Přehled ověřených výroků

Ministr Drábek zde nejspíše odkazuje na projev místopředsedy Škromacha na půdě senátu z 13. října 2011, kdy místopředeseda Škromach prohlásil: " A já se s vámi vsadím o týden těch vašich veřejných služeb v oranžové vestě, které odpracuje jeden z nás, že po novém roce tento systém nebude schopen včas a důsledně vyplácet dávky pro lidi, kteří je budou potřebovat."

Škromach přitom hovořil o dávkách životního minima a o pomoci v hmotné nouzi. Krátce předtím řekl, že dávky pro rodiny s dětmi již v té chvíli nejsou vypláceny včas. Když tedy říká " ten systém nebude schopen na začátku roku dávky vůbec vyplácet ", nezmiňuje zhroucení systému, nýbrž opoždění některých dávek.

Přestože tedy Škromach skutečně tvrdil, že dávky se nevyplatí, před kolapsem systému nevaroval.

Výrok Jeronýma Tejce je na základě informací zaslaných Policejním prezidiem hodnocen jako nepravdivý.

Preventivně informační odbor Policejního prezidia České republiky (kpt. PhDr. Dagmar Bednarčíková vrchní komisařka) odpovědělo na náš dotaz k této otázce: " Na území České republiky bylo k 30. červnu 2012 celkem 534 obvodních (v Praze místních) oddělení. Z toho je 71 IV. typu, tj. jestliže celkový počet systemizovaných míst činí méně než 15." Nejde tedy o třetinu místních a obvodních oddělení, ale pouze o cca 13% z nich. Výrok Jeronýma Tejce tak hodnotíme jako nepravdivý.

Nejdříve vysvětlíme, co se míní reálnou hodnotou důchodu. Tato hodnota se vypočítává tím, že se průměrná výše důchodu podělí průměrnou výši spotřebitelských cen, respektive průměrnou výši životních nákladů domácnosti. Podle údaju Českého stastického úřadu, při srovnání let 2005 a 2010, skutečně dojdeme k tomu, že reálná výše starobního důchodu narostla o 12,72%, což přibližně odpovídá premiérově tvrzení. Jsou to údaje nejmladšího data vedená ve statistikách ČSÚ, a proto tedy označujeme výrok za pravdivý.

Byť ke snížení platů poslanců nakonec došlo, výrok Víta Bárty hodnotíme jako zavádějící, neboť skutečnost byla mnohem komplikovanější, než podaná prezentace ve stylu "Věci veřejné řekly, prosadily, dodržely".

1) Vít Bárta mluví o blíže nedefinovaném: "Snížení platů poslanců." 2) V programu Věcí veřejných se nám ale podařilo dohledat pouze tento bod: "Snížení paušálních poslaneckých náhrad na polovinu.." 3) Koaliční smlouva ale obsahuje něco jiného: "Snížíme také platy poslanců a dalších ústavních činitelů o dalších 5 %.. Zároveň poslanecké náhrady, které jsou součástí příjmu, budou podléhatzdanění.

Navrhovatelem novely zákona o platech představitelů státní moci, sněmovní tisk č. 133, byla vláda, jejím zástupcem ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Samotné hlasování z hlediska Věcí veřejných vypadalo takto: 18 pro, 4 omluveni, 1 se zdržel (Vít Bárta) a 1 nepřítomen. Nutno dodat, že se nehlasovalo jen o platech poslanců, ale také soudců a státních zástupců. Jak to dopadlo v praxi informovala Česká televize.

Věci veřejné ve svém programu neměly snížení platu poslanců, ale zkrácení poslaneckých náhrad na polovinu. Do koaliční smlouvy ale nic takového neprosadily, v té se objevuje pouze zdanění náhrad. Zdanění není totéž co snížení na polovinu. A naopak se oproti programu VV v koaliční smlouvě objevuje snížení platů o 5%. Kdo jej tam prosadil těžko můžeme z veřejných zdrojů zjistit. A konečně samotné projednávání ve sněmovně nenaznačuje, že by šlo o zákon přímo iniciovaný Věcmi veřejnými.

Nepodařilo se nám dohledat přesná kritéria pro zadání zakázky, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na stránkách Věstníku veřejných zakázek je možné nalézt pouze informaci, že kritériem je hospodářsky nejvýhodnější nabídka podle kritérií uvedených v zadávací dokumentaci, kterou bylo za poplatek možné získat do 19. srpna 2009.

Od roku 2004 se na postu ministra či ministryně školství vystřídalo 6 lidí (konkétně Buzková, Kopicová, Kuchtová, Bursík, Liška a Dobeš). Ministryně Kopicová ale zastávala tento post dvakrát, takže Petr Fiala je de facto skutečně 8. ministrem školství za posledních 8 let.

Tento výrok je pravdivý.

Jednoduše jej lze doložit údaji Českého statistického úřadu o " stavu hospodářských zvířat " v České republice či údaji ministerstva zemědělství. Ministerstvo ve zveřejněném dokumentu " Komoditní karta Vepřové maso březen 2012 " (.docx) uvádí, že celková výroba vepřového masa klesla z 357 500 tun v roce 2004 na 251 000 tun v roce 2011.

Výrok hodnotíme jako závadějící. V rámci zemí ležících mimo eurozónu je ale ČR až na čtvrtém místě "nejbohatších" zemí, před ní se umístilo Dánsko, Velká Británie a Švédsko. Jan Zahradil zmiňuje konkrétní příklady Maďarska a Polska, v postavení vůči nim nebo obecně vůči zemím, které přistoupily zároveň s nebo později než ČR, jsme podle statistik nejbohatší. Mimo eurozónu však stojí i některé starší státy Evropské unie.

Europoslanec Zahradil, když hovoří o "bohatství ČR", má pravděpodobně na mysli index kupní síly obyvatelstva (PPS) vztažený k HDP země. Pokud bereme do úvahy tento index (ang.), tak je Česká republika podle dat za rok 2010 skutečně na 80% průměru eurozóny. Zmiňované Polsko a Maďarsko se drží na 63%, resp. 65% průměru EU, i v tomto má tedy Zahradil pravdu. Mezi státy eurozóny ovšem v současnosti nespadá Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Obě tyto země jsou na tom statisticky lépe než ČR (112%, 123%, resp. 127%). Zahradil tak sice tvrdí pravdu, když srovnává země tzv. bývalého východního bloku (a zároveň země, které prozatím nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie), ze kterých je na tom ČR statisticky nejlépe, ovšem mezi státy mimo eurozónu je ČR celkově až na 4. místě.

Index kupní síly obyvatelstva je umělě vytvořená měnová jednotka, která se nejčastěji používá při mezinárodních srovnáních tohoto druhu. Na rozdíl od pouhého srovnávání domácích národních produktů dokáže reflektovat a do jisté míry vyrovnávat rozdíly mezi kupní silou národních měn jednotlivých států.

Pro přehled ještě uvádíme tabulku zemí stojících mimo eurozónu podle jejich indexu kupní síly:

ZeměPPS (% průměru EU) Dánsko127Švédsko 123VB112 ČR80 Maďarsko65Polsko63Litva57Lotyšsko51Rumunsko46Bulharsko44

Francouzká ústava potvrzuje, že francouzský prezident potřebuje k udělení milosti kontrasignaci.

Podle francouzské Ústavy, platné od 8.října 1958, skutečně prezidentskou milost kontrasignuje předseda vlády a ministr spravedlnosti. Je to jedna z oblastí, ve kterých je vyžadována účast dalšího prvku výkonné moci. Přesněji tuto právní úpravu můžeme dohledat v Hlavě II. článku 17, který stanovuje, že prezident rozhoduje o milostech. V článku 19 je pak zmíněna nutnost kontrasignace pro toto rozhodnutí.

Výrok Jaroslava Zedníka hodnotíme na základě informací z webu Pardubického kraje jako nepravdivý.

Zmíněný spot (video záznam pořadu OVM Speciál) obsahuje formulaci: "Letošním hitem se stávají nemocnice. Pardubický kraj jich má 6 a posílá jim stamiliony, o které chudne rozpočet." Webové stránky Pardubického kraje v sekci ZŘIZOVANÉ A ZAKLÁDANÉ ORGANIZACE PARDUBICKÉHO KRAJE V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ uvádějí tyto nemocnice v kraji:

1. Chrudimská nemocnice, a.s.
2. Litomyšlská nemocnice, a.s.
3. Nemocnice následné péče Moravská Třebová
4. Orlickoústecká nemocnice, a.s.
5. Pardubická krajská nemocnice, a.s.
6. Svitavská nemocnice, a.s.
7. Vysokomýtská nemocnice

Všechna tato zařízení jsou zřizována Pardubickým krajem, kraj má tedy více nemocnic, než kolik uvádí Jaroslav Zedník. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Jaroslav Zedník hovoří zřejmě o nemocnicích - akciových společnostech, které kraj spravuje, nicméně pod ním fungují i další nemocnice zřizované přímo krajem, byť je jejich statut jiný.