Petr Bendl
V závěru loňského roku ministerstvo vytvořilo podpůrný program pro chov prasat, na němž získali chovatelé 328 milionů korun, podpořili jsme i drůbežáře částkou zhruba 53 milionů korun. Na ten letošní rok je tam přibližně 120.
Na základě tiskové zprávy ministerstva zemědělství z 22. prosince 2011 tvořily tento podpůrný program dva dotační programy.: "8. Nákazový fond, a to podprogramu 8.F.b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat a podprogramu 8.F.c) Podpora vybraných činností zaměřených na preventivní opatření proti výskytu zoonóz v chovech drůbeže." Částky uváděné ve zprávě jsou ve výši 325 milionů na podporu sektoru chovu prasat a téměř 53 miliónů na podporu chovu drůbeže. Žádná jiná tisková zpráva, která by zmiňovala plánovanou výši finančních prostředků pro tyto programy na rok 2012, ministerstvem zveřejněna nebyla. Není proto možné Bendlův výrok jednoznačně potvrdit ani vyvrátit.
Nigel Farage
Já jsem pokládal otázky Van Rompuyovi a Barrosovi dva roky a ptal jsem se: "Existuje plán B? Prostě ani byste neřídili společnost, firmu bez plánu B." A oni mi řekli, říkali mi dva roky, že neexistuje plán B, protože žádný nepotřebujeme, protože eurozóna je úspěch.
Výrok Nigela Farage je potvrzen videem z Evropského parlamentu umístěného na webových stránkách youtube. Tvrzení je tedy hodnoceno jako pravdivé.
Projev z 22. června 2011 byl směřován hlavně předsedovi Evropské komise Manuelu Barossovi, ale i Hermanu Van Rompuyovi. Nigel Farage v něm hovoří o chybné predikci při předpokládaném vývoji krize společné evropské měny a rovněž kritizuje i chybějící alternativu k řešení krize. Video je ke shlédnutí na stránkách zde (eng.).
Zbyněk Stanjura
Pak ještě byly krajské volby a v těch volbách získali (ČSSD, pozn.) 14,03 %. To při volební účasti 29,62 % znamenalo, že je podporovalo 4,16 % oprávněných voličů a 95,84 % je nevolilo. Byly předčasné volby při tak nízké podpoře vlády a nejsilnější vládní strany? No nebyly.
Výrok poslance Stanjury je s ohledem na dohledaná data pravdivý.
Krajské volby 2004 znamenaly pro ČSSD zisk 14,03 % hlasů. Volební účast v těchto volbách pak dosáhla výše 29,62 %. To tedy znamená, že ČSSD získala podporu (po přepočtu) cca 4,16 % voličů. Čísla Zbyňka Stanjury tedy sedí.
V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme jako pravdivý.
Jeroným Tejc
Tak já nechci zlehčovat to, co tady říkal pan předseda Stanjura, že poslanci ODS nebyli. No, nepřišli do práce, protože výbor byl řádně svolán. (Jaromír Tejc tvrdí, že poslanci ODS nepodepsali zprávu bezpečnostního výboru svolaného Radkem Johnem proto, že se jednání nezúčastnili, nikoli proto, že by s ním nesouhlasili, pozn.)
Tato informace není v současné chvíli z vřejných zdrojů dohledatelná.
Poslední zveřejněný zápis z jednání Bezpečnostního výboru PS PČR (součástí zápisu je i prezence) je z data 18. ledna 2011. Zápis z jednání, o kterém hovoří Jeroným Tejc, prozatím nebyl uveřejněn, výrok tak nelze možno potvrdit ani vyvrátit.
Na stránkách agentury Mediafax můžete shlédnout sérii fotografií ze zasedání výboru. Na žádné z těchto fotografií se žádný poslanec či poslankyně ODS neobjevuje, ovšem nemůžeme jednoznačně vyloučit, že se této schůzky opravdu neúčastnili.
Jan Korytář
Protože třeba krajskou nemocnici, kde jsou zástupci ČSSD, v dozorčí radě a mají tyto platy, tak zároveň vede pan Veselka, ekonomický náměstek je pan Kittner a to jsou politici, kteří jsou spřízněni dlouhodobě s ODS.
Na základě informací ze stránek Krajské nemocnice Liberec a. s. hodnotíme výrok jako pravdivý.
V dozorčí radě krajské nemocnice má sociální demokracie skutečně velké zastoupení. Konkrétně jsou zástupci ČSSD předseda Zdeněk Bursa a členové Martin Sepp, Milan Šír a František Hruša. Za KSČM je v dozorčí radě Stanislav Mackovík, Jan Marek zastupuje Liberec občanům. František Šebek, Pavel Buchvald a Dušan Morman zastupují nemocniční personál.
Generálním ředitelem je Jiří Veselka, ekonomickým ředitelem Jiří Kittner. Jiří Kittner je bývalým libereckým primátorem za ODS, Jiří Veselka dříve pracoval jako jeho náměstek. Dá se tedy říct že i on je dlouhodobě s ODS spřízněn.
Jan Slámečka
Kraj už celá léta své existence podporuje dobrovolné hasiče, ale způsobem na jejich činnost. Tento, tato finanční pomoc na techniku hasičskou, která stárne a která samozřejmě zabezpečuje bezpečnost lidí, ta tady chybí.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Kraj Vysočina podle rozpočtové kapitoly „požární ochrana a IZS“ z krajského webu skutečně dobrovolné hasiče dlouhodobě dotuje. Finanční podpora má formu tzv. neinvestičních dotací. Tato forma dotací je podle podmínek jejich čerpání určena na: „1) Výdaje na zabezpečení akceschopnosti (organizační, technická – např. věcné prostředky požární ochrany) jednotek SDH vybraných obcí ve formě příspěvku. 2)Výdaje na odbornou přípravu. 3) Výdaje za uskutečněný zásah jednotky SDH obce na výzvu územně příslušného operačního a informačního střediska HZS kraje mimo její územní obvod.“ Tento typ dotace tedy skutečně není určen na nákup nové techniky. Vysočina letos také dotuje dobrovolné hasiče nad rámec snižující se státní podpory.
David Rath
Už tehdejší parlamentní vyšetřovací komise konstatovala, že jde o projekt (IZIP, pozn.) ne moc funkční, ale předražený.
V námi nalezeném dokumentu (.doc) vydaném ustavenou Vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 se konstatovaní o předraženém projektu IZIP nevyskytuje.
V roce 2006 byl zřízen zvláštní Vyšetřovací výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zkoumající hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, v jejímž rámci měl být prozkoumán i projekt IZIP. Zkoumání mělo probíhat právě z popudu Davida Ratha, jehož ministerstvo (zdravotnictví) vydalo posudek o finanční náročnosti a minimální efektivitě projektu. Proti tomuto posudku podala protest (.doc) společnost IZIP, obávající se ovlivňování vyšetřovací komise.
Ve zprávě vydané komisí se pak žádné závěry o (ne)funkčnosti a předraženosti IZIP neobjevují, neboť se jí podle výše uvedeného dokumentu komise zatím nezabývala. Zpráva deklaruje, že se ekonomickou stránkou projektu IZIP bude zabývat v budoucnu. Zprávu komise hodnotící projekt IZIP se nám ale mezi zveřejněnými dokumenty nepodařilo nalézt.
František Bublan
Jestliže u nás to skutečně nefunguje a policie musí dokazovat tomu člověku, že on ty peníze ukradl, nebo je dostal z nějaké korupce, tak je to špatně.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Poslanec Bublan se ve svém výroku dotkl problematiky dokazování původu majetku. Platná česká legislativa takovýto zákon neobsahuje. Tzv. důkazní břemeno leží na orgánech činných v trestním řízení, jako je např. policie. Poslední medializovaná snaha tento stav změnit pochází z dílny VV (.pdf).
Jiří Čáslavka
„Fiskální smlouva tedy ve skutečnosti nepřináší nic zásadně nového nad rámec již přijatého balíčku reforem evropského ekonomického vládnutí (six pack).“
Fiskální smlouva EU a balíček six-pack k sobě opravdu mají velmi blízko, ale jak je zřetelné z níže vypsaných bodů, fiskální smlouva je v některých oblastech konkrétnější a jde více do hloubky. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako zavádějící. Podle nově vzniklé fiskální smlouvy EU (.pdf) by státy měly: 1. mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, 2. celkový veřejný dluh by neměl překročit 60 % HDP, 3. automatické sankce za nedodržení 3 % deficitu veřejných financí, 4. dosáhout maximálního rozpočtového schodku ve výši 0,5 %.
5. Pakt rovněž upravuje otázku společných summitů- členové eurozóny by se měli neformálně scházet minimálně dvakrát ročně, přičemž nečlenům, kteří ale podepsali fiskální úmluvu, bude účast také umožněna.
Balíček six-pack(ang.) obsahuje tyto zásady: 1. Míra veřejného dluhu pod 60% 2. Finanční postih ve výši 0,1 % HDP v případě nedodržení doporučení Rady EU v otázce nadměrného schodku 3. Dodržování přísné a zodpovědné fiskální politiky i v období růstu 4. Sankce ve výši 0,2 % DPH v případě nedodržení fiskálních pravidel 5. Zavedení základních nástrojů fiskální politiky (účetní systémy, statistiky, daňové předpisy) 6. Pravidelná posuzovaní rizika nerovnováhy pomocí ekonomických ukazatelů
Výše zmíněná fakta dokazují, že ač jsou si oba legislativní akty velmi blízké, přijetí six-packu rozhodně nenutí státy k aplikaci pravidel fiskální smlouvy.
Vojtěch Filip
A proč si nepřipomene, že ještě v roce 2008 byla daň z příjmů právnických osob 24 procent.
Výrok poslance Filipa je nepravdivý, jím zmíněná výše daně neodpovídá realitě roku 2008.
Předseda KSČM Filip se mýlí, když tvrdí, že sazba daně z příjmu právnických osob byla v roce 2008 ve výši 24 %. Její skutečná výše byla v tomto roce nastavena na 21 %. Výše, kterou uvádí Filip, platila předchozí 2 roky. (zdroje - 1; 2; 3)
