se rozumí pojmem vedoucí státní zástupce celá skupina osob. Dle ustanovení § 8 citovaného zákona se tak jedná o nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajské státní zástupce a okresní státní zástupce.

Postup při odvolávání však není u všech stejný. V ustanovení § 9 se hovoří o nejvyšším státním zástupci, kterého "může na návrh ministra spravedlnosti z funkce odvolat vláda."

Ustanovení následující pak specifikuje proces odvolání ostatních vedoucích státních zástupců. "Ministr spravedlnosti může vrchního státního zástupce, krajského státního zástupce a okresního státního zástupce z této funkce odvolat, pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce ( o jednotlivých povinnostech státních zástupců se píše dlouze v sedmé části daného zákona , pozn .); nejde-li o odvolání z důvodu porušení povinností při výkonu státní správy státního zastupitelství (dále jen "správa státního zastupitelství"), činí tak na návrh vedoucího státního zástupce, který je podle odstavců 1 až 3 oprávněn navrhovat jmenování do funkce, z níž má být vedoucí státní zástupce odvolán." Zmiňované odstavce 1 až 3 jsou následující. "Vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce,
který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován. Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován."

Důležitý je rovněž odstavec 5, ve kterém se píše, že "Ministr spravedlnosti může jmenovat nebo odvolat krajského nebo okresního státního zástupce též na návrh nejvyššího státního zástupce."

Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Plánovaný harmonogram výběru a stavby nového úložiště v zásadě potvrzuje časový plán, který zmiňuje Ladislava Jirků. Samotná realizace stavby a spuštění by mělo proběhnout v letech 2050 - 2065. Geologický průzkum je naplánován v rozmezí let 2010-2015.

V současné chvíli se vyjednávají smlouvy o provedení geologických průzkumů, která by měly v případě úspěšného podpisu začít přístí rok. Některé obce proti průzkumu protestují, jsou ale i takové, pro které je geologický průzkum spojen s vítaným finančním příspěvkem do obecních rozpočtů. Obce se ale ujišťují, že souhlas s průzkumem, ani obdržené finanční kompenzace neznamenají nutně souhlas s vybudováním úložiště. V tomhle ohledu budou finální rozhodnutí činěna až v horizontu let.

Výrok poslance Haška je zavádějící, neboť v Ústeckém kraji jsou kauzy kolem využívání evropských peněz také dlouhodobějšího rázu, nicméně nově se také minulý týden začaly prověřovat kauzy aktuální (kolem ROP Severozápad), což Hašek ve svém výroku opomíjí.

Kauza v Jihočeském kraji se týká podezření na manipulace v ROP (Regionální operační program) Jihozápad, kam spadá kromě tohoto kraje ještě také Plzeňský kraj. 15. března 2010 policie začala stíhat 2 vysoké úředníky, kteří byli podezřelí z manipulace s evropskými projekty.

Problémy ve severních Čechách (primárně kraj Ústecký a také Karlovarský) jsou rovněž dlouhodobějšího rázu. Kauza v Ústeckém kraji (v oblasti nakládání s evropskými penězi) se dlouho týkala především Krajské zdravotní, která sdružuje krajské nemocnice v regionu a kde se vyskytly pochybnosti s předražováním tendrů. Nicméně v posledních dnech provedla policie nově také razii v regionu v souvislosti s problémy v rámci ROP Severozápad, což je kauza zcela nová.

Výrok Michala Haška tak hodnotíme jako zavádějící, neboť i přes skutečnost, že v jižních Čechách jde skutečně o kauzu starou několik let, tak v Ústeckém kraji jde kromě dlouhodobých otázek okolo Krajské zdravotní také nově o problém s evropskými fondy v rámci Regionálního operačního programu Severozápad.

Na základě informací zveřejněných 13. dubna 2012 Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí označujeme tento výrok jako pravdivý.

SZIP skutečně nařídila společnosti MAKRO Cash & Carry ČR, s.r.o., stažení balených kvašených okurek a kysaného zelí, které pocházejí od polského výrobce. Důvodem byl obsah kyseliny mravenčí, která není pro konzervaci potravin určených k lidské spotřebě povolena. Kyselina mravenčí je například užívána pro konzervaci krmiv pro hospodářská zvířata.

Na základě informací z portálu Libereckého kraje, Asociace krajů České republiky a médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

V analýze stavu dopravy na území Libereckého kraje jsou rozepsány prostředky, o které Liberecký kraj požádal na odstraňování povodňových škod. Patří mezi ně několik programů Ministerstva pro místní rozvoj, Fond Solidarity EU nebo dotace z Cíle 3 (přeshraniční spolupráce). Podle stránek Asociace krajů se vedou jednání i s mnoha dalšími ministerstvy.

Lenkou Kadlecovou zmíněné čerpání prostředků z ministerstva financí se dá doložit článkem České televize, který informuje o vzniklých nesouladech ve vyúčtování vládou schválené dotace čerpané skrz ministerstvo financí.

Výrok hodnotíme na základě zdrojů z ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřená na základě interních dopisů z ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí, týkajících se pozastavení plateb v rámci Operačních programů ERDF a CF. Oba dokumenty poprvé publikoval deník Insider a jejich autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvo financí se nevyjádřilo.

21. 3. 2012 následně ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo tiskovou zprávu, která tvrdí, že "jednání náměstků ministrů pro místní rozvoj a financí s vysokými představiteli Evropské komise, které proběhlo 9.3.2012, přineslo pozitivní výsledek. Namísto proklamovaného naplnění hrozby plošného zastavení všech programů, obdržela Česká republika "pouze" zdvižený varovný prst." Zároveň však potvrzuje, že "v průběhu této doby na základě vzájemné gentlemanské dohody nebude ČR žádat o proplacení peněz z EU." Kompetentní orgány tedy nebudou předkládat Evropské komisi žádosti o platbu za operační programy, pokud nebudou učiněny kroky směrující k nápravě v kritizované oblasti, a to do konce června 2012.

Dále se k této tématice vyjádřují informační server EurActiv a web Česká pozice.

Informace k nákupu serverů jsme nenašli.

Veřejnou zakázku na servery obou útvarů, je-li nákup prováděn takto samostatně, by mělo být možné nalézt v seznamu veřejných zakázek Policie ČR. Zakázku, kterou by bylo možné přiřadit výhradně k ÚOOZ a ÚOFK, jsme ale nenašli ani tam, ani ve vyhledávačích veřejných zakázek.

Na základě dohledaných materiálů z Turistického portálu Karlovarského kraje je výrok hodnocen jako pravdivý.

Karlovarský kraj skutečně vydal celou řadu propagačních materiálů, a to i v cizích jazycích. Za všechny lze jmenovat např. Cyklomapu Karlovarského kraje (anglicky, německy), Průvodce Karlovarským krajem (německy), Lázeňský trojúhelník (česky, německy, anglicky, španělsky, francouzsky) nebo Nejkrásnější výlety v Karlovarském kraji (česky a německy).

Výrok poslance Sedi je nepravdivý, neboť se odklání od oficiálních statistik Eurostatu. Podle těchto statistik se navíc počet lidí, kteří se ocitají na hranici chudoby, nezvyšuje, ale naopak zůstává konstantní.

Eurostat nabízí data o lidech, kteří se dostávají na hranici chudoby. Tato data se vztahují na roky 2008 (.pdf) a 2010 (.pdf), aktuálnější informace nejsou k dispozici. Z těchto dat vyplývá, že v obou letech bylo v České republice ohroženo chudobou 9 % lidí.

Počet obyvatel ČR pak byl v České republice (k 1.1. 2010) 10 553 000, což znamená, že ve smyslu výroku poslance Sedi by bylo v té době ohroženo chudobou 1 055 300 lidí. Podle statistik Eurostatu to však bylo "jen" 949 779 občanů ČR. Tento rozdíl je značný. Navíc, jak bylo zmínění výše, podle těchto dat procentuální počet lidí ohrožených chudobou neroste, nýbrž zůstává konstantní.

Výrok označujeme jako neověřitelný, neboť neexistuje žádné oficiální ustanovení, které by přesně definovalo úkoly kontrolního výboru.

Činnost výborů upravuje Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (Část šestá) a nutno podotknout, že ne příliš konkrétně. Nehovoří ani konkrétně o úkolech kontrolního výboru. Jediný článek týkající se pravomocí výboru navenek je § 39, kde se v bodě 2 stanoví: (2) Člen vlády a vedoucí jiného ústředního správního úřadu je povinen dostavit se osobně na schůzi výboru, jestliže o to výbor požádá, a podat požadované informace a vysvětlení, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.

Pokud se podíváme na činnost kontrolního výboru, můžeme konstatovat, že vydává usnesení k nálezům NKÚ. S těmito usneseními následně seznamuje poslaneckou sněmovnu, případně vládu, a navrhuje patřičná opatření. Primární funkci tedy není kontrolovat práci NKÚ, ale na základě správ tohoto úřadu kontrolovat hospodaření jiných státních orgánů.

Na závěr však podotýkáme, že vymezení kompetencí mezi kontrolním výborem a NKÚ je nejasné a problematické, v minulosti bylo důvodem soudních sporů (viz kauza Dohnal - přibližné info zde, nebo v dalších výrocích této debaty).